Rubrika: Sport a cestování

Schladming, aneb živoucí legenda

Ve výšce 745 m, na úpatí horského masivu Dachstein, který sahá
až do výšky 2995 m. n. m., leží nejdůležitější správní
středisko na jihu celého masivu, Schladming. Kromě toho se jedná
o jedno z nejvýznamnějších lyžařských středisek Rakouska a
v současné době i světa. Bude se zde totiž konat MS světa
v alpském lyžování 2013.

RYCHLÁ REZERVACE LETU

Ve výšce 745 m, na úpatí horského masivu Dachstein, který sahá až do výšky 2995 m. n. m., leží nejdůležitější správní středisko na jihu celého masivu, Schladming. Kromě toho se jedná o jedno z nejvýznamnějších lyžařských středisek Rakouska a v současné době i světa. Bude se zde totiž konat MS světa v alpském lyžování 2013.

Zážitek na čtyřech vrcholcích

Údolím protéká řeka Enns, která pramení v Radstädtských Taurách a po 254 km se vlévá do Dunaje u městečka Mauthausen. Zde se mimochodem našly lidské ostatky z pozdní doby kamenné. Ale zpět ke Schladmingu.


Až vystoupáte k nástupním stanicím lanovek, uvidíte jen část celého ski areálu. Ten je totiž vybudován na čtyřech vrcholcích a tak je expozice svahů dosti členitá. Jejich jména jsou Hauser Kaibling, Reiteralm a samozřejmě Planai a Hochwurtzen. Schladming, společně s dalšími rodinnými regiony ve kterých platí totožný skipas, tvoří jedno z největších středisek v Rakousku.

Čeká zde na vás spousta zábavy jak na svazích, tak i mimo ně. Tento resort disponuje skutečnou flotilou sněžných děl, které jsou schopny vše potřebné zasněžit, takže o sníh se zde skutečně bát nemusíte.

Co Schladming nabízí?

Z vrcholu Planai vede do údolí k Olympia Stadion Planai 4 km dlouhá červená sjezdovka. Z vrcholu Hochwurtzen potom vede 7 km dlouhý FIS sjezd, který je v provozu i za umělého osvětlení. Ve Schladmingu však najdete mnohem více tratí než jen tyto dvě známé sjezdovky. Kromě 12 km modrých, 38 Km červených a 10 km černých tratí na vás čeká například měřený slalom, skicrossová dráha, měřený sjezd a hlavně 7 km dlouhá, osvětlená sáňkařská dráha. Sáňky si můžete půjčit za 5 Euro na den přímo u nástupní stanice lanovky na Hochwurtzen, odkud trať vede.


Ski Amadé, lyžařské nebe

Schladming, stejně jako mnoho dalších věhlasných lyžařských středisek (Flachau, Bad Gastein, …), patří do lyžařského mega regionu Ski Amadé, které vede již zmíněným údolím řeky Enns a poté odbočuje a stoupá do výšek až ke gasteinskému ledovci. Jedná se o stovky kilometrů sjezdovek všech obtížností, které jsou propojeny buďto lanovkami, nebo skibusy, které vás zadarmo odvezou, kam budete chtít. Vzhledem k rozsáhlosti celého Ski Amadé buďte při skibusových přesunech opatrní, ať se stihnete včas vrátit domů. Díky dobré infrastruktuře a neskutečným možnostem se budete zaručeně cítit jako v lyžařském nebi.

Zázemí, které vás rozmazlí

Schladming nabízí tak pestrou paletu činností, které lze v Alpách v zimně dělat, že byste zde mohli strávit půlku zimy a stejně se nezačnete nudit. Kromě lyžování a sáňkování vřele doporučuji jízdu na saních táhnutou koňmi, vysokohorskou turistiku s průvodci, Adventure park – obří lanové centrum, speciálně ozvučenou sjezdovku Sound Sloupe a mnoho dalšího. Výborně si odpočinete, třeba u nějakého koktejlu na Planai Beach, což je místo, kde téměř pořád svítí sluníčko a kde na vás čekají speciální lehátka pro vaše maximální pohodlí. I o děti je ve Schladmingu skvěle postaráno. Je zde nespočet lyžařských škol a dětských arén, které jsou obsluhovány pouze vyškoleným personálem. Pro milovníky freeskiingu je připraven naprosto perfektní Horsefeathers super park.


Novinky, které potěší

Schladming bude v roce 2013 hostit MS v alpském lyžování. Že pořadatelé nenechávají nic náhodě, svědčí obrovské investice do rekonstrukcí a pořizování nové infrastruktury, od zasněžování, přes lanovky, parkoviště, kapacity servisů, restaurací atd., úpravami profilu sjezdovek konče. Díky investicím ve výši okolo 30 mil. Eur se již tak věhlasné středisko stává skutečným konkurentem těch nejznámějších světových středisek a je zapotřebí s ním počítat i v celosvětovém měřítku.

Schladming je po právu jednou z nejlepších destinací, které mohou Alpy nabídnout. Tak neváhejte již ani minutu a rezervujete si svůj zájezd do tohoto báječného střediska. Díky CK PUXtravel zde můžete prožít nezapomenutelnou dovolenou na Silvestra již za 7 990 Kč/os./6 nocí.

Ve výšce 745 m, na úpatí horského masivu Dachstein, který sahá až do výšky 2995 m. n. m., leží nejdůležitější správní středisko na jihu celého masivu, Schladming. Kromě toho se jedná o jedno z nejvýznamnějších lyžařských středisek Rakouska a v současné době i světa. Bude se zde totiž konat MS světa v alpském lyžování 2013.

Zážitek na čtyřech vrcholcích

Údolím protéká řeka Enns, která pramení v Radstädtských Taurách a po 254 km se vlévá do Dunaje u městečka Mauthausen. Zde se mimochodem našly lidské ostatky z pozdní doby kamenné. Ale zpět ke Schladmingu.


Až vystoupáte k nástupním stanicím lanovek, uvidíte jen část celého ski areálu. Ten je totiž vybudován na čtyřech vrcholcích a tak je expozice svahů dosti členitá. Jejich jména jsou Hauser Kaibling, Reiteralm a samozřejmě Planai a Hochwurtzen. Schladming, společně s dalšími rodinnými regiony ve kterých platí totožný skipas, tvoří jedno z největších středisek v Rakousku.

Čeká zde na vás spousta zábavy jak na svazích, tak i mimo ně. Tento resort disponuje skutečnou flotilou sněžných děl, které jsou schopny vše potřebné zasněžit, takže o sníh se zde skutečně bát nemusíte.

Co Schladming nabízí?

Z vrcholu Planai vede do údolí k Olympia Stadion Planai 4 km dlouhá červená sjezdovka. Z vrcholu Hochwurtzen potom vede 7 km dlouhý FIS sjezd, který je v provozu i za umělého osvětlení. Ve Schladmingu však najdete mnohem více tratí než jen tyto dvě známé sjezdovky. Kromě 12 km modrých, 38 Km červených a 10 km černých tratí na vás čeká například měřený slalom, skicrossová dráha, měřený sjezd a hlavně 7 km dlouhá, osvětlená sáňkařská dráha. Sáňky si můžete půjčit za 5 Euro na den přímo u nástupní stanice lanovky na Hochwurtzen, odkud trať vede.


Ski Amadé, lyžařské nebe

Schladming, stejně jako mnoho dalších věhlasných lyžařských středisek (Flachau, Bad Gastein, …), patří do lyžařského mega regionu Ski Amadé, které vede již zmíněným údolím řeky Enns a poté odbočuje a stoupá do výšek až ke gasteinskému ledovci. Jedná se o stovky kilometrů sjezdovek všech obtížností, které jsou propojeny buďto lanovkami, nebo skibusy, které vás zadarmo odvezou, kam budete chtít. Vzhledem k rozsáhlosti celého Ski Amadé buďte při skibusových přesunech opatrní, ať se stihnete včas vrátit domů. Díky dobré infrastruktuře a neskutečným možnostem se budete zaručeně cítit jako v lyžařském nebi.

Zázemí, které vás rozmazlí

Schladming nabízí tak pestrou paletu činností, které lze v Alpách v zimně dělat, že byste zde mohli strávit půlku zimy a stejně se nezačnete nudit. Kromě lyžování a sáňkování vřele doporučuji jízdu na saních táhnutou koňmi, vysokohorskou turistiku s průvodci, Adventure park – obří lanové centrum, speciálně ozvučenou sjezdovku Sound Sloupe a mnoho dalšího. Výborně si odpočinete, třeba u nějakého koktejlu na Planai Beach, což je místo, kde téměř pořád svítí sluníčko a kde na vás čekají speciální lehátka pro vaše maximální pohodlí. I o děti je ve Schladmingu skvěle postaráno. Je zde nespočet lyžařských škol a dětských arén, které jsou obsluhovány pouze vyškoleným personálem. Pro milovníky freeskiingu je připraven naprosto perfektní Horsefeathers super park.


Novinky, které potěší

Schladming bude v roce 2013 hostit MS v alpském lyžování. Že pořadatelé nenechávají nic náhodě, svědčí obrovské investice do rekonstrukcí a pořizování nové infrastruktury, od zasněžování, přes lanovky, parkoviště, kapacity servisů, restaurací atd., úpravami profilu sjezdovek konče. Díky investicím ve výši okolo 30 mil. Eur se již tak věhlasné středisko stává skutečným konkurentem těch nejznámějších světových středisek a je zapotřebí s ním počítat i v celosvětovém měřítku.

Schladming je po právu jednou z nejlepších destinací, které mohou Alpy nabídnout. Tak neváhejte již ani minutu a rezervujete si svůj zájezd do tohoto báječného střediska. Díky CK PUXtravel zde můžete prožít nezapomenutelnou dovolenou na Silvestra již za 7 990 Kč/os./6 nocí.

RYCHLÁ REZERVACE LETU

Mölltal začíná zbrojit

Na první pohled se může zdát, že Mölltalský ledovec stojí ve stínu
svých velkých kolegů. Asi se shodneme, že takový Kaprun, Stubaital či
Hintertux jsou určitě známější. Avšak na jak dlouho?

Na první pohled se může zdát, že Mölltalský ledovec stojí ve stínu svých velkých kolegů. Asi se shodneme, že takový Kaprun, Stubaital či Hintertux jsou určitě známější. Avšak na jak dlouho?


Mölltal, korutanský ledovec nabírá během posledních pár let na věhlasu. Dokladem toho může být stále se rozšiřující nabídka zimních zájezdů do tohoto opomíjeného pokladu. A není se čemu divit. Vždyť pro letošní sezónu jsou na Mölltalu připraveny velké novinky.

Už tak dosti různorodý ledovec, nabízející svým návštěvníkům tratě všech obtížností se ještě rozrůstá. Navíc zde rozhodně nečekejte stejně rychle se měnící počasí jako například na Pitztalském ledovci. Další výhodou jsou velmi příznivé ceny skipasů a ubytování. Kapacity pro ubytování jsou situovány nedaleko od ledovce, respektive přímo pod ním ve městečku Flattach, kde najdete vše, co můžete během svého pobytu na horách potřebovat. Opomenout nelze ani vynikající dostupnost z naší republiky, jelikož po kvalitních dopravních komunikacích je cesta jak z Brna, tak Prahy dlouhá okolo 560 km, což rozhodně není žádná přehnaná dálka.


Za slunečného počasí je hlubokým zážitkem hlavní restaurace „Panorama Bergrestaurant eissee“, ze které je nádherný výhled na okolní hory.

Co přináší letošní sezóna?

Díky odvážnému rozhodnutí majitelů resortu se můžete těšit na velké novinky. Do střediska totiž bylo investováno přes 5,5 mil. €. Za tyto peníze vyrostla vlevo, od hlavního svahu nová čtyřsedačková lanovka, která vyváží návštěvníky do výšky 2 751 m. n. m. Právě tato lanovka obsluhuje dvě nové černé sjezdovky a jednu červenou, která se dále větví. Celkem je nově k dispozici 21 km sjezdových tratí. V procentech to znamená zvýšení počtu kilometrů sjezdovek o 40% z původních 50 km na aktuálních 71 km. Zkrátka nepřijdou ani děti. Jejich dětský svět situovaný u střední stanice lanovek nabídne svým návštěvníkům kromě školeného personálu i vyžití, které mnoho ledovců nenabízí.

