Sport a cestování
Sportovní letiště Brno – Medlánky
Odvěká touha létat provází lidstvo od nepaměti. Teprve před pár desítkami let se tento sen mohl splnit většímu množství lidí a létání se stalo sportem a zálibou. Nebude se asi nikdy jednat o činnost masově rozšířenou, ale tvrzení, že je to snobská záliba horních deseti tisíc, je daleko od pravdy. Rozhodující je hlavně nadšení a ochota svému koníčku i něco obětovat.
Letiště navíc nemusí sloužit jen létání. Při dodržení jistých podmínek může být prostorem, kde se odehrává spousta činností, které by jinde bylo možné realizovat jen těžko. Ač se to zdá nemožné, může plnit i významnou úlohu v ochraně přírody.
Počátky létání na severním okraji Brna spadají do roku 1914, kdy zde své první pokusy s vlastnoručně postaveným kluzákem prováděl student brněnské techniky Richard Harabus. Ve dvacátých letech měl již několik následovníků. Za oficiální počátek historie medláneckého letiště je považován rok 1924, kdy zde byla uspořádána I. Národní soutěž plachtových letadel. Krátce po vzniku postihla aeroklub tragédie ve formě větrné smršti, která těžce poškodila většinu letadel. I přes to se zdejší plachtění dále rozvíjelo až do roku 1933, kdy se vůli policejnímu zákazu musel místní aeroklub přestěhovat do Čebína. Německá okupace v roce 1939 měla sice za následek zákaz létání, zabavení techniky a pronásledování pilotů, ale paradoxně se podepsala na rozvoji medláneckého letiště spíše kladně. Bylo z Čebína přestěhováno zpět na své původní působiště, a v roce 1942 zde byla započata výstavba výcvikového středisko pilotů Luftwafe. Vedoucí školy, rakouský plachtař Kalbacher, naštěstí na konci války nesplnil rozkaz o zničení techniky a budov a tak mohli předváleční členové poměrně brzy po osvobození převzít celý areál a začít znovu s leteckým výcvikem. Medlánecký aeroklub přežil i několik reorganizací počátkem padesátých let minulého století a pod hlavičkou Svazarmu přežil jako jeden z našich nejaktivnějších aeroklubů až do roku 1990, kdy se stal samostatným občanským sdružením, které pokračuje v úspěšné tradici.
Mnoho lidí, kteří náhodou zavítají na letiště, se domnívá, že slouží jen k zábavě hrstky vyvolených zbohatlíků. Troufnu si tvrdit, že nemají pravdu. Letecké sporty nepatří sice mezi levné koníčky a nestanou se asi nikdy lidovou zábavou, ale to se dá říci o jakékoli aktivitě, kterou je potřeba dělat pořádně a s plným nasazením a která vyžaduje prokázání znalostí a dovedností. V případě bezmotorového létání je nadšení a ochota dělat věci naplno a pro svého koníčka i něco udělat podstatnější, než finanční stránka věci.
Kromě aeroklubu slouží medlánecký areál, který má statut veřejného vnitrostátního letiště, i mnohým dalším organizacím a aktivitám, které vyžadují dostatek místa a je možné je sloučit s leteckým provozem. Od padesátých let minulého století zde funguje modelářské letiště. V době jeho vzniku zde byla vybudována dráha pro motorové a raketové upoutané modely. Ta postupně zanikla, když byly upoutané modely postupně vytlačeny radiově řízenými, ale její zbytky je možno v poli nedaleko modelářského letiště najít dodnes. V současné době slouží modelářům asfaltová startovací dráha. Z akcí pro veřejnost, které se zde odehrávají, je možno jmenovat příležitostné letecké dny zaměřené především na bezmotorová a ultralehká letadla, v roce 2001 zde byl při příležitosti dvacátého výročí brněnského balónového létání uskutečněn rekordní hromadný start horkovzdušných balónů (Balloon Jam, v rámci jednoho z prvních ročníků festtivalu Brno, město uprostřed Evropy). Na letišti se však neodehrává jen létání. V rámci možností daných dodržením podmínek bezpečnosti leteckého provozu využívají část areálu ke svým turnajům hráči paintbalu, turistické a dětské organizace, letiště ve večerních hodinách navštěvují pejskaři, potkáte zde jezdce na koních, při dobrých sněhových podmínkách využívají okolní cety i samotnou letištní plochu běžkaři, …
Protože se letiště nachází v místě, kde město přechází do okolní krajiny, leží na trase cyklistických výletů a vycházek lidí z blízkého okolí a stává se atraktivní zastávkou. V okolí se nachází několik značených cest, po některých z nich je vedená Medlánecká naučná stezka. Vynechat nelze ani přírodní památky Netopýrky (teplomilná společenstva) a Medlánecké kopce (stepní rostliny). Sama letištní plocha se stala útočištěm kolonie dnes již vzácných a ohrožených syslů.
