Rubrika: Témata

Park Vrch Mrázovka leží na úpatí kopce Mrázovka hned vedle slavné Bertramky v Praze 5. Od roku 2002 zde probíhala rekonstrukce a revitalizace. Původně se jednalo o téměř neprostupné houštiny, zarostlý prostor náletovými dřevinami s množstvím černých skládek. Svůj úkryt zde nacházeli pouze bezdomovci a na procházky chodili jen odvážní pejskaři. Pouze vrch z navazující strany byl vždy upraven. Je tady dlouho zahrádkářská kolonie, schované a zakuklené místo, které máte pocit, že sem vůbec nepatří. Na jedné straně jsou zahrádkáři se svými maličkatými pozemky a krásně opečovávanými záhonky plnými květin nebo zeleniny, poetika sama, na druhé straně honosný reprezentativní hotel pro movité návštěvníky s velkým oploceným pozemkem pro účely sportovního a relaxačního vyžití hostů hotelu a nedaleko od něj historická Bertramka se svojí krásnou a romantickou zahradou. Je to prostě vrch všehochuť. Je zde skloubeno neskloubitelné a nad tím klobouk dolů.

Dnes je již vrch i park Mrázovka reprezentativním parkem s novými cestami, schodišti, krásným dřevěným zábradlím a novými sadovými úpravami v dolní části a novými dětskými hřišti na středu kopce. Je zde hřiště pro míčové hry, sportovní plocha pro větší děti, hřiště na petanque a v roce 2007 byla dokončena výstavba dětského hřiště pro malé děti. Z parku Mrázovka je dobrý výhled na Prahu a stává se vyhledávaným prostorem nejenom pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky Prahy a to i díky blízkosti památníku Bertramka.

Regenerace parku stála jen v roce 2004 celých 6.100.000,– Kč, kdy došlo k obnově cestní sítě, opravě veřejného osvětlení, opravě opěrných zdí v parku a do ulice Na Zatlance. S opravami a revitalizací se pokračovalo postupně a stejně tak vzrůstaly náklady a prvotní investice.

Zajímavostí a exklusivitou na vrchu Mrázovka je moderní hotel Mövenpick , který nabízí ubytování ve dvou oddělených budovách propojených červenou lanovkou. Hlavní budova poskytuje celkem 300 pokojů včetně 4 pokojů pro tělesně postižené hosty. Mövenpick Executive Wing na vrcholu kopce Mrázovka má 136 pokojů a super vybavení ve velké zahradě na vrchu kopce k tomu. Můžete si tady zahrát tenis nebo sednout na krásnou terasu, kde dneska všechno kvete, s výhledem na Prahu.

Zlomem pro tento park bylo otevření dopravní stavby tunel Mrázovka 26.8. 2004. Tento tunel tvořený dvěma souběžnými tunelovými troubami propojuje dva úseky městského okruhu, a to Strahovský tunel a ulici Radlická. Došlo tak k velkému zrychlení průjezdu a propojení městských částí Praha 5 a 6. Tunel je dlouhý 1260 metrů a z parku na něj uvidíte z výšky.

Projekt interiérového řešení tunelu Mrázovka zpracoval architektonický ateliér Picek Architects. Pro tunel Mrázovka byla použita keramika z portfolia akciové společnosti LASSESLBERGER, která na trhu zastupuje české značky BohemiaGres, Keramika HOB a RAKO. Byly sem vyrobeny dlaždice na míru. Barevná koncepce keramického obkladu interiéru tunelu Mrázovka je založena na kontrastu výrazného červeného vodícího pásu s béžovým podkladem, který je v pásech postupně ztmaven k hornímu a spodnímu okraji keramického obkladu v odstínech slonová kost, béžová a hnědobéžová. Po délce tunelu jsou úseky keramického obkladu přerušeny z bezpečnost-ních důvodů zelenými pruhy s SOS výklenkem a protilehlými vstupy do propojektu mezi tunelovými troubami.

Tunel Mrázovka prochází oblastí s rozmanitou, značně nepříznivou geologií a proto byla od severního portálu ražena průzkumná štola. V části trasy tunel podchází při nízkém nadloží obytnou zástavbu. Ražba se provedla novou rakouskou tunelovací metodou. Primární ostění tvoří stříkaný beton tloušťky 250 až 500 mm, výztužné příhradové oblouky, sítě a radiální kotvy. Po celém obvodu tunelu je instalována mezilehlá foliová izolace. Definitivní ostění je z armovaného monolitického betonu B 30.

