Rubrika: Uncategorized

Odolné chytré telefony dávno nepatří mezi nevzhledná zařízení pro úzkou skupinu uživatelů. Již nějaký ten rok jsou k dostání velmi povedené kousky, které nejenže něco vydrží, ale také hezky vypadají. Odborná redakce recenzního portálu Testado.cz sepsala výběr nejlepších odolných/ outdoorových telefonů , kde vám poradí, jaký telefon stojí za to. A pokud se mezi nárazuvzdornými mobily neorientujete, nyní si povíme, na co si dát při výběru odolného telefonu pozor.

Proč si koupit odolný telefon

Jako milovníci cestování a výletů dobře víme, jak je počasí nevyzpytatelné. Z krásného slunečného odpoledne se během okamžiku vyklube prudký liják, který nás a naše vybavení promočí doslova na kost. Snad každý cestoval v dnešní době vlastní mobilní telefon. Kromě telefonování si na displeji najdeme nejkratší cestu k cílové destinaci, zarezervujeme si hotel, zjistíme počasí na následující dny a případně napíšeme kamarádům, že jsme v cíli a v pořádku. Cizí kraje však mnohdy nebývají vůbec přátelské, tudíž může běžný mobil přijít snadno k úrazu. Častokrát se potulujeme náročný terénem a nezpevněnými pěšinkami, kde hrozí krkolomné pády a nárazy. Nejen těm dokáží outdoorové telefony snadno vzdorovat. Na trhu existují smartphony se zvýšenou a extrémní odolností. Mimo míry nerozbitnosti se odlišují ovládáním, výbavou a výdrží. Pokud se mezi odolnými telefony neorientujete, věnujte pozornost následujícím řádkům. Poradíme vám, na co se při výběru zaměřit.

Jak vybrat odolný telefon

Tip: Recenze a rady jak vybrat nejlepší odolný telefon najdete také na webu Vybero.cz.

Vůbec nejdůležitější je stupeň odolnosti, kterým outdoorové mobily disponují. Hlavní roli hraje tzv. IP kód (Ingress Protection). Podle tohoto certifikátu zjistíte, zda dokáže telefon odolat prachu a vodě. Jedním z nejvyšších a nejčastějších stupňů zvýšené odolnosti nese označení IP68. Takový přístroj dokáže zůstat v hloubce 1,5 metru po dobu 30 minut, aniž by došlo k jeho poškození. Kromě vodotěsnosti je konstrukce zcela prachotěsná. Takový stupeň zvýšené odolnosti zpravidla mívají všechny aktuální vlajkové lodě světových výrobců mobilních telefonů. Pokud ale patříte mezi hodně náročné cestovatele, nebo máte náročné zaměstnání plné špíny, prachu a nebezpečí, pak právě vám doporučujeme odolný telefon s extrémní odolností. Tyhle mašiny nabízí certifikát MIL-STD 810G, což je vojenský standard ověřený americkou armádou. Takový mobil funguje i v extrémních podmínkách, jako jsou mrazy, horko, prudké deště či balistické šoky. Bez úhony ustojí například i pád z 2metrové výšky a velké otřesy. Takový telefon vám zkrátka na cestách vydrží a nikdy vás nenechá na holičkách.

Funkce a výdrž

Zatímco dříve připomínaly odolné telefony spíše nevzhledné krabičky s tlačítky, dnes je tomu naopak. Svojí výbavou, výdrží a designovým zpracováním se mohou popasovat i s prémiovými telefony 21. století. Nabízí krásně zpracovanou konstrukci se zaoblenými hranami, na které nechybí čtečka otisků prstů nebo sken obličeje. Také displeje nezůstávají pozadu. Mají vysoké rozlišení a jemnost. Výrobci zároveň cílí na pohodlné používání, což se projevuje na minimálních rámečcích a pestrých funkcích. Odolným mobilům nechybí spolehlivá Wi-Fi, nejrychlejší LTE, Bluetooth, GPS, NFC, infraport nebo FM rádio. U novějších modelů bývá samozřejmostí aktuální operační systém Android 9 Pie a solidní hardwarová výbava, která utáhne i dosti náročné hry. Opomenout nesmíme ani výdrž. Outdoorové telefony mívají podobné baterie jako běžné smartphony, tudíž vám bez větších potíží vydrží minimálně 1-2 dny náročnějšího provozu. A pokud si nějakou tu korunu připlatíte, dočkáte se i krásných fotografií a videí vysoké kvality. I tady platí, že se vyšší cena výrazně projeví na funkční nabídce. Text: Petr Smejkal, Testado.cz

Čeká mě můj první let. Pro někoho příjemný zážitek, pro moji zbrklou a vystresovanou osobu nepříjemný zážitek. V hlavě se mi rojí katastrofální myšlenky. Jak najdu správný gate? Jak bude probíhat odbavení? Nevyhodí mi polovinu věcí, protože mě budou považovat za útočníka? Co když nedorazím včas a letadlo mi uletí? Co když ztratím letenku?