Více informací najdete na stránkách Aeroklubu Brno-Medlánky http://www.akmedlanky.cz/
-
- Když je potřeba najít místo pro akci určené většímu počtu lidí, může posloužit letiště
-
- Když je potřeba najít místo pro akci určené většímu počtu lidí, může posloužit letiště
-
- Na okraji letištní plochy daleko od nejbližších domů hráči paintbalu nikoho neruší ani neohrožují
-
- Na okraji letištní plochy daleko od nejbližších domů hráči paintbalu nikoho neruší ani neohrožují
Zima je v plném proudu, konečně počasí přeje i lyžařům. Příroda je pokryta sněhem, na sjezdovkách je dostatek sněhu, stejně tak na běžeckých tratích. Chcete si i vy konečně letos dopřát pořádnou lyžovačku, přitom si ale užít třeba i nějakou tu lázeňskou proceduru? Vydejte se do Mariánských Lázní.
Mariánské Lázně můžete navštívit v létě i v zimě
Říkáte si, že jet v zimě do lázní je naprostý nesmysl? Opak je pravdou, stačí si ty lázně dobře vybrat. Ne všechny nabízí i zimní radovánky, v případě Mariánských Lázní se ale bát nemusíte. Navštívit je můžete v létě i v zimě, pobyt si v každém případě užijete. K návštěvě láká nejen zdejší kolonáda, procedury, minerální prameny a elegantní hotely, ale i sjezdovky.
Tip číslo jedna: Ski areál Mariánky
Proč hned vyrážet do míst vzdálených i desítky kilometrů, když se dá lyžovat přímo v Mariánských Lázních? Skiareál Mariánky vám nabídne hned tři sjezdovky. Ta nejdelší měří jeden kilometr a je vhodná jak pro začínající, tak středně pokročilé lyžaře. Díky umělému osvětlení si na ní můžete zalyžovat i večer. Další dvě sjezdovky jsou určeny spíše pro pokročilé lyžaře. Kromě sjezdovek pro dospělé se tu nachází i dětský ski park s lyžařským kolotočem a malými lanovými vleky.
Svahy obsluhuje kabinková lanovka na Krakonoš a další dva vleky, funguje tu i lyžařská škola a ve městě si můžete půjčit i vybavení. Samozřejmostí je parkování v areálu zdarma a možnost občerstvení v bufetu u spodní stanice lanovky a v restauraci u horní stanice.
Tip číslo dva: Ski areál Přimda
V pohoří Českého lesa se rozprostírá i známé rodinné lyžařské středisko, ski areál Přimda. Zalyžovat si můžete na dvou sjezdovkách, konkrétně na 500 m dlouhém slalomovém svahu s kotvovým dvojmístným vlekem a 330 metrů dlouhé cvičné louce s jednomístným talířovým vlekem. Těšit se můžete i na večerní lyžování za umělého osvětlení, je tu i prostor vyhrazený pro sáňkování a bobování. Přímo u vleku je i ski bar, samozřejmostí je i lyžařský servis.
Tip číslo tři: Ski areál Nové Hamry
Severně od nedalekých Karlových Varů se nachází v nadmořské výšce 720 – 860 metrů ski areál Nové Hamry. Na milovníky zimních sportů tu čekají sjezdovky o celkové délce 1300 metrů, které obsluhují čtyři vleky. Pokud s sebou budete mít děti, potěší vás dětský vlek i lyžařská škola, nachází se tu také půjčovna lyží a snowboardů.
Tip číslo čtyři: Ski areál Pernink
Severně od Karlových Varů můžete navštívit i ski areál Pernink se třemi uměle zasněžovanými sjezdovkami obsluhovanými vleky v délkách 100, 250 a 400 metrů, na děti tu čeká dětský vlek Baby lift. Samozřejmostí je i půjčovna vybavení, občerstvení, lyžařská škola a škola snowboardingu, potěší vás i možnost večerního lyžování.
Tip číslo pět: Ski areál Merklín
V podhůří Slavkovského lesa si můžete o víkendu a ve svátky zalyžovat i v malém lyžařském středisku v obci Merklín. Z Mariánských Lázní to sem máte něco málo přes 40 km. Na své si přijdou rodiny s dětmi i začínající lyžaři, nachází se tu 250 metrů dlouhá sjezdovka, kterou obsluhuje poma. Pod sjezdovkou se nachází restaurace, večer se dá lyžovat za umělého osvětlení.
V zimním období většinou turisté neabsolvují tolik kilometrů v přírodě, přesto je právě během ledna či února praktické si pořídit novou trekovou obuv. Je to dáno hlavně díky atraktivním cenám v obchodech s obuví, protože nabízejí mimosezonní slevy. Abyste však uskutečnili skutečně dobrý nákup, je zapotřebí vědět, podle jakých kritérií se mají trekové boty vybírat.
