Redakce a kontakty
- Cestovatel.cz
- 23 dubna, 2007
Sraz na nádraží jsme měli v dostatečném předstihu a to
v 16:15 hodin, což je o 100 minut dříve, než nám měl jet
vlak do Břeclavi. Všichni přijíždějí včas, jen Jirka měl problémy a
přijel o 15 minut později. Všichni máme dobrou náladu, Dolly nám
rozdává námi navržené speciální oranžová trička s logem a
nápisem „Dunajská stezka 2009“.
Tento blábol je takové zamyšlení nad tím, jak se srovnat
s dosažením vrcholu. Ono to prostě dopadlo. A v této větě je asi
schováno všechno důležité. Není to o tom, že my jsme něco dobyli.
Prostě nám jen kopec dovolil, abychom jsme se po něm prošli. Ale pojďme na
to popořádku. Já zde nechci popisovat postup k vrcholu (to zase třeba
jinde).
Finsko není jen bílým místem na mapě, které je známé svými
nekonečnými pralesy s věčně zmrzlou půdou a psími spřeženími
prohánějícími se po zamrzlých pláních na severu v Laponsku, či
tisíci jezery se sauničkami rozprostřenými na jejich pobřežích ve
střední a jižní části země. Ale je i místem, které poskytuje
dostatek volnosti, soukromí a klidu.
Při prvním pohledu na městský kanál většina cizinců ohrne nos a
všechny zdejší „khlongy“ si spojí pod jediné označení – stoka.
Přesto však návštěvník, který se už předem obrní trochou trpělivosti,
shovívavosti a tolerance, dokáže propadnout kouzlu těchto míst a objevovat
jejich zajímavosti.
Mt. Elgon leží blízko rovníku severně od Viktoriina jezera a jedná se
o největší a nejstarší osamocený vulkán ve východní Africe.
V oblasti národního parku se nacházejí také známé solné jeskyně a
či oblasti na pozorování slonů. Mým cílem byl pohodový třídenní trek
v oblasti a hlavně odpočinek
A konečně na pevnině! Již kolem 8 hodiny ráno jsme se teple se
oblékli a naskákali do člunů směr Mikkelsen Harbour. Průvodce nás napřed
povozil kolem ledovcových stěn a potom jsme již vystoupili na pevninu mezi
hnízda tučňáků Gentoo. Byla jich tu celá kolonie roztroušena kolem vody a
na kopci.