Semana Santa – Velikonoce v Mexiku

Velikonoční oslavy v Iztapalapě lákají návštěvníky domácí
i zahraniční od roku 1843. Letos tedy slaví 165. výročí. Během
těchto oslav se 8 ze čtvrtí městské části Iztapalapa promění
v obrovské divadelní jeviště pod širým nebem na němž se postupně
odehrávají obrazy z Ježíšova života, utrpení, smrti a
vzkříšení.


Dřív než začnu cokoliv psát o prozívání Velikonočních svátků v Mexiku, je potřeba si uvědomit, že Mexico, stejně jako většina „latino“ národů je extrémně katolická země. Náboženství tu často hraničí s fanatismem a ještě časteji brání v rozvoji jinak moderní společnosti. Nehodlám se pouštět na tenký led a polemizovat nad vírou a její užitečnosti, pouze chci poukázat, že v zemi, kde se podle posledního provedeného sčítání hlásí celých 88 procent obyvatel ke katolickému náboženství, by bylo naprosto nesmyslné očekávat, že Velikonoční svátky budou mít něco společného s vítáním jara jako je tomu v ČR (přestože v roce 2005 proběhlo v Mexiku rozsáhlé sčítání obyvatel, našla jsem na portálu INEGI – statistický úřad – tabulku věnovanou tématu pouze do roku 2000).

První rozdíl můžeme zaznamenat již v tom, že několik týdnů před začátkem Velikonoc, které se v Mexiku nazývají Semana Santa nebo-li Svatý týden, je ve čtvrtích s menším počtem cizinců nebo v menších městech a vesnicích, v pátek nemožné koupit maso. Masny a taquerías mají zavřeno, protože se předpokládá, že řádný katolík drží půst nazývající se Cuaresma (vigilie). Jedná se o půst, jenž má samozřejmě katolický původ. Každopádně kapitalistické myšlení je většinou ještě silnější než náboženské zvyky a tak se nevěřicí a po masu toužící obyvatel Mexika může v tyto pátky vydat do nadnárodních supermarketů nebo jednoduše do restaurací ve velkých městech.


Druhý rozdíl je v rozdělení svátků. Respektive ve dnech volna, protože vlastně i v ČR jsou krásné původně pohanské Svátky jara rozděleny na Popeleční středu, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu. V Mexiku, ostatně jako i v dalších katolických zemích se ve skutečnosti začíná slavit právě na Popeleční středu (Miércoles de ceniza). Volno uznané zákonem připadá na následující čtvrtek a pátek. Velikonoční pondělí, které my slavíme s pomlázkou v ruce, už Mexičani prožívají na svých pracovištích. To znamená, že letos připadají Velikonoční svátky v Mexiku na 20. – 23. března, kdežto v ČR je svátkem pondělí 24. března.

Troufám si tvrdit, že vzhledem k sjednocenému pohledu Mexičanů na náboženství, se Semana Santa slaví, až na maličké odchylky, po celých Spojených státech mexických velmi podobně. Každopádně nejznámější a největší oslavy, které Vám doporučí každý katolík, probíhají v hlavním městě Mexiku v jinak poměrně nehostinné městské části Iztapalapa.

Velikonoční oslavy v Iztapalapě lákají návštěvníky domácí i zahraniční od roku 1843. Letos tedy slaví 165. výročí. Během těchto oslav se 8 ze čtvrtí městské části Iztapalapa promění v obrovské divadelní jeviště pod širým nebem na němž se postupně odehrávají obrazy z Ježíšova života, utrpení, smrti a vzkříšení. Představení má bezpočet herců, kteří jsou buď pečlivě vybraní (v případě hlavních rolí) mezi obyvateli zúčastněných čtvrtí a nebo role dědí v rodinách. V obou případech je participace na tomto divadelním představení a jeho přípravě vůbec obrovskou ctí.

Autorka textu trvale žije v Mexiku. Další texty věnované nejen této úžasné zemi najdete na jejích osobních stránkách http://www.ta­mushf.com/


Mezi každoročně přehrávanými obrazy z Ježíšova života můžete shlédnout například jak vybraný herec táhne tři kilometry kříž vážící 75 kilogramů až k vrcholu Cerro de la Estrella, kde se odehraje ukřižování a také předkolumbovský rituál Nového ohně. Právě tyto paradoxy jako je míšení přísné katolické víry s předkolumbovskými rituály, dělá z těchto oslav barevné a okouzlující představení. Je také velmi zajímavé pozorovat tváře herců s typicky mexickými rysy (které jsou samozřejmě velmi vzdálené tvářím, jenž si představíme jako ty z bible), jak přestrojeni za Ježíše, Marii a ostatní zapáleně citují verše určené jejich biblickým postavám. Krom hlavního procesí existují ještě další, ve kterých zúčastnění doprovází Ježíšovo utrpení svým vlastním. Můžete vidět osoby táhnoucí vlastní kříže, osoby jenž jdou bosy nebo po kolenou a tím se snaží smýt své vlastní hříchy. V některých případech dochází dokonce na propichování kůže a bičování. Jistě, jde o zajímavost, ale jinak zamyšlení nad smyslem těchto „obětí“ nechám raději na někom jiném…

Jinak už jen dodatek, pro ty co se chystají v budoucnu Mexiko v době Velikonoc navštívit. První rada je mít rezervaci v hotelu. Mexičané mají na rozdíl od Evropanů velmi málo dní dovolené a tak využívají k cestám do turistických destinací a k návštěvám příbuzných právě všechna státem uznaná volna. To znamená, že ceny zájezdů, letenky a ubytování v tomto období šplhají až na dvoj nebo dokonce trojnásobek obvyklé ceny. Nehledě na to, že se vám opravdu může stát, že nenaleznete ani ubytování a ani dopravní prostředek. Přeci jen má Mexiko podle posledního sčítání více než 103.000.000 o­byvatel a ti, když se jen z části začnou přemisťovat, přestává veškerá legrace…


Rada druhá je pro cestovatele, kteří touží po neopakovatelném zážitku, kterým je návštěva hlavního města Mexika beze stresu, bez dopravní zácpy a bez poloviny jeho obyvatel v ulicích. Je opravdu neuvěřitelné jak se nepřetržitě bublající město změní a je rázem téměř oázou klidu. Jen pro příklad v době mimo Velikonoce mi trvala cesta do práce 40 – 60 minut místní MHD. O Velikonočních svátcích jsem úplně stejnou vzdálenost ujela za 15 minut. To jen pro představu. Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že mnoho menších obchodů, restaurací a především bank a státních institucí může být po dobu státem uznaného volna zavřeno a tak v případě jakéhokoliv problému se situace mírně komplikuje. Ale já sama bych pohled na neuvěřitelně krásně opravené historické centrum a jeho koloniální kouzlo, které si v těchto dnech můžete vychutnat aniž byste byli unášeni davem někam kam vůbec nechcete, klidně vyměnila za trošku rizika.

