Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů? To jsou otázky, které by si měl položit každý, kdo se vydává na cestu za hranice. Níže je popsáno, jak to dělám já a co se mi osvědčilo.

Doklady

Cestovní pas Pro případ ztráty mějte s sebou 2 cestovní pasy uložené na jiných místech. (Na vystavení pasu v cizině je lhůta až 120 dni). Naopak pokud cestujete po Evropě, měli byste si vystačit s občanským průkazem a pas zbytečně nebrat.

Ostatní doklady Je dobré udělat si kopii zadní strany pasu, kopie zpáteční letenky či jízdenky, kopie víz, očkovacího průkazu. Vše uložit na jiném místě než originály. Všechny originály mít naskenované na mailu pro případ, že se ocitnete bez dokladů. Jaké si s sebou vzít?

• Spousty pasových fotografii, které se hodí na vyřízení různých povolení a víz.
• Mezinárodní řidičský průkaz (Pozor, Neplatí bez českého!)
• Pokud jste student, tak se vyplatí vzít si ISIC. V Asii jsem s ním sice moc nepořídil (kolikrát splnil stejnou funkci úsměv), ale každopádně bych ho doma nenechával.
• Očkovací průkaz
• Pojištění

Protože jsou doklady během cesty vystavené nepřízni počasí, je dobré mít je v nepromokavých obalech.

Informace o vaši cesty vám poskytnou specialisté center .

Peníze

Aktuální kurzy měn: nebo http://www.oan­da.com Platební karty Platební karty jsou určitě dobrou volbou, pokud cestujete po Evropě. Při návštěvě exotičtějších destinací ale budete mít často problém najít bankomat. V některých zemích lze na kartu vybrat hotovost přímo u přepážky zahraniční banky (takový lidský bankomat). Může se stát, že evropské karty nebudou vůbec přijímat. Před cestou si proto zjistěte, zda v dané zemi budou vaše karty akceptovány, a pokud vás jede víc, je dobré mít platební karty různých společností. Bankomaty v jednotlivých zemích: , www.visa.com Hotovost Hotovost, na rozdíl od kreditní karty , berou všude. Zato je u ní větší riziko krádeže, proto ji mějte rozdělenou a schovanou alespoň na třech místech, čímž snížíte riziko, že se ocitnete úplně bez peněz. Všude, vyjma Evropy, nejlépe pořídíte s dolary, které můžete vyměnit za místní měnu. Co se týče výměny peněz na místní měnu – je lepší jít do banky, než měnit peníze někde na ulici, kde kurzy výhodnější většinou nebývají a ještě vás mohou snadno okrást. Hodí se jak malé bankovky (úplatky, placení za drobnosti v dolarech), tak velké bankovky (malé vám ve směnárně nevymění). Pokud přijíždíte do nového státu po zemi, nevyměňujte si peníze na hranicích a počkejte do nejbližšího většího města (přinejlepším byste dostali jen špatný kurz, ale spíš se „přepočítají“ a okradou vás). Cestovní šeky Cestovní šeky jsou další možností, jak převážet peníze. Jejich výhoda je, že v případě ztráty nebo krádeže získáte peníze zpět. Nevýhodou je, že za ně často budete platit poplatky a vystavení cestovních šeků není úplně snadnou záležitostí.

V případě nouze

Domluvte se doma, kam vám může rodina v případě potřeby poslat peníze. V krajní situaci, kdy se ocitnete bez peněz či dokonce bez dokladů, je nejrychlejší způsob zaslání peněz z domova do zahraničí prostřednictví transferu hotovosti společností Western Union. V České republice zprostředkovává tuto službu např. Česká pošta. Jestliže zadáte několik údajů a budete znát odpověď na kontrolní otázku zadanou odesílatelem, můžete si peníze vyzvednout během několika minut od odeslání i bez průkazu totožnosti (více o službě na jejich stránkách). Jak to děláte s doklady a penězi na cestách Vy? Doklady, to je asi to nejdůležitější, co byste měli na každé cestě mít. Co si vzít sebou? Co radši nechat doma? Co dělat, když se ocitnu bez peněz, bez dokladů? To jsou otázky, které by si měl položit každý, kdo se vydává na cestu za hranice. Níže je popsáno, jak to dělám já a co se mi osvědčilo.

Doklady

Cestovní pas Pro případ ztráty mějte s sebou 2 cestovní pasy uložené na jiných místech. (Na vystavení pasu v cizině je lhůta až 120 dni). Naopak pokud cestujete po Evropě, měli byste si vystačit s občanským průkazem a pas zbytečně nebrat.

Ostatní doklady Je dobré udělat si kopii zadní strany pasu, kopie zpáteční letenky či jízdenky, kopie víz, očkovacího průkazu. Vše uložit na jiném místě než originály. Všechny originály mít naskenované na mailu pro případ, že se ocitnete bez dokladů. Jaké si s sebou vzít?

