Zámek Loučeň – skvost, který překvapí

Ukryt na území neznámé obce, zahalen do zeleně rozsáhlého parku,
nabízí všem příchozím nejen prostor ke klidnému odpočinku, ale
i zajímavou exkurzi do své vlastní historie. Nenechte se odradit
velikostí Loučeně, nepomiňte toto místo alespoň bez krátkého zastavení.
Věci krásné a setrvávající po dlouhou dobu v našich srdcích,
nezáří povětšinou leskem do širokého okolí. Často tiše čekají na ty,
kteří se i přes nenápadné vzezření přesto vydají k jejich
bližšímu prozkoumání.


Budete-li se ještě do konce letošní letní sezóny toulat severovýchodem Středočeského kraje, možná Vás Vaše toulavé kolo, nohy či motorový kamarád dovedou do nevelké obce jménem Loučeň. Nacházející se mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem, již z dálky upoutá Vaši pozornost Loučeňský hřbet, který nejprve plaše, ale pak v plné kráse před Vašimi zraky odhalí dominantu zdejšího zámku.

Ukryt na území neznámé obce, zahalen do zeleně rozsáhlého parku, nabízí všem příchozím nejen prostor ke klidnému odpočinku, ale i zajímavou exkurzi do své vlastní historie. Nenechte se odradit velikostí Loučeně, nepomiňte toto místo alespoň bez krátkého zastavení. Věci krásné a setrvávající po dlouhou dobu v našich srdcích, nezáří povětšinou leskem do širokého okolí. Často tiše čekají na ty, kteří se i přes nenápadné vzezření přesto vydají k jejich bližšímu prozkoumání. Nuže, přijměte mé pozvání na malou prohlídku.

První zmínky se o osadě Loučeň a kostelu Nanebevzetí Panny Marie, datují od roku 1352. V pozdějších letech se toto místo rozrostlo o vrchnostenský dvůr, pivovar a malou tvrz. Svůj rozmach však Loučeň spojuje až s přechodem do vlastnictví hraběte Karla Arnošta z Valdštejna, který jako vysoký dvorský hodnostář zdědil kromě jiného majetku i tuto obec. A protože usiloval o vybudování dostatečně reprezentativního sídla, které by odpovídalo jeho postavení u dvora, za vydatné pomoci císařského architekta Františka Maxmiliána Kaňka zahájil výstavbu zdejšího zámku. To už jsme ale v roce 1704.

V pozdějších letech se zámek dostal přes jeho synovce, hraběte Jana Josefa, dále přes Josefovu dceru a další a další hraběnky a hrabátka do vlastnictví řezenského knížecího rodu Thurn – Taxisů, jejichž příslušník Maxmilián Josef založil českou větev tohoto rodu. Thurn – Taxisové pochází původně ze severní Itálie a svůj věhlas, bohatství a šlechtické tituly získali podnikáním v oblasti poštovních služeb. Zajišťovali poštu pro římské papeže i rod Habsburků a to již od 14. století. Jako první například zajistili stálé poštovní spojení mezi Vídní a Bruselem a později i mezi dalšími evropskými městy.

Na svém panství Loučeň se Thurn – Taxisové poctivě starali i o své poddané. Jako jedna z prvních u nás zde byla zřízena škola, pošta, útulek pro nemocné a sirotčinec.

Ačkoliv se knížecí rod snažil po všech stránkách a v rámci tehdy zavedených zvyklostí pečovat o svěřené obyvatelstvo, přece jen přišla doba, kdy byl vyhnán. Druhá světová válka vštípila do mysli většiny našeho národa odpor ke všemu německému a tak rod Thurn – Taxisů byl z tohoto zámku odsunut a zámek zkonfiskován.

Revoluční gardy a místní obyvatelstvo rozkradlo a poničilo část významných sbírek i cenného inventáře. Po roce 1949 byl zámek předán do užívání Ministerstvu dopravy za účelem rekreace a školení zaměstnanců.

V roce 2000 se zámek stal majetkem Loučeň a.s., která zde za podpory fondů EU provádí nákladné a zevrubné opravy a rekonstrukce. Jejich součástí byla zejména modernizace hotelu, který byl nazván po prvním příslušníku české větve rodu Thurn – Taxisů Maxmilián. Dále je upravován park, přilehlé domky a zejména interiér zámku. Na základě dobových seznamů a fotografií, je na toto místo sváženo vybavení, které bylo po celá desetiletí rozmístěno v nejrůznějších expozicích. Tam, kde již původní inventář neexistuje, vyrábí se věrné kopie.


V areálu zámku najdete několik zajímavých míst. Jako první Vás jistě upoutá zámecký anglický park. Přístupný je od 7.7.2007, ale počítejte s tím, že zejména labyrintárium bude svoji úlohu plnit až v dalších letech. Již dnes se ale můžete potěšit mnoha krásnými a košatými stromy, romantickými mýtinami zvoucími k rodinnému pikniku a několika sochami a kašnami.

Rozhodně si však nenechte ujít prohlídku zámeckého interiéru. Průvodcem Vám bude muž, který na sebe převzal roli posledního zámeckého komořího a tak budete mít místní historii včetně některých pikantérií z první ruky.

I když v plné kráse úplné vybavenosti se zámek zaskví 18.8.2007, je zajímavé absolvovat tuto prohlídku v době, kdy je interiér instalován. Taková příležitost se již nikdy nenaskytne. Pokud se tedy dostanete do těchto míst, neváhejte a vstupte do přívětivé atmosféry loučeňského zámku. A než se odtud vrátíte zpět domů, nezapomeňte se dosyta pokochat úžasnými pohledy do širokého okolí. Bude – li ten den pálit slunce více než snesitelně, nevěšte hlavu. Nedaleko vstupu do zámeckého areálu je restaurace, sousedící s rájem zmrzlin Korádo. A věřte mi, budete velmi mile překvapeni. Se smetanovým či ovocným chladivým pohlazením Vám loučeňský zážitek ze srdce jen tak nezmizí. A je to dobře, vždyť takových míst jako je Loučeň, je třeba si nejen vážit, ale také je osobně poznat.

Autor: Martin Lejsal

V současné době pracující úředník, který se marně pokouší ve stozích papírů nalézt byť špetku romantiky. Tu potkává pravidelně s batohem na zádech kdekoliv v přírodě. Jsem psavý, povídavý typ(ne ukecaný)se smyslem pro romantiku. Moje duše ráda vnímá nejen vše stvořené, ale rovněž i Stvořitele.