No a řada třetí, pokud naopak toužíte po lidském teple velmi z blízka není nic jednoduššího než se vydat do Iztapalapy a shlédnout celé vystoupení. Jen upozorňuju, že je opravdu potřeba dávat si pozor. Dav je obrovský a stát se může cokoliv. Každoročně se někteří z návštěvníků nevyhnou zranění, omdléváni a také drobné kriminalitě. Na druhou stranu si určitě odnesou pro Evropana neopakovatelný zážitek, obzvlášť pokud jsou katolického vyznání.

Návštěva benátského karnevalu

První dochovaný písemný záznam konkrétně se týkající masek
pochází z roku 1268. Jedná se o dekret zakazující házení vejci
na lidi v maskách, ale proč se tak dělo a musel být vydán, to nevím.
Je možné, že to souvisí s jistými nemravnostmi, jimiž byl
v minulosti benátský rej masek opředen až do jeho zákazu na konci
Benátské republiky, ale kdo ví…

Na proslulý benátský karneval jsme se s kamarádem vypravili podívat s jednou cestovní kanceláří pořádající na něj zájezd na ,,otočku“ – ráno příjezd, večer odjezd. Letos karnevalové oslavy probíhaly v rozmezí dnů od 25.1.do 5.2.2008.


První dochovaný písemný záznam konkrétně se týkající masek pochází z roku 1268. Jedná se o dekret zakazující házení vejci na lidi v maskách, ale proč se tak dělo a musel být vydán, to nevím. Je možné, že to souvisí s jistými nemravnostmi, jimiž byl v minulosti benátský rej masek opředen až do jeho zákazu na konci Benátské republiky, ale kdo ví… Naštěstí byla jeho tradice v roce 1979 obnovena a opět patří mezi nejslavnější a nejnavštěvovanější karnevaly na světě.

Bohužel nám moc nepřálo počasí, celý den poprchávalo, bylo ,,šedavo“… Ale to nebylo dobré spíše jen pro fotografování. Rozhodně nepřízeň počasí neubrala nic na výborné karnevalové atmosféře.


Náměstí sv. Marka se během dne celé zaplnilo dobře naladěnými turisty z celého světa a navečer už praskala ve švech i většina uliček kolem. Spousta návštěvníků se do děje reje masek i aktivněji zapojila nějakou tou ozdobou své vizáže, ať se jednalo o pěkné vkusné malby na obličejích, které si nechali namalovat od šikovných malířů, nebo o zakoupené masky. Ty byly ve velkém výběru ke koupi na každém kroku a zdobily výlohy místních krámků. Například slušivé škrabošky se daly pořídit od 10 eur výše.

Hlavními hvězdami byly samozřejmě masky v krásných kostýmech, různé Kolombíny, doktoři s dlouhými zahnutými nosy, Pierotové, jejichž původ je ze slavného divadelního období commedia dell´arte. Hry, jako Goldoniho Sluha dvou pánů nebo Moliérův Lakomec, jsou, co se vystupujících postav a děje týče, asi tím nejklasičtějším připomenutím tohoto žánru. K zahlédnutí bylo i spousta netradičních převleků, například postavy z Hvězdných válek, kněze vášnivě líbajícího před fotografy jeptišku nebo Charlieho Chaplina. Všichni tito aktéři ochotně pózovali turistům při fotografování. Někteří si to velmi profesionálně užívali a tak se kolem nich tvořily hloučky fotografujících.


Benátský karneval je poslední dobou, co se návštěvnosti týče, mnohými považován za poměrně masovou turistickou událost, ale taková je v tomto městě situace po většinu roku, srovnám-li to s mým letním výletem před mnoha lety. Navzdory hojnému počtu návštěvníků se kouzlo Benátkám úplně nevytrácí. Není problém se ocitnout v uličkách bez davů lidí a v klidu vnímat genius loci tohoto do vody klesajícího města s velmi bohatou historií.

Proto jsou Benátky, co se cen za služby a zboží týče, asi jedním z nejdražších míst v Itálii. Ale vzhledem k atraktivnosti města rozkládajícího se na 118 ostrovech a ostrůvcích, které spojuje přes 400 mostů je to celkem pochopitelné. Zde je na místě dodat, že se tam nachází také mnoho bister prodávajících chutné sendviče, pizzy nebo jiné pochutiny za rozumné ceny. Horší to jistě bude s ubytováním, i když zůstat přes noc je velice lákavá představa…

Návštěva Benátek v době karnevalu určitě stojí za to. Ten příští se bude konat ve dnech 13.- 24. února roku 2009.

Přečtěte si také starší reportáž o Karnevalu v Benátkách

Přivítejte jaro v České republice!

Jaké jsou Velikonoce v České republice? Především barevné. Po
zimní šedobílé je to příjemná změna: na ošatce se lesknou nabarvená
vejce, ve váze rozkvétá zlatý déšť a v květináči raší zelené
obilí. Připočtěme k tomu ještě vonící velikonoční cukroví a
některé rozpustilé velikonoční tradice a máme pro vás zaručený tip na
oslavu letošních Velikonoc 23. a 24. března.

Jaké jsou Velikonoce v České republice? Především barevné. Po zimní šedobílé je to příjemná změna: na ošatce se lesknou nabarvená vejce, ve váze rozkvétá zlatý déšť a v květináči raší zelené obilí. Připočtěme k tomu ještě vonící velikonoční cukroví a některé rozpustilé velikonoční tradice a máme pro vás zaručený tip na oslavu letošních Velikonoc 23. a 24. března.

Velikonoční trhy s jarními dekoracemi

Největší velikonoční trhy se konají na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze (www.prague-info.cz). Od 8. do 30. 3. 2008 zde vyroste velikonoční městečko s desítkami prodejních stánků. Jejich sortiment bude připomínat především velikonoční tradice: ochutnáte tradiční pochoutky jako jidáše s medem nebo si vyhlédnete dekorace, které přinesou jaro až do vašeho domu. Těšit se můžete i na ukázky zdobení kraslic nebo pletení pomlázky.