• Spousty pasových fotografii, které se hodí na vyřízení různých povolení a víz.
• Mezinárodní řidičský průkaz (Pozor, Neplatí bez českého!)
• Pokud jste student, tak se vyplatí vzít si ISIC. V Asii jsem s ním sice moc nepořídil (kolikrát splnil stejnou funkci úsměv), ale každopádně bych ho doma nenechával.
• Očkovací průkaz
• Pojištění

Protože jsou doklady během cesty vystavené nepřízni počasí, je dobré mít je v nepromokavých obalech.

Informace o vaši cesty vám poskytnou specialisté center .

Peníze

Aktuální kurzy měn: nebo http://www.oan­da.com Platební karty Platební karty jsou určitě dobrou volbou, pokud cestujete po Evropě. Při návštěvě exotičtějších destinací ale budete mít často problém najít bankomat. V některých zemích lze na kartu vybrat hotovost přímo u přepážky zahraniční banky (takový lidský bankomat). Může se stát, že evropské karty nebudou vůbec přijímat. Před cestou si proto zjistěte, zda v dané zemi budou vaše karty akceptovány, a pokud vás jede víc, je dobré mít platební karty různých společností. Bankomaty v jednotlivých zemích: , www.visa.com Hotovost Hotovost, na rozdíl od kreditní karty , berou všude. Zato je u ní větší riziko krádeže, proto ji mějte rozdělenou a schovanou alespoň na třech místech, čímž snížíte riziko, že se ocitnete úplně bez peněz. Všude, vyjma Evropy, nejlépe pořídíte s dolary, které můžete vyměnit za místní měnu. Co se týče výměny peněz na místní měnu – je lepší jít do banky, než měnit peníze někde na ulici, kde kurzy výhodnější většinou nebývají a ještě vás mohou snadno okrást. Hodí se jak malé bankovky (úplatky, placení za drobnosti v dolarech), tak velké bankovky (malé vám ve směnárně nevymění). Pokud přijíždíte do nového státu po zemi, nevyměňujte si peníze na hranicích a počkejte do nejbližšího většího města (přinejlepším byste dostali jen špatný kurz, ale spíš se „přepočítají“ a okradou vás). Cestovní šeky Cestovní šeky jsou další možností, jak převážet peníze. Jejich výhoda je, že v případě ztráty nebo krádeže získáte peníze zpět. Nevýhodou je, že za ně často budete platit poplatky a vystavení cestovních šeků není úplně snadnou záležitostí.

V případě nouze

Domluvte se doma, kam vám může rodina v případě potřeby poslat peníze. V krajní situaci, kdy se ocitnete bez peněz či dokonce bez dokladů, je nejrychlejší způsob zaslání peněz z domova do zahraničí prostřednictví transferu hotovosti společností Western Union. V České republice zprostředkovává tuto službu např. Česká pošta. Jestliže zadáte několik údajů a budete znát odpověď na kontrolní otázku zadanou odesílatelem, můžete si peníze vyzvednout během několika minut od odeslání i bez průkazu totožnosti (více o službě na jejich stránkách). Jak to děláte s doklady a penězi na cestách Vy?

Celní a pasové odbavení na hranicích bývalého Sovětského svazu vyžaduje od cestujícího značnou trpělivost. Především starším lidem připomene naši předrevoluční dobu. Celníci a policisté na hranicích jsou si vědomi své moci a zároveň musí (asi dle instrukcí) být slušní a vstřícní. Výsledkem je jakási schizofrenie celého odbavování.

Při cestě do Ruska na lotyšsko-ruském přechodu na ruské straně hranice nastoupila do vlaku celá delegace pohraničníků – šest lidí: jeden byl náčelník delegace, další kontroloval pasy, další platnost víza, čtvrtý byl celník a šel se psem, pátá se zajímala o zdravotní pojištění a šestá vybírala vstupní dotazník. Všichni byli důležití a Rusové ve vlaku ani nedutali. Celá kontrola vlaku trvala asi dvě hodiny, ale nakonec pustili do Ruska všechny.

Když jsme se vraceli z Ruska přes Pobaltí domů, museli jsme každému na hranicích vysvětlovat, co to má bratr za cestovní doklad (viz foto). Většinou stačilo říci, že se jedná o duplikát pasu, protože mu originál ukradli v petrohradském metru. Ruští policisté nevěřili a vzali si doklad do boudy na peróně a zkoumali jeho originalitu tak dlouho, až měl vlak kvůli tomu asi půl hodinové zpoždění.

Když dostala tento doklad do ruky lotyšská celnice vyštěkla „Što éto?“ takovým způsobem, že jsme se všichni lekli. Neskutečně arogantní ženská a ještě k tomu na hranicích. Kdyby byla alespoň pěkná, ale to ne. Byla tlustá a u policie byla určitě už za Brežněva.

