Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem
obyvatel přesahujícím 310 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží
nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice
s výhledem na krásné pohoří Beskyd. Výjimečný charakter oblasti je
dán tradicí těžby černého uhlí a těžkého průmyslu. V myslích
mnohých lidí stále přetrvává obraz „černé“ Ostravy, a to
i přesto, že těžba uhlí zde byla ukončena již v roce 1994.
Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem obyvatel přesahujícím 310 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice s výhledem na krásné pohoří Beskyd. Výjimečný charakter oblasti je dán tradicí těžby černého uhlí a těžkého průmyslu. V myslích mnohých lidí stále přetrvává obraz „černé“ Ostravy, a to i přesto, že těžba uhlí zde byla ukončena již v roce 1994. Přirovnání již ale neplatí, město prošlo velkou proměnou a vykvetlo do krásy. Mnoho návštěvníků je příjemně překvapeno rozsáhlou nabídkou turistických atraktivit a možnostmi trávení volného času. Zjistíte, že jeden den vám rozhodně stačit nebude.
Největší chloubou Ostravy jsou její technické památky, z nichž nejoblíbenější je areál Hornického muzea OKD. Toto největší hornické muzeum v České republice se rozprostírá na úpatí vrchu Landek, který je světově známou lokalitou z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Proslul i unikátním nálezem Landecké Venuše, jediné štíhlé Venuše v Evropě. Dalším technickým klenotem města je Důl Michal, jehož historie sahá až do roku 1843. Nearanžovaná expozice má charakter „posledního pracovního dne“. Prohlídková trasa tak umožňuje návštěvníkům procházet stejnou cestou, jakou každodenně absolvovali horníci při nástupu do práce. Jedinečným industriálním areálem z 1. pol. 19. st. jsou „Ostravské Hradčany“ aneb Vítkovický areál – Důl Hlubina a Vysoké pece , od roku 2002 národní kulturní památka. Bezprostředně zde na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa, jenž nemá v České republice obdoby.
Pokud zavítáte do Ostravy, nesmíte si nechat ujít výšlap na zdejší jedinečnou a velmi oblíbenou haldu Emu. Vznikla navážením hlušin z dolu Trojice a dnes jich obsahuje přes 4 mil. m3. V 60. letech se halda uvnitř vznítila a hoří dodnes. Její vnitřní teploty dosahují až 1500° C a díky tomu kolem ní můžeme nalézt stepní druhy fauny a flóry. Tyto extrémní teploty mají rovněž za následek vznik vzácných nerostů uvnitř této přírodní kuriozity.
Za návštěvu jistě stojí i Slezskoostravský hrad postavený jako pohraniční pevnost v 2. pol. 13. st. opolskými a těšínskými knížaty z rodu Piastovců. Hrad je světovým unikátem, neboť vlivem důlní těžby poklesl o 16 metrů! V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce, mimo jiné například Colours of Ostrava či Janáčkův máj.
Přímo v centru měst naleznete skvělou atrakci pro děti i dospělé – areál Miniuni. V tomto světě miniatur se můžete seznámit s modely budov významných evropských měst v měřítku 1:25, z nichž prim hraje 12 metrů vysoká Eiffelova věž. Opodál vás sklepní prostory výstaviště Černá louka vás přenesou do země pohádek a jeho strašidel.
Příjemný den naplněný zážitky můžete strávit v Zoo Ostrava, která patří k nejnavštěvovanějším rekreačním areálům města a je domovem pro téměř 300 druhů zvířat. Zejména děti si zde opravdu přijdou na své. V průběhu hlavní návštěvnické sezóny je možno zhlédnout komentované krmení zvířat. Lákadlem pro příchozí jsou také projížďky speciálním vláčkem s výkladem průvodce nebo nedávno otevřený Botanický park.
Milovníci tradičního českého moku jistě neopomenout zavítat do pivovaru Ostravar, kde se nejen seznámí s jednotlivými procesy vaření piva, ale samozřejmě ho na závěr prohlídkové trasy i ochutnají.
Tipem na skvělou večerní zábavu je návštěva Stodolní ulice s více jak 70 bary a restauracemi. Stala se fenoménem posledních let proslulým v celé zemi a na její atmosféru jen tak nezapomenete.
Je toho ale mnohem víc, co můžete navštívit: muzea (Hasičské muzeum, Ostravské muzeum, Muzeum citer), divadla (Národní divadlo Moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo Loutek), hvězdárnu a planetárium J. Palisy a tak dále a tak dále.
Návštěva Ostravy prostě stojí za to!
(Magistrát města Ostravy, Odbor ekonomického rozvoje)
„Kde domov můj?“ zpívá se trochu posmutněle v české hymně.
Česká hudba si podobnou otázku klást nemusí: zdomácněla po celém
světě. Když maďarský orchestr hraje Dvořáka a čeští sólisté
zpívají italskou operu, je více než jasné, že hudba hranice zrušila už
dávno. Přehlídku toho nejlepšího z české i mezinárodní
hudební scény představují každoročně festivaly klasické hudby.
„Kde domov můj?“ zpívá se trochu posmutněle v české hymně. Česká hudba si podobnou otázku klást nemusí: zdomácněla po celém světě. Když maďarský orchestr hraje Dvořáka a čeští sólisté zpívají italskou operu, je více než jasné, že hudba hranice zrušila už dávno. Přehlídku toho nejlepšího z české i mezinárodní hudební scény představují každoročně festivaly klasické hudby.