Ubytování

Jak jsem se již zmiňoval, ubytování je situováno nedaleko nástupní stanice lanové dráhy vedoucí z údolí na ledovec. Mimochodem ta mölltalská je dlouhá 4 718 m. Nejvyhledávanější obcí je Flattach. Tradiční ubytování zde naleznete jak v apartmánech, tak rodinných pensionech, ale i v hotelech s polopenzí. Brněnská cestovní kancelář PUXtravel vám ráda zprostředkuje ubytování na Mölltalu již od 560 kč/osoba/noc. Stačí si vybrat na jejich webu.


Vlastní zkušenosti

Rád píšu o střediscích, se kterými mám osobní zkušenost a tak mohu posoudit, nakolik se oficiální informace shodují s realitou, či nikoliv. Na Mölltalu jsem byl již dvakrát v minulosti a letos se na něj chystám dokonce dvakrát během jedné sezóny. A ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Chci změnu oproti „profláklým“ známějším ledovcům. Chci změnu. A musím se přiznat, že tento ledovec mě skutečně oslovil.

Navíc nabízí kromě kvalitních sjezdových tratí i možnost jízdy mimo svahy, což u ledovců není zase tak časté. Dále se zde nachází funpark a poměrně dlouhá U-rampa. Obrovskou výhodou je i vyžití mimo sjezdovky v městečku Flattach, který skutečně nespornou výhodou oproti jiným Ledovcům, kde často spáváte odříznuti od možnosti večer někam zajít.

Díky pozitivním zkušenostem z tohoto střediska již nemusím mít obavy, že bych neměl kam na ledo-vec za změnou vyrazit. Navíc se letos moc těším na novinky, které jsou pro nás, návštěvníky připraveny.

Do Mölltalu s CK PUXtravel

Neváhejte ani vy a vyzkoušejte něco nového. Třeba si vás Mölltalský ledovec získá stejně jako mě. Věřím, že nabídka CK PUXtravel je natolik bohatá, že si z ní dokážete vybrat.

Na první pohled se může zdát, že Mölltalský ledovec stojí ve stínu svých velkých kolegů. Asi se shodneme, že takový Kaprun, Stubaital či Hintertux jsou určitě známější. Avšak na jak dlouho?


Mölltal, korutanský ledovec nabírá během posledních pár let na věhlasu. Dokladem toho může být stále se rozšiřující nabídka zimních zájezdů do tohoto opomíjeného pokladu. A není se čemu divit. Vždyť pro letošní sezónu jsou na Mölltalu připraveny velké novinky.

Už tak dosti různorodý ledovec, nabízející svým návštěvníkům tratě všech obtížností se ještě rozrůstá. Navíc zde rozhodně nečekejte stejně rychle se měnící počasí jako například na Pitztalském ledovci. Další výhodou jsou velmi příznivé ceny skipasů a ubytování. Kapacity pro ubytování jsou situovány nedaleko od ledovce, respektive přímo pod ním ve městečku Flattach, kde najdete vše, co můžete během svého pobytu na horách potřebovat. Opomenout nelze ani vynikající dostupnost z naší republiky, jelikož po kvalitních dopravních komunikacích je cesta jak z Brna, tak Prahy dlouhá okolo 560 km, což rozhodně není žádná přehnaná dálka.


Za slunečného počasí je hlubokým zážitkem hlavní restaurace „Panorama Bergrestaurant eissee“, ze které je nádherný výhled na okolní hory.

Co přináší letošní sezóna?

Díky odvážnému rozhodnutí majitelů resortu se můžete těšit na velké novinky. Do střediska totiž bylo investováno přes 5,5 mil. €. Za tyto peníze vyrostla vlevo, od hlavního svahu nová čtyřsedačková lanovka, která vyváží návštěvníky do výšky 2 751 m. n. m. Právě tato lanovka obsluhuje dvě nové černé sjezdovky a jednu červenou, která se dále větví. Celkem je nově k dispozici 21 km sjezdových tratí. V procentech to znamená zvýšení počtu kilometrů sjezdovek o 40% z původních 50 km na aktuálních 71 km. Zkrátka nepřijdou ani děti. Jejich dětský svět situovaný u střední stanice lanovek nabídne svým návštěvníkům kromě školeného personálu i vyžití, které mnoho ledovců nenabízí.

Ubytování

Jak jsem se již zmiňoval, ubytování je situováno nedaleko nástupní stanice lanové dráhy vedoucí z údolí na ledovec. Mimochodem ta mölltalská je dlouhá 4 718 m. Nejvyhledávanější obcí je Flattach. Tradiční ubytování zde naleznete jak v apartmánech, tak rodinných pensionech, ale i v hotelech s polopenzí. Brněnská cestovní kancelář PUXtravel vám ráda zprostředkuje ubytování na Mölltalu již od 560 kč/osoba/noc. Stačí si vybrat na jejich webu.


Vlastní zkušenosti

Rád píšu o střediscích, se kterými mám osobní zkušenost a tak mohu posoudit, nakolik se oficiální informace shodují s realitou, či nikoliv. Na Mölltalu jsem byl již dvakrát v minulosti a letos se na něj chystám dokonce dvakrát během jedné sezóny. A ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Chci změnu oproti „profláklým“ známějším ledovcům. Chci změnu. A musím se přiznat, že tento ledovec mě skutečně oslovil.

Navíc nabízí kromě kvalitních sjezdových tratí i možnost jízdy mimo svahy, což u ledovců není zase tak časté. Dále se zde nachází funpark a poměrně dlouhá U-rampa. Obrovskou výhodou je i vyžití mimo sjezdovky v městečku Flattach, který skutečně nespornou výhodou oproti jiným Ledovcům, kde často spáváte odříznuti od možnosti večer někam zajít.

Díky pozitivním zkušenostem z tohoto střediska již nemusím mít obavy, že bych neměl kam na ledo-vec za změnou vyrazit. Navíc se letos moc těším na novinky, které jsou pro nás, návštěvníky připraveny.

Do Mölltalu s CK PUXtravel

Neváhejte ani vy a vyzkoušejte něco nového. Třeba si vás Mölltalský ledovec získá stejně jako mě. Věřím, že nabídka CK PUXtravel je natolik bohatá, že si z ní dokážete vybrat.

Nassfeld – korunovaný král z Korutan

Středisko, vzdálené 623 km od Prahy a 544 km od Brna, ležící
v srdci Gailtálských Alp. To je Nassfeld. Právem ho Rakušané
považují za jedno z nejlepších středisek v Rakousku. Vždyť
během posledních let prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která jej oblékla do
nového hávu.

Druhé nejlepší středisko v očích Rakušanů

Středisko, vzdálené 623 km od Prahy a 544 km od Brna, ležící v srdci Gailtálských Alp. To je Nassfeld. Právem ho Rakušané považují za jedno z nejlepších středisek v Rakousku. Vždyť během posledních let prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která jej oblékla do nového hávu.


Více než 110 km sjezdových tratí všech obtížností, které se neustále střídají a umožňují tak vyžití lyžařům expertům, ale i začátečníkům. Hned ze startu vás jistě nadchne dlouhá lanovka Millenium-Express, ze které je krásný výhled. Ta lyžaře vyváží z městečka Tröplach (600 m. n. m.) na vrchol Madritsche, jehož výška dosahuje téměř 2000 metrů. U nástupní stanice této lanovky najdete úschovnu lyží, která je k dispozici návštěvníkům resortu zcela zdarma. Právě sem vede známá 7,5 km dlouhá červená sjezdovka. Ve skimapě ji hledejte pod jménem Carnia.

Nassfeld nejsou jen upravené sjezdovky

Během vašeho lyžování nezapomeňte na odpočinek. Dobrou alternativou lyžování je zábavní park, nacházející se v mezistanici lanovky Millenium Express. Pro malé i velké návštěvníky je zde při-praveno velké množství atrakcí, které vás jistě pobaví.

Přijeli jste do Nassfeldu s malými dětmi? Pak jste tu správně. Nassfeld totiž patří mezi „baby frien-dly“ resorty, tedy střediska přátelská k dětem. Pro nejmenší lyžaře je kromě mnoha cvičných vleků a lyžařské školy připraven i dětský zimní zábavní park. Pouze počítejte s tím, že z tohoto parku se vám vaše ratolest bude těžko dostávat. V případě nepřízně počasí máte možnost děti zanechat v BOBO´s mini clubu, který je jakousi dětskou školkou, ve které se vyškolený personál stará o děti ve věku 3 – 5 let. Nasfeld jednoduše uspokojí i ty nejnáročnější dětské návštěvníky.


Formule 1 na svazích

Díky vynikajícímu zázemí, které korutanský král nabízí, se budete cítit jako piloti Formule 1. Veškerý potřebný servis najdete přímo na svazích. Půjčovny lyžařského vybavení a skiservisy za velmi příz-nivé ceny. Úschovny zdarma, dostatek restaurací a barů, které poskytnou střechu nad hlavou při špatném počasí. A to není vše! Nebydlíte přímo u nástupních stanic lanovek v údolí? Bydlíte stranou od tohoto střediska? Nevadí! Nassfeld totiž zajišťuje svoz turistů z celého regionu. Můžete si být téměř jisti, že nedaleko vašeho ubytování bude situována zastávka skibusu. Takže auta nechte pěkně odpočívat u penzionu a vyrazte do resortu skibusem. Je zdarma v ceně permanentky. A aspoň si řidiči budou moci dát i nějaké to dobré pšeničné pivo.

Jak zde ušetřit na ubytování

Nejblíže položeným městečkem je Tröpolach. Právě z tohoto městečka vede zmíněná lanovka Millenium Express. Díky skibusům se však doporučuje heldat si ubytování ve vzdálenějších obcích a městečkách. Je tomu tak proto, že s rostoucí vzdáleností od Nassfeldu klesá i cena ubytování. A poměrně výrazně. Nejčastěji jsou k dispozici ubytovací kapacity v městečku Rattendorf a Podlading, které jsou od lanovek vzdáleny přibližně 2 km. Dále to je například cca 15 km vzdálený Presseger. Jak vidíte možností ubytování je skutečně spousta, takže není důvod se za každou cenu cpát do Tröpolachu – hlavního centra, když lze ušetřit, bydlet trošku dál a dojíždět skibusem.


Akce během roku

Aby toho nebylo málo, nassfeld nabízí jako třešničku na dortu hned několik lákavých akcí, které se zde konají během celé lyžařské sezóny. Třeba vás některá z nich zaujme a vy jí přizpůsobíte výběr termínu své dovolené.

Sezóna v Nassfeldu začíná začátkem prosince, stejně jako ve většině středisek, které nedisponují ledovcem. Nassfeld spouští vleky 3. 12. kdy je na svazích oficiální skiopening, během kterého se můžete těšit na spoustu open-air koncertů, nebo na akční ceny v barech a restauracích. Velkým tahákem kromě doprovodného programu jsou skipasy za mimosezóní ceny. Jedná se o tradiční svátek lyžování na začátek sezóny. 8. – 11. 12. je v Nassfeldu organizován největší studentský skiopening v Evropě, který si během několika let získal mnoho věrných návštěvníků. Další zajímavou akcí v resortu jsou každoročně pořádané Sněhulákové slavnosti konané 1., 8. a 15. 2. 2012. Slavnosti se konají na zámečku Lerchenhof v Hermagoru/Möschachu. Kromě stavby obřího sněhuláka na vás čeká živá hudba a spousta místních specialit. Celý festival je ukončen pompézním ohňostrojem.

Do Nassfeldu s CK PUXtravel

Jak vidíte, sezóna v Nassfeldu je skutečně bohatá, tak neváhejte a vyrazte třeba s cestovní kanceláří PUXtravel vstříc zimním radovánkám za korutanským králem. CK PUXtravel – specialista na zimní zájezdy nabízí ubytování v Nassfeldu v apartmánech od 470 Kč/osobu na noc. Vybrat si můžete hned z šesti ubytovacích kapacit. K dispozici jsou jak apartmány, tak pension. O výhodnosti nabídky se můžete sami přesvědčit na www.PUXtravel.cz.