Délka ražených částí je 1 004 m u západní tunelové trouby a 837 m u východní tunelové trouby. Velikost ražených profilů je u třípruhového tunelu 165 m2, dvoupruhový tunel má 115 m2, jednopruhový 84 m2 a tunelový rozplet dosahuje až 324 m2. Při stavbě tunelu bylo vyrubáno celkem 351 778 m3 hornin. Součást stavby tunelu také představují doprovodné objekty – větrání, osvětlení, odvodnění, sdělovací vedení, provozní soubor a centrální řídící systém.

Park Mrázovka je příjemný a klidný upravený prostor v terasovitých blocích nad sebou, které jsou propojeny cestami a schodišti. Je vhodný především pro pejskaře a maminky s dětmi, které touží po nových hřištích a vyžití.

Park na náměstí 14. října najdete v Praze 5 na Smíchově. V podstatě jde o plochu před smíchovským Národním domem a kdysi Smíchovskou tržnicí, dnes pobočkou Městské knihovny a okolo kostela sv. Václava. Park není velký, pouhých 0,36 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 192 až 194 metrů. Veskrze jde o relaxační plochu obestavěnou z několika stran typickými smíchovskými domy, jejichž krásná okna, průčelí, sošky mi často berou dech.

Kostel sv. Václava na Smíchově je novorenesanční trojlodní basilika s dvěma padesátimetrovými věžemi z let 1881 až 1885 postavená podle Antonína Barvitiuse staviteli Linhartem a Mildem. Krytina obou věží je z měděného plechu s dvěmi báněmi a kříži. Postranní lodi jsou kryty černým štýrským plechem, krytina apsidy je také měděný plech a krytina hlavní lodi je z břidlice. Sochy před hlavním oltářem jsou od Čeňka Vosmíka. V průčelí vedou do svatyně tři vchody–; hlavní portál do hlavní lodi a dva do postranních lodí. Nad hlavním portálem je majolikový reliéf sv. Václava se dvěma anděly. Nad postranními portály reliéfy sv. Anežky a Hroznaty. Nad reliéfy jsou dva výklenky s kamennými sochami. Mezi nimi se nachází obraz na skle, který představuje Madonu s Ježíškem. V postranních lodích jsou umístěna figurální okna představující 12 apoštolů. Na každé straně jich je šest, a každá dvě okna jsou úzce spojena. Mezi nimi jsou nástěnné malby. Do hlavní lodi jde pod kazetovým stropem 14 jednoduše zdobených barevných oken. Zajímavá je také křížová cesta uvnitř chrámu vyznačená 14 dřevěnými kříži. Základy kostela sahají 7 m hluboko.

Roku 2007 proběhla obnova prostranství před kostelem dle návrhu akademického architekta Jakuba Cajthamla a to tak, aby se plocha okolo kostela co nejvíce přiblížila klasickému uspořádání odpovídajícímu náměstí. Proto byla celá plocha nově vydlážděna, přibyla zeleň a osvětlení. Byly odstraněny nevhodné asfaltové povrchy a nově vydlážděný prostor se více otevřel návštěvníkům. Na místo čtyř odumírajících stromů zde bylo nově vysazeno devět vzrostlých lip, které tak navazují na stávající výsadbu kolem kostela. Roku 2007 byla ještě obnovena zeleň u medvědí kašny. Byly odstraněny bujně rostoucí keře pustorylů – nepravých jasmínů. Místo nich byly vysazeny nižší kvetoucí keře, růže, tavolíny, spirei a řada trvalek. Obnoveny byly také travnaté povrchy.

Na úpravy nám. 14. října byla pro rok 2007 vyčleněna z rozpočtu částka 3,5 milionu korun. Plocha za kostelem sv. Václava byla revitalizována roku 2005 v souvislosti s obnovou a dostavbou fary kostela. V téže době byly odstraněny nevhodné úpravy uskutečněné v souvislosti s budováním metra v 80. letech 20. století a úpravy místa, kde byla v 90. letech provozovaná až do roku 2002 stánková tržnice. Nově tady byly osazeny chodníky, po obvodě parkové plochy bylo vysazeno stromořadí lip a květinové záhony uprostřed plochy.

Poslední etapou obnovy náměstí by měla být úprava promenádní zóny mezi ulicemi Štefanikova a Preslova. V nejbližších letech se také počítá s nočním osvícením budovy kostela sv. Václava.

Park je na prostranství mezi ulicemi Štefánikova, Pecháčkova, Zborovská. Na severu sousedí s Portheimkou. Tvoří tak společně zelené srdce Smíchova. Roku 2006 byla plocha směrem k Portheimce oplocena a po obvodě osazena živým plotem z rostlin ligustrum – ptačí zob. Celá tato etapa obnovy a dostavby probíhající v letech 2005 až 2006 stála cca 4,5 milionu korun.

