Rubrika: Bezpečnost na cestách

Vyrážíte do zahraničí a uvažujete nad cestovním pojištěním? Tady je příklad 5 důvodů, proč se vyplatí.

Zima pro řadu lidí přináší nabitý program, ve kterém se určitě najde i lyžování v cizině. Vyrážíte do zahraničí na svahy i vy? Tak spolu se zimním vybavením byste určitě neměli opomenout cestovní pojištění. Proč?

1. Kryje ošetření a odpovědnost za škodu

V zimě výrazně přibývá úrazů, onemocnění a hospitalizací. Stále mnozí se ale spoléhají čistě na zdravotní pojištění a předpokládají, že jim z něho bude uhrazeno vše. Většina horských středisek (především těch soukromých) však průkaz pojištěnce neakceptuje, popř. jen z části. Klient tak musí platit nemalou spoluúčast, která může dosáhnout třeba i 20 %.

• Až 3 000 EUR, tolik můžete zaplatit za ošetření zlomené nohy ve Francii
• Distorze kolene v Itálii může přijít na více než 1 200 eur

Pojištění do zahraničí vás před léčebnými výlohami ochrání prakticky v plné míře. Je ale důležité zvolit správnou variantu. Především takovou, která kromě lékařského ošetření pokrývá i zásahy horské služby a transporty. Ty vytvářejí jednu z nejnákladnějších položek.

Komplexní varianta pojištění by zároveň měla mít limit u léčebných výloh v řádech desítek milionů nebo úplně neomezené. Současně by měla zahrnovat tzv. pojištění odpovědnosti za škodu, jež je určené pro případ, kdy způsobíte škodu na zdraví nebo majetku někomu jinému. A na svahu k těmto situacím dojde během vteřiny.

2. Asistenční služba neustále k dispozici

Součástí každého pojištění by dnes měla být nonstop asistenční služba, která tvoří jednu z nejdůležitějších položek v pojištění. Díky ní totiž máte jistotu, že o vás bude postaráno, když se něco přihodí.

Vyhledá vám zdravotnické zařízení, pomůže při jazykové bariéře a poskytne vám potřebné informace. Současně by vám měla pomoci se zajištěním průvodců, rezervací, jízdenek, aj. Užitečné např. ve velkých lyžařských střediscích. Vždy se ale dopředu informujte přímo na zákaznické lince, co přesně je služba schopna zprostředkovat.

3. Kryje více než jedno riziko

Oproti zdravotnímu pojištění cestovní pojištění kryje i řadu dalších rizik. Nezbytným minimem by mělo být úrazové pojištění (trvalé následky po úrazu), již zmiňované pojištění odpovědnosti za škodu a ochrana proti zpoždění nebo zrušení letu. Spolu s tím se vyplatí i pojištění zavazadel pro případ, že vám je dopravce omylem ztratí.

Základní variantu byste si měli mít možnost rozšířit o tzv. připojištění. Zde za zmínku určitě stojí připojištění sportů. Komplexní pojištění by v základu mělo zahrnovat hned několik druhů běžně provozovaných sportů, přičemž lyžování po vyznačených trasách by mělo být zahrnuto také. Pokud ale rádi podnikáte více adrenalinové nebo extrémní sporty, je potřeba si většinou základní variantu rozšířit.

Mezi další užitečná připojištění lze zařadit storno cesty pro případ, že na cestu nebudete moci nastoupit. Nově se u pojišťoven vyskytuje i ochrana domácnosti během vašeho pobytu v zahraničí. Smyslem je krytí vzniklých nákladů při vloupání, vandalismu, poškození živlem (nejčastěji prasklou vodou z potrubí) nebo technické havárii ve vašem domu či bytu. Určitě stojí za zvážení.

4. Můžete volit dle typu cesty

V daném období se potřeby mohou lišit. V zimě budete klást důraz na vyšší limity pojištění (zejména u léčebných výloh a zmiňované odpovědnosti za škodu). V létě budete spíše dbát na krytí vícero rizik naráz. Tak jako tak by vám pojišťovna měla dát na výběr mezi pojištěním pro studijní pobyt, služební cestu nebo třeba běžnou dovolenou s rodinou.

Jezdíte-li do zahraničí opakovaně, výhodnější je sjednat si dlouhodobé pojištění, s nímž můžete vyrážet za hranice několikrát do roka (nebo nejlépe neomezeně). Sjednáte jednou a už nemusíte na nic myslet. Mnohdy vychází i finančně lépe.

5. Zvýhodněná cena

Průměrná cena týdenního pojištění do Evropy se při volbě jednoho dospělého s malým dítětem pohybuje od 150 Kč. To samo o sobě pro někoho nemusí být závratná suma.

U dražších variant však cena může jít až do tisíců – zejména pokud vyrážíte mimo Evropu. Zde už slevu bezpochyby ocení většina. V zimním období mohou slevy od pojišťoven navíc překročit i hranici 50 %. Za poměrně malý obnos se tak chráníte proti velké finanční propasti, která může být i v řádech milionů.