Druhé nejlepší středisko v očích Rakušanů

Středisko, vzdálené 623 km od Prahy a 544 km od Brna, ležící v srdci Gailtálských Alp. To je Nassfeld. Právem ho Rakušané považují za jedno z nejlepších středisek v Rakousku. Vždyť během posledních let prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která jej oblékla do nového hávu.


Více než 110 km sjezdových tratí všech obtížností, které se neustále střídají a umožňují tak vyžití lyžařům expertům, ale i začátečníkům. Hned ze startu vás jistě nadchne dlouhá lanovka Millenium-Express, ze které je krásný výhled. Ta lyžaře vyváží z městečka Tröplach (600 m. n. m.) na vrchol Madritsche, jehož výška dosahuje téměř 2000 metrů. U nástupní stanice této lanovky najdete úschovnu lyží, která je k dispozici návštěvníkům resortu zcela zdarma. Právě sem vede známá 7,5 km dlouhá červená sjezdovka. Ve skimapě ji hledejte pod jménem Carnia.

Nassfeld nejsou jen upravené sjezdovky

Během vašeho lyžování nezapomeňte na odpočinek. Dobrou alternativou lyžování je zábavní park, nacházející se v mezistanici lanovky Millenium Express. Pro malé i velké návštěvníky je zde při-praveno velké množství atrakcí, které vás jistě pobaví.

Přijeli jste do Nassfeldu s malými dětmi? Pak jste tu správně. Nassfeld totiž patří mezi „baby frien-dly“ resorty, tedy střediska přátelská k dětem. Pro nejmenší lyžaře je kromě mnoha cvičných vleků a lyžařské školy připraven i dětský zimní zábavní park. Pouze počítejte s tím, že z tohoto parku se vám vaše ratolest bude těžko dostávat. V případě nepřízně počasí máte možnost děti zanechat v BOBO´s mini clubu, který je jakousi dětskou školkou, ve které se vyškolený personál stará o děti ve věku 3 – 5 let. Nasfeld jednoduše uspokojí i ty nejnáročnější dětské návštěvníky.


Formule 1 na svazích

Díky vynikajícímu zázemí, které korutanský král nabízí, se budete cítit jako piloti Formule 1. Veškerý potřebný servis najdete přímo na svazích. Půjčovny lyžařského vybavení a skiservisy za velmi příz-nivé ceny. Úschovny zdarma, dostatek restaurací a barů, které poskytnou střechu nad hlavou při špatném počasí. A to není vše! Nebydlíte přímo u nástupních stanic lanovek v údolí? Bydlíte stranou od tohoto střediska? Nevadí! Nassfeld totiž zajišťuje svoz turistů z celého regionu. Můžete si být téměř jisti, že nedaleko vašeho ubytování bude situována zastávka skibusu. Takže auta nechte pěkně odpočívat u penzionu a vyrazte do resortu skibusem. Je zdarma v ceně permanentky. A aspoň si řidiči budou moci dát i nějaké to dobré pšeničné pivo.

Jak zde ušetřit na ubytování

Nejblíže položeným městečkem je Tröpolach. Právě z tohoto městečka vede zmíněná lanovka Millenium Express. Díky skibusům se však doporučuje heldat si ubytování ve vzdálenějších obcích a městečkách. Je tomu tak proto, že s rostoucí vzdáleností od Nassfeldu klesá i cena ubytování. A poměrně výrazně. Nejčastěji jsou k dispozici ubytovací kapacity v městečku Rattendorf a Podlading, které jsou od lanovek vzdáleny přibližně 2 km. Dále to je například cca 15 km vzdálený Presseger. Jak vidíte možností ubytování je skutečně spousta, takže není důvod se za každou cenu cpát do Tröpolachu – hlavního centra, když lze ušetřit, bydlet trošku dál a dojíždět skibusem.


Akce během roku

Aby toho nebylo málo, nassfeld nabízí jako třešničku na dortu hned několik lákavých akcí, které se zde konají během celé lyžařské sezóny. Třeba vás některá z nich zaujme a vy jí přizpůsobíte výběr termínu své dovolené.

Sezóna v Nassfeldu začíná začátkem prosince, stejně jako ve většině středisek, které nedisponují ledovcem. Nassfeld spouští vleky 3. 12. kdy je na svazích oficiální skiopening, během kterého se můžete těšit na spoustu open-air koncertů, nebo na akční ceny v barech a restauracích. Velkým tahákem kromě doprovodného programu jsou skipasy za mimosezóní ceny. Jedná se o tradiční svátek lyžování na začátek sezóny. 8. – 11. 12. je v Nassfeldu organizován největší studentský skiopening v Evropě, který si během několika let získal mnoho věrných návštěvníků. Další zajímavou akcí v resortu jsou každoročně pořádané Sněhulákové slavnosti konané 1., 8. a 15. 2. 2012. Slavnosti se konají na zámečku Lerchenhof v Hermagoru/Möschachu. Kromě stavby obřího sněhuláka na vás čeká živá hudba a spousta místních specialit. Celý festival je ukončen pompézním ohňostrojem.

Do Nassfeldu s CK PUXtravel

Jak vidíte, sezóna v Nassfeldu je skutečně bohatá, tak neváhejte a vyrazte třeba s cestovní kanceláří PUXtravel vstříc zimním radovánkám za korutanským králem. CK PUXtravel – specialista na zimní zájezdy nabízí ubytování v Nassfeldu v apartmánech od 470 Kč/osobu na noc. Vybrat si můžete hned z šesti ubytovacích kapacit. K dispozici jsou jak apartmány, tak pension. O výhodnosti nabídky se můžete sami přesvědčit na www.PUXtravel.cz.

Kaprun, to není jen ledovec

Mnoho lidí má zafixováno, že Zell am See/Kaprun je pouze ledovec. Chyba
lávky! Za jeden skipas máte možnost vyrazit hned do tří míst!

Zell am See/Kaprun nabízí mnohem víc

Mnoho lidí má zafixováno, že Zell am See/Kaprun je pouze ledovec. Chyba lávky! Za jeden skipas máte možnost vyrazit hned do tří míst. Pro začátečníky, nebo rodiny s dětmi je primárně určen Maiskogel, lyžařský areál, jehož lanovky vedou přímo z městečka Kaprun do výšky 1 675 m. n. m. Dále je zde areál pro náročné lyžaře, který se spouští z vrcholku hory Schmittenhöhe ve výšce rovných 2 000 m. n. m. Třetím a nejznámějším je samozřejmě ledovec Kitzsteinhorn. Díky lanovkám se zde dostanete až do úctyhodných 3 203 m. n. m. Na ledovci převažují modré tratě, avšak najdou se i červené.


Tauern spa, místo pro relax

Celkově si za jeden skipas užijete 137 Km sjezdovek a komfort, kterým je tento resort vyhlášený. Mezi nejlákavější mimo lyžovací aktivity patří před nedávnem otevřený vodní svět Tauern spa. Na ploše přesahující 48 000 m2 se nachází snad vše, co si dokážete ve vodním světě představit. Tauern spa patří k nemodernějším stavbám svého druhu v Evropě. Asi byste čekali, že cena bude odpovídat kvalitě a úrovni poskytovaných služeb. Avšak opak je pravdou. Ceny se jen pramálo liší od těch, na které jsme zvyklí například v rakouských příhraničních lázních.

Novinka na ledovci Kitzsteinhorn

Nově otevřená atrakce na vrcholku ledovce nenechá nikoho chladným. Jedná se totiž o vyhlídkovou plošinu ve výšce 3 029 m. n. m. A aby toho nebylo málo, ve stejné budově, jako je vyhlídková plošina se nalézá i multimediální místnost s projekcí o přírodě a restaurace, kde budete mít možnost ochutnat pravou nefalšovanou rakouskou gastronomii. Až zde budete koukat do okolních hor, nebo si užívat kulinářský zážitek, vzpomeňte si na fakt, že jste právě v nejvýše položeném bodě Salzburska.


Velké lákadlo, Zell am See

Zell am See, jak název napovídá, je městečko ležící na břehu jezera, přímo pod ledovcem Kitzstei-nhorn. Právě odsud vedou lanovky na horu Schmittenhöhe. Díky své unikátní atmosféře způsobené úzkými uličkami, historickým centrem, promenádou podél jezera a mnoha velmi útulnými podniky vybízejícími k posezení, se Zell am See stalo skutečným pojmem.

Kromě jiného zde najdete i krytý aquapark otevřený až do pozdního večera. Právě od této atrakce to je už jen kousek přes říčku protékající městečkem do srdce Zell am See. Úplným centrem je náměstíčko se starobylým kostelem, ke kterému ze všech stran vedou úzké uličky. Právě v těchto uličkách se každoročně jezdí exhibiční závod všech věkových kategorií, včetně bývalých profesionálů. Trať je postavena na ulici, jedná se o úzké koryto, kterým závodníci projíždějí, hnáni davem fanoušku v jejich těsné blízkosti. Nevím jak pro vás, ale vidět závodit Marca Giradelliho byl pro mě zážitek.

Zell am See/Kaprun nabízí mnohem víc

Mnoho lidí má zafixováno, že Zell am See/Kaprun je pouze ledovec. Chyba lávky! Za jeden skipas máte možnost vyrazit hned do tří míst. Pro začátečníky, nebo rodiny s dětmi je primárně určen Maiskogel, lyžařský areál, jehož lanovky vedou přímo z městečka Kaprun do výšky 1 675 m. n. m. Dále je zde areál pro náročné lyžaře, který se spouští z vrcholku hory Schmittenhöhe ve výšce rovných 2 000 m. n. m. Třetím a nejznámějším je samozřejmě ledovec Kitzsteinhorn. Díky lanovkám se zde dostanete až do úctyhodných 3 203 m. n. m. Na ledovci převažují modré tratě, avšak najdou se i červené.


Tauern spa, místo pro relax

Celkově si za jeden skipas užijete 137 Km sjezdovek a komfort, kterým je tento resort vyhlášený. Mezi nejlákavější mimo lyžovací aktivity patří před nedávnem otevřený vodní svět Tauern spa. Na ploše přesahující 48 000 m2 se nachází snad vše, co si dokážete ve vodním světě představit. Tauern spa patří k nemodernějším stavbám svého druhu v Evropě. Asi byste čekali, že cena bude odpovídat kvalitě a úrovni poskytovaných služeb. Avšak opak je pravdou. Ceny se jen pramálo liší od těch, na které jsme zvyklí například v rakouských příhraničních lázních.

Novinka na ledovci Kitzsteinhorn

Nově otevřená atrakce na vrcholku ledovce nenechá nikoho chladným. Jedná se totiž o vyhlídkovou plošinu ve výšce 3 029 m. n. m. A aby toho nebylo málo, ve stejné budově, jako je vyhlídková plošina se nalézá i multimediální místnost s projekcí o přírodě a restaurace, kde budete mít možnost ochutnat pravou nefalšovanou rakouskou gastronomii. Až zde budete koukat do okolních hor, nebo si užívat kulinářský zážitek, vzpomeňte si na fakt, že jste právě v nejvýše položeném bodě Salzburska.


Velké lákadlo, Zell am See

Zell am See, jak název napovídá, je městečko ležící na břehu jezera, přímo pod ledovcem Kitzstei-nhorn. Právě odsud vedou lanovky na horu Schmittenhöhe. Díky své unikátní atmosféře způsobené úzkými uličkami, historickým centrem, promenádou podél jezera a mnoha velmi útulnými podniky vybízejícími k posezení, se Zell am See stalo skutečným pojmem.

Kromě jiného zde najdete i krytý aquapark otevřený až do pozdního večera. Právě od této atrakce to je už jen kousek přes říčku protékající městečkem do srdce Zell am See. Úplným centrem je náměstíčko se starobylým kostelem, ke kterému ze všech stran vedou úzké uličky. Právě v těchto uličkách se každoročně jezdí exhibiční závod všech věkových kategorií, včetně bývalých profesionálů. Trať je postavena na ulici, jedná se o úzké koryto, kterým závodníci projíždějí, hnáni davem fanoušku v jejich těsné blízkosti. Nevím jak pro vás, ale vidět závodit Marca Giradelliho byl pro mě zážitek.

Festival CYKLOCESTOVÁNÍ opět v Brně na veletrhu Bike Brno/Sportlife ve dnech 12.-13.11.2011

I letos se v rámci prestižních sportovních veletrhů na
brněnském výstavišti uskuteční oblíbený a úspěšný festival
Cyklocestování, jehož hosté-promítající nás zavedou do všech koutů
světa a společně s nimi budeme putovat v sedle kola, poznávat
svět a cestovat.


