Na Den Nezávislosti počasí vybízelo spíše ke koupání v oceánu, ba ještě lépe, zůstat v příjemně klimatizovaných domovech. Prodloužený víkend nám naservíroval žhavé letní počasí a já to páteční ráno měla chuť vyrazit někam do přírody.
Pojedeme do Palm Springs, řekla jsem manželovi a ten jen nevěřícně zakroutil hlavou. Tak do hor, říkám a jdu pro cestovní ledničku. Nezbytný foťák, kameru, sluneční brýle, krém na opalování a vyrážíme. Teploměr ukazuje příjemných 30 stupňů Celsia ve stínu, je 10 hodin ráno.
Z Escondida vjíždíme na East 78 Highway, protínáme St. Pasqual Valley s alejemi pomerančovníku a avokád, jež za několik minut střídají porosty kaktusu. Odbočka vlevo avizuje velikou atrakci Escondida, Vild Animal Park, jež tentokrát míjíme. Držíme se stále naší cesty, převýšení narůstá, cestu lemují opětovné kaktusy střídavě s piniemi. Ve výšce něco málo přes 2.000 stop se před námi otvírá městečko Ramona, neblaze proslulé loňskými ničivými požáry. Ještě dnes vidíme stopy po řádění ohně. Kolem cesty prořídly stromy a objevujeme pásma hor a kopců, dříve bezpečně skrytá.
Projíždíme kolem řady farem a rančů, míjíme pastviny s ušlechtilými koňmi, jenž jsou chloubou této oblasti. Ramona je pyšná na svou historii, patří mezi nejpůvabnější westernová městečka. Naše auto vytrvale stoupá po silnici, pastviny s koňmi střídají ještě svěží louky nijak nepoznamenané žhavými slunečními paprsky.
Vjíždíme do malebného Santa Ysabel Valley, kde také v městečku Santa Ysabel zastavujeme. Tohle místo je pro našince i širší okolí přitažlivé hned dvakrát. Výtečným chlebem a vynikajícími jablečnými koláči. Bohužel, 45 let oslavující Dudley’s Market má dnes zavřeno, naštěstí je tomu naopak v případě Julien Pie Company. Výrobna své produkty dodává nejen do marketů v celé Kalifornii, ale máte také možnost ochutnávky přímo na místě. Čerstvé, lahodné a voňavé. Sliny se sbíhají už při pohledu a vůně se line nejen v krámku, ale v celém prostranství kolem dokola. Ochutnávám jablečný koláč s karamelem a šlehačkou a řeknu vám – mňam.
Po téhle sladké přestávce je čas na protáhnutí, krátkou procházku a pár fotek v okolí. Údolí, jak už jsem předeslala, je velmi hezké, louky a pastviny okupují krávy a nad námi panorama vzdálených hor a kopců. Obloha jen září svou jasnou modrou tváří.
A jedeme dál… Odbočujeme na silnici 79, zpovzdálí se napravo rýsuje Lake Hencha a my se dáváme doprava na silnici S2. Protínáme pásmo hor, jež mění barvu jako duha. Zprvu šedivé, hnědé, dožluta, červené. Obrovské kameny, kdy máte pocit, že se už, už musí utrhnout… Touto scenérií vjíždíme na S22, míjíme větrnou Ranchitu a míříme do Borrego Springs, cíle našeho dnešního putování.
Vjíždíme do nejstaršího státního parku v Kalifornii a druhého nejstaršího v celých USA vůbec – Anza Boreggo Desert State Park. Po pár mílích zastavujeme. Jsme opět ve výšce 2.000 stop a před námi se rozprostírá kalifornská poušť v celé své kráse. Při pohledu dolů, ve světelném, horkém oparu je vidět pár rozmazaných bodů – oáza této pouště, Boreggo Springs. Celé údolí je obklopeno barevnými horami, přímo před námi ční Santa Rosa Mountains. Půda je vyprahlá dohněda a teplota vzduchu je asi 45 stupňů Celsia.
Sedáme znovu do auta a po několika minutách jízdy parkujeme auto v Hellhoe Canyon Area. Je čas se znovu protáhnout a doplnit tekutiny. Odsud vede jedna z turistických cest hlouběji do pouště. Informační cedule upozorňuje na co si dát pozor. V této oblasti se můžeme setkat s kojoty, pouštními lvy, místy se dá narazit na pumu. V parku žije také na 80 druhů ptáků a když nebudete opatrní, můžete šlápnout i na chřestýše. Platí zde stejná pravidla jako všude ve volné přírodě, je třeba si pamatovat, že zvířata vás vidí.
Stoupáme po svých nahoru mezi kameny a kaktusy, hledáme co nejlepší místo na fotografování tohoto pouštního království. Někde tady se natáčely i scény nekonečného seriálu Akta X. Po dvaceti minutách, totálně promočeni, lijeme do i na sebe studenou vodu a pokračujeme v jízdě dolů do údolí. Vítejte v Borrego Springs hlásá tabule a my míříme do centra této oázy. Městečko má jen 3.000 stálých obyvatel. V sezóně – na jaře, pozdní podzim a v zimě, se sem stěhují návštěvníci ze všech koutů Ameriky i Kanady. V tomto období zde žije 10.000 lidí. Státní park, komfortní ubytování, skvělé možnosti sportovního a rekreačního vyžití, příjemné počasí, to vše dělá z tohoto místa velmi lukrativní a zajímavou lokalitu. Toto však ani náhodou neplatí v létě.
V Palm Canyon Resort, což je území hotelů, restaurací a sportovních areálů, potkáváme pár archeologů. Dnes jsou to také jediní živí tvorové, na které po celou dobu našeho působení v této oblasti narážíme. Obklopuje nás tady neuvěřitelné ticho…..skoro jsme zapomněli, jak odlišné od všech míst, která jsme kdy navštívili. Škoda, že dnes nemůžeme koukat na krásnou noční oblohu, zde prý nejjasnější na světě vůbec.
Ještě se jdeme podívat na místo, kde mezi svěžími palmami prosvítají tři malebné bílé kostelíky – jako v pohádce. Je pozdní odpoledne, čas návratu. Za několik hodin celou zemi pohltí obrovské ohňostroje. Je přece Den Nezávislosti.
)