Blíží se nám konec roku a s tím jsou spojeny výlety do zahraničí za lyžováním nebo snowboardingem. Pozor ale na to, aby se zimní radovánky nezměnily v drahou noční můru…

Zimní sezóna pomalu klepe na dveře a lyžaři se už nemůžou dočkat sjíždění svahů někde v cizině. A není divu, ideální podmínky, kvalitní sníh… Prostě požitek je rázem někde úplně jinde, než když si užíváte svahy tady u nás. I na zahraniční sjezdovce vás ale může srazit neopatrný lyžař. A problém je na světě. Jenže možná daleko větší než „jen“ způsobený úraz.

Ošetření v zahraničí vyjde dráž

A v horských oblastech obzvlášť. Zde jsou totiž lékařské zákroky dražší. Např. ve Francii za den hospitalizace zaplatíte až 18 eur. V Německu pak i 10 eur. To je ale jen zlomek částky. Samozřejmě je k tomu nutné přičíst i další úkony, které souvisí s ošetřením.

Kartička pojištěnce vás neochrání úplně

Většina Čechů stále spoléhá na to, že se jim buď nic nestane, nebo jim vše pokryje kartička pojištěnce. Omyl! Většina zdravotních středisek (především těch soukromých) totiž kartičku zdravotního pojištění neakceptuje. Nebo jen z části. A zbytek nákladů? Dotyčný musí uhradit ze svého. Pokud si tak třeba v Rakousku zlomíte nohu, můžete mít v peněžence připravených i 100 000 Kč. Při troše štěstí o něco méně.

Prozatím ale mluvíme jen o případu, když vás někdo svou neopatrností zraní. Co když způsobíte škodu někomu jinému vy? I taková situace může nastat. Jedná se pak o případ odpovědnosti za škodu a zdravotní pojištění ho nekryje vůbec. Jenomže zde může dojít třeba až na soudní spor. Veškeré náklady s tím spojené hradíte opět ze svého.

Chraňte se cestovním pojištěním

Nemusíte pak lékařské zákroky platit ze svého, pokryje je pojišťovna (samozřejmě to, co je v rozsahu). Současně byste měli mít ochranu právě u případů, kdy někomu způsobíte škodu, nebo když vám např. zruší let.

„Zimní období většina turistů stále podceňuje a spoléhá jen na své zdravotní pojištění. Spolu s tím se neinformuje, jaká rizika pokrývá např. jejich pojištění k platební kartě. Takový přístup ale není správný. Jen v zimní sezóně zaznamenáváme meziroční nárůst ošetření úrazů, hospitalizací a případů způsobených škod druhým osobám. Průměrné náklady se přitom pohybují okolo 30 000 Kč,“ vysvětluje Petr Hošek, ředitel provozního oddělení AXA Assistance.

Před každou cestou proto zvažte sjednání cestovního pojištění. A to takového, které má vysoké limity krytí (nebo je nejlépe bez nich). Když se vám totiž něco stane, nechcete se strachovat, jestli se vše vejde do limitu.

Základní krytí by mělo představovat minimálně:

• Pojištění léčebných výloh
• Pojištění asistenčních služeb (včetně právní asistence)
• Úrazové pojištění
• Pojištění odpovědnosti za škodu
• Pojištění zavazadel
• Pojištění proti zpoždění nebo zrušení letu

I připojištění se může hodit

Většina základních variant pojištění do zahraničí pokrývá i různá další rizika – např. sportovní aktivity, obchodní vybavení aj. Současně byste ale měli mít možnost rozšíření o tzv. připojištění. Užitečné může být připojištění rizikových sportů (zejména pokud rádi podnikáte adrenalinové aktivity).

Určitě nezapomeňte na připojištění storna cesty pro případ, že byste ze závažných důvodů nebyli schopni odcestovat, nebo na připojištění domácnosti během vašeho pobytu na dovolené. Informujte se vždy přímo u pojišťovny, co vám nabídne jako možnost rozšíření.

Cestujete do zahraničí nejraději na vlastní pěst? Stačí zabalit věci do auta a můžete vyrazit. Ale co když vás váš čtyřkolový miláček někde nechá stát?

Každý řidič se na své auto sto procentně spoléhá. Je ale dobré si uvědomit, že se pořád jedná pouze o stroj, který může z ničeho nic vypovědět službu. A o to je to horší, pokud k tomu dojde v zahraničí, v noci, za hustého deště a s nevyspalou rodinou. Jak se na tyto situace nejlépe připravit a jak postupovat?

Přípravy začínají před odjezdem, pojištění je základ

A to nejen pojištění k automobilu, ale i cestovní pojištění. Předpokladem je, že v zahraničí budete nějakou dobu pobývat. A pojištění do zahraničí je základní přípravou pro případ, že se něco stane. Udělejte si přehled v nabídce pojišťoven a vyberte si pokud možno komplexní variantu. Pokud jedete autem, volte takové pojištění vozidel, jež je platné ve všech zemích, zahrnuje nonstop asistenční služby a nabízí i další servis.