I letos se v rámci prestižních sportovních veletrhů na brněnském výstavišti uskuteční oblíbený a úspěšný festival Cyklocestování, jehož hosté-promítající nás zavedou do všech koutů světa a společně s nimi budeme putovat v sedle kola, poznávat svět a cestovat.

Největším lákadlem 13. Cyklocestování je bezesporu projekce světoznámých cyklocestovatelů z Francie manželů Hervéových, kteří 14 let cestovali po světě na kole. Při expedici se jim dokonce narodila dcerka, s níž cestovali až do doby, kdy musela do školy. Nenechte si tuto zcela ojedinělou projekci ujít, která je mimo jiné premiérou ve střední Evropě.

Opomenout nesmíme projekci z jedinečné a dobrodružné cyklocesty černou Afrikou od Jirky Boška a Terez Šírové či premiérové promítání druhé části diashow o půlročním cykloputování Renči a Martina Stillerových Amerikou.


Sobota 12.11.2011 10:00 – Josef Honz – „Pico Veleta – nejvyšší silnice v Evropě“ 11:15 – Terka Šírová & Jirka Bošek – „Pruhovaná Uganda“ PREMIÉRA 12:45 – SPECIÁL – Francoise & Claude Hervé – „14 let na kole kolem světa“PREMIÉRA 15:00 – Renáta & Martin Stillerovi – „Amerikou na kole 2 – přírodou USA“ PREMIÉRA 16:45 –Slávka Chrpová – „S hvězdáři pod polynéskou oblohou – EbiTahicykl“ PREMIÉRA

Neděle 13.11.2011 10:30 – Petr Srp – „V sedle napříč kamennou pouští (Izrael)”“ 12:00 – Monika & Jirka Vackovi – „Japonsko – do Tokia pod stan“ PREMIÉRA 13:45 – Martina & Miloš Poživilovi – „Z Písku přes poušť až k moři aneb To je dost, žes´nás taky vyvez´, táto! 15:00 – Honza Vlasák – „Šrí Lanka“

Podrobnější informace naleznete na: Cyklocestování.cz


I letos se v rámci prestižních sportovních veletrhů na brněnském výstavišti uskuteční oblíbený a úspěšný festival Cyklocestování, jehož hosté-promítající nás zavedou do všech koutů světa a společně s nimi budeme putovat v sedle kola, poznávat svět a cestovat.

Největším lákadlem 13. Cyklocestování je bezesporu projekce světoznámých cyklocestovatelů z Francie manželů Hervéových, kteří 14 let cestovali po světě na kole. Při expedici se jim dokonce narodila dcerka, s níž cestovali až do doby, kdy musela do školy. Nenechte si tuto zcela ojedinělou projekci ujít, která je mimo jiné premiérou ve střední Evropě.

Opomenout nesmíme projekci z jedinečné a dobrodružné cyklocesty černou Afrikou od Jirky Boška a Terez Šírové či premiérové promítání druhé části diashow o půlročním cykloputování Renči a Martina Stillerových Amerikou.


Sobota 12.11.2011 10:00 – Josef Honz – „Pico Veleta – nejvyšší silnice v Evropě“ 11:15 – Terka Šírová & Jirka Bošek – „Pruhovaná Uganda“ PREMIÉRA 12:45 – SPECIÁL – Francoise & Claude Hervé – „14 let na kole kolem světa“PREMIÉRA 15:00 – Renáta & Martin Stillerovi – „Amerikou na kole 2 – přírodou USA“ PREMIÉRA 16:45 –Slávka Chrpová – „S hvězdáři pod polynéskou oblohou – EbiTahicykl“ PREMIÉRA

Neděle 13.11.2011 10:30 – Petr Srp – „V sedle napříč kamennou pouští (Izrael)”“ 12:00 – Monika & Jirka Vackovi – „Japonsko – do Tokia pod stan“ PREMIÉRA 13:45 – Martina & Miloš Poživilovi – „Z Písku přes poušť až k moři aneb To je dost, žes´nás taky vyvez´, táto! 15:00 – Honza Vlasák – „Šrí Lanka“

Podrobnější informace naleznete na: Cyklocestování.cz

Rozhovor s Kamilem Bortelem, členem úspěšné expedice K2 2007

Rozhodl jsem se udělat rozhovor s jedním z předních českých
horolezců panem Kamilem Bortelem, protože už jsem chtěl sakra něco vědět
o těch véééélkých horách, kterým bych chtěl být jednou aspoň na
pár minut roven.

Rozhodl jsem se udělat rozhovor s jedním z předních českých horolezců panem Kamilem Bortelem, protože už jsem chtěl sakra něco vědět o těch véééélkých horách, kterým bych chtěl být jednou aspoň na pár minut roven.

Jak už jsem psal výše, Kamil Bortel patří mezi přední české horolezce. Narodil se v roce 1964 a horolezectví se věnuje asi 20 let. Kromě škrábání se na střechy světa ho baví také sportovní lezení a sport jako takový. Většina asi neví, že dalším z jeho koníčků je mineralogie. Je to také nadšený fotograf, cestovatel a otec dvou dětí. Vyzvednout bych chtěl jeho aktivitu v práci s mládeží, protože pořádá přednášky pro školy.


Expedice

  • 1995 Nepál-Island Peak 6189 m, dosažení vrcholu
  • 2000 Pakistán-Broad Peak 8047 m, dosažená výška 7100 m
  • 2003 Čína-přejezd centrální Čínou z Pekingu přez Chengdu do Lhasy
  • 2003 Čína-projekt 2003 Shisha Pangma 8046 m, dosažená výška 6200 m
  • 2005 Pakistán-Broad Peak 8047 m, dosažení vrcholu Rocky Summit 8035 m
  • 2006 Nepál-Dhaulágiri 8167 m, dosažená výška 7800 m
  • 2007 Pakistán-K2 8611 m, dosažená výška 8150 m
  • 2009 Nepál-Cho Oyu 8201 m. dosažení vrcholu
  • 2010 Nepál-Lhotse 8516 m, dosažená výška 7800 m

A teď už samotný rozhovor

Jak jste se dostal k horolezectví?

S kamarády jsme začali lézt na Kružberku, potom následovaly Tatry, Alpy, cesta do Nepálu na moji první vysokou horu Island Peak (6189 m), tam mě to chytlo a už nepustilo. Nejdříve jsem na ty hory zíral a říkal si „To se nedá vylézt“ a o několik dní později se mi to povedlo s mým kamarádem Romanem.

Jak jste se dostal do kontaktu s panem Sulovským? (pozn.autora Leopold Sulovský-vedoucí expedice K2 2007)

S Poldou jsem se potkal poprvé v roce 2005, když jsem se úspěšně pokoušel o vrchol Broad Peaku, Rocky Summit (8035 m). Na Broad Peaku jsme měli špatné počasí a věděli jsme , že se Polda se svou expedicí pokouší o vrchol K2, která je od Broad Peaku vzdálena vzdušnou čarou jen pár kilometrů. Udělali jsme si trek do BC* K2, kde byl Polda se svou expedicí. Jejich výstup na K2 neskončil dosažením vrcholu. Za pár měsíců po příjezdu domů se mi ozval s tím, že je v plánu expedice K2 2007 a že dává dohromady tým. Vytvořila se opravdu dobrá parta, která je jedním z důvodů, proč mě to na expedice pořád táhne.


Jaká byla vaše nejobtížnější expedice po fyzické a psychické stránce?

Po fyzické stránce to byla expedice K2 2007. Po psychické expedice Broad Peak 2005, kdy při záchranné akci, kde jsme z pod vrcholu stahovali Artura Hajzera, a mně se ten sestup stál málem osudným /proletěl jsem se stěnou/.

Dojem z expedice K2 2007?

Mám radost, protože expedice byla zásluhou Libora Uhera úspěšná. Přesto mám smíšené pocity.

Proč jsou smíšené?

V noci kolem 1 hod. jsme s Libanem** společně ve dvou odstartovali na rameno do neznáma, zřejmě cesta z předsazené 4 byl možná prvovýstup (cca 200 výškových metrů pod ramenem) s jedním lanem, které jsme stejně nepoužili, jelikož na to nebyl ani čas. Při krátkém odpočinku na rameni (8000m) nás dolezli Roman a Galoš***.. Mě trápily lehce omrzající nohy, dvojice se vyměnily, Liban, Galoš, Roman a já jsme šli dohromady. Vše bylo dopředu dohodnuto už v BC, že Rusové, kteří šli s kyslíkem, nám rozhrnou cestu, a my z ostatních expedicí se budeme střídat ve vedení. Libor a Galoš šel nad námi s Američany.

Cestou byl šílený vichr a já jsem viděl, jak skupinka nade mnou sestupuje zpět, myslel jsem si, že to jsou Rusové a že to prostě dál nejde, tak jsem řekl Romanovi, že musíme dolů. Ale ve čtvrtém táboře mi Polda sdělil, že Američané i s Liborem dosáhli vrcholu a že ve výšce 8300 m už byly dobré podmínky. Tenkrát mě to velice mrzelo, měl jsem výčitky i vůči Romanovi, že jsem tak špatně odhadl situaci. Ale později jsem pochopil, že to tak mělo být. Protože kdo ví /potom co bylo nahoře/ jestli bychom si tady ještě povídali.


Jak vypadala fyzická příprava na K2 2007?

Ze začátku se to nesmí přehánět s intenzitou, potřeba je hlavně objem. Je to jako stavět dům, nejdříve je potřeba vystavět dobré základy, ať máš na čem stavět. Intenzitu mi pomáhala určovat práce s tepem. Samozřejmě kolo, brusle, lezení.

Co byl váš nejstrašnější a naopak nejúžasnější zážitek?

Shodou okolností to bylo v jeden den. Při výstupu na vrchol Broad Peak jsme se já a můj kamarád Roman spojili s legendou polského horolezectví Piotrem Pustelnikem. Piotr je 23. člověk, který slezl všechny osmitisícovky a nejvyšší hory všech kontinentů a jeho parťákem Arturem. Úspěšně jsme stanuli na vrcholu Rocky Summit, ale bez Artura, mysleli jsme si, že to po cestě otočil dolů. Při sestupu jsme však viděli, že nad serákem**** svítí světlo, ale byli jsme si vědomi toho, že tam žádná cesta nevede. Šli jsme se tam tedy podívat. Byl to Artur, který vypadl ze stěny a měl zlomenou nohu. Tak jsme mu ji lanem trošičku zafixovali, ale čekala nás ještě pořádná práce, protože to bylo ve výšce kolem 7800 m. Romanovi navíc nebylo moc dobře a museli jsme rychle dolů. S Piotrem jsme Artura začali spouštět dolů. Slaňoval jsem jako poslední, chtěl jsem se slanit prostředkem seráku, ale byla tam trhlina a já jsem se propadl a zůstal jsem viset za batoh. V tu chvíli jsem si říkal, „Tak nahoře jsem byl a teď tady zůstanu v nějaké díře“, dostal jsem panickou hrůzu, protože trhliny a laviny nemusím. Nade mnou byl starý fix***** od nějaké předešlé expedice, tak jsem se na něj cvakl pomocí prusíku a karabiny a vší silou jsem se vyšvihl nahoru a doufal, že se zastavím na nějakém zamrzlém štandu, který bude pode mnou. Ale lano se přetrhlo a já jsem letěl kotrmelci dál. Vždycky si vzpomenu jak dole, když už bylo po všem a my seděli s Arturem v BC, se mě ptal, jestli se mi odehrál v tu danou chvíli ten film a proběhl mi celý život. Ne, nic takového nebylo…pouze strach a chtít to zastavit, protože pak je konec, nemyslel jsem na nic jiného. Ale teď jsem musel bez lana do toho šíleného svahu zpět k Piotrovi, protože jsem kolem nich po cestě prolítl. Cestou jsem zjistil, že mám v batohu zapíchlý cepín od nějaké předešlé expedice. Nakonec se nám povedlo Arthura bezpečně dopravit dolů a to byl ten nejúžasnější zážitek.

Jak se dá skloubit zaměstnání s tréninkem a expedicemi?