Ladit slavnostní náladu na velikonočních trzích můžete v: Opavě (www.kulturni­opava.cz) 10.–22. 3. 2008 Kroměříži (www.mesto-kromeriz.cz) 14. 3. 2008 Uherském Hradišti (www.uherske-hradiste.cz) 22. 3. 2008 Třeboni (www.itrebon.cz) 22. 3. 2008

Svátky jara na hradech a zámcích

Stáhnout potahy ze vzácného nábytku, vpustit slunce do ztichlých komnat, nachystat jarní výzdobu a přivítat první návštěvníky. Tak to bude o Velikonocích vypadat na mnoha českých hradech a zámcích. Hrad Křivoklát (www.krivoklat­.cz) pozve do svých prostor divadelníky a hudebníky, aby pobavili diváky velikonočního jarmarku od 22. do 24. 3. 2008. Zapomeňte na auto a vyzkoušejte stylovější druh dopravy: v tyto dny vás na Křivoklát doveze historický vlak tažený parní lokomotivou (www.cd.cz).

Na českých hradech a zámcích ještě uvidíte: velikonoční výstavu na hradě Helfštýn (www.helfstyn.cz) od 22. 3. do 20. 4. 2008 velikonoční jarmark s ukázkami řemesel na Slezskoostravském hradě v Ostravě (www.slezskoos­travskyhrad.cz) 15 a 16. 3. 2008 velikonoční trhy na Sychrově (www.zamek-sychrov.cz).15­.–16. 3. 2008 Velikonoce na zámku Kravaře (www.kravare.cz) 1. 3. 2008


Velikonoce ve skanzenech a muzeích

Zajímá vás nejen současná podoba Velikonoc, ale i to, jak se slavily před lety? Skanzeny a muzea v České republice pro vás připravují tematické programy, při kterých si budete moci některé staré zvyky sami vyzkoušet. V Muzeu lidové architektury v Zubrnicích (www.zubrnice.cz) vám 15. a 16. 3. 2008 předvedou rozmanité techniky zdobení kraslic, pletení pomlázek nebo zdobení velikonočních perníčků.

Staré tradice připomínají také: Velikonoce na Valašsku ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (www.vmp.cz) od 22. do 24. 3. 2008 Velikonoce v hornickém domku v Hornickém muzeu Příbram (www.muzeum-pribram.cz) od 10. do 24. 3. 2008

Velikonoční koncerty

Sváteční rozměr Velikonoc vám přiblíží koncerty duchovní hudby. Sedmnáctý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby Brno (www.mhf-brno.cz) svým posluchačům od 16. do 30. 3. 2008 předvede sérii 6 koncertů. V gotické katedrále sv. Petra a Pavla zazní např. Matoušovy pašije od J. S. Bacha nebo Beethovenova Mše C dur.

Nenechte si ujít velikonoční koncerty:

v bazilice Svatá Hora u Příbrami 24. 3. 2008 v pražské Bazilice sv. Jakuba (www.auditeor­ganum.cz) (23.–30. 3. 2008, denně od 17.00) v kostele sv. Šimona a Judy v Praze (www.fok.cz) 25. 3. 2008 v pražském Národním divadle (www.nd.cz) 21. 3. 2008.


Velikonoční tradice

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky a jejich oslava se v České republice nese především v tomto duchu. Zároveň je ale prolíná množství lidových zvyků a tradic. Mezi nejtypičtější patří pomlázka na Velikonoční pondělí. Chlapci a muži navštěvují své spolužačky, přítelkyně nebo sousedky, aby je symbolicky vyšlehali proutky spletenými v tzv. pomlázku. Dívky přirozeně tuto tradici příliš neschvalují, ale protože jim má zajistit krásu a zdraví po celý příští rok, každoročně ji dobrovolně podstupují. Své návštěvníky tak ještě za vymrskání odmění barvenými vejci, pohoštěním nebo i penězi.

Velikonoce s neodolatelnými dobrotami

Velikonoční laskominy jindy než v tomto krátkém období neochutnáte, tak si je určitě nenechejte ujít! Vyzkoušejte piškotového beránka s cukrovou nebo čokoládovou polevou, mazance z kynutého těsta, velikonoční perníčky, velikonoční nádivku, ve které nechybí mladé kopřivy, jidáše potírané medem nebo smažené boží milosti obalované v cukru.

Velikonoční relaxace v českých lázních

Sami už možná cítíte, že si po zimních měsících potřebujete dopřát zvláštní péči a načerpat nové síly. Kde jinde by se vám to mělo podařit lépe než v lázních? V Poděbradech (www.lazne-podebrady.cz) si pro vás připravili speciální velikonoční program – kromě revitalizačních procedur se těšte na velikonoční koncert nebo večerní velikonoční slavnost.

Folklorní slavnosti a festivaly v ČR

Folklorní tradice v České republice stále žije. A co je
důležitější, žije nejen ve skanzenech a muzeích, ale především
v lidech. Dokazují to desítky folklorních festivalů a lidových
slavností. Hudba, tanec, gastronomické speciality nebo ukázky řemesel totiž
návštěvníkům o duši regionu poví více než nejlepší turistický
průvodce.

Folklorní tradice v České republice stále žije. A co je důležitější, žije nejen ve skanzenech a muzeích, ale především v lidech. Dokazují to desítky folklorních festivalů a lidových slavností, zájem domácího i zahraničního publika. Hudba, tanec, gastronomické speciality nebo ukázky řemesel totiž návštěvníkům o duši regionu poví více než nejlepší turistický průvodce.


Nejpestřejší ples roku

Velkou večerní a tlumené barvy nechte tentokrát doma. Na XI. národním krojovém plesu Folklorního sdružení ČR (www.fos.cz) v Žďáru nad Sázavou nejvíce zazáříte v lidovém kroji. Každý ročník představuje některý z regionů, letos (2. 2. 2008) to bude Opavské a Těšínské Slezsko. Z tohoto regionu sem přijedou hned dvě cimbálové muziky, rovná desítka souborů a dechová hudba.