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAŽSKÉ JARO (12. 5. – 4. 6. 2008)
Program Pražského jara má každý rok připraveno nějaké překvapení. Jedna věc se ale nemění: úvodní koncert patří cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany. Letos oba zahajovací koncerty provede Filharmonie Brno se svým uměleckým šéfem Petrem Altrichterem. Mezi návštěvnické taháky se určitě zařadí dva koncerty BBC Symphony Orchestra z Londýna (31. 5., 1. 6.) s jeho českým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem nebo vystoupení Hallé Orchestra (16. 5.). Galerii velkých světových orchestrů doplní legendární Petrohradská filharmonie (17. 5.) či Budapest Festival Orchestra, kterému bude patřit závěrečný večer (4. 6.). Rudolf Buchbinder, Alfred Brendel a Ivan Moravec, tři žijící klavírní legendy, tři neobyčejné večery Pražského jara. Mimořádné bude i teprve druhé vystoupení světové sopranistky Edity Gruberové (25. 5.) na festivalu po roce 1989. První pražské účinkování britské houslové hvězdy Nigela Kennedyho (26. 5.) vzbudilo nadšení především mezi nejmladšími návštěvníky festivalu. V recitálech dále vystoupí japonská houslistka Midori (18. 5.), zatímco úplně nejmladší generace houslistů bude zastoupena Číňanem Mengla Huangem a domácí sólistkou Terezou Přívratskou. Jazzový večer v režii kvarteta Wayne Shortera (27. 5.) poskytne divákům v Rudolfinu zážitek překračující obvyklý rámec festivalu. Více informací: www.festival.cz, e-mail info (at) festival.cz
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL JANÁČKŮV MÁJ OSTRAVA (19. 5. – 9. 6. 2008)
V roce 80. výročí od úmrtí Leoše Janáčka chystá festival pro své příznivce vedle osvědčených stálic i několik novinek (např. nová místa konání koncertů). 25. 5. do Ostravy zavítá Drážďanská filharmonie, která pod taktovkou svého šéfdirigenta Rafaela Frühbeck de Burgos přednese reprezentativní německý program (Weber, Beethoven, Strauss). Svým zpěvem okouzlí ostravské publikum Gabriela Beňačková (8. 6.), sonáty pro housle a klavír rozehrají Ivan Ženatý a Igor Ardašev (5. 6). Tečku za nabitým festivalovým programem udělá koncert izraelského houslisty Shlomo Mintze a Českého národního symfonického orchestru (9. 6.). Více informací: www.janackuvmaj.cz.
FESTIVAL UPROSTŘED EVROPY (15. 6. – 3. 8. 2008)
Kultura spojuje – pravdivost těchto slov dokazuje mimořádný úspěch Festivalu uprostřed Evropy – Mitte Europa, který se koná v česko-německém příhraničí. Rozmanitý festivalový program připravují organizátoři v roce 2008 již posedmnácté. K vrcholným uměleckým zážitkům bude patřit vokální koncert slavných King´s Singers z Anglie, kteří vystoupí 6. 7. v cisterciáckém klášteře v severočeském Oseku. Finský pěvecký soubor Suden Aika doprovodí 13. 7. své tradiční severské písně na finské a karelské lidové nástroje v klášterním kostele v Ostrově. 14. 7. rozezní rakouský soubor Salzburger Hofmusik pavilon Solného a Lučního pramene ve Františkových Lázních skladbami J. Myslivečka a W. A. Mozarta. Působivá souhra ansámblu Concert Royal zazní 21. 7. v teplickém kostele sv. Jana Křtitele. Koncert pro trubku a varhany, v podání Ernie Hammese z Lucemburska a Maurice Clementa, bude možné vyslechnout v Karlových Varech v kostele sv. Maří Magdalény1. 8. Sedmnáctý festivalový ročník zakončí 3. 8. v Kadani Requiem H. I. F. Bibera v česko-německém obsazení. Více informací : www.festival-mitte-europa.com, fme (at) festival-mitte-europa.com
MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL (18. 6. – 5. 7. 2008)
Největší český open-air festival klasické hudby letos slaví kulatou padesátku a jako vždy svým divákům nabídne kromě skvostných hudebních zážitků také atraktivní prostředí litomyšlského zámku, památky UNESCO. Slavnostního zahájení (18. 6.) se letos ujme operní diva Eva Urbanová v roli Libuše. S operou a Bedřichem Smetanou se diváci potkají ještě při dvou představeních Prodané nevěsty. Opera ostatně i celý festival ukončí: program Gala opera – sólo pro dámy připomene 150. výročí narození Giacoma Pucciniho. Smetanova Litomyšl ale nezapomíná ani na jiné formáty. Mezi ty patří třeba balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva či velká oratorní díla Requiem Antonína Dvořáka. Opět je připraven speciální pořad pro děti – muzikál The Angels Lukáše Hurníka, duchovní hudbu přinese meditativní projekt náboženského dialogu sdružení japonských buddhistických mnichů Gjosan-rjú Tendai šomjó se Scholou Gregorianou Pragensis Davida Ebena. Externí koncert tentokrát zavede diváky do nově otevřeného kulturního zařízení Fabrika ve Svitavách (19. 6.), kde své umění představí Dagmar Pecková. Koncert na přání (4. 7.) doprovodí velkolepé ohňostrojné představení. Více informací: www.smetanovalitomysl.cz, e-mail tickets (at) smetanovalitomysl.cz
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PRAGUE PROMS (13. 7. – 3. 8. 2008)
Mezi stálice pražského festivalového nebe směřuje čtvrtý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms 2008, který organizuje Český národní symfonický orchestr (ČNSO). Čekají vás koncerty v Obecním domě, Anežském klášteře nebo jazzové noci v pražské Redutě. Začínat se bude svižně – Španělskou noc (13. 7.) rozvíří kromě ČNSO pod vedením Libora Peška i tanečníci flamenca. V noci pro šanson (20. 7.) doprovodí totéž hudební těleso zpěvačku Ute Lemper ve skladbách Edith Piaf či Leonarda Bernsteina. Akustiku Smetanovy síně v Obecním domě důkladně prověří dvousetčlenný gospelový sbor z Chicaga (23. 7). Seznámení s kulturou Dálného východu slibuje Japonská noc (1. 8.), zatímco závěrečná Straussova noc přivede na podium i světového hornistu Radka Baboráka. Více informací: www.pragueproms.cz