K poruchám dochází nejčastěji

Dle průzkumů jsou nejčastějším typem škody při provozu automobilů právě poruchy. Jen v loňském roce AXA Assistance, přední společnost v oblasti pojištění a asistence, zaznamenala markantní nárůst případů, kdy došlo k závadě a selhání vozidla. Celkem se jednalo o 68 % případů. Nejvíce se jich přihodilo v Německu (26%), na Slovensku (23 %) a v Rakousku (15 %). Výraznější nárůst byl ale zaznamenán i na jihu Evropy. Celkově ke škodám dochází ve druhém a třetím čtvrtletí (23 % a 43 %).

Důležité je uvědomit si, že ceny odtahů v zahraničí jsou přitom v poměru s tuzemskými výrazně dražší. Zejména na severu Evropy se můžete setkat s odtahem převyšujícím 600 eur. Překvapit vás ale může i odtah ve Francii nebo Maďarsku, kde zaplatíte i 400 eur.

Když se něco stane, dbejte na bezpečnost

V médiích se pořád setkáváme s případy, kdy řidiči nedbají bezpečnostních pokynů, a to ať už v případě poruchy, nehody, při samotném řízení aj. Pokud vás auto někde nechá stát (ve většině případů na dálnici), počítejte s tím, že řidiči kolem vás budou neopatrní. Postupujte tedy tak, abyste zachovali maximální bezpečnost. Od zapnutí výstražných blinkrů, obrysových světel, nasazení výstražné vesty všem členům posádky po umístění trojúhelníku. Vydat se hledat pomoc někam, aniž byste věděli kam, nemusí být úplně to nejlepší řešení. Obzvlášť, pokud s sebou máte např. celou rodinu.

Zavolejte svou asistenční službu

Nejdůležitější je zachovat chladnou hlavu a obrátit se na asistenční službu, kterou máte ke svému pojištění vozidel. Díky nonstop provozu (což by dnes mělo být samozřejmostí) vám vyškolení odborníci poradí, co v danou chvíli udělat pro zvýšení bezpečnosti. Především vám ale díky databázi vyhledají odtah, zajistí servis a náhradní vozidlo (samozřejmě záleží, jaký máte rozsah pojištění). Je důležité správně nahlásit, kde se nacházíte a sdělit všechny požadované informace. Pracovníci služby vás tak snadněji lokalizují a celý proces se tím urychlí. Samozřejmě se po dobu čekání zdržujte v bezpečných místech vedle vozovky.

Vyrazit do zahraničí bez cestovního pojištění znamená riskovat i třeba obrovskou finanční propast. Říkáte si, že je to hloupost? Právě naopak.

Přesto stále mnoho turistů pojištění vůbec neřeší. Neuvědomují si, že když vyrazí do zahraničí nepojištěni a něco se přihodí, nemocnice jim může odmítnout poskytnout pomoc. Některá zdravotnická zařízení neakceptují evropský průkaz pojištěnce (kartička pojišťovny) a veškeré lékařské zákroky je nutné hradit ze svého. Zdravotní pojištění vám tedy v těchto chvílích nepomůže. To samé platí, i pokud způsobíte škodu jiné osobě.

Nespoléhejte na pojištění k platební kartě

Kteří z vás mají ke své platební kartě i cestovní pojištění? Možná většina. A víte, co toto pojištění ke kartě přesně pokrývá? To už lidé neřeší. Jednoduše odjíždějí s pocitem, že „něco“ mají a to stačí. Zahrnuty přitom bývají jen léčebné výlohy a často se jedná o pojištění s nízkými limity. Např. v exotických zemích jsou však náklady na ošetření velmi vysoké a klient musí zbytek, který přesahuje stanovené limity uhradit opět ze svého. Dojde-li navíc ke škodě jiného charakteru, není držitel chráněn prakticky vůbec.

Pokud se proto rozhodnete pro tu lepší variantu a odjedete do zahraničí s plnohodnotným cestovním pojištěním, je důležité se nejprve zorientovat v nabídce pojišťoven, abyste si vybrali skutečně kvalitní ochranu.

Kvalitní pojištění si můžete vybrat třeba u společnosti AXA Assistance, která je přední společností v oblasti pojištění a asistenčních služeb. U té si můžete zvolit hned z několika variant, přičemž si můžete uzavřít i několik užitečných připojištění. Vše si navíc nastavíte ve třech jednoduchých krocích a pojištění vám platí již 4 hodiny od odeslání platby pojistného. V případě, že se něco přihodí, přesně znáte rozsah a víte, co pojištění pokrývá. Kdykoliv se můžete obrátit i na nonstop asistenční službu, která vám poradí s řešením situace. A pokud si na pojištění vzpomenete až v cizině? Žádný problém, sjednávat můžete online i tak. Nezapomínejte ale, že pojistné krytí budete mít jen v situacích, ke kterým došlo až po začátku jeho platnosti.