Právě začíná období masopustů, fašanků a karnevalů. Více tipů na tyto folklorní slavnosti v ČR naleznete v našem starším článku: Masopust, nejbláznivější svátek roku

Jízda králů je jen jednou v životě

Takovou podívanou si nechá ujít jen málokdo. Vesnicí projíždějí chlapci na opentlených koních a vyvolávají veselé verše na oslavu svého krále. Ten, schovaný v jejich středu, nevydá ani hlásku. Růže pevně sevřená mezi rty mu velí mlčet, starodávný ženský kroj a bohatě vyšňořený bělouš podtrhují jeho výjimečné postavení ve skupině. Přitom je to jen chlapec, obvykle ve stáří 10–12 let. Králem ale bude pouze jednou v životě a stejné pravidlo platí i pro jeho doprovod, tvz. legrúty. Dříve to byli chlapci odvedení na vojnu, dnes letošní osmnáctiletí. Nedělní Jízdou králů (23.–25. 5. 2008) vrcholí v jihomoravském Vlčnově třídenní program (www.jizdakra­lu.cz), který zahájil v pátek soutěží o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a v sobotu večer pozval návštěvníky na posezení při cimbálové muzice.

Ve Strážnici žije folklor už přes 60 let

Unikátní postavení mezi folklorními festivaly si vydobyl festival ve Strážnici (www.nulk.cz). Poprvé se konal v roce 1946 a z celostátních slavností se rozrostl na akci mezinárodního charakteru, kam se pravidelně sjíždějí desítky souborů. Amfiteátr v zámeckém parku, vinohrad a skanzen patří poslední červnový víkend (26.–29. 6. 2008) hudbě, tanci a uvolněné zábavě. Strážnice totiž představuje divákům folklor nejen v jeho přirozené podobě, ale také v různých úpravách a stylizacích. Pokud si toužíte vyzkoušet tance z celého světa, zazpívat si a zatancovat u některé z lidových muzik, je to pravé místo pro vás! Tradiční součástí programu je soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, o němž mohou rozhodovat i sami diváci. Tento mužský tanec je mimochodem první a zatím jedinou nemateriální památkou České republiky oceněnou organizací UNESCO.

Folklor v Praze?

Folkloru sluší nedotčená příroda a autentické prostředí skanzenů, do města nepatří. Proč to ale nezkusit? zeptali se organizátoři prvního Pražského jarmarku roce 2004… a uspěli. Přes své relativní mládí se festival (www.fos.cz) řadí mezi nejnavštěvovanější a v zastoupených souborech mezi nejpestřejší v celé zemi. Jeho návštěvnický potenciál je obrovský: podium na Ovocném trhu přitáhne okoloprocházející turisty, ale i Pražany, pro které je festival se stánky řemesel a gastronomických specialit nečekaným zpestřením. Popáté se spojení Prahy a folkloru představí od 26. do 31. 8. 2008.

Strakonice, město dudáků

Zahraničním návštěvníkům jméno Švandy dudáka asi moc neřekne, ale všechny české děti dobře vědí, že tento pověstný muzikant pochází ze Strakonic. Město je s dudáckou tradicí spjato natolik, že se právě tady od roku 1967 pořádá mezinárodní dudácký festival (www.dudackyfes­tival.cz). V rámci 18. ročníku (21.–24. 8. 2008) se na tento osobitý nástroj bude hrát na nádvoří strakonického hradu, v zámecké zahradě nebo i v kostele. Ani letos nebude chybět dudácký pochod městem nebo noční muzicírování.

Děti a folklor

V roce 1992 oslavovala Česká republika 400 let od narození „učitele národů“, Jana Amose Komenského. Právě tehdy vznikla myšlenka založit mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem (11.–14. 9. 2008). Vhodnější místo než Luhačovice by se hledalo jen stěží. Město leží ve specifické folklorní oblasti Luhačovického zálesí a navíc je jedním z kulturních center Moravy. O zájmu dětí o folklor svědčí i početná účast v celostátní soutěži Zpěváček. Každoročně se do ní zapojí až 6 tisíc zpěváků lidových písní do 15 let. Jen 50 z nich ale bude bojovat o přízeň poroty ve Velkých Losinách (9.–11. 5. 2008).

Navštivte také:

  • Mezinárodní folklorní festival Rožnovská valaška v Rožnově p. Radhoštěm (13.–15. 6. 2008)
  • Mezinárodní folklorní festival Plzeň (11.–15. 6. 2008)
  • Mezinárodní folklorní festival v Karlových Varech (4.–7. 9. 2008)

Mezinárodní folklorní festival Souznění v Ostravě (18.–21. 12. 2008)

Podrobné informace o významných folklorních akcích v České republice získáte na stránkách Folklorního sdružení České republiky (www.fos.cz).

Masopust, nejbláznivější svátek roku

Ať už mu říkáme masopust, fašank nebo karneval, je to vždy jeden
z nejveselejších a nejbujařejších svátků roku. V současných
oslavách masopustu v ČR se odráží inspirace benátského karnevalu
i osobité folklorní tradice. Jedno mají ale společné: před
nekonečným půstem se lidé chtěli pořádně najíst a pobavit, a to
s chutí děláme dnes stejně jako před staletími.

Ať už mu říkáme masopust, fašank nebo karneval, je to vždy jeden z nejveselejších a nejbujařejších svátků roku. V současných oslavách masopustu v České republice se odráží inspirace benátského karnevalu i osobité folklorní tradice. Jedno mají ale společné: před nekonečným půstem se lidé chtěli pořádně najíst a pobavit, a to s chutí děláme dnes stejně jako před několika staletími.


Buďte tím, čím chcete být, vyzývá pražský Bohemian Carnevale (www.carnevale­.cz), festival talentu, vůní a kreativity. Od 31. 1. do 5. 2. 2008 ovládne město karneval a jeho nespoutaná veselost vás bude ponoukat, abyste si vybrali masku a přidali se do alegorických průvodů. V karnevalovém Salonu v Clam-Gallasově paláci se změníte v postavu svých snů a zároveň budete moci nahlédnout do karnevalové dílny masek a kostýmů. Líbí se vám vaše nová podoba? Třeba s ní uspějete v DIVERTIMENTO FURIOSO, soutěži alegorií, kostýmů a masek, která se koná 2. 2. 2008 na Staroměstském náměstí. Své vítězství si pak vychutnáte na galavečeru v maskách GALACTICOS. Chuť do palety zážitků doplní gastronomický festival CUISINE D’ALCHIMISTE. Ten vás zavede do pražských hotelů, restaurací a barů na přehlídku masopustního kulinářského umění.

