Hory a pohoří

Až budete ve švýcarském Luzernu, oko vám nejednou ulpí na
nepřehlédnutelném masivu posvátné hory Pilatus, mnoha mýty a legendami
opředeném gigantu, strážícím město z výšky přes dva tisíce
metrů.

Prokletije neboli Prokleté hory jsou obvykle spojovány s Černou Horou
a severní Albánií. Víte, že část tohoto rozlehlého pohoří zasahuje
také do Kosova? Že je jedním ze dvou kosovských národních parků?
A že rozhodně stojí za návštěvu dříve, než zde majetní místní
vybudují lyžařská střediska? Jeďte se přesvědčit.

Hledáme-li v Evropě místa, kde se dá bezmyšlenkovitě toulat po
kopcích, lesích a zelených loukách, postavit stan, kde se zachce, užít si
samotu a klid rozlehlých a liduprázdných hor, zamíříme na Balkán. Před
nedávnem nás toulavé boty zavedly také do Makedonie, země neuvěřitelně
pohostinných lidí, sladkých rajčat a řízné rakije.

Jaro je dávno za dveřmi, z hor konečně slézá sníh a jeho místo
pomalu vyplňují pestrobarevné koberce květin. To je ten pravý čas sbalit
batoh a vyrazit. Kam? Samozřejmě, že na Balkán! Třeba do Bosny a
Hercegoviny.

O marockých horách už snad snil každý. Vysoké, pusté skály se
zelenými údolími, protkané malými pevnůstkami, kasbami. Atlas,
oddělující zelené pláně od nekonečných pustin Sahary, je Evropanům
známý už od starověku. Málokdo ale slyšel o jeho menším a
severnějším bratříčkovi, pohoří Ríf.

Co je vlastně tak skvělé na Maroku? Především to, že si často
připadáte jako uprostřed příběhů pohádek tisíce a jedné noci. Vůně
orientu na vás dýchá skrz naleštěné konvice na čaj, tajemné oči
místních žen, skrz hedvábné deky a šátky i skrz mohutné velbloudy,
líně se procházející po dunách Sahary.

Začátek cesty je v městečku Kandersteg. Je tam i kempík, kde
se dá za celkem normální ceny spát. Cesta vede k jezeru Oeschinensee a
to buď pěšky nebo lanovkou. Vystoupáte až k jezeru, dáte odpočinek a
vyrázíte ještě dál a ještě výše…

Pro letošní skupinovou dovolenou jsme si vybrali střediska Zillertalského
údolí, která jsou vzdálena přibližně sedm hodin jízdy autem
z moravské metropole a nabízejí více než 400 km sjezdových
tratí na jeden jediný skipass, včetně ledovce.

Když bylo Maroko roku 1912 rozděleno mezi Španělsko a Francii,
připadla Španělsku mimo jiné oblast Rífu. Tato severní hornatá část
země, táhnoucí se od mysu Spartel až k alžírské hranici, byla srdcem
a duší oblasti bilád as-sibá, nezkrocené země, kam slovo sultána sotva
doléhalo.*