K jinému typu cesty volte jiné pojištění

Usnadní vám to výběr. Je rozdíl, pokud jedete do zahraničí za studiem, za prací nebo jen tak za poznáním. Odvíjí se od toho vaše činnost, kterou budete provozovat. Od toho se odvíjí i pravděpodobnost, že se něco stane. Pokud vyrážíte na dovolenou, zvažte, jaká rizika vás mohou potkat (bohužel i při ležení na pláži můžete onemocnět zánětem zubu). Současně si rozmyslete, zda budete provozovat např. nějaké adrenalinové sporty. V tu chvíli se vyplatí projít si připojištění rizikových sportů. Při pracovním pobytu je dobré uvážit, zda se jedná o manuální práci, kterou je mnohdy nutné připojistit zvlášť. Pokud navíc nechcete přijít o peníze při náhlém zrušení cesty, je lepší uvážit i pojištění pro případ storna cesty.

Pokud také např. cestujete s rodinou, za úvahu stojí volba i rodinných variant pojištění, které mnohdy vycházejí cenově výhodněji. Stejně tak sáhněte po dlouhodobé variantě, cestujete-li do zahraničí v průběhu roku několikrát. Ušetříte tím nejen peníze, ale i čas. Sjednáte jednorázově, máte vyřešeno a nemusíte už na nic myslet.

Dbejte na rozsah

Pokud stále nevěříte, že se pojištění do zahraničí vyplatí, možná jste neslyšeli o závažném onemocnění klienta AXA Assistance v Indonésii. Ten musel být vzhledem k závažnosti svého stavu transportován speciální leteckou ambulancí do nemocnice v Singapuru. Na jednotce intenzivní péče se naštěstí podařilo jeho stav stabilizovat, díky čemuž bylo možné jej následně letecky převézt zpět do České republiky.

Celkové náklady u tohoto případu překročily celkem 6 milionů Kč! Díky variantě Excelent, jež zahrnuje léčebné výlohy bez limitů, nemusel naštěstí klient nic hradit a vše bylo pokryto z pojištění. Představte si, jaká situace by nastala, kdyby pojištění neměl. A nemusí se jednat jen o ošetření, na vysoké částky může přijít i třeba způsobení škody někomu jinému atd.

Cestu do této země Blízkého východu jsme si naplánovaly na začátek července 2014, dávno před vypuknutím palestinsko-izraelského konfliktu. Ještě do letadla v Praze jsme usedaly nic netušíc, jaké zážitky si z výletu dovezeme.

Tel Aviv nás v pátek 4. 7. 2014 přivítal teplotami přes 30 stupňů a vysokou humiditou. Co nás na první pohled překvapilo, byla výstavba nových budov po celém městě. Zatímco na jiných místech světa lze vidět spíše nedostavěné a pomalu chátrající stavby, zdá se, že v Izraeli si s tímto problémem lámat hlavu nemusí. Stejně tak nás udivil počet ozbrojených vojáků pohybujících se městem. Vzhledem k tříleté povinné službě u chlapců a dvouleté u dívek jsou však tyto počty pouhým logickým dopadem vojenské povinnosti.

Středomořský Tel Aviv

V Tel Avivu žije v současné době zhruba 400 000 obyvatel. Ihned z letadla je ovšem zřejmé, že v tomto městě našlo svůj domov daleko více lidí. Tel Aviv je totiž městem obklopeným dalšími městy (můžeme přirovnat k Praze 1, obklopené Prahou 2, atd.). Projíždíte městem, a aniž byste postřehli, že jste opustili Tel Aviv, vjíždíte např. do Ramat Ganu nebo Jaffy. V Tel Avivu a jeho okolí tak bydlí více než milion obyvatel. Město je moderní, nechybí mrakodrapy a drahá auta. Z pohledu z auta rozhodně nemáte pocit, že jste v nějaké asijské zemi. Ba naopak v zemi západní a velmi rozvinuté. Co však dojem trochu kazí, je chvíle, kdy vystoupíte z auta, a vidíte neupravené domy a zahrady, i nepořádek v ulicích. Čas ve městě nikam neutíká, lidé jsou pohodoví, přátelští, nikdo nikam nespěchá. Mnoho obyvatel města svůj volný čas tráví na plážích, které společně s vysokými luxusními hotely lemují celé pobřeží města. Dokonce tu můžete najít jednu uzavřenou pláž pro ortodoxní věřící, která striktně odděluje muže od žen (střídají se koupací dny pro muže a ženy). Na Středozemním moři za dobrých vlnových podmínek spatříte množství surfařů.

S pitným režimem si při toulání městem dělat starosti nemusíte, město je vybaveno mnoha pítky s ledově vychlazenou pitnou vodou. Za procházku nepochybně stojí čtvrť Bauhaus, s moderní výstavbou, dále Rabínovo náměstí – místo setkávání lidí za účelem protestů, oslav a dalších akcí. Nelze si nevšimnout budovy Ministerstva obrany s přistávací plochou pro helikoptéry na svém vrcholu. Stavba není nijak zvlášť vysoká, alespoň co je možné spatřit očima, má prý ale několikrát víc pater pod zemí. Ve městě potkáte mešity, kostely i nenápadné synagogy. Pěkný výhled na celé město si můžete užít ze 49. patra z Asrieli Tower.