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL ČESKÝ KRUMLOV 2008 (18. 7. – 23. 8. 2008)
V úvodním koncertu (18. 7.) sedmnáctého festivalového ročníku se na Letní zámecké jízdárně pod taktovkou Daniela Raiskina představí Pražská komorní filharmonie a nejznámější operní árie přednesou barytonista Richard Zeller, basista Eric Jordan a sopranistka Alison Bolshoi. Novinkou festivalu bude série 6 představení Verdiho opery Síla osudu na otáčivém hledišti (18.–23. 7.), kterou připravuje Jihočeské divadlo. V Pivovarské zahradě se poprvé uskuteční Řecký večer (26. 7.) patřící do cyklu populárních národních večerů. Při nich si návštěvník může prožít typickou lidovou veselici s národní hudbou a ochutnávkou specialit. V Pivovarské zahradě nebude chybět ani jazz. Svou účast přislíbila legenda jazzové trubky Bobby Shew (2. 8.) nebo Dan Bárta (16. 8.). Noc na Broadway (9. 8.) v podání broadwayských muzikálových hvězd, které zazpívají melodie z muzikálů My Fair Lady, Fantom opery, West Side Story nebo Chicago, promění na chvíli Pivovarskou zahradu v newyorskou scénu. Sharon Kam, první dáma klarinetu, festivalovému obecenstvu zahraje se Severočeskou filharmonií Teplice 1. 8. Hvězdou závěrečného koncertu (23. 8.) bude flétnista sir James Galway, kterého doprovodí Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Více informací: www.festivalkrumlov.cz
Další hudební festivaly, které byste si neměli nechat ujít:
Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami (6. 5. –19. 6. 2008)
Zahajovací koncert festivalu uvede Jaroslav Svěcený a komorní orchestr Virtuosi Pragenses (6. 5.). Následovat budou např. koncerty Bohemia Luxembourg Trio (15. 5.) nebo Jiří Stivín a Collegium Quodliboet (29. 5.). O důstojné zakončení festivalového programu se postará opera Rusalka v provedení Národního divadla (19. 6.). www.hfad.cz
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc (12. 5. – 3. 6. 2008)
V rámci festivalu zazní především díla Antonína Dvořáka i dalších českých skladatelů – J. Suka a L. Janáčka. Jeden z koncertů je také věnován výhradně francouzské hudbě. Na své si přijdou i příznivci cimbálové muziky Hradišťan, ochuzeni nebudou ani milovníci filmu, kteří se mohou vydat do kina Metropol na klasickou grotesku doprovázenou orchestrem. www.mfo.cz
HUDEBNÍ LÉTO HLUBOKÁ 12. 6. – 4. 9. 2008
Jeden z nejstarších festivalů komorní hudby v České republice propojuje výtvarné umění a hudbu už 52 let. Koncerty se konají v hlavním výstavním prostoru Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou společně s výstavou České umění 20. století (1970 –2007). Zahraje zde např. vítěz mezinárodní klavírní soutěže Pražského jara, Ivo Kahánek (24. 7.) nebo cimbalistka Zuzana Lapčíková společně s jazzovým klavíristou Emilem Viklickým (4. 9.). www.ajg.cz
Kytarový festival Mikulov (29. 6. – 5. 7. 2008)
Kytarový festival Mikulov patří k nejvýznamnějším akcím svého druhu v České republice. Jeho 22. ročník bude probíhat formou přednášek, workshopů, výstav a výuky v mistrovských třídách. Nedílnou součástí festivalu bude opět řada odpoledních a večerních koncertů pro veřejnost. www.gfmikulov.com
Třeboňská nokturna (8.-12. 7. 2008)
Letní festival klasické hudby přiláká do Třeboně české a zahraniční interprety, kteří své umění divákům předvedou na zámku či třeboňském náměstí. Vrcholem bude vystoupení klarinetistky Shirley Brill a sopranistky Dagmar Peckové za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Vojtěcha Spurného. V programu zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta či Bernharda Henrika Crusella. www.trebonskanocturna.cz
Operní týden Kutná Hora (20.–28. 6. 2008)
Open-air koncerty operní hudby v unikátním prostředí památky UNESCO nabídne i letos kutnohorský Operní týden. Těšit se můžete třeba na Dvořákovu Stabat Mater (22. 6.) nebo Pucciniho Toscu (28. 6.). www.opernityden.cz
Orebič je největším a nejrušnějším letoviskem poloostrova Pelješac.
Rozkládá se na jižním úpatí horského hřebene pod jeho nejvyšší horou
Sveti Ilja. Středem města prochází pelješacká transverzála, která je
jeho hlavní dopravní tepnou. Na obě strany z ní vedou úzké odbočky,
často slepé, končící mezi apartmánovými domy. Převážná část staveb
v Orebiči slouží turistickému ruchu jako ubytovací zařízení. Tím
je také určen celkový kolorit města.
Orebič je největším a nejrušnějším letoviskem poloostrova Pelješac. Rozkládá se na jižním úpatí horského hřebene pod jeho nejvyšší horou Sveti Ilja. Středem města prochází pelješacká transverzála, která je jeho hlavní dopravní tepnou. Na obě strany z ní vedou úzké odbočky, často slepé, končící mezi apartmánovými domy. Převážná část staveb v Orebiči slouží turistickému ruchu jako ubytovací zařízení. Tím je také určen celkový kolorit města. Nejvýše ceněny jsou apartmány ležící od hlavní třídy směrem dolů k moři. Na druhou stranu „gore“ je postaveno mnoho nových. Ubytování tu bývá většinou levnější z důvodu větší vzdálenosti od moře.
Pokud se chystáte na Pelješac nezávisle na cestovních kancelářích a hledáte ubytování, zkuste Ubytování v Chorvatsku
Na hlavní ulici najdeme kromě jiného obchody se suvenýry, poštu, opravnu aut, dvě samoobsluhy, prodejnu vín. Je poměrně frekventovaná, jedou po ní všichni, kdož pokračují v cestě Pelješacem dál na západ směrem na Viganj a Lovište.