Na Moravě se masopustu říká fašank a jak se slaví, uvidíte např. ve slovácké obci Strání (www.strani.cz). Od 1. 2. do 6. 2. 2008 prostoupí obec folklorní hudba, tanec, divadlo i film. Hlavní část programu se chystá na sobotu 2. 2., a to s domácí zabijačkou, ukázkami lidových řemesel a především vystoupením folklorních souborů. Maškary projdou obcí v úterý 5. 2. a určitě zatancují i pověstný mečový tanec Pod šable.

Masopust s označením c.k. (podle literární postavy vojáka Švejka) pořádá 16. 2. 2008 město Kadaň (www.mesto-kadan.cz). Masky i diváci se vydají na veselou pouť od hradu k františkánskému klášteru, kde na ně čeká ukázka starých řemesel a ochutnávka zabijačkových dobrot.


Navštivte také

Masopust v Chebu – 2. 2. 2008 (www.muzeumcheb­.cz)

Masopust ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm (www.vmp.cz) 2. 2. 2008

Fašaňkovou obchůzku v Kyjově – 3. 2. 2008 (www.mestokyjov­.cz)

Masopust v Telči – 10. 2. 2008 (www.telc-etc.cz)

Masopust v Hornickém muzeu Příbram – 9. 2. 2008 (www.muzeum-pribram.cz)

Rekordní počet filmů v soutěži Okem dobrodruha

Okem dobrodruha je název soutěže filmů s dobrodružnou a
cestovatelskou tématikou, která je součástí blanenského cestovatelského
festivalu Rajbas
Outdoor Kotlík
. Jeho osmý ročník se už blíží. Do uzávěrky dorazilo
letos do Blanska celkem 24 snímků.

Okem dobrodruha je název soutěže filmů s dobrodružnou a cestovatelskou tématikou, která je součástí blanenského cestovatelského festivalu Rajbas Outdoor Kotlík. Jeho osmý ročník se už blíží.

Do uzávěrky dorazilo letos do Blanska celkem 24 snímků. Dá se také mluvit o česko- slovenské soutěži, neboť pod osm filmů se podepsali slovenští autoři (D. Brezničan, P. Jež, P. Kmoško a další).


„Zatímco loňští vítězové letos o prvenství neusilují, zaznamenali jsme mnoho nových jmen a řadu mladých autorů (L. Hubert, R. Dvořáček, V. Ksandr a další). Z těch osvědčených nám každoročně filmy zasílá už ostřílený filmař M. V. Procházka a několikrát i všestranný sportovec R. Grošek,“ říká organizátorka soutěže Alena Žákovská. Kromě snímků z vodáckého prostředí (Tanvaldská Kamenice), putování na kolech (Sedem divou Bezarábie) či turistických reportáží (Jambo Mzungu) jsou v soutěži i nové zajímavé sporty jako technické potápění (Tech diving) nebo skákání ze skal do hluboké vody (Deep water soloing). Mezi přihlášenými nechyběly ani filmy plné humoru a nadsázky (Československý filmový týždenník, Jírova trojka I.) a s dobrodružnou tématikou (Donjek, Lopač). Do soutěže se letos přihlásili se svými dílky i blanenští autoři. Letos nově přidané téma „Už nemůžu“ zaujalo však jen dva filmaře.


Před porotou tvořenou skupinou nezávislých filmařů, v jejímž čele stojí Jan Popelka z Blanska, teď stojí nesnadný úkol. Musí shlédnout a zhodnotit čtyřiadvacet filmů různých žánrů a rozhodnout o vítězi. ¨

Soutěžní snímky budou promítány v blanenském kině v pátek 23.listopadu od 16 hodin a dále v sobotu od 13 hodin na vedlejší scéně Dělnického domu. Projekce oceněných filmů spolu s předáním cen je na programu v sobotu na hlavní scéně Dělnického domu od 18 hodin. Jako v loňském roce i letos bude dvanáct vybraných snímků k vidění v Praze na Masarykově nábřeží v přehlídce cestovatelského klubu Karavanseráj, a to 12. prosince od 18 hodin. Další možnost shlédnout úspěšné filmy soutěže Okem dobrodruha budou mít zájemci v lednu Brně v prostorách cestovatelské vinotéky RAJBAS na Gorkého ulici.

Program Rajbasu je už připraven

Devátý ročník cestovatelsko-outdoorového festivalu RAJBAS
– OUTDOOR – KOTLÍK
se nezadržitelně blíží.
Pořadatelé ho přichystali na dny 23.-25. 11. Festival bude součástí
akce 10 dnů turistiky, outdoooru a cestování v Blansku pod
záštitou starostky města Jaroslavy Králové. Součástí festivalu bude
i soutěžní přehlídka filmů Okem dobrodruha.

BLANSKO. Devátý ročník cestovatelsko-outdoorového festivalu RAJBAS – OUTDOOR – KOTLÍK se nezadržitelně blíží. Pořadatelé ho přichystali na dny 23.-25. listopadu a festival bude součástí akce 10 dnů turistiky, outdoooru a cestování v Blansku pod záštitou starostky města Jaroslavy Králové.

Pátek 23.listopadu bude ve znamení filmů, besed, muziky a noční pragulky do krasu. Klub Ulita připravil noční outdoorovou hru, v blanenském kině začne výstava fotografií Aleny Žákovské a Milana Danka z jejich letošního putování za Pygmeji. Odpoledne bude v kině odstartován tříhodinový maratón nejlepších filmů ze soutěže Okem dobrodruha a dalších cestovatelských dokumentů. V Dělnickém domě vystoupí rockové kapely.

Sobotní program zahájí tradiční limonádový Grena běh do vrchu se zátěží. Po obědě budou před Dělnickým domem připraveny závody pro všechny Slack line – což je rychle se rozvíjející sport. V Dělnickém domě začnou výstavy fotografií, představí se autoři Petr Stříbrcký a Marek Audy. Od 13 hodin pokračují projekce a besedy, které posluchače zavedou na Balkán, k Jeniseji, do Etiopie a dalších zemí. Dozvíte se, kdo byl nejlepší v soutěži Okem dobrodruha a na večerní besedě se představí tři české horolezkyně, pokořitelky himalájských kopců. Den zakončí Cestovatelská tancovačka, a to zdaleka není všechno.

I poslední den festivalu bude patřit filmům a besedám s cestovateli a dobrodruhy. Nebudou chybět ani specializované semináře s názvem Technika na cestách a Horská medicína.