Městská část Praha 5 patří rozlohou mezi největší městské části Prahy. Odbor městské zeleně (OMZ) se stará cca o 80 hektarů parků, dětských hřišť a ostatní veřejnou zeleň rozmístěnou po celé městské části. Patří sem významné parky (Portheimka, náměstí 14. října. Sacre Coeur, vrch Mrázovka, Klamovka, Bertramka , Santoška a mnoho dalších), 57 dětských hřišť a téměř 50 menších ploch zeleně. Velké množství z nich se nachází právě na Smíchově.

Původ pojmenování Smíchova se vykládá různě. Jisté je, že základním kmenem slova je“smích“. Pravděpodobným se zdá i výklad J. Pauliho v „Památníku Smíchova“ kde uvádí, že pojmenování pochází od slova „smíchati“ (smíchání obyvatelstva). Nejstarší historická zpráva o Smíchově pochází z roku 1297, kdy tu dne 2. června po korunování Václava II. byla podle zápisu skvělá hostina.

Kdysi, v první polovině 18. století, se toto místo nacházelo ve velkém komplexu barokních zahrad. Na smíchovském břehu Vltavy bylo součástí Dienzenhoferova letohrádku (dnes zvaný Portheimka podle posledních známých majitelů Porgesů z Portheimu) a zahrady. Pak se vlastníci střídali a počátkem 19. století byla původní zahrada oklešťována, stavěly se nové domy i průmyslová zástavba až do 80. let 19. století, kdy bylo rozhodnuto, že Smíchov jako samostatné město dostane darem své nové reprezentativní centrum. Proto zástavba hned v prvním desetiletí 20. století přinesla na toto místo skutečně reprezentativní náměstí, tehdy s názvem Svatováclavské a po jeho obvodu objekt Národní dům a tržnici, které projektoval význačný český architekt té doby, profesor pozemního stavitelství v České technice Alois Čenský. Právě on je také autorem projektu Vinohradského divadla v Praze a Městského divadla v Náchodě. Na všech stavbách si můžeme všimnout jeho čistého rukopisu, který nás nenechá na pochybách, že jde o stavby od téhož architekta. Někteří od něj možná znáte budovu záložny v Přerově, obchodní školy v Českých Budějovicích nebo sokolovnu ve Dvoře Králové a mnoho dalších po celé republice.

Jak jsem již nastínila, Národní dům na Smíchově je vrcholně secesní kulturní památkou České republiky. Byl postaven podle projektu Aloise Jana Čenského v letech 1906–8 jako dominanta hlavního náměstí samotného města Smíchova a po celou dobu byl a je společenským centrem nejenom Smíchova, ale dnes celé Prahy. Dokonalá vnitřní dispozice a architektonické řešení od suterénu přes přízemí, reprezentativní schodiště a první patro nabízí prostory pro akce všeho druhu pro téměř dvě tisícovky návštěvníků současně. Národní dům prošel od roku 1998 náročnou rekonstrukcí a nabízí zrekonstruované prostory, doplněné historickými prvky, kvalitní mobiliář a potřebné technické vybavení pro společenské akce, plesy, konference a pod.

V okolí vznikaly také reprezentativní činžovní domy, převážně od skvělého a všestranného českého architekta Josefa Fanty, který byl též malířem, návrhářem nábytku a autorem mnoha publikací. Výborně a čtivě psal a také se hojně věnoval ochraně památek. Byl velmi činorodý a od oslavy stých narozenin ho dělily pouhé dva roky, když zemřel. Mnozí z vás od něj znají novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem v Praze, nebo budovu a halu Hlavního Wilsonova nádraží či Hlávkovy koleje a další stavby, jako budova Ministerstva obchodu a průmyslu v Praze.

Roku 1920 bylo náměstí přejmenováno a nese dnešní název Náměstí 14. října podle význačné historické události vyhlášení Československé republiky roku 1918. Ve stejné době, kdy pokračovala městská zástavba Smíchova bylo náměstí parkově upraveno. Po 2. světové válce bylo náměstí rozšířeno o zbourané domy a jejich dvory, které byly za kostelem svatého Václava.

Roku 1948 byla do parku přemístěna dnešní dominanta, barokní pískovcová fontána zvaná Medvědí. Sochu Neptuna a část kašny vytvořil dvorní český sochař Jeroným Kohl, známý též pod jménem Hieronymus Kohl, tvořící v druhé polovině 17. století. Tři medvědi podpírají širokou mísu nad kterou je umístěn Neptun (Triton) s pozlaceným trojzubcem, který si užívá vítězství nad mořskou obludou. Kohl toto sochařské dílo původně vytvořil pro zahradu nedalekého letního sídla Jana Jiřího Slavaty. Dnes se na jejím místě tyčí rozlehlý blok domů mezi Smetanovou a Švandovou ulicí.