Když přijíždíme do Orebiče směrem od pevniny, míjíme po pravé ruce větší supermarket. Jsou v něm o něco nižší ceny, než ve městě. Pěšky je z města nedostupný, musí se „autem“. Parkovací možnosti ve městě jsou omezené. Přijedeme-li do Orebiče jen na výlet, je asi nejlepší projet celým městem a zaparkovat na parkovištích kolem přístaviště.
Kousek za přístavem se v piniovém lese rozkládají hotelové komplexy Bellevue, Orsan a Rathaneum. V podvečer, až se sluníčko schová za horský hřbet, je odtud pěkná vycházka lesem vzhůru k Františkánskému klášteru. Odměnou za námahu, vynaloženou při výstupu, je pěkný výhled na město a na blízký ostrov Korčula.
Od hotelů vede kolem celého Orebiče pobřežní promenáda. Je hlavní pěší zónou a tepnou večerního společenského života městečka. Vydáme-li se po ní z přístaviště směrem na východ, mineme banku, obecní úřad, „slastičarnu“ s výbornou zmrzlinou, turistické informační centrum, malé obchůdky, stánky a také bezpočet konob. Na tuto promenádu ústí většina uliček vedoucích z hlavní třídy dolů k moři. Z druhé strany je lemována oblázkovými a skalnatými plážičkami. Občas na ní bývají koncerty a různá kulturní vystoupení.
Půjdeme-li dál na východ, dovede nás k malému, ale pěknému kempu s názvem Glavna plaža. Je situován mezi palmami v zahradě domu a od promenády je oddělen kamennou zídkou. Počet míst je omezený a už na začátku sezóny byl beznadějně plný. Po schůdcích dolů pak promenáda pokračuje do zátoky Trstenica na hlavní pláž. Ta je v přední části písčitá s oblázky a postupně přechází na oblázkovou. Je rozlehlá, pojme pom�rně velké množství lidí a v sezóně je na ní rušno. Přístup do vody je příjemný, vhodný i pro děti. Není zde mnoho stínu, takže do plážového zavazadla je dobré přibalit slunečník. Na samotném konci pláže je místo pro nudisty. Výhled je na otevřené moře, posázené malinkými ostrůvky.
Kdo zavítá do Orebiče, neměl by si nechat ujít vyjížďku lodí do města Korčula na nedalekém stejnojmenném ostrově. Plavba trvá zhruba dvacet minut a lístek stojí 12 Kn. Loď vyplouvá z přístaviště v pravidelných intervalech. Je dobré pohlídat si čas návratu posledního spoje, který bývá mezi 22. a 23. hodinou. Z Orebiče je na ostrov i trajektové spojení – do části Korčula-Dominće. Orebič Pelješac Chorvatsko
Starobylá Korčula ožívá v podvečer a pak dlouho do noci kypí životem. Historické jádro, rozkládající se na malém vršku ze tří stran obklopeného mořem, je protkáno uzounkými uličkami, z nichž v každé objevíme nějakou tu konobu, obchůdek se suvenýry, či jen zajímavě vypadající domovní průčelí.
Jachtaři, připlouvající do Korčuly, mají k dispozici velkou a dobře vybavenou marínu, nacházející se v těsné blízkosti poloostrůvku s historickým jádrem. Celkově je město velmi „fotogenické“ a záběry z něj patří k ozdobám alba z dovolené.
Korčulu a Orebič ocení společensky založení návštěvníci Pelješacu, kteří se o dovolené chtějí bavit a mají rádi kolem sebe lidi, ubytování pak naleznete v mnoha hotelích či soukromých apartmánech.
Jen málokteré město na světě se může pyšnit tolika přívlastky jako
Paříž. Ale proč je právě město módy, parfémů, kosmetiky, ale také
muzeí a katedrál takovým magnetem pro turisty z celého světa?
Odpověď je jednoduchá. Každý si v tomto městě najde to své.
Jen málokteré město na světě se může pyšnit tolika přívlastky jako Paříž. Ale proč je právě město módy, parfémů, kosmetiky, ale také muzeí a katedrál takovým magnetem pro turisty z celého světa? Odpověď je jednoduchá. Každý si v tomto městě najde to své.
Jste milovníci historie a umění? Navštivte během eurovíkendu slavnou katedrálu Notre Dame, kostel Sainte- Chapelle, Invalidovnu, Museum d’Orsay, Vítězný oblouk nebo starobylou Latinskou čtvrť. Vášniví čtenáři se mohou vydat po stopách Da Vinciho Kódu a prozkoumat záhadný úsměv Mony Lisy v Louvru. Také pro zamilované páry je nabídka opravdu pestrá. Ráno posnídejte typický croissant na kouzelném Montmartru s orientální basilikou Sacré Coeur, nechte se zvěčnit na náměstí malířů a večer zažijte romantickou projížďku po Seině. Klidnější povahy si mohou udělat pietní procházku na jeden z nejnavštěvovanějších hřbitovů světa- Pére Lachaise a zavzpomínat na osobnosti jako byla Edit Piaf, Jean de la Fontainea nebo Honoré de Balzac. Pokud toužíte po tom, poznat autentický život Pařížanů, zavítejte do jednoho z mnoha pařížských parků. Plno květin a zeleně uprostřed rušného města Vás jistě inspiruje, jako mnohé pařížské básníky. Příznivci moderního umění by jistě neměli minout avantgardní Pompidouovo centrum nebo čtvrť La Défense a nechat se oslnit skleněnými budovami rozličných tvarů jako ve 3. tisíciletí. Pomyslnou třešničkou na dortu Vašeho eurovíkendu bude jistě výstup na Eiffelovu věž a nezapomenutelný pohled z ptačí perspektivy na celou Paříž a všechna místa, která jste dosud mohli navštívit.