Všechno řeším s kamarádkou, která mě čeká v cílové destinaci a po zprávách mě uklidňuje. Nemám se čeho bát, vždycky se přece můžu někoho zeptat. Na letišti mě pak vyzvedne a vysvobodí. Dobrá, poslední kontrola, zda mi nic nechybí. Hlavně doklady, peníze, letenku a mobil. Zbytek se poddá. Vyrážím tedy směr letiště.

V duchu se musím pochválit, po chvilce zmatkování jsem se zorientovala a na obtěžování kolemjdoucích svými otázkami nemuselo dojít. A pozor, dokonce čekám u správného gatu, jak jsem záhy zjistila. Super, teď už vzletu nic nebrání a můžu si vychutnat první pohled na svět z výšky.

Teď už jen vyřešit, jak to bude po příletu. Než mi ale zase hlavu zahltí negativní myšlenky, užívám si ten parádní výhled. Spolusedící si asi všimnou, jak mi září oči a zahájí se mnou lehkou konverzaci. Ujišťuje mě, že se ani po příletu není čeho obávat, všude jsou přece cedule a lidi.

Přistání se blíží. S vykulenýma očima sleduju přibližující se dráhu. Drcnutí je tady. Já jsem tady! Zvládla jsem to. Pomalu se šourám z letadla a držím se davu. Jistě vědí, kam jdou. Aspoň doufám. Jenže mě ještě přemůže potřeba. Když se vrátím, jsou z dohledu pryč. Co teď? Zachvátí mě panika. Hledej cedule, hledej cedule. Ale proč nejsou anglicky?!

Zkusím vytočit kamarádku. Nebere to. Nesměle pokukuju okolo a udělám pár kroků, abych se lépe porozhlédla. Mobil zvoní! Kamila mě ujišťuje, že tu na mě čeká. Ale kde? Jak se odtud dostanu? Jak se mám z těch chodeb vymotat? Zachrání mě přílet dalšího letadla. Už neokolkuju a držím se lidí, abych spolu s nimi došla do příletové haly. Super, jsem tu správně. Vidím spoustu řidičů a dalších lidí s cedulemi v rukou. Mají na nich napsaná jména těch, na které čekají. Vtipné, přesně jako ve filmech. Ale kde je zase ta Kamila? Mezi spoustou hlav ji nevidím.

Támhle na mě někdo mává. Zaostřím zrak. Co to má proboha na sobě? Rozběhnu se k ní a začnu se smát. Pojala to vskutku vtipně, ceduli s sebou nevzala, i když slibovala filmové přivítání. Ač je to neslušné, zírám jí na hrudník.

Má na sobě totiž tričko s potiskem . S potiskem, kterým mě u nich vítá. Ostatní zvědavě pokukují a náhodný kluk dokonce prohlásí, že to je „awesome idea“. Taky myslím.

To už si však padneme do náruče a následně mě vede z haly ven. Naše dobrodružství může začít.

Co byste řekli na možnost prožít jeden rok na americké střední škole s CCI? Studium v USA překvapivě není tak nedostupné, jak by se mohlo zdát. Při vynaložení nevelkého úsilí můžete získat rok trvající nezapomenutelný zážitek a také studnu informací, ze které budete čerpat po celý zbytek života.

Proč studovat v USA?

Motivací, proč se pouštět do studia na druhém konci světa, se nabízí hned několik. V první řadě poznáte, jak se žije v běžných amerických rodinách, které dosud znáte pouze z filmů. Seznámíte se s každodenními i tradičními americkými zvyky a poznáte kupu nových přátel a lidí s odlišným pohledem na svět. Naučíte se samostatnějšímu způsobu života, než na který jste byli zvyklí z pohodlí svého domova. Jednu z největších předností představuje zdokonalení vašich jazykových schopností. Na svoji angličtinu zde budete stoprocentně odkázáni a nic jiného než mluvit a jakkoliv se dorozumět vám nezbyde. V neposlední řadě vám studium na střední škole v USA přinese vhled do toho, jak lze k výuce přistoupit jinak než u nás. Kromě nově nabytých znalostí vám tato zkušenost pomůže i při dalším studiu na univerzitě, ať už v České republice, nebo, pokud se vám tam zalíbí a budete mít výborný prospěch nebo sportovní úspěchy, i za oceánem. Nemusíte se ale bát, že ve škole prosedíte celou dobu vašeho pobytu v USA, zbyde vám čas i na cestování, zábavu a vaše oblíbené sporty či jiné koníčky. Navíc po skončení studia můžete i několik týdnů cestovat po USA.