Součástí festivalu bude i soutěžní přehlídka filmů Okem dobrodruha. Do uzávěrky dorazilo letos do Blanska celkem 24 snímků. Dá se také mluvit o česko – slovenské soutěži, neboť pod osm filmů se podepsali slovenští autoři (D. Brezničan, P. Jež, P. Kmoško a další).

„Zatímco loňští vítězové letos o prvenství neusilují, zaznamenali jsme mnoho nových jmen a řadu mladých autorů (L. Hubert, R. Dvořáček, V. Ksandr a další). Z těch osvědčených nám každoročně filmy zasílá už ostřílený filmař M. V. Procházka a několikrát i všestranný sportovec R. Grošek,“ říká organizátorka soutěže Alena Žákovská. Kromě snímků z vodáckého prostředí (Tanvaldská Kamenice), putování na kolech (Sedem divou Bezarábie) či turistických reportáží (Jambo Mzungu) jsou v soutěži i nové zajímavé sporty jako technické potápění (Tech diving) nebo skákání ze skal do hluboké vody (Deep water soloing). Mezi přihlášenými nechyběly ani filmy plné humoru a nadsázky (Československý filmový týždenník, Jírova trojka I.) a s dobrodružnou tématikou (Donjek, Lopač). Do soutěže se letos přihlásili se svými dílky i blanenští autoři. Letos nově přidané téma „Už nemůžu“ zaujalo však jen dva filmaře.

Před porotou tvořenou skupinou nezávislých filmařů, v jejímž čele stojí Jan Popelka z Blanska, teď stojí nesnadný úkol. Musí shlédnout a zhodnotit čtyřiadvacet filmů různých žánrů a rozhodnout o vítězi.

Soutěžní snímky budou promítány v blanenském kině v pátek 23.listopadu od 16 hodin a dále v sobotu od 13 hodin na vedlejší scéně Dělnického domu. Projekce oceněných filmů spolu s předáním cen je na programu v sobotu na hlavní scéně Dělnického domu od 18 hodin. Jako v loňském roce i letos bude dvanáct vybraných snímků k vidění v Praze na Masarykově nábřeží v přehlídce cestovatelského klubu Karavanseráj, a to 12. prosince od 18 hodin. Další možnost shlédnout úspěšné filmy soutěže Okem dobrodruha budou mít zájemci v lednu Brně v prostorách cestovatelské vinotéky RAJBAS na Gorkého ulici.

Rajbas Outdoor Kotlík

Po roce se opět blíží uzávěrka filmové soutěže Okem
dobrodruha
, již tradiční součásti cestovatelsko outdoorového a
filmového festivalu Rajbas Outdoor Kotlík, který se bude
konat v Blansku od 23. do 25. listopadu.


Po roce se opět blíží uzávěrka filmové soutěže Okem dobrodruha, již tradiční součásti cestovatelsko outdoorového a filmového festivalu Rajbas Outdoor Kotlík, který se bude konat v Blansku od 23. do 25. listopadu.

Protože na dno sil si občas sáhne každý, zvolili pořadatelé jako jedno z doprovodných témat Už nemůžu. Nemusí se jednat jen o extrémně adrenalinové zážitky.

Protože záměrem soutěže Okem dobrodruha je dát příležitost každému, nejsou soutěžní kategorie určeny. Jediným omezením je tématické zaměření na přírodu, cestování a outdoorové sporty. Každý tedy může využít možnosti představit své výtvory ostatním. Ty nejlepší budou oceněny. Soutěžní dílo nesmí být starší něž pět let. Více se dozvíte na stránkách sdružení Horizont .

Uzávěrka k zaslání filmů v délce do patnácti minut je 23. října.

Oslavy dobrého vína

Vinařství v České republice rozhodně nemíní zůstat ve stínu
světoznámého piva. Dobrou sklizeň vinné révy je třeba oslavit, a proto
jsou podzimní slavnosti vína velkou přehlídkou kulturní a vinařské
tradice regionu.

Úspěchy českých a moravských vín na mezinárodních soutěžích svědčí o tom, že vinařství v České republice rozhodně nemíní zůstat ve stínu světoznámého piva. Dobrou sklizeň vinné révy je třeba oslavit, a proto jsou podzimní slavnosti vína velkou přehlídkou kulturní a vinařské tradice regionu.

Krajem vinohradů a vína je především jižní Morava. Právě tady se také konají největší a nejznámější vinobraní. Starobylé vinařské město Mikulov (www.mikulov.cz) zve na Pálavské vinobraní 7.– 9. 9. 2007. Centrum města a přírodní amfiteátr ožijí na tři dny hudbou, tancem, výstavami a tradičním hodokvasem. V sobotu Mikulov navštíví historický průvod v čele s králem Václavem IV., který bude pasovat své rytíře a přihlížet jejich šermířskému umění. Poté městem projde krojový průvod s vozy vinařů a pěstitelů. V zámecké zahradě bude rozloženo středověké řemeslné tržiště s vojenským ležením. Na velké scéně amfiteátru vystoupí populární skupiny a zpěváci, v neděli tu při mezinárodní přehlídce O zlatý hrozen jižní Moravy zahrají dechové hudby.

Ve Znojmě (www.znojmoci­ty.cz) se bude úspěšná sklizeň vinné révy oslavovat 14. a 15. 9. 2007. Do města zavítá král Jan Lucemburský s chotí Eliškou Přemyslovnou a večer se k nim připojí pochodňový průvod s ohňovou show. Na historickém tržišti staré umění předvedou kováři a skláři, v areálu Louckého kláštera změří své síly v turnaji rytíři. Pro žíznivé budou otevřeny krčmy a mázhausy s nabídkou vín od velkých producentů i soukromých pěstitelů. Nabitý hudební program doplní koncerty duchovní hudby, pořádané mj. ve slavnostně vyzdobeném kostele sv. Mikuláše.

Při Slováckých slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti (www.slovacko.cz) letos proběhne také Národní zahájení Dnů evropského dědictví (www.shscms.cz). Od 8. do 9. září 2007 tu můžete navštívit největší přehlídku slováckého folkloru, vína a gastronomických specialit v České republice. Slavnosti však nejsou obyčejným folklorním festivalem, ale reprezentativní národopisnou slavností takřka padesáti měst a obcí z celého Slovácka. Kromě slavnostního průvodu a jarmarku lidových řemesel vás čekají prezentace jednotlivých měst a obcí v areálech historických objektů, přehlídka dechových hudeb, muzicírování a tančení přímo v ulicích města, projížďka muzikantskou lodí po Baťově kanále, večerní posezení u cimbálu v nejkrásnějších vinných sklepích Slovácka v Mařaticích či nedělní výstava vína. Vstup na všechny akce je zdarma.

