Buchara

Náš pobyt v Uzbekistánu pokračuje prohlídkou Buchary, dva a půl
tisíce let starého města, které bývalo jednou z nejdůležitějších
zastávek na Hedvábné stezce. Město má kolem třísettisíc obyvatel a
nachází se v něm mnoho historických památek, zapsaných na seznamu
kulturního dědictví UNESCO.

Mauzoleum

Autobus s námi nejprve míří do parku západně od centra a zastavuje
na jeho okraji. Vystupujeme a vydáváme se kolem velikého ruského kola a
dalších atrakcí k mauzoleu Samanidis. Pochvíli již stojíme před
nevelkou, bezvadně zachovalou budovou, postavenou v první polovině
desátého století z cihel. Vstupujeme do mauzolea a ocitáme se ve
čtvercovém prostoru, uprostřed kterého stojí cihlový katafalk.
V mauzoleu je pohřben emír Ismail Samani, podle něhož nese svoje jméno
a také několik členů jeho rodiny. Ačkoli není v památníku kromě
katafalku žádné jiné vybavení ani výzdoba, působí vnitřní prostor
velice dekorativně, neboť cihly, ze kterých je stavba postavena, jsou
uspořádány do mnoha různorodých dekorů. Po prohlídce opouštíme
půvabný objekt, který je nejstarším památníkem islámské architektury ve
střední Asii.

Mešita

Přemísťujeme se nyní o několik ulic blíže k centru,
k mešitě Bolo Hauz, pocházející ze začátku osmnáctého století. Ke
svatostánku se blížíme podél mělké vodní nádrže, v jejíž
nepříliš čisté vodě se zrcadlí mešita a dvacet dřevěných sloupů,
stojících ve vysoké otevřené vstupní hale zvané iwan. Poté projdeme
kolem nevysokého minaretu, stojícího samostatně před mešitou a masivními
dveřmi s dřevořezbami vstupujeme dovnitř. Když se chystám fotit,
přistoupí ke mně muž a zdvořile mě upozorňuje, že jestli zde chci
fotografovat, tak musím nejprve zaplatit bakšiš a ukazuje na kasičku
u vchodu. Vhazuji tedy do pokladničky bankovku a zvěčňuji bohatě
zdobený interiér svatyně.

Pevnost Ark

Od mešity se vydáváme k další bucharské pamětihodnosti. Nejprve
procházíme kolem ocelové vodárenské věže, poté přejdeme rušnou
okružní ulici Afrosiab a již se ocitáme na náměstí Registan. Přímo
před námi se tyčí citadela Ark, jenž je obehnána vysokými hliněnými
hradbami. Pevnost je nejstarší dochovanou památkou ve městě a již
v pátém století bývala sídlem místních vládců. Současná podoba
je pak výsledkem přestavby z osmnáctého století. Do pevnosti
vstupujeme po šikmé rampě, vedoucí do ceremoniální brány, opatřené
dvěma věžemi. Poté procházíme krytou chodbou k mešitě Džuma,
jejíž průčelí je osazeno vyřezávanými dřevěnými sloupy. Mešita
s honosně zdobeným interiérem je plná lidí, stejně jako dlouhá
venkovní chodba, vedoucí ke korunovačnímu sálu. Vstupujeme nyní do
největší místnosti v pevnosti a postupujeme k trůnu, stojícímu
na vyvýšeném místě u zadní stěny. Místní průvodce nyní odvádí
jeden manželský pár z naší skupiny po stupíncích k trůnu a
cestou něco dvojici vysvětluje. Poté cosi zvedá ze země a podává to
manželům. Když záhy také přijdeme k trůnu, čeká nás překvapení.
Oba manželé, oblečeni do zlatem vyšívaných brokátových plášťů a
s bohatě zdobenými čepicemi na hlavách, majestátně pózují před
stolcem a vypadají jako skutečná vladařská dvojice. Muž, pak dokonce
v ruce třímá zahnutou šavli. Představitelé panovnického páru záhy
upoutají pozornost návštěvníků v sále, kteří se postupně
shromáždí před trůnem a všichni o překot fotografují tuto
zajímavou scénu. Po příjemném zpestření prohlídky přecházíme do
muzea, které je umístěno v několika sálech pevnosti a po zhlédnutí
sbírek, opouštíme bývalou rezidenci místních emírů.