Závisí to na toleranci zaměstnavatele.

Zajímalo by mě, jak sháníte sponzory?

No to je tajemství know how. Ne, teď doopravdy. Chce to se obrnit spoustou trpělivosti. A není to vůbec jednoduché. Musíte vědět, co můžete nabídnout.

Jaká další expedice je v plánu?

No to je otázka. Po poslední expedici jsem uvažoval, že bych si zase rád udělal něco sám, tak 2 až 3 lidi. Možná, že se znovu pokusím o K2, kde se chci vrátit a dolézt ji. Ale tahle parta mi moc sedí a myslím, že jsme už sehraný tým pod vedením Poldy. Tak proč to rozbít, vyrazíme na Lhotse, alespoň se to tak jeví. Také mi tam zůstal batoh.

Pokusíte se o to už letos?

Bude to napřesrok.

*BC=base camp neboli základní tábor

**Liban=Libor Uher

***Galoš= Radovan Marek

****serák=ledovcový blok na příčných trhlinách na povrchu ledovce

*****starý fix=fixní lano, pomocí kterého se horolezci jistí.

Rozhodl jsem se udělat rozhovor s jedním z předních českých horolezců panem Kamilem Bortelem, protože už jsem chtěl sakra něco vědět o těch véééélkých horách, kterým bych chtěl být jednou aspoň na pár minut roven.

Jak už jsem psal výše, Kamil Bortel patří mezi přední české horolezce. Narodil se v roce 1964 a horolezectví se věnuje asi 20 let. Kromě škrábání se na střechy světa ho baví také sportovní lezení a sport jako takový. Většina asi neví, že dalším z jeho koníčků je mineralogie. Je to také nadšený fotograf, cestovatel a otec dvou dětí. Vyzvednout bych chtěl jeho aktivitu v práci s mládeží, protože pořádá přednášky pro školy.


Expedice

  • 1995 Nepál-Island Peak 6189 m, dosažení vrcholu
  • 2000 Pakistán-Broad Peak 8047 m, dosažená výška 7100 m
  • 2003 Čína-přejezd centrální Čínou z Pekingu přez Chengdu do Lhasy
  • 2003 Čína-projekt 2003 Shisha Pangma 8046 m, dosažená výška 6200 m
  • 2005 Pakistán-Broad Peak 8047 m, dosažení vrcholu Rocky Summit 8035 m
  • 2006 Nepál-Dhaulágiri 8167 m, dosažená výška 7800 m
  • 2007 Pakistán-K2 8611 m, dosažená výška 8150 m
  • 2009 Nepál-Cho Oyu 8201 m. dosažení vrcholu
  • 2010 Nepál-Lhotse 8516 m, dosažená výška 7800 m

A teď už samotný rozhovor

Jak jste se dostal k horolezectví?

S kamarády jsme začali lézt na Kružberku, potom následovaly Tatry, Alpy, cesta do Nepálu na moji první vysokou horu Island Peak (6189 m), tam mě to chytlo a už nepustilo. Nejdříve jsem na ty hory zíral a říkal si „To se nedá vylézt“ a o několik dní později se mi to povedlo s mým kamarádem Romanem.

Jak jste se dostal do kontaktu s panem Sulovským? (pozn.autora Leopold Sulovský-vedoucí expedice K2 2007)

S Poldou jsem se potkal poprvé v roce 2005, když jsem se úspěšně pokoušel o vrchol Broad Peaku, Rocky Summit (8035 m). Na Broad Peaku jsme měli špatné počasí a věděli jsme , že se Polda se svou expedicí pokouší o vrchol K2, která je od Broad Peaku vzdálena vzdušnou čarou jen pár kilometrů. Udělali jsme si trek do BC* K2, kde byl Polda se svou expedicí. Jejich výstup na K2 neskončil dosažením vrcholu. Za pár měsíců po příjezdu domů se mi ozval s tím, že je v plánu expedice K2 2007 a že dává dohromady tým. Vytvořila se opravdu dobrá parta, která je jedním z důvodů, proč mě to na expedice pořád táhne.


Jaká byla vaše nejobtížnější expedice po fyzické a psychické stránce?

Po fyzické stránce to byla expedice K2 2007. Po psychické expedice Broad Peak 2005, kdy při záchranné akci, kde jsme z pod vrcholu stahovali Artura Hajzera, a mně se ten sestup stál málem osudným /proletěl jsem se stěnou/.

Dojem z expedice K2 2007?

Mám radost, protože expedice byla zásluhou Libora Uhera úspěšná. Přesto mám smíšené pocity.

Proč jsou smíšené?

V noci kolem 1 hod. jsme s Libanem** společně ve dvou odstartovali na rameno do neznáma, zřejmě cesta z předsazené 4 byl možná prvovýstup (cca 200 výškových metrů pod ramenem) s jedním lanem, které jsme stejně nepoužili, jelikož na to nebyl ani čas. Při krátkém odpočinku na rameni (8000m) nás dolezli Roman a Galoš***.. Mě trápily lehce omrzající nohy, dvojice se vyměnily, Liban, Galoš, Roman a já jsme šli dohromady. Vše bylo dopředu dohodnuto už v BC, že Rusové, kteří šli s kyslíkem, nám rozhrnou cestu, a my z ostatních expedicí se budeme střídat ve vedení. Libor a Galoš šel nad námi s Američany.

Cestou byl šílený vichr a já jsem viděl, jak skupinka nade mnou sestupuje zpět, myslel jsem si, že to jsou Rusové a že to prostě dál nejde, tak jsem řekl Romanovi, že musíme dolů. Ale ve čtvrtém táboře mi Polda sdělil, že Američané i s Liborem dosáhli vrcholu a že ve výšce 8300 m už byly dobré podmínky. Tenkrát mě to velice mrzelo, měl jsem výčitky i vůči Romanovi, že jsem tak špatně odhadl situaci. Ale později jsem pochopil, že to tak mělo být. Protože kdo ví /potom co bylo nahoře/ jestli bychom si tady ještě povídali.


Jak vypadala fyzická příprava na K2 2007?

Ze začátku se to nesmí přehánět s intenzitou, potřeba je hlavně objem. Je to jako stavět dům, nejdříve je potřeba vystavět dobré základy, ať máš na čem stavět. Intenzitu mi pomáhala určovat práce s tepem. Samozřejmě kolo, brusle, lezení.

Co byl váš nejstrašnější a naopak nejúžasnější zážitek?

Shodou okolností to bylo v jeden den. Při výstupu na vrchol Broad Peak jsme se já a můj kamarád Roman spojili s legendou polského horolezectví Piotrem Pustelnikem. Piotr je 23. člověk, který slezl všechny osmitisícovky a nejvyšší hory všech kontinentů a jeho parťákem Arturem. Úspěšně jsme stanuli na vrcholu Rocky Summit, ale bez Artura, mysleli jsme si, že to po cestě otočil dolů. Při sestupu jsme však viděli, že nad serákem**** svítí světlo, ale byli jsme si vědomi toho, že tam žádná cesta nevede. Šli jsme se tam tedy podívat. Byl to Artur, který vypadl ze stěny a měl zlomenou nohu. Tak jsme mu ji lanem trošičku zafixovali, ale čekala nás ještě pořádná práce, protože to bylo ve výšce kolem 7800 m. Romanovi navíc nebylo moc dobře a museli jsme rychle dolů. S Piotrem jsme Artura začali spouštět dolů. Slaňoval jsem jako poslední, chtěl jsem se slanit prostředkem seráku, ale byla tam trhlina a já jsem se propadl a zůstal jsem viset za batoh. V tu chvíli jsem si říkal, „Tak nahoře jsem byl a teď tady zůstanu v nějaké díře“, dostal jsem panickou hrůzu, protože trhliny a laviny nemusím. Nade mnou byl starý fix***** od nějaké předešlé expedice, tak jsem se na něj cvakl pomocí prusíku a karabiny a vší silou jsem se vyšvihl nahoru a doufal, že se zastavím na nějakém zamrzlém štandu, který bude pode mnou. Ale lano se přetrhlo a já jsem letěl kotrmelci dál. Vždycky si vzpomenu jak dole, když už bylo po všem a my seděli s Arturem v BC, se mě ptal, jestli se mi odehrál v tu danou chvíli ten film a proběhl mi celý život. Ne, nic takového nebylo…pouze strach a chtít to zastavit, protože pak je konec, nemyslel jsem na nic jiného. Ale teď jsem musel bez lana do toho šíleného svahu zpět k Piotrovi, protože jsem kolem nich po cestě prolítl. Cestou jsem zjistil, že mám v batohu zapíchlý cepín od nějaké předešlé expedice. Nakonec se nám povedlo Arthura bezpečně dopravit dolů a to byl ten nejúžasnější zážitek.

Jak se dá skloubit zaměstnání s tréninkem a expedicemi?


Závisí to na toleranci zaměstnavatele.

Zajímalo by mě, jak sháníte sponzory?

No to je tajemství know how. Ne, teď doopravdy. Chce to se obrnit spoustou trpělivosti. A není to vůbec jednoduché. Musíte vědět, co můžete nabídnout.

Jaká další expedice je v plánu?

No to je otázka. Po poslední expedici jsem uvažoval, že bych si zase rád udělal něco sám, tak 2 až 3 lidi. Možná, že se znovu pokusím o K2, kde se chci vrátit a dolézt ji. Ale tahle parta mi moc sedí a myslím, že jsme už sehraný tým pod vedením Poldy. Tak proč to rozbít, vyrazíme na Lhotse, alespoň se to tak jeví. Také mi tam zůstal batoh.

Pokusíte se o to už letos?

Bude to napřesrok.

*BC=base camp neboli základní tábor

**Liban=Libor Uher

***Galoš= Radovan Marek

****serák=ledovcový blok na příčných trhlinách na povrchu ledovce

*****starý fix=fixní lano, pomocí kterého se horolezci jistí.

Pojistka – nedílná součást vašich cest

Nezávislé cestování s sebou nese různá úskalí. Jedním
z nich jsou rozhodně úrazy a nenadálé události. Proto se
i nezávislý cestovatel musí na cestu dobře připravit. Naštěstí
v dnešní době je to jednodušší než dřív. Základem je sjednat si
dobré cestovní
pojištění. Znám mnoho lidí, kteří pojistkám nevěří a myslí si,
že jen zbytečně vyhazují peníze, ale nespočítám situace, kdy se mi to
opravdu vyplatilo.

Nezávislé cestování s sebou nese různá úskalí. Jedním z nich jsou rozhodně úrazy a nenadálé události. Proto se i nezávislý cestovatel musí na cestu dobře připravit. Naštěstí v dnešní době je to jednodušší než dřív. Základem je sjednat si dobré cestovní pojištění. Znám mnoho lidí, kteří pojistkám nevěří a myslí si, že jen zbytečně vyhazují peníze, ale nespočítám situace, kdy se mi to opravdu vyplatilo.

Úraz v zahraničí se vám totiž může prodražit i na tisíce korun. Lékařská péče totiž není nejlacinější. Není to nic příjemného, když se vám toto stane. Zvlášť, když jsem stovky, někdy i tisíce kilometrů od domova.

Naštěstí se čeští cestovatelé již polepšili. Sjednávají si pojištění ve většině svých cest a umí si vybrat takové, které jim nejvíce vyhovuje. Důležitá je pojistná částka, která určuje, kolik je pojišťovna ochotna za vás nejvíce zaplatit. Ta se sjednává na několik událostí, které se vám na cestách mohou přihodit. Prvním jsou léčebné výlohy. Jak už bylo napsáno, tak ty mohou být velmi vysoké. Dále si můžete pojistit odpovědnost za škodu na zdraví, odpovědnost za škodu na majetku, pojištění zavazadel a také pojištění trvalých následků.

Velkou výhodou dnešního světa počítačů je, že si můžete zřídit cestovní pojištění on-line. Stačí vyplnit dotazník, zaplatit a pojistka vám bez dalších průtahů platí od sjednaného počátku pojištění. Je to rychlé, snadné a uděláte to z pohodlí domova. No řekněte, co si cestovatel může víc přát?

