Topí Pigula Na exkurse sem chodí studenti i poučení chtiví laici z řad botaniků, zoologů i geologů. Romantiku a krásné rozhledy na sluncem prohřátých skalách tady nalézají milenecké dvojice. Já osobně jsem se ke třem křížům vysápal s lahvinkou vína z místních vinohradů a foťákem. Porta Bohemica má totiž své kouzlo takřka pro každého.
… bohemica
Začněme něčím méně známým. Porta Bohemica, tedy Brána Čech, je místem, kde se nachází jeřáb český (Sorbus bohemica). Jeřáby obecně jsou dřeviny, jejichž některé druhy patří mezi velmi vzácné, byť ten nejběžnější z nich – jeřáb ptačí Sorbus aucuparia pozná skoro každý. Zrovna ten „český“ je špatně rozlišitelný od svých blízkých příbuzných. To znamená, že musíte být buď odborník nebo velmi dobře poučený laik. K tomu, abyste ho našli to chce mít v baťůžku přibalené trochu štěstí. Jedná se totiž o endemit Českého středohoří takže šance, že jej naleznete mimo tento region je v podstatě nulová. Jde o druh hybridogenní, tedy vzniklý křížením, kde rodiče jsou jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). K „českým“ druhům rostlin ještě přidejme žlutě kvetoucí křivatec český (Gagea bohemica). To jen na okraj, protože vždycky je zajímavé vědět o něco víc, než vám nabídne běžný průvodce. Možná to vypadá, že je tady příliš „českého“ na jednom místě. Ale to zdaleka není všechno. Jeden ze symbolů české státnosti, česká vlajka, neustále vlaje nad údolím Labe. Pokaždé, když jedu, tak se divím, že ji ještě nikdo neukradl. Asi se zlodějům a vandalům nechce lézt do kopců. Přitom Kalvárie není nijak vysoko – pouhých 239 m.n.m.
Žerno – seky
Žernoseky (Velké na pravé straně Labe a Malé na protějším břehu) mají sekání v názvu. Ale pointu pochopí jen ten, kdo ví, co jsou to žernovy. V okolí, zejména na druhé straně Labe u Malých Žernosek, se nachází kamenolomy s kvalitním tvrdým křemenný porfyrem (např. kamenolom Kubo). Ten se tady získával už v neolitu – mladší době kamenné. Vytěžený kámen byl zpracováván na žernovy, tedy mlýnské kameny. Jejich kvalita byla velmi vysoká a tak není divu, že se díky labské vodní cestě dostávaly zdejší žernovy dál do západní Evropy. A název obcí? Je jasné, že zpracování žernovů bylo záležitostí vysekávání, tedy žernov – seky. Zůstaňme ale na pravé straně Labe (na druhou stranu do Opárenského údolí se podíváme v jiném příspěvku), které v sobě ukrývá obrovský kus historie.
Keltové, Slované a jim podobní
Místo, dnes na mapách označované jako Hrádek, je zalesněným pahorkem s výškou 268 m. n. m. Jedná se o hradiště z mladší doby bronzové, později jej jako hradiště využili Keltové. Během několika století je vystřídali Slované. Ti tu fungovali v 8 – 12.stol. Dnes tady milovníci historie najdou zalesněné valy o výšce několika metrů. Čas od času se zde potulují i milovníci záhad a s pohledem skloněným k zemi tu hledají místa síly. Amatérští archeologové taky koukají do země. Co kdyby náhodou narazili na artefakt, jenž by dodal lesku jejich sbírkám. Já osobně bych doporučil zcela jiný typ poznání této oblasti. Bezprostředně na rulový skalní ostroh Kalvárie, jenž je „ozdobený“ třemi kříži, navazují vinice a ve Velkých Žernosekách nezaváhejte s ochutnávkou místního vynikajícího vína. Dopřejte si ho a uvidíte, že zdejší kraj má skutečně každému co nabídnout.
autor je šéfredaktorem magazínu Travelfocus