Bzenecké krojované vinobraní (www.bzenec.cz) slibuje bezesporu zajímavou podívanou. 21.–22. 9. 2007 oči upoutají pestré slovácké kroje, uši všudypřítomná lidová muzika a chuťové buňky přehlídka místních a zahraničních vín, která návštěvníkům připomene, že zavítali do kraje s několikasetletou vinařskou tradicí.

Při Valtickém vinobraní se budou 6. 10. 2007 na valtickém náměstí (www.radnice-valtice.cz) ukazovat staré vinařské zvyky, prodávat a ochutnávat víno či burčák. Folklorní průvod a večerní taneční zábavy na několika místech města uzavřou nabitý program slavností.

Za Moravou nezůstávají pozadu ani Čechy. Přímo na nejnavštěvovanějším českém hradu Karlštejn (www.hradkarlstej­n.cz) vzdáleném pouhých 35 km od Prahy se 29. 9. a 30. 9. 2007 uskuteční oblíbené Karlštejnské vinobraní. Od kuropění do klekání bude v karlštejnském podhradí připraven skvělý program. Kromě ochutnávky karlštejnských vín, burčáku, kulinářských specialit a vepřových hodů se všichni mohou těšit na módní přehlídku z doby středověku, výuku historických tanců, vystoupení polykačů ohně, fakírů a dvorních mágů, velký královský rytířský turnaj či středověký jarmark. Vrcholem Karlštejnského vinobraní bude historický průvod vedený císařem Karlem IV.

Třídenní slavnosti vína plné hudby a zajímavých atrakcí pořádají v Mělníku ve dnech 21.–23. 9. 2007 (www.melnik.cz). Také na Mělnické vinobraní zavítá císař Karel IV. se svou družinou a na počest jeho návštěvy se nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. Pokud se vám veselá atmosféra vinobraní zalíbí, můžete navštívit mělnický zámek (www.lobkowicz-melnik.cz) a dopřát si degustaci vína v historických prostorách celoročně otevřených vinných sklepů ze 14. století.

Tradici vinobraní obnovilo i severočeské město Kadaň (www.mesto-kadan.cz). Na Svatováclavském vinobraní (29. 9. 2007), které se koná v areálu františkánského kláštera, můžete ochutnat letošní burčák a víno nebo se seznámit s procesem zpracování hroznů.

Vinobraní s dlouholetou folklorní tradicí pořádají ve Strážnici (www.straznice-mesto.cz) 8. 9. 2007, na víno do Litoměřic (http://info.li­tomerice.cz) se vydejte 22. 9. 2007 a na burčák do Znojma 28.–29. 9. 2007 (www.znovin.cz). Rovněž v Praze se chtějí vinaři pochlubit svými výtvory, třeba 15.–16. 9. 2007 při Trojském vinobraní v botanické zahradě (www.botanicka­.cz).

Vinařská oblast jižní Moravy nabízí také možnost poznat víno a kraj na kole. Deset velkých vinařských oblastí je spojeno sítí tzv. Moravských vinařských cyklostezek (www.vinarske­.stezky.cz, www.nadacepar­tnerstvi.cz), které znaveným cyklistům nabízejí nespočet příjemných zastavení ve vinných sklípcích. Komplexní informace o českých a moravských vínech najdete na stránkách www.wineofczechre­public.cz.

Soutěž Endurance: Sedmdesátidevítistupňové kafe

Poslední článek ze soutěže s nakladatelstvím DharmaGaia
o knihu Alfred Lansing: Endurance – neuvěřitelné
putování Shackletonovy Královské transantarktické expedice


„Víte, my tady vlastně turisty nemáme moc rádi,“
vysvětluje dohněda opálená černovlasá paní (nebo slečna, tady se to
těžko poznává) a my stydlivě klopíme pohledy ke svým smradlavým
ponožkám.

„Víte, my tady vlastně turisty nemáme moc rádi,“ vysvětluje dohněda opálená černovlasá paní (nebo slečna, tady se to těžko poznává) a my stydlivě klopíme pohledy ke svým smradlavým ponožkám. Byli jsme pozvaní na kafe a v těchto zeměpisných šířkách je zvykem se při vstupu do domu zouvat. „Ne, vy ne, vy jste něco… jiného,“ usměje se.


Má pravdu. My jsme nepřijeli tak jako většina turistů výletní lodí, ale na lyžích, nestrávili jsme tu dvě hodiny, ale v této chvíli už skoro celý den a v nejbližších hodinách se nechystáme městečko opustit. V obchodě jsme nenechali hromadu peněz za suvenýry ale za čokoládu. Vlastně se za turisty ani nepovažujeme. Otázkou je, co tedy jsme? Naše cesta z Longyearbyenu netrvala jednu noc jako výletní lodi, ale dvacet dní. Dvacet dní cesty na sever na Newtontoppen – nejvyšší horu vysokou úctyhodných 1717 metrů a od ní na západ přes zamrzlý fjord a několik ledovců. Dvacet dní na sněhu, na lyžích, zapřažení do sání. Dvacet dní bez jakékoli podpory zvenčí či možnosti dokoupit zásoby, dvacet dní s veškerým vybavením pouze a jenom na saních za sebou. Dvacet dní bez sprchy, porcelánového záchodu a vody, bez postele a ústředního topení, dvacet dní v teplotě méně nebo více, ale spíš více pod nulou. To vše ve společnosti dalších pěti lidí, kteří si vybrali ten samý způsob trávení dvou nejkrásnějších měsíců v roce – polární expedici.


Tento článek je ze soutěže o knihu:

Alfred Lansing: Endurance – neuvěřitelné putování Shackletonovy Královské transantarktické expedice

Loď Endurance zamrzla v lednu 1915 v ledových polích antarktického Weddellova moře, po deseti měsících ji ledové kry rozdrtily. Ernest Shackleton a jeho posádka 27 mužů zůstali 850 mil od nejbližší základny. Nastal čas tvrdých zkoušek a utrpení…

„Shackleton se stal mým hrdinou.“ (Reinhold Messner)


Více informací o této soutěži .