Jak se v USA učí?

Amerika je charakteristická individuálním přístupem k výuce. V jedné třídě nebývá více než 15 žáků, je zde tak více prostoru pro přímou interakci s učitelem. Při studiu v USA si také sami budete moct zvolit některé předměty. Kromě povinné angličtiny, americké historie a většinou také matematiky na vás čeká výběr z mnoha různých oborů. Podle svého zájmu si vyberete z biologie, zeměpisu, fyziky, psychologie, ekonomie, marketingu, IT, jazyků a z mnoha dalších zajímavých lekcí. Velký důraz se při studiu na střední škole v USA klade také na mimoškolní aktivity. Velmi rozšířené tu jsou sportovní kluby a jiné zájmové kroužky. Odpovídá to principu utváření jedné komunity kolem dané školy, který v Americe funguje.

Kdo může do USA na střední školu vyrazit?

Hlavní a jedinou povinnou podmínkou je splnění věkového limitu. Při příjezdu do USA vám musí být 15 – 18,5 let. Pak už vám nesmí chybět jen odvaha, chuť se vzdělávat a zažít nové věci, a také určitá úroveň angličtiny. Bez ní byste se přeci jenom domlouvali těžko.

Kde budete bydlet?

Poslední věc, kterou ještě nevíte je, kde budete během onoho roku bydlet. Zdarma a dobrovolně vás bude hostit pečlivě prověřená americká rodina, která za váš pobyt nedostává žádné finance a je tak motivována čistě touhou pomoci cizím studentům na jejich životní cestě. Poznáte tak, jak funguje každodenní život v USA, a naopak jí předáte něco z vlastních zkušeností a zvyklostí.

Za kolik a s kým?

Pokud se budeme bavit o ceně, v základní variantě stojí roční studium v USA $ 7 950. Zahrnuje ubytování v hostitelské rodině včetně stravování, úhradu samotného studia, pomocnou ruku po celou dobu pobytu a také garanci umístění na jedné ze středních škol. Dražší studijní program ($ 21 000) vám navíc umožní zvolit si na základě vašich preferencí konkrétní školu, ať už podle zaměření nebo lokality. Pokud si nejste jistí, jaká cesta je pro vás nejvhodnější, poraďte se před finálním přihlášením s agenturou CCI – www.cci.cz, která středoškolské studium v USA zajišťuje. Společně proberete možnosti a rozhodnete se, jak postupovat dále.

Co takhle vyjet zadarmo?

Na závěr na vás u agentury CCI čeká velmi lákavá možnost. Stipendium na středoškolské studium v USA vám může dopřát celý rok v Americe zdarma! Jediné náklady, které bude potřeba vynaložit, budou na vízum a kapesné. Abyste toto výhodné stipendium ve výši až 250 000 Kč získali, musíte prokázat vynikající studijní výsledky z minula i předpoklady do budoucnosti. Čeká na vás test a pohovor. V případě, že přes obě části projdete ze všech uchazečů nejlépe, užijete si svůj roční americký sen s minimálními náklady.

Chystáte se na cesty do zahraničí? Nevyjíždějte bez cestovního pojištění! Nikdy nevíte, co se může stát. A přitom výdaje za nehodu jsou tak vysoké. Nechejte se poučit o tom, jaké cestovní pojištění vychází finančně dobře a zaplatí vám všechny požadované výlohy!

I pro cesty k sousedům

Na ukázku tu máme týdenní dovolenou do Rakouska. Pojištění je určeno pro dvě osoby a zahrnuje úrazové pojištění, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti. Léčebné výlohy jsou samozřejmostí. Účelem dovolené jsou rekreační a zimní sporty. Takové pojištění vás vyjde nejméně na 284 korun u Axa. Avšak pozor! Pojištění odpovědnosti sahá pouze do výše 1 000 000 korun. Léčebné výlohy pokryjí 5 000 000 korun. Což je dost, ale nikoli pro Rakousko, ale spíše pro levnější destinace.

