Všechno co mám je úvodník…

Tak je tu další týden. Já mam trochu zpoždění a jediné, čím Vás hodlám pobavit, je tento můj úvodník.

Potkal jsem se se svým dávným kamarádem ze základní školy. Vyrůstali jsme spolu, hrály na vojáky a chovali křečky. Každý jsme se vydal jinou cestou někdy v sedmé třídě, když nás rozdělili podle prospěchu. Já tam a on jinam. Úplně jinam.

Zatím co já jsem dneska, cestou do školy, pomáhal jedné babičce přejít ledovatku, on produktivně trávil dopoledne v zaměstnání. Potkali jsme se večer na nádraží. Já ze školy, on na cestě z nádražní hospody do jiné (ve směru sladkého domova ovšem). „Máš hezkou bundu”, řekl jsem. Jeho svítivě oranžová bunda se mi zdála dostatečně neutrální a neškodné téma k rozhovoru. „To mám, když jdu z hospody vožralej jak doga, aby mě nic nepřejelo. To nejni žádná prdel, ty auta. Dneska.” Tomu já říkám zodpovědný přístup k životu. To by mě, přiznám se, nikdy nenapadlo. A to mám o pár let školy víc než on& Reforma školství je asi trochu potřeba.

No, zpátky k článkům. Sháním články o zimních sportech, nějaké pěkné trasy na běžky a tak.. Nemáte někdo něco?

Hurá do extrému:o)

Další týden je za námi. A já se zase úspěšně vyhnul všemu jen trochu zajímavému, dobrodružnému nebo extrémně příjemnému. Dá se říct, že jsem se i trochu nudil. Dokonce ani dobytí Kandaháru mne nedokázalo řádně rozhicovat (já vím, je to asi příjemná, dobrodružná a zajímavá věc spíše pro svět jako celek – a také pro moje skromné devizového konto ha ha než pro běžného smrtelníka, ale stejně&) a tak jsem se rozhodl změnit svůj život. Vrátím se k činnosti, které jsem kdysi zanechal. Je to něco, co mne naplní, co mě opět rozpumpuje tak, že mi adrenalin bude stříkat z nosu nejméně po litrech. Je to divoké a nebezpečné. Ano, dá se říct, že to patří do rodiny extrémních sportů. Vezmu své nové horské kolo (které se mnou obývá pokoj), odnesu ho do sklepa a na uvolněném místě se na TO opět vrhnu. Ano, plastikové modelářství je alternativa, která mne dokáže konečně uspokojit&

Zpět k úvodníku. Chtěl jsem jenom napsat, že bude nejlépe, když se pohodlně usadíte, zapomenete na sjezdové lyžování a na kick box (dějí se tam strašné věci) a přečtete si nové článečky. Jsou to takové krátké fejetony mé spolužačky na zahraničních studiích. Pro autenticitu je nechávám tak, jak byly napsány. Na německé klávesnici bez české diakritiky (já jsem tak líný he he).

Toť vše. A já si jdu zase cucat prst, abych měl něco na příští týden.

Přípravy na zimu

Tak je tu další úvodník. Co napsat, nemáte někdo nepotřebný milión?:o).

Jinak přípravy na zimu jsou, zdá se, v plném proudu. Mrzne a chumelí. Pokusím se sehnat nějaké články o zimních sportech a vyžití na sněhu. Když budu dostatečně dlouho cucat prst, snad něco vycucám..

Je to se mnou horší a horší. Dneska, abych se s prací někam pohnu, jsem potřeboval jisté CD. Škoda, řekl jsem si, že jsem ho už vrátil. No nic. S prací jsem skončil. Smířil se s pozdním dodáním výsledků. Smířil jsem se s nadávkami do lenochů. Smířil jsem se s lynčováním a teplým místem na seznamu nespolehlivých osob. Protože však ctím heslo „lepší o pár minut dříve než o minutu později”& pardon, myslel jsem samozřejmě „lepší pozdě než vůbec”, vyrazil jsem na dobrodružný quest for holy CD. No a když jsem překonal tu ohromnou vzdálenost přes celé město a o CD kámoše požádal, řekl, že jsem mu ho ještě nevrátil& TO CDEČKO SE MI CELOU DOBU POSMÍVALO PŘÍMO DO OČÍ!!! Pomóc.

Konečně!

Ahoj všichni,

tak už zase začínáme. Pokolikáté už? Pomocté. Z toho plynou dvě věci:

1. Neuvěřitelná životaschopnost, vytrvalost a odhodlanost provozovatelů.

2. Neuvěřitelná neschopnost dotáhnout to dále, než jen na začátek.

Ahoj všichni,

tak už zase začínáme. Pokolikáté už? Pomocté. Z toho plynou dvě věci:

1. Neuvěřitelná životaschopnost, vytrvalost a odhodlanost provozovatelů.

2. Neuvěřitelná neschopnost dotáhnout to dále, než jen na začátek.

Cestovatel je časopis. Časopis o cestování a životě na cestách. A životě vůbec. Časopis již prodělal hodně změn a hodně změn ho ještě nejspíš čeká. Chystáme kompletní změnu rubrik. Taky by se měla opět změnit grafika. Vlastně by se mělo postupně změnit celé zaměření časopisu. Doufám, že cesta na kterou právě klademe nohu, je cestou správnou.

VÝZVA!

Prosím všechny, kdo tento týden (19.11. – 26.11.) zavítali na stránky Cestovatele, aby mi napsali email.

Rád bych totiž věděl, kolik lidí tento týden SKUTEČNĚ chce, aby Cestovatel pravidelně vycházel. Nedělám si iluze o množství mailů, potřebuji znát počáteční stav. Taky Vám slibuji, že všechny adresy okamžitě smažu:o).

Uvítám jakékoli návrhy a připomínky (nabídky ke spolupráci – v ideálním případě:o)) k časopisu. Co byste tam rádi viděli, jak často by měl časopis vycházet a tak, ale jak jsem napsal, prázdný email jako vyjádřená podpora bohatě postačí. Předem velice děkuji.

Úvodník na konec

Ahoj lidičky!

Dostal jsem několik dotazů, co se děje se serverem, proč nejsou nové články. Tímto úvodníkem se pokusím vše vysvětlit…

Cestovatel.cz si na svůj provoz prozatím nevydělává. Financuji ho z práce na jiných projektech, pronájmem místa na webu, a dalšími aktivitami mojí firmičky. Sídlíme v chudém kraji, doba je zlá, dálkově studuji a navíc ještě učím na SŠ – prostě si nemůžu dovolit věnovat serveru tolik času kolik bych chtěl.

Moc se omlouvám a také se dobrovolně vzdávám funkce šéfredaktora. Nebojte se server nekončí (aspoň prozatím). V nejbližsí době proběhne několik změn, doufejme že k lepšímu – zatím nebudu nic slibovat, nechte se překvapit. Novým šéfredaktorem bude s největší pravděpodobností Tom.

Takže někdy, někde AHOJ.

Cestování v minulém století

Ahoj Lidičky

tento týden se aktualizace malinko roztáhne, ale ve středu rány by mělo být další články.

V Brně na výstavišti probíhá Autosalon, jehož součástí je i expozice století motorismu. Pokud Vás zajímá čím lidé dříve popojížděli, tak vám doporučuji návštěvu. Taky tady je spousta pěkných autíček do terénu…