Moje zkušenosti s cestovním pojištěním jsou skvělé. Vzhledem k cenám se to vyplatí, i když jedete třeba jen na víkend do Bratislavy. Věřte, že například auto vám mohou vykrást kdekoliv a samozřejmě ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Jistě, každý zná ty poučky – auto není trezor apod. Ale pokud s sebou máte větší množství věcí například foťák, notebook a k tomu ještě batoh s věcmi a jdete si jen koupit rohlíky do místního obchodu – kdo by to tahal s sebou? Stačí deset minut, a všechno je pryč. Znám to z vlastní zkušenosti. Říkali, že to auto je téměř nedobytné. Že se jen tak lehce odemknout nedá. Přišli jsme k autu, a nebylo ani nic poznat. Šikovní páni zloději to zvládli během deseti minut na parkovišti pohodlně odemknout a vybrat. A co pak člověk nadělá? Nic. Naštěstí jsme měli cestovní pojistku. Pravda, ztracená data z notebooku ani doklady nám to nevrátí, ale díky celkem rychle vyřízené náhradě od pojišťovny jsme mohli koupit aspoň nový notebook, který mě živí.

Co k tomu ještě dodat? Jen malou radu. Nepodceňujte to.

Nezávislé cestování s sebou nese různá úskalí. Jedním z nich jsou rozhodně úrazy a nenadálé události. Proto se i nezávislý cestovatel musí na cestu dobře připravit. Naštěstí v dnešní době je to jednodušší než dřív. Základem je sjednat si dobré cestovní pojištění. Znám mnoho lidí, kteří pojistkám nevěří a myslí si, že jen zbytečně vyhazují peníze, ale nespočítám situace, kdy se mi to opravdu vyplatilo.

Úraz v zahraničí se vám totiž může prodražit i na tisíce korun. Lékařská péče totiž není nejlacinější. Není to nic příjemného, když se vám toto stane. Zvlášť, když jsem stovky, někdy i tisíce kilometrů od domova.

Naštěstí se čeští cestovatelé již polepšili. Sjednávají si pojištění ve většině svých cest a umí si vybrat takové, které jim nejvíce vyhovuje. Důležitá je pojistná částka, která určuje, kolik je pojišťovna ochotna za vás nejvíce zaplatit. Ta se sjednává na několik událostí, které se vám na cestách mohou přihodit. Prvním jsou léčebné výlohy. Jak už bylo napsáno, tak ty mohou být velmi vysoké. Dále si můžete pojistit odpovědnost za škodu na zdraví, odpovědnost za škodu na majetku, pojištění zavazadel a také pojištění trvalých následků.

Velkou výhodou dnešního světa počítačů je, že si můžete zřídit cestovní pojištění on-line. Stačí vyplnit dotazník, zaplatit a pojistka vám bez dalších průtahů platí od sjednaného počátku pojištění. Je to rychlé, snadné a uděláte to z pohodlí domova. No řekněte, co si cestovatel může víc přát?

Moje zkušenosti s cestovním pojištěním jsou skvělé. Vzhledem k cenám se to vyplatí, i když jedete třeba jen na víkend do Bratislavy. Věřte, že například auto vám mohou vykrást kdekoliv a samozřejmě ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Jistě, každý zná ty poučky – auto není trezor apod. Ale pokud s sebou máte větší množství věcí například foťák, notebook a k tomu ještě batoh s věcmi a jdete si jen koupit rohlíky do místního obchodu – kdo by to tahal s sebou? Stačí deset minut, a všechno je pryč. Znám to z vlastní zkušenosti. Říkali, že to auto je téměř nedobytné. Že se jen tak lehce odemknout nedá. Přišli jsme k autu, a nebylo ani nic poznat. Šikovní páni zloději to zvládli během deseti minut na parkovišti pohodlně odemknout a vybrat. A co pak člověk nadělá? Nic. Naštěstí jsme měli cestovní pojistku. Pravda, ztracená data z notebooku ani doklady nám to nevrátí, ale díky celkem rychle vyřízené náhradě od pojišťovny jsme mohli koupit aspoň nový notebook, který mě živí.

Co k tomu ještě dodat? Jen malou radu. Nepodceňujte to.

Cyklotrasy 2.20: software pro plánování

V červnu byla vydána nová verze Cyklotras 2.20, počítačového
programu pro plánování a evidenci tras. Přináší lepší spojování a
rozpojování oblastí, aktualizace map přímo z programu, označení
startu a směru trasy v mapě, změny ve vykreslování mapy, širší
možnosti exportu a importu stop z GPS a další novinky.

V červnu byla vydána nová verze Cyklotras 2.20, počítačového programu pro plánování a evidenci tras. Přináší lepší spojování a rozpojování oblastí, aktualizace map přímo z programu, označení startu a směru trasy v mapě, změny ve vykreslování mapy, širší možnosti exportu a importu stop z GPS a další novinky.


Cyklotrasy jsou počítačový program určený pro stolní počítače, notebooky či netbooky s operačním systémem Windows. V současné době obsahují 70 českých, 25 slovenských a 4 zahraniční mapy. Cyklotrasy dokáží hledat trasu po všech cestách, které jsou zakresleny v mapách, včetně cest pěších, lesních, polních, horských a vozových. Poklepáním do mapy můžete do trasy přidat libovolné křížení cest nebo pěšin. Hledání trasy se dá ovlivnit nastavením povolených cest, povoleného značení, preferencí trasy nejkratší, nejméně nebo nejvíce terénní, nejméně nebo nejvíce do kopců, preferencí turistického nebo cyklistického značení. Síla preference se dá nastavit.

Cyklotrasy během vytváření trasy okamžitě zobrazují výškový profil, ve kterém jsou vidět názvy míst, cyklistické značení, turistické značení a druhy cest. Okamžitě se také zobrazují statistické údaje o trase, jako délka, převýšení, název nejvyššího a nejnižšího místa, maximální sklon nahoru a dolů nebo zastoupení jednotlivých druhů cest v trase. Z itineráře trasy lze vyčíst poznámky k místům a cestám, nadmořské výšky, délky jednotlivých úseků nebo zobrazit fotografie vybraných míst. Hotovou trasu můžeme uložit, vytisknout, exportovat do obrázku, udělat z ní automaticky webovou stránku, exportovat do souboru vhodného pro navigaci (formáty GPX, KML, KMZ a PLT) nebo poslat přímo do veřejného deníku http://denik.kle­not.cz.


Cyklotrasy dokáží zobrazovat body a stopy ze souborů z GPS, jich výškové profily, statistické údaje, ukládat je v jiném formátu, upravovat, tisknout nebo vytvářet z nich webové stránky. V mapách se dají též prohlížet a slučovat soubory skrýší z geocachingu (formáty GPX nebo LOC). Vaše projeté trasy můžete evidovat v osobním cyklistickém deníku, včetně záznamů o datu a čase, počasí, větru, průměrné a maximální rychlosti, vydané energii, frekvenci šlapání, srdečním tepu nebo jakékoli další poznámce. K výletům z deníku dokáže program vytvořit statistiku včetně grafů za jednotlivá období. Evidovat se v Cyklotrasách dají také servisní zásahy na kole. Jednotlivé mapy se dají přímo v programu upravovat. Ke každé mapě je připraveno několik hotových tras.

V nové verzi 2.20 bylo zlepšeno spojování více map dohromady. Zavedeno bylo také rozpojování map. Mapy se nyní aktualizují přímo z programu. Na začátku trasy se v mapě nově zobrazuje šipka, která určuje směr trasy. Při exportu mapy do obrázku nebo webové stránky se dá nyní nastavit okraj mapy. Byla rozšířena podpora navigačních formátů GPX, PLT, KML a KMZ v exportu trasy, importu stopy, v deníku výletů a při generování webových stránek. Mapy v programu dostaly nové barvy, jinak se nyní vykresluje také značení. Od vydání minulé verze Cyklotras přibyly slovenské mapy Malá Fatra, Stredné Považie, Kysuce a Javorníky a rakouská mapa Solná komora. Znovu byla vytvořena mapa Lounska a desítky map byly aktualizovány.

Cyklotrasy se dají volně stáhnout z webu www.cyklotrasy­.info , jediným omezením dostupné verze je opisování čísla během práce s programem. Pokud se uživatel rozhodne nějaké mapy registrovat, zmizí při práci s nimi také opisování čísla. Cena registrace programu na prohlížení map je 189,– Kč, cena jednotlivých map 89,– Kč. Při větším množství zakoupených map jsou zavedeny slevy až do výše 50%. Aktualizace registrovaných i neregistrovaných map jsou dostupné zdarma. Výstupy z Cyklotras, jako jsou mapy, profily, generované webové stránky nebo soubory pro navigace, je možno s uvedením zdroje volně šířit po internetu.

V červnu byla vydána nová verze Cyklotras 2.20, počítačového programu pro plánování a evidenci tras. Přináší lepší spojování a rozpojování oblastí, aktualizace map přímo z programu, označení startu a směru trasy v mapě, změny ve vykreslování mapy, širší možnosti exportu a importu stop z GPS a další novinky.


Cyklotrasy jsou počítačový program určený pro stolní počítače, notebooky či netbooky s operačním systémem Windows. V současné době obsahují 70 českých, 25 slovenských a 4 zahraniční mapy. Cyklotrasy dokáží hledat trasu po všech cestách, které jsou zakresleny v mapách, včetně cest pěších, lesních, polních, horských a vozových. Poklepáním do mapy můžete do trasy přidat libovolné křížení cest nebo pěšin. Hledání trasy se dá ovlivnit nastavením povolených cest, povoleného značení, preferencí trasy nejkratší, nejméně nebo nejvíce terénní, nejméně nebo nejvíce do kopců, preferencí turistického nebo cyklistického značení. Síla preference se dá nastavit.

Cyklotrasy během vytváření trasy okamžitě zobrazují výškový profil, ve kterém jsou vidět názvy míst, cyklistické značení, turistické značení a druhy cest. Okamžitě se také zobrazují statistické údaje o trase, jako délka, převýšení, název nejvyššího a nejnižšího místa, maximální sklon nahoru a dolů nebo zastoupení jednotlivých druhů cest v trase. Z itineráře trasy lze vyčíst poznámky k místům a cestám, nadmořské výšky, délky jednotlivých úseků nebo zobrazit fotografie vybraných míst. Hotovou trasu můžeme uložit, vytisknout, exportovat do obrázku, udělat z ní automaticky webovou stránku, exportovat do souboru vhodného pro navigaci (formáty GPX, KML, KMZ a PLT) nebo poslat přímo do veřejného deníku http://denik.kle­not.cz.


Cyklotrasy dokáží zobrazovat body a stopy ze souborů z GPS, jich výškové profily, statistické údaje, ukládat je v jiném formátu, upravovat, tisknout nebo vytvářet z nich webové stránky. V mapách se dají též prohlížet a slučovat soubory skrýší z geocachingu (formáty GPX nebo LOC). Vaše projeté trasy můžete evidovat v osobním cyklistickém deníku, včetně záznamů o datu a čase, počasí, větru, průměrné a maximální rychlosti, vydané energii, frekvenci šlapání, srdečním tepu nebo jakékoli další poznámce. K výletům z deníku dokáže program vytvořit statistiku včetně grafů za jednotlivá období. Evidovat se v Cyklotrasách dají také servisní zásahy na kole. Jednotlivé mapy se dají přímo v programu upravovat. Ke každé mapě je připraveno několik hotových tras.

V nové verzi 2.20 bylo zlepšeno spojování více map dohromady. Zavedeno bylo také rozpojování map. Mapy se nyní aktualizují přímo z programu. Na začátku trasy se v mapě nově zobrazuje šipka, která určuje směr trasy. Při exportu mapy do obrázku nebo webové stránky se dá nyní nastavit okraj mapy. Byla rozšířena podpora navigačních formátů GPX, PLT, KML a KMZ v exportu trasy, importu stopy, v deníku výletů a při generování webových stránek. Mapy v programu dostaly nové barvy, jinak se nyní vykresluje také značení. Od vydání minulé verze Cyklotras přibyly slovenské mapy Malá Fatra, Stredné Považie, Kysuce a Javorníky a rakouská mapa Solná komora. Znovu byla vytvořena mapa Lounska a desítky map byly aktualizovány.