Paříž je v cestopisech tak otřelé téma, každý si myslí, že ji zná. Ale Paříž nepoznáte z knížek, Paříž musíte zažít! Tak neváhejte a využijte nabídky našeho eurovíkendu na míru. Více na http://euro-service.cz/.
Beltlémářská tradice má v podhůří Orlických hor velmi dlouhou
tradici. Můžete se o tom přesvědčit při návštěvě více měst
Podorlicka. Letos největší výstavu betlémů naleznete v Rychnově nad
Kněžnou. Jsou zde nejen betlémy z Čech, ale i zajímavá sbírka
jihoamerických betlémů. Další známou a stálou výstavu betlémů
naleznete o kousek dále v Třebechovicích pod Orebem.
Beltlémářská tradice má v podhůří Orlických hor velmi dlouhou tradici. Můžete se o tom přesvědčit při návštěvě více měst Podorlicka. Letos největší výstavu betlémů naleznete v Rychnově nad Kněžnou. Jsou zde nejen betlémy z Čech, ale i zajímavá sbírka jihoamerických betlémů. Další známou a stálou výstavu betlémů naleznete o kousek dále v Třebechovicích pod Orebem.
Betlémy, někdy také nazývané jesličky, si před vánocemi lidé stavěli v domcích z nejrůznějších dostupných materiálů, poté co je císař Josef II. zakázal stavět v kostelích. Betlémářsví v těchto krajích je velmi rozšířené více než 2 století a nyní se po těžké době, kdy se o něm za „minulého režimu“ nesmělo mnoho mluvit, opět bouřlivě ožívá.
Hlavní část betlému se skládá z výjevu narození Ježíška v chlévě – jesličkách, okolo jesliček bývá celá řada postaviček, které přinášejí dary a nesmí zde samozřejmě chybět ani andělé a ovce. Lidé a krajina v betlémě je inspirovaná místem vytvoření, které lidoví malíři znali vždy lépe než biblický Jeruzalém. Na Tři krále se do betléma přidávají i postavičky tří mudrců. Na vytváření postaviček u některých rodinných betlémů se podílelo i několik generací, takže původně malé betlémy časem zabíraly poměrně velkou část pokoje.
V čase vánoc je dodnes živá tradice chození po betlémech. Ale protože je o betlémy obrovský zájem, tak se tato tradice udržuje jen v úzkém okruhu betlémářů a jejich přátel. Nicméně v muzeích a výstavních síních naleznete celou řadu velkých betlémů.
Jedenáctý ročník regionální výstavy podorlických betlémů. Na této výstavě se podílejí východočeská muzea, soukromí sběratelé a jsou zde i betlémy od současných tvůrců. Výstava je otevřena do 30.12. ve velkém sále Společenského centra v Rychnově nad Kněžnou.
Třebechovické muzeum betlémů
V tomto muzeu naleznete nejslavnější pohyblivý betlém tří Josefů. Rolník Josef Probošt přišel s nápadem postavit největší betlém na světě a začal se stavbou. Řezbář Josef Kapucián vyřezal většinu postaviček a Josef Friml je autorem mechanismu. Tento unikátní betlém ale i další současné i historické kousky můžete v muzeu vidět až do konce října přístího roku.
Betlémy v České Třebové
V čase vánoc jsou v místním Kulturním centru opět k vidění místní betlémy o kterých se více dočtete na stránkách: http://ct.upce.cz/ctb99/.
Ousteckoorlické betlémy
Tradiční betlémářské město pořádá výstavu Vánoce a betlém. Jedná se o výstavu betlémů, které vyrobily děti ze základních a mateřských škol. K vidění jsou betlémy z papíru, skla, keramiky, malované a zajímavě pojaté závěsné betlémy.
výstava betlémů v Rychnově nad Kněžnou
jihoamerické betlémy z výstavy „Betlémy z kraje Orlických hor“ v Rychnově nad Kněžnou
exponáty z výstavy betlémů v Rychnově nad Kněžnou
exponáty z výstavy betlémů v Rychnově nad Kněžnou
jihoamerické betlémy z výstavy „Betlémy z kraje Orlických hor“ v Rychnově nad Kněžnou
Kapsáři jsou v každém velkém městě, tudíž i v Petrohradu.
Stačí chvilka nepozornosti a jsou vítězové. My jsme jim takovou chvilku
dopřáli a bratrovi v metru ukradli peněženku i s cestovním
pasem.
Kapsáři jsou v každém velkém městě, tudíž i v Petrohradu. Stačí chvilka nepozornosti a jsou vítězové. My jsme jim takovou chvilku dopřáli a bratrovi v metru ukradli peněženku i s cestovním pasem.
Ze zpětného pohledu jsme byli pro ně ideálním soustem. Trojice cizinců s mapou v ruce přemýšlející kam jet. Náhle k nám přistoupil mladík s bundou v ruce a při nastupování do vagonu vytvořil ve dveřích „tlačenici“. V tu chvíli vytáhl bratrovu peněženku z kapsy u kalhot a stihl ještě vystoupit než se vlak rozjel. Klasická modelová situace.
Nám vše došlo vzápětí. Nešlo tak ani o peníze v řádu stokorun a různé průkazky, ale o cestovní pas. Do další stanice to bylo asi 4 minuty jízdy. Celou dobu jsme přemýšleli co dělat. Nejlepším řešením bylo se vrátit a zkusit najít toho mladíka. Pochopitelně tam byl v družném rozhovoru s dalšími (asi taky zloději). Rozhodli jsme se volat policii. Šel jsem za děžurnou u eskalátoru a řekl jsem jí, že potřebuji policii, že nám ukradli pas. Neochotně někam telefonovala, do sluchátka mluvila v tom smyslu, že jsou tu cizinci a že je „náš“ člověk okradl. Tehdy mi to nějak nedošlo, co znamená slůvko „náš“. Až poději jsem pochopil, že vysílala echo, protože od zlodějské mafie dostávala určitě „(ne)všimné“.