Nemusíte mít obavy

Na druhé straně tu máme cestovní pojištění od Allianz. Zde pojištění tytéž dovolené vyjde na 716 korun. Značným rozdílem jsou však vyplacené částky v případě úrazu či nehody. Léčebné výlohy zde mají neomezeně vysokou sumu. Takže ať vás potká cokoli, nemusíte se obávat. Pojišťovna veškeré výdaje pokryje. Pojištění odpovědnosti zde sahá až do výše 10 000 000 korun. Na druhou stranu úrazové pojištění je 400 000 korun, u Axa je to o 100 000 více. Asistenční služby jsou samozřejmostí u každého pojištění. Zavazadla máte u obou pojišťoven pojištěna na částku 20 000 korun. Jako bonus jsou v obou zmíněných pojistkách zahrnuty i zimní sporty.

Podmínky pro levnější destinace

Pojišťovna Slavia se vám vyplatí, pokud putujete do levnějších destinací. Nabízí za léčebné výlohy 3 500 000 korun, zavazadla pojistí na 15 000 korun, úrazové pojištění je ve výši 200 000 korun a pojištění odpovědnosti sahá na 2 000 000 korun. Avšak součástí jsou též zimní sporty. Podobnou nabídku má Všeobecná zdravotní pojišťovna, která za částku 392 korun také zahrnuje zimní sporty. Při výběru cestovka neváhejte využít přehledný online srovnávač, díky kterému budete mít dokonalý přehled o aktuálních nabídkách a podmínkách pojišťoven. Za pár minut najdete to nejvýhodnější řešení.      

V roce 2019 uplyne 80 let od vypuknutí největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Během šesti let zemřelo na bojištích a v koncentračních táborech na 60 miliónů lidí. Aby se z válečných hrůz nestala jen nezáživná četba v učebnicích dějepisu, je třeba se do těchto míst vracet.  

Orlí hnízdo

Jen těžko se dá uvěřit tomu, že na tak nádherném místě, jakým jsou Bavorské Alpy, trávil svůj čas nacistický diktátor Adolf Hitler. Právě v panenské krajině, nedaleko města Berchtesgaden byl vydán rozkaz k zahájení 2. světové války. Velkým zážitkem je již samotná cesta, klikatící se strmou horskou silnicí. Absolvovat ji lze buď turistickým autobusem, jezdícím v pravidelných intervalech, nebo pěšky.

Do samotného Orlího hnízda vede tunel obložený mramorem, který měl vůdce ve velké oblibě. Dnes je z Hitlerova sídla, umístěném na vrcholu hory Kehlstein (1834 m.n.m.), oblíbená turistická atrakce. V okázalém interiéru horské chaty dominují mramorové stěny, velká okna s úchvatným výhledem do okolí, masívní krb i zajímavé dekorace. Součástí chaty je stylová restaurace s širokou nabídkou jídel tradiční bavorské kuchyně.  

Osvětim

Během prohlídky největšího německého vyhlazovacího tábora, v němž mezi lety 1940–1945 zahynulo 1,5 milionu nevinných lidí, se jen málokdo ubrání slzám dojetí. Atmosféra bezmoci koncentračního tábora v polské Osvětimi vás doslova pohltí.

Své zrůdné pokusy na vězních tu prováděl i nechvalně známý doktor Josef Mengele. Během procházky rozlehlým komplexem je možné spatřit nápis Arbeit macht frei, osobní věci zajatců, vagóny, ve kterých byli přiváženi do areálu, strohé ložnice, vězeňské zdi i vysoké komíny plynových komor.  

Mazurská jezera

V oblíbené výletní oblasti na severu Polska, nedaleko města Ketrzyn, jsou uprostřed lesů rozesety pozůstatky budov, které tu nechal postavit Adolf Hitler. V dokonale maskovaném a nepřehledném prostoru Mazurských jezer vyrostla kasárna, bunkry, letiště, obytné budovy i železnice. Právě zde došlo k rozhodnutí o využití vězňů v německém zbrojním průmyslu.

Mezi lety 1941 a 1944 zde strávil Hitler 800 dní a řídil odtud i mnohá válečné tažení. K nejznámějším z nich patří operace Barbarossa, kterou byl zahájen útok německých vojsk na Rusko. Otevřela se tak východní fronta 2. světové války. Boje trvaly od června do prosince 1941, kdy se zcela vyčerpaní a promrzlí němečtí vojáci, po bitvě o Moskvu dali na ústup.   Vlčí doupě, jak bylo přezdíváno vůdcovu hlavnímu stanu, bylo také cílem neúspěšného atentátu, známého pod krycím názvem Operace Valkýra. Součástí areálu je také muzeum.  