Cyklotrasy se dají volně stáhnout z webu www.cyklotrasy­.info , jediným omezením dostupné verze je opisování čísla během práce s programem. Pokud se uživatel rozhodne nějaké mapy registrovat, zmizí při práci s nimi také opisování čísla. Cena registrace programu na prohlížení map je 189,– Kč, cena jednotlivých map 89,– Kč. Při větším množství zakoupených map jsou zavedeny slevy až do výše 50%. Aktualizace registrovaných i neregistrovaných map jsou dostupné zdarma. Výstupy z Cyklotras, jako jsou mapy, profily, generované webové stránky nebo soubory pro navigace, je možno s uvedením zdroje volně šířit po internetu.

Baranec pro malé horaly

Píše se léto r. 2006. Tři bicykly, jedno závěsné kolo a jeden vozík
se valí českými a slovenskými horami a směřují do Polska. Jejich posádka
ve složení táta, máma a tři děti ve věku od 4 do 9 let během
dvou měsíců nakonec urazí 1901 km. A zažijí i mnohá
dobrodružství.

Píše se léto r. 2006. Tři bicykly, jedno závěsné kolo a jeden vozík se valí českými a slovenskými horami a směřují do Polska. Jejich posádka ve složení táta, máma a tři děti ve věku od 4 do 9 let během dvou měsíců nakonec urazí 1901 km. A zažijí i mnohá dobrodružství.

{{reklama()}}

Jsme na cestách už více jak měsíc. Ukazatel tachometru našich kol se překulil přes tisícovku a my máme ve sbírce zatím jen trochu lezení na Ostaši, bouřkový výšlap na Jizeru, velkou jízdu na Velkou Deštnou a průchod hustou hradbou mraků na uslzenou Križnu (Velká Fatra). Počasí nám při našich výstupech doposud moc nepřálo a na výrazné zlepšení to v nejbližší době nevypadá. Náladu si tím ale v žádném případě kazit nenecháme. A když už se náhodou schyluje k náznakům trudnomyslnosti, naše tři děti chmury brzy zase zaplaší. Když je vidíte vískat a dovádět v potůčcích, které se zčistajasna hrnou dolů z hor tam, kde ještě před pár minutami zely smutné prašné jizvy, způsobené předchozími lijáky, všechny černé myšlenky rychle získají zpět barvy duhy. Už vás ani nenapadne myslet na to, kdy a kde to všechno zase usušíte a jestli cestu nezabalit, když vás vede od lijáku k lijáku.


Dnes to ale, zdá se, vypadá slibně. Dokonce se ukázalo sluníčko. Kola odpočívají, s laskavým svolením kluků a holek, kteří přijeli na dobrovolnou výpomoc do poničených Tater, pod dřevěným přístřeškem za plotem u paty hor. Podařilo se nám vstát a vyrazit brzy. Aspoň na naše poměry. Kolem deváté jsme po snídani a nalehko, jen s batůžkem s větrovkami a trochou jídla a pití, stoupáme po nejbližší turistické značce příkře vzhůru. Cestou sbíráme borůvky, což je příjemné, a odpadky, z čehož je nám smutno. Igelitce roste břicho o poznání rychleji než mě. (Zmínila jsem se, že budeme mít v zimě miminko?) Trochu jednotvárný postup vzhůru se těmito činnostmi výrazně zpestřuje a po dvou krátkých odpočinkových pauzách na svačinu už vidíme vrchol Barance (2185 m n. m.) – cíl naší dnešní etapy. Děti skotačí vpředu, za nimi Aleš, kochá se a fotí a hned v závěsu funím já. Posledních pár set metrů je náročnějších. Vítr nám strhává kšiltovky z hlavy a na řadu přišly větrovky. Čtyřletý Daník – zatím nejmladší člen „expedice“ – mi přichází oznámit: „Mami, jestli chceš, tak já bych ti dal ruku.“ Což já rozhodně vítám, neboť se mi dětské balancování po úzkém hřebeni v tak silném větru příliš nezamlouvá a nejradši bych k sobě připoutala i straší kluky. To jim ale nemohu udělat. A když vidím jejich hrdé zápisy ve vrcholové knize, jsem pyšná i já. Tak ještě společné foto a rychle dolů. Teploměr ve skříňce na betonovém rozcestníku ukazuje 11 stupňů, na to, že je srpen – nic moc. Tak ať tady nenastydneme.

Zpátky to bereme oklikou ještě kus po hřebeni. Fascinující horské výhledy si nemůžeme nechat ujít. Proti nám se vynořuje slovenský pár ve středním věku. Paní je očividně udivená přítomností dětí a ptá se: „A teho malého ako ste sem vytrepali?“ Pobaveně odpovídáme, že přeci vyšel sám a těšíme se do závětří kamenného bloku, kde chystáme ovesnou kaši. Už jsme měli pořádný hlad. Pod námi svítí v odpoledním slunci malá horská oka a šumí potůčky ubíhající do údolí. Je nám fajn.


Cesta ale ještě není u konce a čas utíká rychleji než bychom si přáli, takže po chvilce odpočinku opět zvedáme kotvy a zanedlouho už přeskakujeme po kamenech v suťovém poli a osvěžujeme se čerstvou vodou z pramínků a stružek, které teď máme přímo pod našimi nohami. Začínám se cítit opotřebovaně a zdá se mi až neskutečné, že děti si stále udržují značný náskok, bez sebemenší známky únavy. A když se konečně dostáváme z horské pěšinky na asfaltku, rozhodují se starší „chlapi“ Matěj a Šimon, že na nás už nebudou čekat. Nechali si vysvětlit cestu, která je dovede k našemu stanu a mizí v nedohlednu. Zbytek výpravy, díky mě, postupuje výrazně pomaleji, takže oproti dětskému předvoji ztrácíme a shledáváme se všichni opět až za hodinu a půl. Poslední dva kilometry zmohly i Daníka, takže jej Aleš nese na ramenou. Na základnu dorážíme s osmou hodinou večerní. Rychle chystám vydatnou polévku a společně s dětmi brzy zalézám do spacáku. Spánek na sebe nenechá dlouho čekat, jedenáctihodinová túra vykonala své. Aleš neodolal a ještě nějakou dobu zůstává vzhůru a baví se s ostatními při ohni pod hvězdami. Byl to nádherný den.

A ráno zas na kola, vstříc novým zážitkům. Naše putování pokračuje.

Tento článek připomíná Mezinárodní den dětí.

Společně s uskupením webů 1.Outdoorova.eu jsme připravili velké téma Děti.

Ostatní články:

www.Hiking.sk – Už sa začína to pravé dobrodružstvo Nesprístupnená jaskyňa dáva človeku zažiť nádherný pocit skutočného objavovania. Objavovania niečoho, čo neuvidí drvivá väčšina ostatných ľudí. Niečoho, kde nie je aspoň na chvíľku súčasťou sivej masy, niečoho, čo dá človeku len v skutočne absolútnej tme s kulisou padajúcich kvapiek pocit jedinečnosti, skutočného okamihu a dôkaz jeho bezvýznamnosti. A pokore. To hlavne. Toto všetko som chcel dopriať našej dcére v tom správnom veku, ktorý práve má.

www.SvetOutdo­oru.cz – Rostou outdoorové děti Současná generace dětí má jako vůbec první možnost těšit se větší pozornosti outdoorových výrobců. Od roku 2007, kdy se dětské vybavení stalo ústředním tématem předního evropského veletrhu OutDoor, přibývají každým rokem další a další oblasti outdooru, které zahrnují speciální dětské výrobky. Připravili jsme přehled možností, které dnešním dětem outdoorové vybavení nabízí

www.Hydromaga­zin.cz – Jak pustit děti k vodě? Říká se, že začátky jsou vždycky těžké. Jak to tedy udělat, aby se dětem na vodě líbilo, vybudovaly si k ní pozitivní vztah a jednou třeba samy, dobrovolně a rády, rozšířily vodáckou rodinu? Co radí vodácké kapacity

www.Hydromaga­zin.cz – Na vodě s dětmi Kdo jiný by patřil na vodu víc, než děti? Alespoň na tu nerozzlobenou vodu. Děti a voda jsou živly, které se shodnou. Vodáctví přináší spolupráci, zvládnutelné dobrodružství, soužití s přírodou, akceptování nepohodlí a přírodních rozmarů, schopnost se o sebe postarat. To jsou zkušenosti a návyky, které by se měly vyvažovat zlatem. A co se v mládí naučíš…

www.Hydromaga­zin.cz – Youngsters Camp České Vrbné 2010 České Vrbné se stalo o minulém víkendu dějištěm již třetího Youngsters Campu rodea na divoké vodě. Účastníků se tady sešlo přes tři desítky a pod svá křídla si je rozdělilo podle jejich dovedností několik zkušených padlerů a pádlerek.

A na Cestovateli si v tomto týdnu ještě připomeneme články:

S batoletem ve Zbrašovských aragonitových jeskyních

Štrádování po Štramberku

Baranec pro malé horaly

S miminkem na otočku na výlet k Baltu (z našich blogů)

Píše se léto r. 2006. Tři bicykly, jedno závěsné kolo a jeden vozík se valí českými a slovenskými horami a směřují do Polska. Jejich posádka ve složení táta, máma a tři děti ve věku od 4 do 9 let během dvou měsíců nakonec urazí 1901 km. A zažijí i mnohá dobrodružství.

{{reklama()}}

Jsme na cestách už více jak měsíc. Ukazatel tachometru našich kol se překulil přes tisícovku a my máme ve sbírce zatím jen trochu lezení na Ostaši, bouřkový výšlap na Jizeru, velkou jízdu na Velkou Deštnou a průchod hustou hradbou mraků na uslzenou Križnu (Velká Fatra). Počasí nám při našich výstupech doposud moc nepřálo a na výrazné zlepšení to v nejbližší době nevypadá. Náladu si tím ale v žádném případě kazit nenecháme. A když už se náhodou schyluje k náznakům trudnomyslnosti, naše tři děti chmury brzy zase zaplaší. Když je vidíte vískat a dovádět v potůčcích, které se zčistajasna hrnou dolů z hor tam, kde ještě před pár minutami zely smutné prašné jizvy, způsobené předchozími lijáky, všechny černé myšlenky rychle získají zpět barvy duhy. Už vás ani nenapadne myslet na to, kdy a kde to všechno zase usušíte a jestli cestu nezabalit, když vás vede od lijáku k lijáku.


Dnes to ale, zdá se, vypadá slibně. Dokonce se ukázalo sluníčko. Kola odpočívají, s laskavým svolením kluků a holek, kteří přijeli na dobrovolnou výpomoc do poničených Tater, pod dřevěným přístřeškem za plotem u paty hor. Podařilo se nám vstát a vyrazit brzy. Aspoň na naše poměry. Kolem deváté jsme po snídani a nalehko, jen s batůžkem s větrovkami a trochou jídla a pití, stoupáme po nejbližší turistické značce příkře vzhůru. Cestou sbíráme borůvky, což je příjemné, a odpadky, z čehož je nám smutno. Igelitce roste břicho o poznání rychleji než mě. (Zmínila jsem se, že budeme mít v zimě miminko?) Trochu jednotvárný postup vzhůru se těmito činnostmi výrazně zpestřuje a po dvou krátkých odpočinkových pauzách na svačinu už vidíme vrchol Barance (2185 m n. m.) – cíl naší dnešní etapy. Děti skotačí vpředu, za nimi Aleš, kochá se a fotí a hned v závěsu funím já. Posledních pár set metrů je náročnějších. Vítr nám strhává kšiltovky z hlavy a na řadu přišly větrovky. Čtyřletý Daník – zatím nejmladší člen „expedice“ – mi přichází oznámit: „Mami, jestli chceš, tak já bych ti dal ruku.“ Což já rozhodně vítám, neboť se mi dětské balancování po úzkém hřebeni v tak silném větru příliš nezamlouvá a nejradši bych k sobě připoutala i straší kluky. To jim ale nemohu udělat. A když vidím jejich hrdé zápisy ve vrcholové knize, jsem pyšná i já. Tak ještě společné foto a rychle dolů. Teploměr ve skříňce na betonovém rozcestníku ukazuje 11 stupňů, na to, že je srpen – nic moc. Tak ať tady nenastydneme.

