Éru spalovacích motorů zažehl Karl Benz

0
329

Za třináct let by v Evropě měla skončit éra vozů se spalovacími motory. Na silnicích je sice budeme jistě ještě dlouho potkávat, ovšem nový po roce 2035 už zřejmě nepořídíme. Jen rok bude v té době chybět ke kulatým 150 letům od výroby prvního benzinového vozu na světě.

 

Otec Karl Benz

Za vznikem pionýrské tříkolky poháněné agregátem s vnitřním spalováním nehledejte nikoho jiného než Karla Benze. Ano, toho Benze, který roku 1883 založil strojírenskou firmu Benz & Cie., z níž se po fúzi s Daimlerem stal legendární Mercedes-Benz. Mimochodem, jméno Mercedes automobilka dostala podle tehdy jedenáctileté Mercédés Jellinek, dceři prodejce vozů a rakouskouherského generálního konzula v Nice Emila Jellinka.

Zpátky ale k Benzovi. Narodil se jako nemanželské dítě s rodným jménem Karl Friedrich Michael Wailend v roce 1844 v německém Karlsruhe. Příjmení Benz získal, když se o rok později jeho matka vdala za strojvedoucího Benze. Od malička ho to táhlo k technice. Od mládí pracoval jako mechanik, ale vrozená zvídavost a cílevědomost ho nutila vedle zaměstnání dále studovat. První firmu založil v roce 1871 a dále se věnoval motorům. První patent obdržel o osm let později. Od prvního vozu se spalovacím motorem nás už dělí jen sedm let.

Benz Patent-Motorwagen Nummer 1

Patent na převratný vynález byl získán 29. ledna 1886 jako Deutsches Reichspatent Nummer 37435. Veřejné představení se pak konalo v Mannheimu o pět měsíců později. Slovo patent se k prvnímu vozu se spalovacím motorem hodí – jméno dostal totiž tradičně německy zvukomalebné – Benz Patent-Motorwagen Nummer 1. Kostrbaté, ale všeříkající.

A o co vlastně šlo? Benzova tříkolka vzhledem připomínala kočár tažený koňmi a blízko mu byla i ovládáním. Jen místo koní se o pohon staral vodou chlazený zážehový jednoválec o objemu 0,954 litru, který k zadním kolům posílal maximální výkon asi půl kilowattu.

Celý stroj vážil necelé tři metráky, a tak tato síla stačila k dosažení maximální rychlosti přibližně 16 km/h. Dnešní motoristy by jistě zajímala spotřeba. Ta činila asi 10 litrů benzinu na 100 kilometrů. Slůvko asi je zde velmi na místě, neboť tak dlouhou vzdálenost v prvním Benzu nejspíš nikdo neurazil. Odpařovací karburátor na přípravu směsi vzduchu a paliva obsahoval asi litr a půl benzinu. Konkrétně se jednalo o ligroin. Ptáte se, jak se v době, kdy neexistovaly čerpací stanice podél cest, nakupoval? Inu, v lékárně. Tehdy šlo o oblíbený čistič.

Abyste si dovedli představit, o jak velký či z dnešního pohledu spíše malý stroj šlo, je dobré zmínit délku asi 3,2 metrů a asi poloviční šířku. To jsou rozměry minivozů z osmdesátých let. Technicky šlo ale spíše o tříkolový velociped. Základem byl rám z ohýbaných ocelových trubek. Přední kolo bylo zavěšeno ve vidlici, kterou šlo ovládat pákou. Volant byl hudbou daleké budoucnosti. 

Výkon motoru, který byl umístěný pod dvoumístnou lavicí pro pasažéry, putoval k zadní pevné a listovými pery odpružené nápravě pomocí dvojice řetězů. Místo spojky Benz použil plochý řemen. A převodovku, jak ji známe dnes, byste ve voze hledali marně. Benz Patent-Motorwagen Nummer 1 měl pouze jednu rychlost vpřed. Couvat samohyb neuměl. Co ovšem umět musel, to bylo stání se spuštěným motorem. To bylo vyřešeno dvojicí kotoučů na hřídeli předlohy – jeden pro volnoběh a druhý pro záběr. A to je vlastně všechno. Zdá se vám to příliš primitivní? Ve své době šlo ale o převratný vynález. Dokonce tak převratný, že dodnes ovlivňuje životy nás všech.

Zdroj obrázku: MakDill / Shutterstock.com