Další autorovy články a fotografie věnované evropským zemím bývalého Sovětského svazu najdete na stránkách http://www.rusko.nazory.cz/
Jakmile se v metru objevil policista, šéf zlodějů odchytil bratra a začal mu vysvětlovat, že viděl, jak mu pas spadl do kolejiště. Chtěl, abychom si policisty nevšímali, což se mu povedlo. Dokonce sehnal ještě nějakého zaměstnance metra, který se podíval do kolejiště. Kvůli tomu dokonce otevřel bezpečnostní dveře. Pochopitelně tam nic neviděl. U jiných techniků nám „vyjednal“, že až skončí noční směna, podívají se do kolejiště a že ráno budeme mít pas připravený na dozorně. Druhý den ráno nikdo o ničem nevěděl a žádný český pas tam nebyl.
Okamžitě nám bylo jasné, že jsou všichni propojení a zaměstnanci metra dostávají peníze od zlodějů za to, že nic nevidí. Nám stačilo pár desítek minut, abychom poznali, kdo patří do jejich party a kdo ji vede. Na dozorně mají monitory a musí vše vidět. Jen policie nechce nebo neumí zakročit.
Když ukradli v metru bratrovi peněženku s jeho cestovním pasem, nezbylo nám nic jiného než jít na českou ambasádu; ještě že je přímo v Petrohradu. Odtud nás poslali na policii pro potvrzení o krádeži pasu. Nejprve jsme šli zpět do stanice metra a ptali se na policii. Poslali nás o dvě stanice dál. Tam nás nasměrovali na kriminální policii o dalších pět stanic dál. Když už jsme se zhruba po hodině dostali do správné budovy, museli jsme čekat dvě hodiny na příchod vyšetřovatele.
Upřímnou radost měl z toho, že nepožadujeme tlumočníka, a že se snad nějak domluvíme. Pak vytáhl ze šuplíku pár listů papíru, proložil je kopíráky, vzal do ruky propisku a začal sepisovat protokol. Žádný počítač, žádný psací stroj, jen obyčejná propisovací tužka. Měl tradiční otázky, typu: Kdy? Kde? Kdo? Jak? a podobně. Naopak se vůbec nezajímal o číslo cestovního pasu a ani o jeho typ (fialový nebo zelený). Za to jej velice zajímalo, zda-li jsme ztrátu objevili blíž k nástupní stanici metra nebo k té druhé. Když jsme nechápali význam jeho otázek, prozradil nám, že právě mezi těmito dvěma stanicemi je hranice policejních rajonů a podle toho bude případ vyšetřovat on nebo jeho kolega. Řekli jsme mu, ať si napíše, co chce. Byl rád.
Další problém nastal na konci výslechu, kdy bratr jako vyslýchaný měl dolů na protokol napsat rukou, že všemu rozuměl a s celým protokolem souhlasí. Vše v ruštině. Bratrovy znalosti ruštiny byly minimální. Znal pár frází, dovedl si něco přečíst, ale psát už bylo nad jeho síly. Navrhl jsem, že to za něj napíšu a podepíšu. Vyšetřovatel byl štěstím bez sebe, jak jsme problém rychle vyřešili. Jen jsme mu museli slíbit, že to na něj neřekneme. Až doteď jsme slib dodrželi.
Výslech trval asi hodinu a nám bylo od začátku jasné, že smyslem celého sezení a papírování je jen získání patřičného potvrzení o krádeži pro naši ambasádu. To jsme nakonec získali. Jak vyšetřování skončilo, nevíme. Za celé čtyři roky bratr nedoslal od ruské nebo české policie jakékoliv vyrozumění o průběhu vyšetřování.
Na Slovensko sa vracia ruská kultúra. V prvej polovici novembra tohto
roku zavítal do Bratislavy a do Trnavy zbor donských kozákov Boľšoj.
V Bratislave zbor vystupoval v kostole Blumental a v Dome
kultury. V Trnave v židovskej synagóge st. quo na Halenárskej
ulici.
Na Slovensko sa vracia ruská kultúra. V prvej polovici novembra tohto roku zavítal do Bratislavy a do Trnavy zbor donských kozákov Boľšoj. V Bratislave zbor vystupoval v kostole Blumental a v Dome kultury. V Trnave v židovskej synagóge st. quo na Halenárskej ulici.
Synagóga v súčasnosti neslúži náboženským účelom, od 90. rokov minulého storočia sa tu nachádza múzeum židovskej náboženskej kultúry. Konajú sa tu tiež príležitostné koncerty, pretože budova má vynikajúcu akustiku, ako, mimochodom, takmer všetky sakrálne budovy. Hoci 9. novembra tohto roku bolo sychravé a upršané počasie, synagóga bola dávno pred začiatkom vystúpenia zboru donských kozákov Boľšoj zaplnená do posledného miesta, rovnako i galérie, určené kedysi pre židovské ženy na účasť na bohoslužbách. Mnohí návštevníci dokonca stáli a to počas celého koncertu. Bohatá účasť návštevníkov jasne naznačuje, ako sme presýtení výplodov dovezenej západnej odpadovej kultúry a ako sme lační po kultúre svojou podstatou nám blízkej: napríklad aj ruskej alebo českej…
Zbor donských kozákov Bolšoj vystúpil v počte osemnásť hudobníkov pod umeleckým a dirigentským vedením dlhoročného vedúceho, magistra Petju Houdjakova. Jednotlivé piesne uvádzala a vtipno-poučné slovo doplnila magistra Valeria Houdjakovová, mimochodom rodáčka z južnej Moravy. Donskí kozáci začali vystúpenie známou piesňou Mnogaja leta a pokračovali piatimi sakrálnymi spevmi z ruskej ortodoxnej liturgie. V ruskej liturgii sa nepoužívali hudobné nástroje, preto náboženské spevy museli zastúpiť všetky funkcie pri bohoslužbe. Zazneli spevy, okrem spomínaneho Mnogaja leta, Kol slaven náš, S nami Bog, jeden dokonca od Piotra Iljiča Čajkovského. Majestátny zvuk plných prekráasnych spevov sa doslova odrážal od sien synagógy. Potom nasledovalo asi päť spevov umelých, jeden aj od Dmitrija Šostakoviča.