Koncentrační tábor Mauthausen

Dalším ze smutných svědků válečných hrůz je koncentrační tábor Mauthausen, ležící poblíž rakouského města Linz. Za jeho branami našlo smrt i několik tisíc Čechů.  Silné emoce vzbuzuje prohlídka desinfekční místnosti, plynové komory, mohutné vstupní brány i tabulí se jmény popravených. Známé je také mauthausenské schodiště, čítající 186 strmých schodů, po kterých museli zesláblí vězni nosit těžké žulové kvádry. Utrpení vojáků a statečnost obyčejných lidí by neměla být zapomenuta. Možná vám návštěva některé z památek 2. světové války nechá zapomenout na malicherné problémy a připomene vám, jak velkým štěstím je život v míru.

Nikola Šuhaj – pro některé krajany obyčejný zloděj a vrah, pro jiné obdivovaný mstitel. A pro nás Čechy především hrdina z románu Ivana Olbrachta a filmové Balady pro banditu. To, že na Zakarpatské Ukrajině prý měla podobného zbojníka lecjaká ves, jen o něm nikdo nenapsal knihu, ponechme stranou. Vesnice Koločava, která to štěstí měla, láká nejen k výpravě po stopách svého rodáka, ale také za romantikou původního koloritu a nedotčenou přírodou.

Zapomenutý kraj

V době meziválečného Československa byla Podkarpatská Rus místem, kde dávaly lišky vlkům dobrou noc. Vládl tu prastarý, pohanský Bůh země, pán lesů a stád. Lidé ve svých hliněných chaloupkách se slaměnou střechou zápolili s nouzí, a zatímco církvi odváděli daně, museli nakupovat u bohatých Židů na dluh. Zdrojem obživy byla zejména práce se dřevem, výroba látek, obuvi a pracovních nástrojů. Nebyla tu možnost vzdělání ani zdravotnické péče. Místo zpráv o světě se mezi lidmi tradovaly tajuplné příběhy o nadpřirozených silách a čarodějnicích skrývajících se v neprostupných lesích. Husté hvozdy byly také jedinečným útočištěm pro válečné zběhy, kteří sem prchali před svým osudem a hledali svobodu a vzdor proti sociální nespravedlnosti. Jedním takovým byl i Nikola Šuhaj.

Olbrachtův hrdina

„Mykola Sjuhaj“ se narodil v roce 1898. Jako vojín za 1. světové války utekl z uherského pluku a skrýval se v okolí své rodné vesnice, aby mohl navštěvovat svou lásku Eržiku. Nejprve kradl jídlo ze salaší a zakrátko už zboží a peníze bohatým obchodníkům. Na jeho dopadení bylo vynaloženo mnoho prostředků a s neúspěchy četnictva rostla jeho legenda. Byla mu přisouzena kouzelná ratolístka chránící před kulkami i jeskyně s pokladem. Krajanům, kteří tiše snášeli příkoří vrchnosti, dodával víru ve spravedlnost. Vypsaná odměna za jeho dopadení však byla zbojníkovi osudná a v roce 1921 zemřel pod rukama svých „kamarádů“. Příběh o lásce, mstě a zradě byl knižně vydán 12 let po Šuhajově smrti a patří k vrcholům moderní české prózy. Jeho autor Ivan Olbracht se na Ukrajinu vydal na základě setkání s Rusínskými emigranty na východním Slovensku. Zakarpatská oblast se pro něj stala místem, kam se opakovaně vracel pro náměty svých uměleckých reportáží i prozaického díla. Během 30. let tak vykreslil autentický obraz o sociálních poměrech, tradičním způsobu života i mentalitě obyvatel. Mnoho času strávil v Koločavě, kde si ho dodnes velmi váží a věnovali mu muzeum a bustu před místní školou. Ve vesnici Koločava také najdeme hrob Nikoly Šuhaje a dvou českých četníků, které připravil o život. Na rozdíl od nich byl Nikola pohřben stranou od počestných občanů včetně jeho milé.