Náměstí Kalon

Procházíme podél impozantních hradeb, jejichž délka dává tušit
původní velikost pevnosti Ark, která byla z větší části zničena
při bombardování v roce tisícdevětset­dvacet. Široká ulice
Khodja Nurobod s nově položeným asfaltovým povrchem, nás posléze
přivádí na náměstí Kalon. Přímo před námi, na protější straně
náměstí, se tyčí minaret Kalon, postavený ve dvanáctém století. Minaret
je čtyřicetsedm metrů vysoký a je postaven z cihel uspořádaných do
rozmanitých vzorů, které pokrývají celý jeho plášť. Pomalu projdeme do
středu náměstí k madrase Mir-i-Arab, která zaujímá celou jeho
východní stranu.

Patrové průčelí stále funkční madrasy je ozdobeno modrým keramickým
obkladem se složitými vzory, podobně jako vysoký portál, který vypadá
úchvatně. Po stranách portálu pak ční tyrkysové kopule ozářené
slunečními paprsky. Zatímco obdivujeme krásné stavby kolem, probíhá na
pódiu pod minaretem zkouška symfonického orchestru a k našim uším
doléhají tóny jakési skladby. Nyní se vydáváme na západní stranu
náměstí, na prohlídku mešity Kalon, pocházející ze začátku
šestnáctého století. Procházíme vstupním portálem, jehož honosná
výzdoba si v ničem nezadá s protější madrasou a vstupujeme na
otevřené nádvoří mešity. Obdélníkový prostor má plochu jeden hektar a
jeho vnitřní stěny jsou ozdobeny krásnými mozaikami. Procházíme
nádvořím zalitým sluncem na protější stranu svatostánku a dostáváme se
k nimbaru a mihrábu, neodmyslitelným součástem každé mešity. Při
zpáteční cestě ke vstupní bráně, pak máme před očima pěkné panorama
s nádvořím, nad jehož zdi ční kopule madrasy Mir-i-Arab a kónická
věž minaretu.

Bazar

Procházka městem pokračuje. Opouštíme náměstí Kalon a míříme do
nedalekého bazaru. Cestou se ještě zastavujeme v dílně na tkaní
koberců, kde sledujeme tkadleny, jak svými hbitými prsty podle nakreslených
vzorů, tkají orientální koberce. Poté již kolem krytého bazaru Toki
Zargaron přicházíme do uličky Khakikat, na které stojí celá řada
krámků a řemeslných dílen. Procházíme bazarem a obdivujeme vystavené
výrobky, například vyšívané oděvy, čepice a dekorační látky. Přímo
na ulici pak můžeme sledovat vyšívačku, jak na tkanině vytváří jemný
vzor. V další části bazaru zase pracují písmomalíři na
kaligrafiích a ihned vedle nich, vystavuje nožíř krásně zdobené nože,
jejichž výroba má v Buchaře dlouhou tradici. Kolem dalších
řemeslníků a obchůdků postupujeme až na konec tržiště k Toki
Telpak Furushon, odkud to máme již jen kousek do hotelu. Naše procházka
městem je u konce a my se rozcházíme do svých pokojů, abychom si
zabalili zavazadla, neboť nás čeká přejezd do Samarkandu. Přestože jsme
během našeho pobytu stihli navštívit jen zlomek z několika set
památkových objektů, kterými se může Buchara pyšnit, odjíždíme
z tohoto starobylého města uchváceni jeho krásou a neopakovatelnou
atmosférou.