Zpátky to bereme oklikou ještě kus po hřebeni. Fascinující horské výhledy si nemůžeme nechat ujít. Proti nám se vynořuje slovenský pár ve středním věku. Paní je očividně udivená přítomností dětí a ptá se: „A teho malého ako ste sem vytrepali?“ Pobaveně odpovídáme, že přeci vyšel sám a těšíme se do závětří kamenného bloku, kde chystáme ovesnou kaši. Už jsme měli pořádný hlad. Pod námi svítí v odpoledním slunci malá horská oka a šumí potůčky ubíhající do údolí. Je nám fajn.


Cesta ale ještě není u konce a čas utíká rychleji než bychom si přáli, takže po chvilce odpočinku opět zvedáme kotvy a zanedlouho už přeskakujeme po kamenech v suťovém poli a osvěžujeme se čerstvou vodou z pramínků a stružek, které teď máme přímo pod našimi nohami. Začínám se cítit opotřebovaně a zdá se mi až neskutečné, že děti si stále udržují značný náskok, bez sebemenší známky únavy. A když se konečně dostáváme z horské pěšinky na asfaltku, rozhodují se starší „chlapi“ Matěj a Šimon, že na nás už nebudou čekat. Nechali si vysvětlit cestu, která je dovede k našemu stanu a mizí v nedohlednu. Zbytek výpravy, díky mě, postupuje výrazně pomaleji, takže oproti dětskému předvoji ztrácíme a shledáváme se všichni opět až za hodinu a půl. Poslední dva kilometry zmohly i Daníka, takže jej Aleš nese na ramenou. Na základnu dorážíme s osmou hodinou večerní. Rychle chystám vydatnou polévku a společně s dětmi brzy zalézám do spacáku. Spánek na sebe nenechá dlouho čekat, jedenáctihodinová túra vykonala své. Aleš neodolal a ještě nějakou dobu zůstává vzhůru a baví se s ostatními při ohni pod hvězdami. Byl to nádherný den.

A ráno zas na kola, vstříc novým zážitkům. Naše putování pokračuje.

Tento článek připomíná Mezinárodní den dětí.

Společně s uskupením webů 1.Outdoorova.eu jsme připravili velké téma Děti.

Ostatní články:

www.Hiking.sk – Už sa začína to pravé dobrodružstvo Nesprístupnená jaskyňa dáva človeku zažiť nádherný pocit skutočného objavovania. Objavovania niečoho, čo neuvidí drvivá väčšina ostatných ľudí. Niečoho, kde nie je aspoň na chvíľku súčasťou sivej masy, niečoho, čo dá človeku len v skutočne absolútnej tme s kulisou padajúcich kvapiek pocit jedinečnosti, skutočného okamihu a dôkaz jeho bezvýznamnosti. A pokore. To hlavne. Toto všetko som chcel dopriať našej dcére v tom správnom veku, ktorý práve má.

www.SvetOutdo­oru.cz – Rostou outdoorové děti Současná generace dětí má jako vůbec první možnost těšit se větší pozornosti outdoorových výrobců. Od roku 2007, kdy se dětské vybavení stalo ústředním tématem předního evropského veletrhu OutDoor, přibývají každým rokem další a další oblasti outdooru, které zahrnují speciální dětské výrobky. Připravili jsme přehled možností, které dnešním dětem outdoorové vybavení nabízí

www.Hydromaga­zin.cz – Jak pustit děti k vodě? Říká se, že začátky jsou vždycky těžké. Jak to tedy udělat, aby se dětem na vodě líbilo, vybudovaly si k ní pozitivní vztah a jednou třeba samy, dobrovolně a rády, rozšířily vodáckou rodinu? Co radí vodácké kapacity

www.Hydromaga­zin.cz – Na vodě s dětmi Kdo jiný by patřil na vodu víc, než děti? Alespoň na tu nerozzlobenou vodu. Děti a voda jsou živly, které se shodnou. Vodáctví přináší spolupráci, zvládnutelné dobrodružství, soužití s přírodou, akceptování nepohodlí a přírodních rozmarů, schopnost se o sebe postarat. To jsou zkušenosti a návyky, které by se měly vyvažovat zlatem. A co se v mládí naučíš…

www.Hydromaga­zin.cz – Youngsters Camp České Vrbné 2010 České Vrbné se stalo o minulém víkendu dějištěm již třetího Youngsters Campu rodea na divoké vodě. Účastníků se tady sešlo přes tři desítky a pod svá křídla si je rozdělilo podle jejich dovedností několik zkušených padlerů a pádlerek.

A na Cestovateli si v tomto týdnu ještě připomeneme články:

S batoletem ve Zbrašovských aragonitových jeskyních

Štrádování po Štramberku

Baranec pro malé horaly

S miminkem na otočku na výlet k Baltu (z našich blogů)

Doklady a peníze na cestách

Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů?

Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů? To jsou otázky, které by si měl položit každý, kdo se vydává na cestu za hranice. Níže je popsáno, jak to dělám já a co se mi osvědčilo.

Doklady

Cestovní pas Pro případ ztráty mějte s sebou 2 cestovní pasy uložené na jiných místech. (Na vystavení pasu v cizině je lhůta až 120 dni). Naopak pokud cestujete po Evropě, měli byste si vystačit s občanským průkazem a pas zbytečně nebrat.

Ostatní doklady Je dobré udělat si kopii zadní strany pasu, kopie zpáteční letenky či jízdenky, kopie víz, očkovacího průkazu. Vše uložit na jiném místě než originály. Všechny originály mít naskenované na mailu pro případ, že se ocitnete bez dokladů. Jaké si s sebou vzít?

  • Spousty pasových fotografii, které se hodí na vyřízení různých povolení a víz.
  • Mezinárodní řidičský průkaz (Pozor, Neplatí bez českého!)
  • Pokud jste student, tak se vyplatí vzít si ISIC. V Asii jsem s ním sice moc nepořídil (kolikrát splnil stejnou funkci úsměv), ale každopádně bych ho doma nenechával.
  • Očkovací průkaz
  • Pojištění

Protože jsou doklady během cesty vystavené nepřízni počasí, je dobré mít je v nepromokavých obalech.

Informace o vaši cesty vám poskytnou specialisté center .

Peníze

Aktuální kurzy měn: nebo http://www.oan­da.com Platební karty Platební karty jsou určitě dobrou volbou, pokud cestujete po Evropě. Při návštěvě exotičtějších destinací ale budete mít často problém najít bankomat. V některých zemích lze na kartu vybrat hotovost přímo u přepážky zahraniční banky (takový lidský bankomat). Může se stát, že evropské karty nebudou vůbec přijímat. Před cestou si proto zjistěte, zda v dané zemi budou vaše karty akceptovány, a pokud vás jede víc, je dobré mít platební karty různých společností. Bankomaty v jednotlivých zemích: , www.visa.com Hotovost Hotovost, na rozdíl od kreditní karty , berou všude. Zato je u ní větší riziko krádeže, proto ji mějte rozdělenou a schovanou alespoň na třech místech, čímž snížíte riziko, že se ocitnete úplně bez peněz. Všude, vyjma Evropy, nejlépe pořídíte s dolary, které můžete vyměnit za místní měnu. Co se týče výměny peněz na místní měnu – je lepší jít do banky, než měnit peníze někde na ulici, kde kurzy výhodnější většinou nebývají a ještě vás mohou snadno okrást. Hodí se jak malé bankovky (úplatky, placení za drobnosti v dolarech), tak velké bankovky (malé vám ve směnárně nevymění). Pokud přijíždíte do nového státu po zemi, nevyměňujte si peníze na hranicích a počkejte do nejbližšího většího města (přinejlepším byste dostali jen špatný kurz, ale spíš se „přepočítají“ a okradou vás). Cestovní šeky Cestovní šeky jsou další možností, jak převážet peníze. Jejich výhoda je, že v případě ztráty nebo krádeže získáte peníze zpět. Nevýhodou je, že za ně často budete platit poplatky a vystavení cestovních šeků není úplně snadnou záležitostí.

V případě nouze

Domluvte se doma, kam vám může rodina v případě potřeby poslat peníze. V krajní situaci, kdy se ocitnete bez peněz či dokonce bez dokladů, je nejrychlejší způsob zaslání peněz z domova do zahraničí prostřednictví transferu hotovosti společností Western Union. V České republice zprostředkovává tuto službu např. Česká pošta. Jestliže zadáte několik údajů a budete znát odpověď na kontrolní otázku zadanou odesílatelem, můžete si peníze vyzvednout během několika minut od odeslání i bez průkazu totožnosti (více o službě na jejich stránkách). Jak to děláte s doklady a penězi na cestách Vy? Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů? To jsou otázky, které by si měl položit každý, kdo se vydává na cestu za hranice. Níže je popsáno, jak to dělám já a co se mi osvědčilo.

Doklady

Cestovní pas Pro případ ztráty mějte s sebou 2 cestovní pasy uložené na jiných místech. (Na vystavení pasu v cizině je lhůta až 120 dni). Naopak pokud cestujete po Evropě, měli byste si vystačit s občanským průkazem a pas zbytečně nebrat.

Ostatní doklady Je dobré udělat si kopii zadní strany pasu, kopie zpáteční letenky či jízdenky, kopie víz, očkovacího průkazu. Vše uložit na jiném místě než originály. Všechny originály mít naskenované na mailu pro případ, že se ocitnete bez dokladů. Jaké si s sebou vzít?

  • Spousty pasových fotografii, které se hodí na vyřízení různých povolení a víz.
  • Mezinárodní řidičský průkaz (Pozor, Neplatí bez českého!)
  • Pokud jste student, tak se vyplatí vzít si ISIC. V Asii jsem s ním sice moc nepořídil (kolikrát splnil stejnou funkci úsměv), ale každopádně bych ho doma nenechával.
  • Očkovací průkaz
  • Pojištění

Protože jsou doklady během cesty vystavené nepřízni počasí, je dobré mít je v nepromokavých obalech.

Informace o vaši cesty vám poskytnou specialisté center .

Peníze

Aktuální kurzy měn: nebo http://www.oan­da.com Platební karty Platební karty jsou určitě dobrou volbou, pokud cestujete po Evropě. Při návštěvě exotičtějších destinací ale budete mít často problém najít bankomat. V některých zemích lze na kartu vybrat hotovost přímo u přepážky zahraniční banky (takový lidský bankomat). Může se stát, že evropské karty nebudou vůbec přijímat. Před cestou si proto zjistěte, zda v dané zemi budou vaše karty akceptovány, a pokud vás jede víc, je dobré mít platební karty různých společností. Bankomaty v jednotlivých zemích: , www.visa.com Hotovost Hotovost, na rozdíl od kreditní karty , berou všude. Zato je u ní větší riziko krádeže, proto ji mějte rozdělenou a schovanou alespoň na třech místech, čímž snížíte riziko, že se ocitnete úplně bez peněz. Všude, vyjma Evropy, nejlépe pořídíte s dolary, které můžete vyměnit za místní měnu. Co se týče výměny peněz na místní měnu – je lepší jít do banky, než měnit peníze někde na ulici, kde kurzy výhodnější většinou nebývají a ještě vás mohou snadno okrást. Hodí se jak malé bankovky (úplatky, placení za drobnosti v dolarech), tak velké bankovky (malé vám ve směnárně nevymění). Pokud přijíždíte do nového státu po zemi, nevyměňujte si peníze na hranicích a počkejte do nejbližšího většího města (přinejlepším byste dostali jen špatný kurz, ale spíš se „přepočítají“ a okradou vás). Cestovní šeky Cestovní šeky jsou další možností, jak převážet peníze. Jejich výhoda je, že v případě ztráty nebo krádeže získáte peníze zpět. Nevýhodou je, že za ně často budete platit poplatky a vystavení cestovních šeků není úplně snadnou záležitostí.

V případě nouze

Domluvte se doma, kam vám může rodina v případě potřeby poslat peníze. V krajní situaci, kdy se ocitnete bez peněz či dokonce bez dokladů, je nejrychlejší způsob zaslání peněz z domova do zahraničí prostřednictví transferu hotovosti společností Western Union. V České republice zprostředkovává tuto službu např. Česká pošta. Jestliže zadáte několik údajů a budete znát odpověď na kontrolní otázku zadanou odesílatelem, můžete si peníze vyzvednout během několika minut od odeslání i bez průkazu totožnosti (více o službě na jejich stránkách). Jak to děláte s doklady a penězi na cestách Vy?