Nejen vetešnické tržiště v Jaffu

Nejkrásnějším místem v Tel Avivu, alespoň co se atmosféry týče, je z mého pohledu Jaffa. Poklidná čtvrť plná úzkých uliček ve znameních zvěrokruhu, tel avivský orloj, plno restaurací a cukráren lákajících na skvělou a rozmanitou místní kuchyni. Každý den navíc Jaffa v dopoledních hodinách ožívá obrovským tržištěm, otevřenými obchůdky a vetešnictvími, kde seženete vše od starých gramofonových desek, přes staré obrazy, mince až k nábytku a dalším starožitným uměleckým kouskům. Nutno podotknout, že být v Izraeli autem, nebyl by problém ho těmito předměty naplnit.

„All you can eat“ na izraelský způsob

Pro gastronomický zážitek doporučuji navštívit nějakou restauraci v Tel Avivu, která jako předkrm připravuje ochutnávku salátů. Na stůl vám přinesou pity a desítky malých misek s nejrůznějšími saláty a pomazánkami (humus, saláty z lilku na různý způsob, cuketové a květákové saláty a mnoho dalších). Pokud nějaký salát dojíte, ihned vám donesou novou misku, funguje to na principu „all you can eat“. Po těchto salátech následuje ještě hlavní chod, většinou nějaké masové špízy. Je tedy dobré s tím buď počítat, nebo ze sebe udělat vegetariána a dát si pouze předkrm. A není nic lepšího, než tyto saláty zajíst čerstvou baklavou.

Schovávaná před raketami

Jak jsem avizovala již v úvodu tohoto příspěvku, z telavivské pohody nás trochu vyvedl zrovna probíhající konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Hamás z pásma Gazy vysílala denně desítky raket na území Izraele, z nichž některé byly namířeny i na Tel Aviv. Několikrát jsme tak zažily poplach – hlasitou sirénu, která upozorňuje na blížící se raketu. Člověk má několik desítek vteřin na to, aby se schoval buď do nějakého krytu (všechny domy jsou jimi vybavené), nebo alespoň do zděné budovy pod střechu. Dvakrát jsem viděla sestřelení rakety dvěma protiraketovými střelami vyslanými z Iron Domu – jednou když jsem na pláži nebyla dostatečně rychlá a nestihla se schovat, podruhé z okna našeho bydliště v Ramat Ganu – když byla raketa sestřelena nad Tel Avivem a nás tak poplach minul. Obecně lze ale říci, že většina Izraelců i turistů chovala velkou důvěru v izraelský protiraketový systém, nepropukala žádná panika a po pár minutách od doznění sirén se vše vrátilo do normálu. Daleko více nás osobně znervózněly stovky vojáků, desítky tanků a vojenských náklaďáků chystajících se na pozemní operaci v pásmu Gazy. A mezi všemi těmi tanky putovaly kolonou také mobilní toalety, hořce úsměvné. Ale než pozemní operace stačily vypuknout v plné síle, seděly jsme již v letadle mířícím zpět domů, do bezpečí srdce Evropy.

Měl to být čtyřdenní celkem pohodový výlet do kolumbijského národního parku zakončený pohledem na zasněžené velikány místních sopek. Realita ale byla jiná! Ještě nikdy jindy v životě jsem nebyl tak rád, že jsem v pořádku zpátky.

Začalo to vlastně už pár špatnými rozhodnutími na začátku cesty. Jako správní zvídaví Češi jsme se rozhodli vstoupit do národního parku Los Nevados z jihu, odkud je daleko těžší a delší přístup, ale kde moc turistů nenajdete. Přebalili jsme věci z batohů a rozvrhli zátěž tak, abych co nejvíce odlehčil přítelkyni. Měl jsem tehdá o dobrých 15 kilo zátěže navíc.

V osadě na konci motorizované cesty byl plánek Národního parku a cesty k němu. Nikoliv ale kvalitně digitálně zpracované s měřítkem, ale ručně kreslené. Nezbývalo tedy nic jiného než mapu vyfotit a doufat, že baterky foťáku těch pár dní vydrží. Žádnou jinou mapu této oblasti se nám bohužel předem sehnat nepodařilo a tak jsme museli vystačit s tím, co jsme si nafotili.

Po výstupu z auta nám několik místních domorodců nabízelo své průvodcovské služby a koně, což jsme jako zapálení turisté zvyklí šlapat pěšky s díky odmítli. To jsme ještě nevěděli, jaká to byla chyba! Už po několika kilometrech cesty krásným údolím jsme vkročili do pravé kolumbijské džungle. A to v 2600 metrech nad mořem.

Začalo pršet. Vysekaná a vychozená pěšina vedla vzhůru tropickou džunglí a v kombinaci s vodou vytvořila cestu s takovým množstvím bahna, že se tudy nedalo jít rychleji než 10 metrů za minutu.