Koločava a Siněvirský národní park

Koločava leží v údolí řeky Terebly, v jižním cípu Siněvirského národního parku. Zvedají se z ní pastviny, které pokračují v bukové lesy a ty zase v travnaté horské hřebeny. Není těžké si tu představit, jak náš románový hrdina odpočíval na poloninách, koupal se v potůčkách a hodoval na salaších. Překrásná zvlněná krajina je přímo zaslíbená toulání v horách. Národní park o ploše 43 hektarů spadá do západní části pohoří Horhany a zahrnuje hřbety s poloninami Piškoňa, Kamjonka nebo Žalopka, kde Nikola nakonec podlehl. Nad poloninami se tyčí nejvyšší vrcholy Strymba a Nehrovec, které lehce přesahují 1 700 m. Jako ztracená perla pak leží v zalesněných svazích jeden ze sedmi přírodních divů Ukrajiny – průzračné Siněvirské jezero. Tím by ale výčet půvabů tohoto kraje zdaleka nekončil. Objevovat tu můžete také vodopády, vzácné rostlinky, minerální prameny, malebné kostelíky nebo třeba medvědí stopy.
Od časů Nikoly Šuhaje uběhlo století, ale čas tu stále běží tak nějak pomaleji. Pastevci se starají o svá stáda a bábušky sklízí skromnou úrodu. Vyrostly tu sice novostavby, lékárny i školy, ale chybí tu práce, peníze na opravu silnic i odpadové hospodářství. I proto jsou tu turisti vřele vítáni. Utratí pár hřiven a připomenou místním jedinečné krásy jejich kraje. Přidáte se k nim? Autor: Karolína Chmelařová – píše pro CK Mundo, která mimo jiné pořádá zájezdy na Zakarpatskou Ukrajinu  

Jeseníky patří k oblíbeným lyžařským lokalitám v České republice nejen pro svou krásnou přírodu, ale také díky kvalitním službám místních středisek. Jestli hledáte lyžařský areál, který vám poskytne příjemné sjezdovky a kvalitní hotelovou péči, měli byste navštívit tento horský ráj. Pokud však nejste zrovna fanoušci sjezdového lyžování, nevadí. Jeseníky jsou jako stvořené pro dlouhé romantické procházky. Zejména milovníci běžkařského sportu si je zamilují.

Úchvatná jesenická magistrála

Na běžky v Jeseníkách vyjíždí každoročně mnoho turistů. Můžou za to dohromady více než tři sta kilometrů dlouhé lyžařské běžecké trasy. Pokud se vydáte po tzv. jesenické lyžařské magistrále, můžete se dostat třeba až na sousední Rychlebské hory nebo na Kralický Sněžník. A tomu už se říká výzva! V případě, že nemáte takovou fyzičku na to, abyste tuto trasu zvládli během jediného dne, ale přesto byste si po magistrále rádi udělali výlet, žádný strach. Vydáte-li se po stopě této lyžařské tepny, potkáte cestou mnoho ubytovacích zařízení, kde je možné složit hlavu a nabrat síly. Jedním z nich je například hotel Kamzík. Kromě komfortních pokojů a restaurace, kde vám naservírují jídlo z domácí jesenické kuchyně, můžete zregenerovat rozlámané tělo ve vířivce, sauně nebo na masáži. Proč si tedy s rodinou nenaplánovat několikadenní dovolenou a nepokusit se zdolat jednu z nejoblíbenějších běžkařských tratí?

Sjezdovky, kam se podíváte

Pakliže vás běžky nelákají a baví vás více sjezdové lyžování, čeká tu na vás celá řada lyžařských středisek. K největším v této oblasti patří Ski aréna Karlov, která svou velikostí, kapacitou lanovek a kouzelným večerním lyžováním láká české i zahraniční lyžaře. Nejznámějším a turisticky nejnavštěvovanějším místem ale zůstává lyžařské středisko Praděd – Ovčárna. Není se čemu divit, když se zde nachází nejvyšší hora Moravy. Málokterý milovník zimních sportů by si během své dovolené v Jeseníkách nechal ujít výlet na Praděd.

Valletta je městem, které ještě neoslavilo pětisté narozeniny, má italského ducha a o jeho založení se postaral udatný voják Jean de La Valette, johanitský velmistr. Nenechte si ujít barokní chrám svatého Vavřince, pevnost St. Elmo či botanickou zahradu Argotti, za zmínku stojí jistě i zdejší Národní muzeum a nákupní centrum se světoznámými módními značkami.
Město, jemuž ještě není ani pět století. Nezapře svůj italský původ, nakonec je pravdou, že Sicílie je vlastně nedaleko. Dnes má něco přes šest tisíc obyvatel a nabídne nejen barokní architekturu, ale také moderní nákupní třídu. Na své si tu tedy přijdou nejen turisté, kteří rádi obdivují památky. Nakonec, samotná Valletta, nejjižněji položená metropole Evropy, je již od roku 1980 zapsána na seznam UNESCO.