Cíl? Svalbard, česky Špicberky. Souostroví v Severním ledovém oceánu, asi tak tisíc kilometrů od severního pólu. Podle představ průměrného turisty, pokud vůbec tuší, kde jsou – nesmějte se, to si nevymýšlím – trvale pod sněhem, neobydlené a neobyvatelné. Opak je však pravdou. Jednak, na Špicberkách během léta sníh roztaje a veškerá vegetace se snaží za dva měsíce stihnout to, na co kytky v Evropě mají půl roku. Jen dvě třetiny území jsou trvale zaledněné, takže tam je sníh i v létě. Druhak, na Špicberkách se bydlí docela příjemně. Dokladem je osada Ny Ålesund na severozápadním pobřeží Západních Špicberků, největšího a jediného obydleného ostrova. Pro milovníky historie: Ano, to je přesně to místo, odkud startoval Amundsen, Ellsworth a Nobile se vzducholodí Norge a přeletěli severní pól, a odkud o nějakou dobu později startoval i František Běhounek na Nobileho další vzducholodi Italia, taky doletěli na severní pól, bohužel už ale nedoletěli zpátky a on o tom pak napsal tlustou knihu s výmluvným názvem Trosečníci na kře ledové.

Na tohle místo, hrdě si ke svému názvu připisující kód 79°N (skutečná zeměpisná šířka je 78 stupňů 55 minut), jsme po dvaceti dnech dorazili. Trochu unavení, hodně hladoví, strašně zvědaví. A tady jsme se od milé prodavačky v obchodě, kde se prodávají pohlednice, alkohol a čokoláda, dozvěděli, že pozítří je 17. května, státní svátek, den nezávislosti. A jestli prý tady ještě budeme? „Nejspíš ne, to už budeme zase někde na ledovci,“ odpověděla jsem automaticky. „No jasně, že tady budeme,“ odpověděl v tu samou chvíli náčelník a ostatním členům komanda se rozzářily oči. Však taky měly proč.


Z pozvání k vytahování norské vlajky se vyklubalo pozvání do průvodu, z pozvání do průvodu se vyklubalo pozvání k účasti v odpolední soutěži a na večerní oslavu.

Jak Norové berou oslavy sedmnáctého května strašně vážně, tak je obyvatelé Ny Ålesundu berou sportovně. Ny Ålesund je spíš mezinárodní než norský a místní Norové si to velice dobře uvědomují. Tradiční průvod se tak omezil na pouhé obejití města, což v místních podmínkách vydalo asi tak na čtvrt hodiny chůze v nezávazném hovoru s kýmkoli za doprovodu usilovně hudlajícího a troubícího NY ÅLESUND SLAG & BLǼSE ENSEMBLE. Nezáleží na tom, jestli hráči na hudební nástroje umí nebo neumí, ale jestli mají odvahu je vzít do ruky. „Just to make noise,“ bylo mi řečeno.


Pro odpolední soutěž, National Day Quiz či 17. mai-quiz bylo potřeba se tak trochu vyznat ve městě. My jsme sice byli ve městě už skoro třetí den a měli jsme ho pětkrát projité a obejité, ale že bychom se vyznali, to se říct nedalo. Organizátoři tedy hbitě přidali jedno pravidlo: do každého týmu jeden Čech. Pokud by si někdo myslel, že jsme byli pro týmy přítěží, hluboce se mýlí. Jak se jmenuje který dům, odkud se vypouští balony, kde bydlel Amundsen a který dům je pojmenován po chlapovi, který vymyslel kontinentální drift, to jsme opravdu netušili. Ovšem jak se jmenoval Nobileho pes a kdy přesně startovala vzducholoď Norge zase nevěděli místní a zatloukání hřebíků jim taky moc nešlo. Ukázalo se, že mezinárodní zapojení bylo oboustranně výhodné a my jsme se navíc dostali tam, kam bychom se v jiné dny těžko dostávali, s velkou pravděpodobností bychom se tam nedostali vůbec. Cíl závodu byl umístěn stylově, v kavárně. Ano, v nejsevernější trvale obydlené osadě je i nejsevernější kavárna – Mellagret kafé. Je to pravděpodobně i největší kavárna, protože se do ní bez větších problému vejde celé město. To, že populace touto dobou činila asi tak šedesát kusů včetně jednoho mimina (nejsevernější mimino), už statistika může opomenout. Poté, co jsme dorazili do cíle, každý s jiným týmem, každý z nás bez jakéhokoli ptaní či nabízení vyfasoval hrnek horkého Ny Ålesundského kafe. Ani jsem nestihla protestovat, že kafe nepiju, a už jsem ho měla v ruce. Teď už by bylo neslušné ho nevypít, tak jsem si čichla… hm, kafe. Čichla jsem si podruhé… hm, kafe s nějakým alkoholem. Pak jsem s největším sebezapřením ochutnala. Hmmm…. kafe! Ny Ålesundské kafe! A to je, přátelé, hodně huňatá paráda (přeloženo do spisovné češtiny: bylo výborné… Ale to tak hezky nezní).

Takže jak na Ny Ålesundské kafe:

Černá káva, koňak a Baileys. To celé ve velkém, alespoň dvouapůldecovém hrnku, servírováno venku v teplotách kolem nuly za mírného sněžení a pošmourného polárního dne. Bez rukavic, aby ten hrnek krásně hřál. A pozor! Baileys tam musí přijít rozhodně před koňakem, jinak se srazí!

Teď ještě ten tip pro čtenáře:

Pokud byste se chtěli 17. května nechat pozvat na kafe v Ny Ålesundu a nebýt přitom zařazeni do kategorie turista, doporučuju jít na to takhle: Přijďte nečekáni nezváni. Tvařte se hladově (doporučeno). Vezměte to přes nejvyšší horu Svalbardu (povinné). Buďte na cestě dvacet dní, mějte v nohách alespoň 318 kilometrů (čím víc, tím líp). Po cestě potkejte medvěda (fakultativní, ale radost se tím násobí). Jeden den cesty od Ny Ålesundu se potkejte s několika domorodci na skútrovém výletě za ledními medvědy, nechte si poradit cestu a pak se jí nedržte, naopak zamiřte na ledovec, který je posetý trhlinami, zanechejte za sebou neklamnou stopu, kam jdete, a přijďte až za tři dny (výrazně to zvýší váš kredit). A nejdůležitější rada, umyjte si nohy (naprosto nutné)!!!