Cesta navíc vedla přes několik řek a můstek pro přechod byl jen u prvních dvou, kam se vydávali lidé jen na krátkou procházku z osady. Zbytek nebyl. Prostě s pěšími turisty nikdo nepočítal a my byli zřejmě první. Všechno bylo připraveno pro koně. A tak jsme museli několikrát brodit.

Po prvním dni jsme vystoupali o nějakých 400 metrů výše a dorazili džunglí na chatu správce parku, umístěnou zhruba v 3000m, kde jsme si dali čokoládu a sýr, typickou bolivijskou kombinaci. První den sice s hromadou překážek, ale na konec idylický.

Druhý den ráno jsme pokračovali dále směrem k národnímu parku. Džungle stále neustupovala, cesta byla stejně bahnitá a já navíc začal dýchat velmi rychle díky nadmořské výšce a tak jsem po každých 10 metrech nahoru musel na minutu zastavit. Nic moc. Zhruba po poledni jsme dorazili na místo bývalé chatky, která tu již ovšem nestála z důvodu zničení zemětřesením. Válelo se tu jen pár velkých kamenů. Dali jsme si oběd a rozhodovali se, zda se zde po asi 500 dalších výškových metrech již utábořit anebo zkusit štěstí a pokračovat. Nakonec jsme se rozhodli pokračovat, abychom měli šanci dostihnout velikány sopek během našeho časového plánu 4 dnů.

K večeru jsme dorazili do výšky 4000 m.n m., kde se k naší velké radosti džungle rozestoupila, skončila a před námi byly pláně trávy a křovisek a taky začátek národního parku. Cesta už nebyla bahnitá, ale vlnila se mezi keříky trávy. Kempovat tady ale kvůli sklonu svahu nešlo a tak jsme byli nuceni jít dále a pokusit se přehoupnout přes hřbet.

Jaké bylo ale naše překvapení, když se najednou koňská stezka roztrojila, aby se pak ještě dál dělila. Párkrát jsme zkoušeli následovat tu nejvýraznější z nich, když se ale náhle stočila opět zpět nebo se zcela ztratila. Nic naplat. Museli jsme jít na sebe a náš instinkt. Přehoupli jsme se přes hřbet a v dálce uviděli širokou cestu. Mezi námi a cestou bylo ovšem relativně strmé údolí plné keřů. Zcela vyčerpaní jsme údolí nakonec překonali a těsně před soumrakem dorazili na cestu.

Já už jsem byl na dně. Nemohl jsem jít ani bez batohu. Těch 1000 metrů převýšení za den a spousta námahy mne totálně odrovnala.

Věděli jsme, že jsme na jedné ze dvou cest na vyfocené mapě. Ale na které? To nám bohužel nedokázal říct ani najednou se objevivší domorodec na koni, který vezl suroviny na jednu z chat u vulkánů. Mapy neznal, všechno znal po paměti. Říkal, že tímto směrem je to asi 1–2 hodiny na chatu.

Já na to neměl. Pokoušel se mi pomoci tím, že naložil můj batoh na koně. Ale já je nestíhal ani tak. Každých 5–10 kroků jsem rozdýchával tak 3 minuty. Po několika pokusech jsme poděkovali a nechali domorodce jít dál samotného, aby se tam dostal ještě před setměním. Nám nezbývalo nic jiného, než se na jediném široko daleko rozumném místě v sedle utábořit. Noc byla velmi krušná. Několikrát jsem zvracel a z dálky se k nám blížila silná bouřka. Nikde nikdo. Nic moc.

Ráno jsem byl rád, že žiju. Nedaleko stanu jsme našli stopy pumy. Ještě, že až ráno. Noc by byla psychicky o to krušnější. Bylo nám jasné, že původní plán vidět zasněžené sopky se mění. Jediným cílem byl návrat! Ale čekalo nás spousta trápení, výrazný úbytek sil a jídla.

Opět šílené bahno a džungle, ale naštěstí směrem dolů. Alespoň tak. Po pár hodinách scházíme do údolí. Z dálky jsou slyšet krávy, kousek od nás se válejí ruiny bývalého stavení. Ale kudy kam? Cesty jsou odtud dvě. Z nafocené mapy, vzhledem k tomu, že nevíme, kde přesně jsme, se toho moc vyčíst nedá. Po pár průzkumných mini vycházkách nalehko lehám na zem a přemýšlím. Jsem fyzicky na dně. Zůstaneme tu přes noc nebo zkusíme jednu ze dvou cest? Už jednou se nám to nepovedlo.

Nakonec jdeme dle instinktu a volíme cestu vlevo. Procházíme úzkou cestou a děláme slalom mezi krávami. Brodíme řeku. Další kopec nahoru. Šílenost. Přicházíme na horskou louku a cestou vidíme několik kravích kostí a stopy po pumě. Srdce se nám ještě více rozbuší a tak pokračujeme dále. Tady opravdu nocovat nechceme.

Co když jsme vybrali opět špatně a jdeme někam úplně jinam? Pokud ano, kdy se to dozvíme? Budeme mít ještě na to se vrátit?