O vznik a rozkvět města se zasloužili johanité

Na konci léta roku 1565 slavil Řád maltézských rytířů velký úspěch. S dalšími křesťanskými spojenci dokázal od Malty odrazit mohutný úder Osmanů. Přesile muslimů vzdoroval i sám velmistr řádu Jean de La Valette. A právě tento muž následující rok založil město, které dodnes nese jeho jméno. Řada památek na Maltě tak odkazuje na johanity. Jistě není žádný div, že chrám svatého Vavřince tu vznikl symbolicky na místě, kde nechal křesťanskou svatyni vybudovat už normanský dobyvatel Roger I. Sicilský. Barokní stavba s mohutnou kopulí jen udává architektonický ráz města, kromě samotného baroka je tu k vidění i novoklasicistní sloh a pár staveb, které tu vyrostly teprve nedávno.

Další architektonické památky Valletty jsou samozřejmě nasnadě, je to třeba Palác Velmistrů, odkud řídili chod města místní vládci. V šestnáctém století pak byla vystavěna katedrála svatého Jana, o níž se zasloužil proslulý italský architekt Girolamo Cassar. Do interiérů katedrály můžete nahlédnout každý všední den mezi půl desátou ráno a půl pátou odpoledne, v sobotu pak od půl desáté do půl jedné. V neděli a ve svátek je pak zavřeno.

Procházka po návštěvě památek? Lákají k ní zelené zahrady

Každé větší město v Evropě má svůj park nebo alespoň trochu veřejné zeleně a nejinak je tomu i v případě Valletty. Botanická zahrada Argotti nabídne odpočinek a pastvu pro oči v jednom, pro veřejnost je tu už od začátku devatenáctého století. Jde dokonce o třetí nejstarší botanickou zahradu v rámci zemí Commonwealthu.

Turecké nebezpečí trvalo po celé šestnácté století a s nějakým dalším vojenským ohrožením se muselo přirozeně počítat, protože Malta byla terčem dobyvatelů napříč staletími nejen pro svou strategickou polohu. Právě proto tu můžeme dnes obdivovat pevnost St. Elmo, která vznikla ještě dřív než samotné město, konkrétně už v roce 1551. Stavěla se ne kvalitně, jako spíš rychle, protože Osmanům se na moři i na souši poměrně dařilo a nikdo nechtěl, aby Malta padla do rukou mohutné muslimské říše. Bastionová pevnost se v historii dočkala řady rekonstrukcí, zaujímá plochu více než 50 tisíc čtverečních metrů a co platná byla i během druhé světové války, kdy ji využívaly britské jednotky.

Nenechte si ujít ani návštěvu Národního muzea

Když už jednou ve Vallettě budete, byla by škoda nezavítat do Národního muzea ostrova, které ukáže historii malého národa v běhu staletí. Totiž, nejde jen o barokní památky, pevnosti a parky, dějiny Malty se začaly psát ještě dávno předtím, než vznikl antický Řím nebo Alexandr Veliký proháněl Dahajce nebo Peršany. Megalitické chrámy jako je třeba Hagar Qim mají za sebou tisíciletou historii a je pravdou, že ani moderní archeologie ještě neodhalila všechna jejich tajemství. Právě na Maltě nesmí chybět ani Námořní muzeum, které má rovněž sídlo v hlavním městě. Není přece žádným tajemstvím, že když se uvažovalo o natočení hrané verze Pepka Námořníka, přidala v úvahu i malá zátoka na tomto středomořském ostrově. Bavit se zde budou především děti.

Valletta, to je ale i divadlo Manoel nebo zahrady Barrakka Gardens, nacházející se v bezprostřední blízkosti pevnosti St. Elmo. Právě zde totiž můžete v centru plném zeleně zakončit svou procházku dějinami malebného ostrova…  

Sbalit se na dovolenou je určitě lepší, než po příjezdu vybalovat, ale i tak si to člověk chce co nejvíce usnadnit. Často je ale také potřeba sbalit se celkem úsporně. Zvláště, když sledujete dnešní trend, cestovat na kratší dobu pouze s příručním zavazadlem. A proto je tu pár tipů, jak místo v zavazadle ušetřit a přitom mít s sebou vše, co pro kvalitní čištění zubů potřebujete.