Areál míval výrazný vstupní barokní portál s rodovými znaky. Ten byl zachráněn, stejně jako fontána, a umístěn do pražského lapidária. Za zdí se rozkládal překrásný park, plný rozmanitých květin, keřů a košatých stromů. Později zvaná Slavatova zahrada, Krásná zahrada, jak byla původně nazývána, byla vybudována roku 1673. Jejím prvním majitelem byl Jan Jiří Slavata, tajný císařský rada a nejvyšší zemský soudce, vnuk defenestrovaného místodržícího. Medvědi jsou na fontáně proto, že právě medvěd byl heraldickým zvířetem rodu Slavatů. Když člověk trochu pátrá historií zjistí, že vždycky všechno souvisí se vším a historie všech věcí a míst má dokonalý řád a logiku. I tato fontána s medvědy má svoji logiku a zajímavou historii k ní. Po úplném zániku zahrady Slavatů roku 1899 byla kašna přestěhována na náměstí Kinských před Justiční palác do malého parčíku a teprve odtud dne 18.3. 1948 sem.

Pro zajímavost před Justičním palácem vedle Medvědí fontány stával od roku 1945 do roku 1948 tank č. 23. Tehdejším soudruhům se kombinace tanku a fontány nelíbila stejně jako nesoudruhům a tak ji v zájmu vybudování trolejbusové zastávky nechali přemístit. Tank zde zůstal od roku 1945 (nakonec přemalovaný na růžovo) až do doby, kdy byl po listopadovém převratu 1989 později odstraněn. V době po povodních (13.8.2002) zde bylo započato s budováním nové fontány s názvem „Propadliště času“, která byla slavnostně odhalena 17. října 2002 večer. Byla postavena podle projektu ing. arch. Jana Laudy, vnuka akademického sochaře Jana Laudy. Nová fontána je tvořena šedesáti čtyřmi tryskami a čtyřiceti světly, vše řízené počítačovým programem. Puklá skála, dvě žulové desky z libereckého lomu, symbolizují propadliště času, který pohltí veškeré lidské počiny.

Na 33. zasedání Rady MČ Praha 5 byl schválen záměr opravy a restaurování Medvědí fontány na náměstí 14. října. Opravu a restaurování Medvědí fontány v I.etapě zadala MČ akademickému sochaři a restaurátorovi Petrovi Dufkovi za celkovou částku 496. 000,– Kč. Během roku 2005 tak nechala smíchovská radnice restaurovat veškeré reliéfy kašny i dvě mísy a nechala doplnit trojzubec, který kamennému Neptunovi kdosi ukradl. Roku 2006 byla opravena v další etapě spodní velká mísa a dno fontány. Vybourány byly i nevhodné betonové bloky, do kterých byla tato památka zasazena.

V 80. letech 20. století v parku přibyla nasávací část vzduchotechniky metra. Pnou se po ní liánovité vistárie. V okolí jsou lavičky a místo vypadá upraveně. Je odděleno silnicí od hlavní části parku s fontánou. V té době byla také plocha v důsledku výstavby trasy metra B nově upravena dle návrhu zahradního architekta Jana Šteflíčka. Od té doby jsou v rohových parterech pnoucí růže na konstrukcích.

Roku 2004 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce bývalé Smíchovské tržnice a byla v ní umístěna pobočka Městské knihovny. Historická secesní budova dostala novou fasádu a byla jí opravena střecha. Postarala se o to firma NOVIS, s.r.o. a cena zakázky se pohybovala kolem10 milionů korun. Rekonstrukce počítala s využitím podstřešního prostoru a tím umožnila prostorovou, architektonickou a stavebně technickou rehabilitaci zajímavé stavby industriální architektury. Na základě zvolené koncepce vznikl jedinečný vnitřní prostor knihovny s horním osvětlením a zvýšenými galeriemi, přístupnými jednoramennými schodišti otevřenými do volného prostoru centrální haly pod obloukovými vazníky. Celková užitná plocha pro uživatele knihovny je 1033 m2, kapacita knihovního fondu 80 000 knihovních jednotek, provozní doba 43 hodin týdně.

Ráda bych poděkovala za spolupráci při tvorbě tohoto článku zástupci starosty městské části Prahy 5, ing. Petru Horákovi.