V druhej polovici koncertu sme si vypočuli ruské a ukrajinské ľudové piesne s ľúbostnými námetmi ale aj s témami bežného života, napríklad piesne Metelica, Trojka, Kolokolčík, Volga, Volga, mať rodnaja a iné. Posledne menovaná pieseň bola kedysi venovaná známemu kozáckemu atamanovi Stenkovi Razinovi. Myslím, že srdcia všetkých doslova pohladila známa Kalinka. Ako prídavok nám jedineční donskí kozáci pridali nezabudnuteľnú pieseň Vychodila na bereg Kaťuša…
V prednesených spevoch, ľudové boli sprevádzané harmonikou, sme mohli počuť, precítiť, možno aj vidieť za privretými viečkami život: vlnenie trávy na širokej ruskej stepi, kozákov v tanci či cválajúcich na koni, závany metelice, milované dievča, ktorému bola pieseň určená, bežať po snehu či široké moskovské bulváry s vravou chodcov idúcich za svojím cieľom. Raz znela akási clivota v pozadí, raz žartovné podtóny ale vždy skutočný život s jeho rôznymi stránkami. Keď budete počúvať spevy donských kozákov, opantá vás neodolateľná túžba vybrať sa raz na step k Donu a všetko si ohmatať očami či rukami.
Monumentálnosť vystúpenia zboru je založená na tom, že zbor donských kozákov Bolšoj pozostáva len z operných sólistov s úžasným hlasovým rozpätím: od vysokých falzetov až po hlboké basy (až basso profundo). Sólisti jednotlivé spevy vedú a ostatný zbor vytvára pozadie. Zaujímavé je, že sólista si nespieva len svoj part, ale hneď ako je to možné, prechádza do spevu zboristov. K výborným sólistom, ak toto však možno tvrdiť, pretože všetci boli a sú vynikajúci, patria Nikolaj Marčenko, Grigorij Polščuk, Ľubomír Diakovski.
Zbor donských kozákov Boľšoj nadväzuje na tradíciu kozáckeho spevu. Založil ho v roku 1981 Petja Houdakov. Celý zbor má až 60 členov a vystupuje v rôznych formáciách po celej Európe. Vo vysoko vianočný čas, dňa 22. decembra tohto roku bude vystupovať aj v Brne. Úprimne odporúčam všetkým, ktorí majú vzťah k živej a nevyumelkovanej slovanskej hudbe a kultúre, aby na koncert donských kozákov šli. A najmä odporúčam, aby si v dostatočnom predstihu zaobstarali lístky! Koncert zboru donských kozákov Bolšoj bude totiž jediný v Českej republike do konca tohto roka.
Strmý vzestup, náhlý pád – těmito slovy historikové shrnují
životní osudy Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné
z klíčových osobností třicetileté války. Nejen jako slavného
vojevůdce, ale i jako ekonoma, stavitele nebo mecenáše ho představí
výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která se od 15. listopadu
2007 do 17. února 2008 koná ve Valdštejnské jízdárně
v Praze.
Strmý vzestup, náhlý pád – těmito slovy historikové shrnují životní osudy Albrechta z Valdštejna (1583–1634), jedné z klíčových osobností třicetileté války. Nejen jako slavného vojevůdce, ale i jako ekonoma, stavitele nebo mecenáše ho představí výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která se od 15. listopadu 2007 do 17. února 2008 koná ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Na výstavě se objeví domácí i zahraniční exponáty, některé z nich budou v České republice k vidění vůbec poprvé. Výstava je prodloužena do 2.3.2008
Výstavou (www.valdstejn.org) vrcholí řada kulturních akcí a odborných sympozií pod názvem Rok Albrechta z Valdštejna. Do něj se zapojila česká města (Frýdlant, Cheb, Jičín, Praha) a zahraniční velvyslanectví (SRN, Rakousko, Itálie, Švédsko) spojená s životem Valdštejna. Tento významný projekt připravil Senát Parlamentu ČR (www.senat.cz) ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem (www.vhu.cz) a Národním muzeem (www.nm.cz).
Expozice bude rozčleněna do čtyř oddílů. V první části (Invita invidia – Závisti navzdory) bude představena osobnost Albrechta z Valdštejna a jeho životní dráha. Druhý díl (Terra felix – Šťastná země) ukáže Valdštejna jako ekonoma, podnikatele, stavitele a mecenáše. Třetí oddíl (Xerxes, veliký Artaxerxes) se bude věnovat jeho vojenské kariéře. Vedle vyobrazení bitev třicetileté války zde budou vystaveny dobové předměty, zprávy z bojiště i nejrůznější zbraně. Poslední díl (Bestia Vixit – Nesmrtelná bestie) poodhalí valdštejnskou legendu, která se začala vytvářet bezprostředně po Albrechtově smrti.
Doprovodné akce
Sdružení Český ráj (www.cesky-raj.info) pozve zájemce na tematické putování Po stopách Albrechta z Valdštejna. To je zavede do měst a na hrady a zámky, které Valdštejn vybudoval nebo v nich působil (Heřmanice, Jičín, Praha, Cheb, Žitava, Zaháň).
V Regionálním muzeu v Jičíně (www.muzeumhry.cz) se od 7. 10. do 3. 2. 2008 uskuteční výstava Valdická kartouza 1627–1857–2007 – fenomén kláštera.
Léto s koncerty pod širým nebem je už za námi. To ale neznamená,
že byste měli zůstávat doma. Melancholickou podzimní náladu můžete
zahnat na jazzových festivalech v České republice. Překonat hranice
žánrů, států a generací se tu budou snažit světoznámí jazzmeni
i začínající hudebníci.
