Než se dostanu k zemi, na jejímž území se odehrála jedna
z největších bitev, aspoň podle Homérovy Iliady, rád bych dal radu
všem cestovatelům ohledně víz. Nenechávejte vyřizování na poslední
chvíli, můžete taky zůstat doma.
Hory a pohoří
Výstup na Elbrus
Pocit příjemné klaustrofobie, když se ocitnete v údolí mezi
velikány je elektrizující. Nutí vás to se vyškrábat na nejvyšší bod
v okolí, abyste se mohli opět nadechnout z plných plic a nasát
sebeuspokojení. Když se dostanu na pomyslný trůn nějaké oblasti,
neříkám si, že jsem horu pokořil, ale chovám k ní ještě větší
respekt a pokoru. Je to moment, kdy si můžete být aspoň na 10 minut
rovni.
Výstup na Monte Cinto
Odchod je stanoven na 5:30 hodin. Délka návštěvy Monte Cinta se udává
na 10–11 hodin, je proto dobré vyrazit takto brzy z důvodu
dosažení vrcholu ještě před polednem a vyhnout se tak při výstupu
největšího žáru.
Jak se Tráva na osmitisícovku vyškrábal
Tento blábol je takové zamyšlení nad tím, jak se srovnat
s dosažením vrcholu. Ono to prostě dopadlo. A v této větě je asi
schováno všechno důležité. Není to o tom, že my jsme něco dobyli.
Prostě nám jen kopec dovolil, abychom jsme se po něm prošli. Ale pojďme na
to popořádku. Já zde nechci popisovat postup k vrcholu (to zase třeba
jinde).
Trek okolo Mt. Elgon, vyhaslé sopky na hranicích Keni a Ugandy
Mt. Elgon leží blízko rovníku severně od Viktoriina jezera a jedná se
o největší a nejstarší osamocený vulkán ve východní Africe.
V oblasti národního parku se nacházejí také známé solné jeskyně a
či oblasti na pozorování slonů. Mým cílem byl pohodový třídenní trek
v oblasti a hlavně odpočinek
Na „střeše“ Réunionu
Cestu, která je dole dostatečně široká a pohodlná lemují rostliny
s ohromnými plochými listy, obří kapradiny a plno jiných zajímavých
rostlin, které neumí nikdo z nás pojmenovat a vidí je poprvé
v životě. Jak stoupáme výš a výš, přestává pršet, začíná se
ochlazovat a okolní les se halí do husté mlhy.
Míříme na posvátnou horu Emei
Nasazujeme ostré tempo a předháníme ďábelskou rychlostí všechny
místní nosiče. I přes lehký náklad z nás po chvíli výstupu
leje jako z konve. Vlhko dělá svoje. Nezůstává na nás ani jedna nitka
suchá. Překvapuje nás, kolik málo lidí potkáváme. To nám pak vysvětluje
jeden Číňan: “China no foot, China on bus.“
Bačva baruta aneb soudek střelného prachu
Bosna a Hercegovina, dosud tajuplný stát, kam se mnoho nejezdí. Země
s bohatou historií, která dala světu svébytnou kulturu, říznutou
dávnými pohanskými věky, středověkým pravoslavím a pozdější vlnou
islámu. Zdobené náhrobní kameny – stećky – patří ke světovým
unikátům.
Rumunský Suhard a Rodnei
Léto konečně klepe na dveře a já po dlouhém odkládání mířím do
rumunských hor. V konečném výběru zůstala pohoří Suhard a Rodna.
Hory bez turistů! Sýr za cigarety! K večeři brynza, tvaroh a kefír
přímo od ovce! Nechce se mi v létě šlapat českou turistickou
magistrálu Fagaraš, a nebo Retezat.
Expedice Ledoborec
Začínám se bát, že se něco pokazilo. Náš šestičlenný tým se
roztrhal po celé délce i šířce ledovce, výstup všem dává zabrat
víc a víc a lano si leží spokojeně na dně Honzova batohu. Šťastni jsou
ti, kteří mají alespoň teleskopické hůlky. Nešťastni zas ti, co se
dostanou do místa, odkud není možné jít dál. Tam ani zpátky.