Po asi 2 hodinách přicházíme k ukazateli. Hurá! Mrknutím na nafocenou mapu zjišťujeme, že naše předchozí rozhodnutí bylo tentokráte správné. Jsme na správné trase.

Jídlo už skoro nemáme, chuť jíst taky ne, zpátky to je ještě minimálně den chůze, ale aspoň víme, kde jsme. Ten pocit nám dává ohromné množství energie.

Následující den scházíme dalších několik set metrů níže a kempujeme poblíž osady. Cítím se již o mnoho lépe. Jsme sice zablácení až za ušima, ale víme, že jsme na dosah. Další den ráno konečně přicházíme zpět do osady, padáme do místního občerstvení a dáváme si pořádnou kolumbijskou snídani.

Cítíme euforii. Jsem šíleně rád. Jako nikdy předtím. Před 3 dny jsem na tom byl opravdu hrozně. Nasedáme do džípu a odjíždíme vstříc civilizaci s pocitem, že jsme nyní jen tak tak nezůstali přírodou poraženi. A s několika důležitými ponaučeními:

• Když vám u vstupu nabízejí koně, vezměte je! Anebo se připravte na nejhorší!
• Když je na místní mapce chatka, většinou to neznamená, že tam stojí. Asi tam stála kdysi, ale zbouralo jí zemětřesení a nyní už tam je jen pár kamenů jako pozůstatek.
• Výstup z 3000m do 4000m za den je opravdu moc
• Vždy si vezměte jídlo na dva rezervní dny navíc
• Do kolumbijské vysokohorské džungle stačí jen stan, spacák, pláštěnka, jídlo a tablety na vodu. Nic jiného nepotřebujete.
• Je důležité umět stopovat zvířata
• 1km cesty džunglí trvá většinou 1hod a znamená ve finále 2km cesty

Jak známo, nemoci nechodí po horách, ale po lidech, kteří na hory a do exotických končin cestují. Odborná zdravotnická pomoc obvykle není dostupná, navíc si často můžeme nechat jen zdát o standardech obvyklých v Evropě. Dokážeme-li si pomoci sami, ušetříme si nejeden traumatizující zážitek. Spektrum možných akutních zdravotních problémů na cestách je velmi široké a závisí od mnoha faktorů. K nejrizikovějším formám cestování patří pobyt mimo větší města a turistické oblasti, individuální cestování, stravování se v pouličních restauracích, nedostatek balené pitné vody, první návštěva dané země bez místních kontaktů, pobyt na venkově a v přírodě, delší doba pobytu, intenzivní kontakt s místními obyvateli nižších sociálních vrstev a rizikové aktivity.

Hostem Alpského klubu Brno je dne 21. března 2012 opět Doc. MUDr. Rastislav Maďar Ph. D., který naváže na svou předchozí přednášku, v níž se hovořilo o prevenci zdravotních rizik na cestách. Bohužel ani sebepečlivější příprava či opatrné chování při návštěvě cizích krajů někdy nezabrání zdravotním komplikacím. Mnohdy si při těchto akutních obtížích mohou cestovatelé pomoci poměrně snadno sami. Autor přednášky poskytne přehlednou formou praktické rady outdoorovým nadšencům týkající se první pomoci a pohotovostní samoléčby různých zdravotních problémů, od výškové nemoci a úrazů přes zvládání infekčních nemocí až po poranění zvířetem.

Jak známo, nemoci nechodí po horách, ale po lidech, kteří na hory a do exotických končin cestují. Odborná zdravotnická pomoc obvykle není dostupná, navíc si často můžeme nechat jen zdát o standardech obvyklých v Evropě. Dokážeme-li si pomoci sami, ušetříme si nejeden traumatizující zážitek. Spektrum možných akutních zdravotních problémů na cestách je velmi široké a závisí od mnoha faktorů. K nejrizikovějším formám cestování patří pobyt mimo větší města a turistické oblasti, individuální cestování, stravování se v pouličních restauracích, nedostatek balené pitné vody, první návštěva dané země bez místních kontaktů, pobyt na venkově a v přírodě, delší doba pobytu, intenzivní kontakt s místními obyvateli nižších sociálních vrstev a rizikové aktivity.

Hostem Alpského klubu Brno je dne 21. března 2012 opět Doc. MUDr. Rastislav Maďar Ph. D., který naváže na svou předchozí přednášku, v níž se hovořilo o prevenci zdravotních rizik na cestách. Bohužel ani sebepečlivější příprava či opatrné chování při návštěvě cizích krajů někdy nezabrání zdravotním komplikacím. Mnohdy si při těchto akutních obtížích mohou cestovatelé pomoci poměrně snadno sami. Autor přednášky poskytne přehlednou formou praktické rady outdoorovým nadšencům týkající se první pomoci a pohotovostní samoléčby různých zdravotních problémů, od výškové nemoci a úrazů přes zvládání infekčních nemocí až po poranění zvířetem.