Poučné je opouštět naši republiku v autobuse s ukrajinskou SPZ, který je plný Ukrajinců. Byli jsme tam jediní Češi a dva Ukrajinci mající již český pas. Jeli jsme přes Polsko na Ukrajinu. Řidič se na hranicích v Českém Těšíně zařadil do řady autobusů. Asi po dvou hodinách jsme se dostali na řadu a do autobusu vstoupil český policista. Řidiči dbali na to, aby ulička byla vyklizená. Vzadu do ní někdo položil tašku a policista nemohl projít(?) a ukončil kontrolu. Řidiče seřval, že to nebude překračovat a že si klidně může příště vybrat jiný autobus a že my budeme čekat. Okamžitě byl v autobuse pořádek a řidič šel s prosíkem za policistou. Ten vybral pasy a další dvě hodiny je „kontroloval“. S ženou jsme přemýšleli, zda-li se ozvat či mlčet. Kdo ví, jak by to dopadlo. Buď bychom byli rychle odbaveni, anebo bychom tam stáli ještě déle. Raději jsme byli zticha. Místo plánovaných 40 minut jsme byli na hranicích čtyři hodiny

Blíží se doba školních výletů, prázdnin, dovolených a letních táborů. V tomto období děti častěji než jindy cestují v doprovodu prarodičů, kamarádů, učitelů či vedoucích oddílů a zájmových kroužků. Mnozí z nich si kladou otázku, jaké doklady budou jejich svěřenci potřebovat, když budou chtít využít možnosti využít výhod Schengenského prostoru a podívat se třeba v rámci výletu na chvíli na území sousedního státu.

Odstranění hraničních kontrol je jen cestou ke zjednodušení pohybu po společném území, ale neznamená, že se obejdeme bez základních dokladů. Po překročení hranic se nacházíme na území jiného suverénního státu a doklady jsou potřebné nejen při namátkových kontrolách, ale samozřejmě i při zápisu v ubytovacím zařízení, jednání v bankách a podobně. Různým zájezdům nebo školním či oddílovým výletům tedy nestačí pouhý seznam účastníků.

Občanům starším 15 let stačí jako doklad pro cestování po všech státech Schengenského prostoru občanský průkaz. U dětí mladších je to trošku složitější. Možnost zapsat si dítě do cestovního pasu skončila 1. září 2006 a bude opět obnovena 1.3.2008. Kdo má potomka takto zapsaného, nemusí mu vyřizovat vlastní doklad. Pokud dítě mladší 15 let cestuje s někým jiným, tak se nevyhne povinnosti mít vlastní cestovní pas.

Další často diskutovanou otázkou je zdravotní pojištění. K čerpání zdravotní péče je třeba mít u sebe Evropský průkaz zdravotního pojištění, případně papírové Potvrzení, které jej nahrazuje. V současné době tuto úlohu plní běžně vydávaný platný Průkaz pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny. Jestliže u sebe žádný takový průkaz nemáte, je možné požádat místní zdravotní pojišťovnu o zprostředkování zaslání příslušného potvrzení. Tato alternativa připadá v úvahu při dlouhodobějším pobytu. Během týdenní dovolené se to prostě nestíhá.

V případě, že vyhledáte v zahraničí lékaře, postupujete podobně jako u nás. Pokud potřeba návštěvy není příliš akutní, je dobré vyžádat si od místní zdravotní pojišťovny seznam smluvních lékařů. Od 1.7.2004 nesmí být od vás vyžadována předchozí registrace u místní zdravotní pojišťovny. Jestliže se necháte ošetřit ve zdravotnickém zařízení, máte nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že místní systém zdravotního pojištění za vás zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Počítejte ale s tím, že ve většině států se za péči připlácí a pojištění nekryje převoz zpět do České republiky. Spoluúčast na platbě za ošetření, převoz domů, případně další výdaje řeší komerční cestovní pojištění.

Samostatnou kapitolou je zásah horské, či jiné obdobné záchranné služby. Režim v různých zemích se liší. Ve většině zemí se za zásah těchto složek platí a někdy se platba týká nejen cizinců, ale i vlastních občanů. Naopak některá komerční cestovní pojištění kryjí i tato rizika. Podle té které pojišťovny bývají však z krytí vyřazené některé činnosti. Kromě sportovních soutěží bývají ze základního krytí prakticky vždy vyřazeny letecké sporty, často se pojištění nevztahuje na potápění, speleologii a horolezecké sporty, někde včetně vysokohorské turistiky nad určitou nadmořskou výšku. Neexistuje jednoduchý recept pro odhad toho, co jednotlivá pojištění pokrývají. Vždy je nutné si pečlivě prostudovat pojistné podmínky, aby se člověk divil před podpisem a ne až v případě nešťastné události.