ALL POSTS BY: Bohuslav Svab

Cestuji, tedy jsem.

Zobrazuji: 1 - 10 z 69 VÝSLEDKŮ

Nejlepší boty pro cestovatele

V jednom cestopise (nebo spíše v jednom z mála, který jsem
kdy dočetl do konce) jsem se, kromě teorie krvavého bifteku,
seznámil s nejlepší obuví pro cestovatele. Později, četbou mírně
ovlivněn, jsem se i já sám stal velkým zastáncem pantoflí, sandálů,
vietnamek, žáb – čehokoliv, co dává mým prstům u nohou osobní
svobodu a čerstvý vzduch. Není nic lepšího než tropické větry
prohánějící se okolo prstů a praní cestovatelských ponožek navždy
přenecháno geneticky jinak orientovaným jedincům.

Keltsko-římská bitva na Isarnu

Téhle akce jsem se nezúčastnil ani jako pořadatel, ani jako učinkující, ani jako návštěvník. A ani jako černý pasažér. Byl jsem prostě tak nějak mimo všechny. Proto si dovolím nestranný pohled na tuto akci. Docela jsem se těšil, plakátek sliboval Galsko-římskou bitvu a já byl zvědavý na římskýho ježka a polonahý barbary, kteří mu to natřou.

Jedeme na vodu aneb stavy českých řek

Je jaro, povodně pomalu opadly a spousta z vás by jela někam na pěknou jarní vodu. Ponechám stranou otázku vhodného vybavení (minimálně helma a dobrá plovací vesta je bez diskuze) a budu se věnovat tomu, kde získáte informace o stavech vody. Zdá se mi, že je dnes, nejen mezi začátečníky, populární trend „čím víc vody, tím víc adrenalínu“. Nechci nikomu říkat co má a nemá dělat (já jít příkladem ani nemůžu), jen chci říct, abyste zbytečně nepřecenili svoje síly a než vyrazíte, mrkněte na Internet, jak na tom ta voda je.

Zimní dobrodružství v Česko-saském Švýcarsku

25. prosince jsem se sešel v Pardubicích s kamarádem, aby jsme svátky klidu, míru,
pohody a tradic oslavili naprosto netradičně. Místo užívání si pohodlí domova, cukroví
a čokolády a televizních pohádek jsme si sbalili batohy, teplý oblečení, pár polívek
a paštik, stan a už jsme se vezli směrem do České kamenice. Bylo už celkem pozdě,
když jsme po modré vyrazili směrem na Mezní louku. Co nás vcelku překvapilo bylo,
jak špatně se jde po turistických značkách po tmě. Ztratili jsme se asi po třech
kilometrech (prvních 2,5 vedlo po silnici). Hledat turistickou značku by bylo asi
jako hledat turistickou značku v kupce noci, tak jsme se uložili ke spánku, aby
jsme ověřili (zdaleka ne naposledy) heslo: ráno moudřejší večera.