Rakouský horský svaz – Österreichischer Alpenverein (ve zkratce OeAV) sdružuje už téměř 150 let, od roku 1862, všechny zájemce a milovníky hor, horské přírody a všechny aktivně i sportovně založené nadšence i rodiny. K jeho hlavní činnosti patří také starost o horké chaty, chodníky, zajištěné cesty a další lezeckou i turistickou infrastrukturu v Alpách.

Jako „advokát Alp“ se Alpenverein stará o rozšiřování ekologického povědomí mezi návštěvníky hor, mnozí členové se aktivně podílí na projektech a práci v terénu, obnově a ochraně porostů apod. Díky všem těmto aktivitám je Alpenverein důležitým partnerem národních parků a dalších chráněných území. 

V Čechách se vžil pojem Alpenverein jako synonymum pro výhodné celoroční pojištění všech outdoorových aktivit. Zaplacením členství (na kalendářní rok) lze získat poměrně unikátní pojištění, které pokrývá všechny druhy pohybových a sportovních aktivit, od lezení přes zajištěné cesty po jízdu na horském kole nebo lyžování (i mimo značené tratě) a to nejen v Alpách, ale celosvětově. Často tak nejen mladí využívají Alpenverein jako náhradu klasického komerčního cestovního pojištění, které je navíc platné po celý rok. Navíc tato pojistka pokrývá nejen léčebné výlohy v zahraničí, ale také záchranné a pátrací akce, vrtulník, vyprošťování a na území Evropy také pojištění zákonné odpovědnosti a právních výloh. Takovýto druh pojištění vám prakticky žádná komerční pojišťovna nebo sportovní svaz na světě nabídnout nemůže.

Členství v Alpenverein ale přináší kromě pojištění i další výhody – často využívanou jsou například až 50% slevy na ubytování na horských chatách v celém alpském sektoru, možnost účastnit se školení a kurzů se zaměřením na výuku horských sportů nebo slev u partnerů Alpenvereinu nejen v Rakousku, ale i v České republice. (jen namátkou Hudy sport, Rock-point, největší lezecká stěna v Rakousku ve Vídni atd).

Sečteno a podtrženo se každému, kdo tráví svůj život aktivně, cestuje, sportuje nebo chodí po horách, Alpenverein vyplatí. Členství vám rychle a za výhodných podmínek může zprostředkovat např. V-Tour/Alpský klub Brno, stačí vyplnit přihlášku na www.oeav.cz.

A pozor – akce pro všechny stávající členy: doporučte člena nového a získáte mapu z edice Alpenverein dle vlastního výběru zdarma!

Rakouský horský svaz – Österreichischer Alpenverein (ve zkratce OeAV) sdružuje už téměř 150 let, od roku 1862, všechny zájemce a milovníky hor, horské přírody a všechny aktivně i sportovně založené nadšence i rodiny. K jeho hlavní činnosti patří také starost o horké chaty, chodníky, zajištěné cesty a další lezeckou i turistickou infrastrukturu v Alpách.

Jako „advokát Alp“ se Alpenverein stará o rozšiřování ekologického povědomí mezi návštěvníky hor, mnozí členové se aktivně podílí na projektech a práci v terénu, obnově a ochraně porostů apod. Díky všem těmto aktivitám je Alpenverein důležitým partnerem národních parků a dalších chráněných území. 

V Čechách se vžil pojem Alpenverein jako synonymum pro výhodné celoroční pojištění všech outdoorových aktivit. Zaplacením členství (na kalendářní rok) lze získat poměrně unikátní pojištění, které pokrývá všechny druhy pohybových a sportovních aktivit, od lezení přes zajištěné cesty po jízdu na horském kole nebo lyžování (i mimo značené tratě) a to nejen v Alpách, ale celosvětově. Často tak nejen mladí využívají Alpenverein jako náhradu klasického komerčního cestovního pojištění, které je navíc platné po celý rok. Navíc tato pojistka pokrývá nejen léčebné výlohy v zahraničí, ale také záchranné a pátrací akce, vrtulník, vyprošťování a na území Evropy také pojištění zákonné odpovědnosti a právních výloh. Takovýto druh pojištění vám prakticky žádná komerční pojišťovna nebo sportovní svaz na světě nabídnout nemůže.

Členství v Alpenverein ale přináší kromě pojištění i další výhody – často využívanou jsou například až 50% slevy na ubytování na horských chatách v celém alpském sektoru, možnost účastnit se školení a kurzů se zaměřením na výuku horských sportů nebo slev u partnerů Alpenvereinu nejen v Rakousku, ale i v České republice. (jen namátkou Hudy sport, Rock-point, největší lezecká stěna v Rakousku ve Vídni atd).

Sečteno a podtrženo se každému, kdo tráví svůj život aktivně, cestuje, sportuje nebo chodí po horách, Alpenverein vyplatí. Členství vám rychle a za výhodných podmínek může zprostředkovat např. V-Tour/Alpský klub Brno, stačí vyplnit přihlášku na www.oeav.cz.

A pozor – akce pro všechny stávající členy: doporučte člena nového a získáte mapu z edice Alpenverein dle vlastního výběru zdarma!