Autor: Milan Kylar

Město, které chci tentokrát doporučit k návstěvě vzniklo ve 13. století z osady pod hradem. Tento hrad založil podle pověsti chudý ptáčník Velen, kterého královsky odměnil bohatý brněnský měšťan Maxmilián, za to, že ho v noci našel v lese a postaral se o něj. Když se Velen stal šlechticem a začal stavět hrad, tak byl ještě zvyklý chodit bos. Ale když si ukopnul palec, tak prý řekl: „Nebudu už chodit bosko více“ a nově postavený hrad pojmenovali Boskovice.

Původní hrad, o kterém je zmínka již v roce 1312, byl zničen Janem Lucemburským při potlačování odboje moravské šlechty. Na jeho místě zůstala pouze Bašta. Nový hrad byl postaven v roce 1398 nad říčkou Bělou. V roce 1424, v době husitského hnutí, byl hrad opět dobyt. Nakonec si pánové z Boskovic v roce 1819 přestavěli renesanční klášter na empírový zámek. Blízko zámku je také empírový skleník, ze kterého je dnes diskotéka a v přilehlém parčíku je letní kino. Pod zámkem se nachází novogotická jízdárna.

Mezi zámkem a městem jsou zbytky židovského města. Domy jsou postaveny v barokním a renesančním stylu. Je to taková pěkná změt úzkých křivých uliček. Hodně domů má novou omítku, stejně jako synagaga Major. Židé se věnovali řemeslu a obchodu. V 15. století sem přišli i židé vyhnaní z Brna. Pod židovským městem je největší židovský hřbitov na Moravě.

Při cestě od nádraží a průjezdu Boskovicemi nelze přehlédnout kostel sv. Jakuba Staršího. Kostel byl původně gotický, ale byl v letech 1772 a 1845-75 přestavován a upraven. Na druhé straně náměstí je renesanční radnice s věži, přestavovaná v roce 1859.

V Boskovicích je také westernové městečko, které jsem ale při své návštěvě v lednu nepotkal.

Návštěvní doba hradu

duben, říjen: soboty, neděle a svátky 10 – 16 hod. květen, září: denně mimo pondělí 10 -17 hod. červen, červenec, srpen: denně 9 – 18 hod.

Návštěvní doba zámku

duben, říjen: 9.00 – 18.00 pro předem objednané skupiny květen – srpen: 9.00 – 18.00 září: 9.00 – 17.00 Zavíracím dnem je pondělí a den po státním svátku.

Informace o veškerém dění v Boskovicích se dají najít na serveru www.Boskowan.cz.

Tento výlet začíná v Brandýse nad Orlicí, kam se snadno dostanete vlakem. Rychlíky tam ale nestaví, takže musíte jet do Ústí nad Orlicí nebo do Chocně a někde přestoupit na osobák.

Už v Brandýse se můžete podívat po místních zajímavostech, je jich tam poměrně dost a na náměstíčku mají jejich přehlednou mapku. Pro jistotu je ale aspoň vyjmenuju. Barokní zámeček a kostel, několik dřevěných staveb a také zřícenina hradu, která je vidět i při průjezdu vlakem. Ze zříceniny je pěkný výhled do údolí.

Z Brandýsa půjdete po červené značce kolem pomníku J. A. Komenského, který je na místě původního srubu, kde se J. A. K. ukrýval před svým útěkem z Čech. Červená značka potom vede údolím „Tiché“ Orlice až do bývalých lázní Klopot. Po cestě můžete obdivovat různá zákoutí Orlice, kde jsou ale bohužel dodnes vidět stopy po povodních.

V Klopotech přestupte na modrou značku a jděte do Říček a dál směrem na ÚO. V Říčkách je také pěkná roubená chalupa. Dále po modré se dostanete na Kubincův kopec, kde si můžete pěkně zvysoka prohlédnou Ústí nad Orlicí.

No a to je celá cesta, spíše teda takový výlet. Jestli Vám to nestačilo, tak se ještě můžete podívat na Andrlův chlum, kde je rozhledna a chata Klubu Českých turistů, kde je snad možné se i ubytovat.

Jilemnice se právem může nazývat bránou do Krkonoš – už při příjezdu místní lokálkou před sebou vidíte první horské hřebeny, které přímo vyzívají k návštěvě. No ale, proč se hned hnát do kopců.

V Jilemnici můžete spatřit několik zajímavostí, především z oblasti architektury. Na náměstí to je klasicistní radnice a na její veži jsou unikátní bicí vežní hodiny. Před radnicí je barokní sousoší a empírová kašna. Na opačném konci náměstí je zajímavá budova České spořitelny. Kousek za náměstím je barokní kostel z pol. 18. stol a renesanční zámek z 16. století přestavěný koncem 19. stol. V zámku je dnes Krkonošské muzeum, které je věnováno především historii lyžarsví, u zámku je též barokní budova bývalého pivovaru a jak jinak – zámecký park. Všechny budovy jsou opravené a vybarvené v barvách rodu Harrachů.

Jilemnice je také proslulá Zvědavou uličkou ze starých roubených domků, které jsou udržovány a dodnes obydleny. Ulička je pěknou ukázkou původní dřevěné zástavby Jilemnice. Domky jsou v uličce rozestaveny tak, že z každého je vidět na někdejší náves.

Z Jilemnice vyražte po červené do Štěpanic, kde odbočte na zelenou směrem na Benecko. Jakmile vyjdete první kopec, tak se můžete začít kochat oblými krkonošskými kopci. V údolí pod vámi uvidíte domečky a kostelíky, v dálce se rozevírá kotel a pod stromy roste přímo pohádková lesní tráva.

No když přijdete do Benecka, tak vás trochu přejde pohádková iluze a uvědomíte si, že se sem jezdí hlavně v zimě lyžovat. Veliké parkoviště obestavěné obchody je mimo sezónu pusté a hoteliéři (asi všichni místní) taky asi nemají moc klientů. V zimě tady ale musí být docela cvrkot.

Z Benecka je už jenom kousek na vrch Přední Žalý (1019 m.), na kterém je 18 m vysoká kamenná rozhledna. Co je z rozhledny vidět bohužel nevím, protože počasí v Krkonoších se opravdu dokáže rychle změnit. Když pod vrcholem mezi mraky prosvítá sluníčko, tak u rozhledny můžete pěkně zmoknout. Zpátky do Jilemnice se dostanete po červené značce, nebo s využitím místní dopravy.

Štastnou cestu a lepší počasí přeje