Léto s koncerty pod širým nebem je už za námi. To ale neznamená, že byste měli zůstávat doma. Melancholickou podzimní náladu můžete zahnat na jazzových festivalech v České republice. Překonat hranice žánrů, států a generací se tu budou snažit světoznámí jazzmeni i začínající hudebníci.
Svěží dramaturgii, která přiláká širší publikum, slibují organizátoři 31. ročníku International Jazz Festivalu Prague 2007 (www.jazzfestivalpraha.cz). Ten se letos uskuteční od 24. 11. do 30. 11. 2007. Hlavní hvězdou bude americká zpěvačka Dee Dee Bridgewater se svým africkým projektem Red Earth, A Malian Journey. Unikátní spojení jazzu a tradiční africké hudby z Mali si budou moci diváci vychutnat 24. listopadu v Kongresovém centru Praha. Mezi další významná jména, která jazzový festival uvede, patří Brooklyn Funk Essentials (USA), kombinující ve své tvorbě prvky funku, acid jazzu a hip hopu. 25. listopadu předvedou své umění v Lucerna Music Baru. Lahůdkou festivalu pak bude trio složené pouze z akordeonů – Motion Trio (PL), které díky svým strhujícím koncertům přirovnává tisk k finské Apokalyptice.
V polovině listopadu 2007 ožije město Slaný již po jednačtyřicáté jazzem. Ve dnech 16. – 18. 11. 2007 se zde bude konat mezinárodní festival Slánské jazzové dny (www.jazzclubslany.cz). V centru Grand, v městském divadle a kapli muzea vystoupí během víkendu 15 seskupení od tria po velké orchestry. Magnetem přehlídky bude velký orchestr www.bend.cz, který vystoupí se světově proslulým saxofonistou Tony Lakatosem, americké groovové trio Fabian Zone a mezinárodní seskupení Alliance indického kytaristy Amita Chatterjee. Chybět nebude ani tuzemská špička reprezentovaná Janou Koubkovou, Michalem Prokopem a vokální skupinou Dobrý večer quintet. Po půlnoci odmění vytrvalce jam sessions, hudební program doprovodí fotografická výstava.
Festival Jazz Goes to Town 2007 (www.jazzgoestotown.com) letos oslaví v Hradci Králové třinácté narozeniny. Od 15. do 20. 10. 2007 bude znít jazz v sále Filharmonie Hradce Králové, v Kongresovém centru Aldis, klubech a hospodách, ale také na Velkém a Malém náměstí. Mezi největší letošní hvězdy patří Archie Shepp Quartet (USA), Al Kooper & Funky Faculty (USA), Avishai Cohen Trio (IL), Gebhardt Ullmann Basement Research, Gianluigi Trovesi & Gianni Coscia, Lee Konitz Band, z českých kapel pak Michal Pavlíček Trio s Bárou Basikovou, Tara Fuki, Bohemia Big Band vedený Bohuslavem Volfem, Milan Svoboda a řada dalších. Letošní ročník je pořádán ve spolupráci s Romanian Culture Institute z Bukurešti, a proto jeho součástí bude reprezentativní přehlídka jazzových hudebníků rumunského původu. V Hradci zahraje Ion Baciu Band, Trigon, Florin Niculescu Band, Romanian Landscapes, Nicolas Simion Group a chybět nebude ani nejrychlejší dechovka na světě Fanfare Shavale a také Big Band rumunského rozhlasu vedený Peterem Herbolzheimerem. Na festivalu bude pokřtěno nové album Jiřího Stivína, proběhne i výstava jeho fotografií a obrazů Milana Langera.
Lázně a jazz úspěšně spojuje Jazzfest Karlovy Vary (10.–13. 10. 2007). Festival (www.jazzfest.cz) tradičně podporuje především moderní jazz a styly jemu blízké. Hvězdou číslo jedna letos bude jeden z nejznámějších světových baskytaristů Victor Wooten, který se svým bandem představí program Soul Circus 13. 10. 2007 v hotelu Thermal. Bude to první vystoupení známého Newyorčana nejen v České republice, ale v Evropě vůbec!
XXIV. Československý jazzový festival (www.csjf.cz) se bude ve dnech 24. – 27. 10. 2007 konat v Městském domě v Přerově, za příznivého počasí také na náměstí TGM. A to nejlepší na konec – vystoupení kapely světového renomé – Clayton-Hamilton Jazz Orchestra, která v ČR zahraje svůj první a jediný koncert v roce 2007.
Příjemný večer s kvalitní jazzovou hudbou je možné prožít i v některém z jazzových klubů. Zejména v Praze je z čeho vybírat – mezi nejznámější kluby patří např. Reduta Jazz Club (www.redutajazzclub.cz), Agharta Jazz Centrum (www.agharta.cz), Jazz Club U Staré paní (www.jazzlounge.cz) nebo Akord (www.akord-jazz.com). Oblíbený je také výlet na jazzové lodi JazzBoat (www.jazzboat.cz).
Již podesáté se v Rudici na Blanensku sjeli majitelé a příznivci všelikých doma dělaných motorových vozítek, především traktorů. Techničtí fandové se měli na co dívat. Sjely se zde nejen stroje, které by si směle mohly zahrát v nějakém post katastrofickém scifi, jako je Šílený Max nebo Vodní svět, ale byly tu k vidění i napulírované traktorky, u kterých se skoro nechtělo věřit, že pocházejí z domácí dílny a ne z továrny některé velké firmy.
Soutěžilo se tradičně v jízdě zručnosti v terénním labyrintu a v rychlostním závodu do vrchu. V mimosoutěžních ukázkách se diváci mohli podívat, co dokáže v terénu starý dobrý UAZ, který byl ještě do nedávna ve výzbroji naší armády a k vidění byly i tovární bugginy.
Článek a galerii budeme postupně aktualizovat, podrobnější galerie se objeví na stránkách www.vehiclecup.cz