Nikdo nechce mít plnou cestovní tašku pomůckami pro čištění zubů. Někomu sice stačí kartáček a zubní pasta, ale kdo se o svoje zuby stará poctivěji, tak potřebuje ještě mezizubní kartáček a ještě ústní vodu. A velké balení může zabrat více místa v zavazadle, než je žádoucí.

Kompaktní zubní kartáček

Pokud používáte elektrický kartáček, tak víte, že cestování s ním není zrovna nenáročné na prostor, a když už si na elektrický kartáček zvyknete, tak se ho často nechcete zříkat ani na cestách. Proto jsou dostupné na trhu i cestovní elektrické kartáčky, které jsou navrženy tak, aby byly kompaktní. Abyste s sebou ani nevozili nabíječky, tak kartáčky pohání tužkové baterie.

Fandové manuálních kartáčků to mají o mnoho snazší. I klasický manuální kartáček je poměrně malý a dá se pohodlně sbalit, ale můžete mít dokonce i něco menšího – skládací cestovní zubní kartáček. Na výběr máte u značek GUM nebo Curaprox, přičemž u Curaproxu dostanete kartáček v celé sadě s malou zubní pastou v pouzdře.

Na co celá pasta nebo ústní voda

Na týden, ani 14 dní rozhodně nepotřebujete celých 75 ml zubní pasty nebo čtvrt litru ústní vody. Proto výrobci myslí i na tohle a dnes není problém sehnat zubní pastu v balení od 12 do 30 ml. U ústních vod se dostanete také k menším balením, která mají 95 nebo 100 ml a díky tomu můžete ústní vodu vozit i v příručním zavazadle v letadle.

Řešení pro mezizubní čištění

Zubní nitě jsou na prostor poměrně nenáročné, ale pro cesty můžete sáhnout po pohodlnějším řešení, kterými jsou párátka se zubní nití (flosspick). Pokud používáte mezizubní kartáček, tak víte, že je poměrně křehký. Ideální proto je pořídit pro cestování pouzdro na mezizubní kartáčky, kde už nehrozí, že by se vám drátek ohnul.

Autor: Nazuby.cz

Sbalit se na dovolenou je určitě lepší, než po příjezdu vybalovat, ale i tak si to člověk chce co nejvíce usnadnit. Často je ale také potřeba sbalit se celkem úsporně. Zvláště, když sledujete dnešní trend, cestovat na kratší dobu pouze s příručním zavazadlem. A proto je tu pár tipů, jak místo v zavazadle ušetřit a přitom mít s sebou vše, co pro kvalitní čištění zubů potřebujete. Nikdo nechce mít plnou cestovní tašku pomůckami pro čištění zubů. Někomu sice stačí kartáček a zubní pasta, ale kdo se o svoje zuby stará poctivěji, tak potřebuje ještě mezizubní kartáček a ještě ústní vodu. A velké balení může zabrat více místa v zavazadle, než je žádoucí. Kompaktní zubní kartáček Pokud používáte elektrický kartáček, tak víte, že cestování s ním není zrovna nenáročné na prostor, a když už si na elektrický kartáček zvyknete, tak se ho často nechcete zříkat ani na cestách. Proto jsou dostupné na trhu i cestovní elektrické kartáčky, které jsou navrženy tak, aby byly kompaktní. Abyste s sebou ani nevozili nabíječky, tak kartáčky pohání tužkové baterie. Fandové manuálních kartáčků to mají o mnoho snazší. I klasický manuální kartáček je poměrně malý a dá se pohodlně sbalit, ale můžete mít dokonce i něco menšího – skládací cestovní zubní kartáček. Na výběr máte u značek GUM nebo Curaprox, přičemž u Curaproxu dostanete kartáček v celé sadě s malou zubní pastou v pouzdře. Na co celá pasta nebo ústní voda Na týden, ani 14 dní rozhodně nepotřebujete celých 75 ml zubní pasty nebo čtvrt litru ústní vody. Proto výrobci myslí i na tohle a dnes není problém sehnat zubní pastu v balení od 12 do 30 ml. U ústních vod se dostanete také k menším balením, která mají 95 nebo 100 ml a díky tomu můžete ústní vodu vozit i v příručním zavazadle v letadle. Řešení pro mezizubní čištění Zubní nitě jsou na prostor poměrně nenáročné, ale pro cesty můžete sáhnout po pohodlnějším řešení, kterými jsou párátka se zubní nití (flosspick). Pokud používáte mezizubní kartáček, tak víte, že je poměrně křehký. Ideální proto je pořídit pro cestování pouzdro na mezizubní kartáčky, kde už nehrozí, že by se vám drátek ohnul.