Vzhled samozřejmě může hrát svoji roli, neměl by však v žádném případě být hlavním ukazatelem. Podobně je to s cenou, byť samozřejmě někteří z vás mohou mít omezený rozpočet. Vězte ale, že kvalitní turistická obuv dnes nemusí vyjít na tisíce korun. Ve vybraných specializovaných obchodech se dá narazit na překvapivě kvalitní modely a značky, jež vás vyjdou klidně na méně než 1.000 Kč. U levných variant je však o to důležitější se starat o patřičné parametry.
Podrážka
Velmi podstatnou roli při výběru turistické obuvi hraje jejich podrážka. Trekové boty by měly mít přeci jen tvrdší podrážky, protože se předpokládá, že se v nich budete pohybovat v náročnějším terénu. Zároveň u nich nesmí chybět ani protiskluzová úprava, aby se minimalizovalo riziko uklouznutí někde v lese na stezce apod. Turistické boty mají mít členitější podrážku, díky níž se obuv dobře zachová na nezpevněném terénu, při chůzi na mokru a v dalších extrémních podmínkách.
Kotníkové boty
Jestliže se vybírá turistická obuv do náročnějšího terénu, je vždy lepší zvolit kotníkové modely. Ty vám totiž nabídnou lepší komfort během chůze a samozřejmě poskytují rovněž větší ochranu proti zraněním. Nízké boty totiž třeba při výšlapech do kopců někde v lesích mohou snadno způsobit vyvrtnutí kotníku při podklouznutí.
Šněrování
Ve městě jste na procházkách možná zvyklí nosit obuv bez šněrování. Ve volné přírodě však rozhodně zapomeňte na obuv bez tkaniček. Jedině s kvalitně zavázanými botami totiž neriskujete poranění kotníku a dalších částí chodidel a nohou.
Pevná špička
Při putování po lesních cestách se občas stane, že zakopnete o nějaký drn, větev, kmen stromu či kámen. Abyste si hned nezlomili palec, je vhodné si pořídit trekové boty, které mají dostatečně vyztužené špičky. Samozřejmě tím není myšlena kovová ochrana, jako je tomu v případě pracovní obuvi, ale špičky turistických bot byste neměli pouhým lehkým stiskem promáčknout, to nikdy není dobré znamení.
Velikost
Zatímco v běžné civilní obuvi, již používáte denně při chůzi po městě, si vystačíte s klasickými ponožkami, u turistických bot se předpokládá i nošení teplých ponožek, případně si někdo rovnou bere dva páry na sebe. Proto mají být trekové boty o něco větší než vycházková obuv. Zároveň je ale důležité, aby vás netlačila pata a prsty, jinak byste po pár kilometrech chůze měli zaděláno minimálně na nepříjemné puchýře. Jestliže v obchodě máte možnost si obuv vyzkoušet, setrvejte v ní alespoň několik minut, zkuste udělat pár kroků a různě ohýbat chodidla, abyste věděli, že jsou vámi vybírané trekové boty skutečně komfortní v každé poloze.
Máte před sebou letní dovolenou, ale výběr místa, kam se vydáte, jste nechali na poslední chvíli? Pořád ještě nevíte, kam se letos vydáte? Máme pro vás tip. Když dovolená, tak jedině v Čechách. Když v Čechách, tak jedině v Mariánských Lázních.
Dovolenou si zasloužíme
Celý rok pracujeme, staráme se o domácnost, točíme se kolem dětí a čtyřnohých kamarádů. Alespoň pár dní v roce si zasloužíme zapomenout na všechny starosti a vydat se na dovolenou, kde nic nebudeme řešit, maximálně co si dáme k jídlu nebo kam se půjdeme podívat.
Malebná krása Západních Čech
Západní Čechy jsou plné nádherných míst, která stojí za návštěvu. Namátkou můžeme jmenovat Bečov nad teplou, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, nebo Mariánské Lázně. Ty poslední jmenované jsou nejmladší z proslulého západočeského lázeňského trojúhelníku, přesto se mohou pochlubit zajímavou historií.
Není to tak dlouho, co na místě, kde dnes najdete elegantní hotely a kouzelný lázeňský park, stál prales a bažina. O léčivých pramenech, které tu vyvěrají, se sice vědělo už dávno, právě kvůli nepřístupné krajině se ale nevyužívaly. Až na konci 18. století se o ně začal víc zajímat lékař nedalekého kláštera v Teplé Josef Jan Nehr, který se rychle přesvědčil o jejich blahodárném účinku na lidské zdraví.
Byl to právě on, kdo se spolu s opatem kláštera Karlem Kašparem Reitenbergerem podílel na rozvoji města. Postupem času se Mariánské Lázně staly centrem společenského, kulturního i politického dění, zavítal sem dokonce britský král Edward VII., J. W. Goethe, Dr. Edvard Beneš a další významné osobnosti.
Co v Mariánských Lázních můžete zažít?
Kromě toho, že se zde můžete ubytovat v některém z mnoha lázeňských hotelů, penzionů nebo apartmánů, se samozřejmě můžete těšit na lázeňské procedury. Masáže, koupele, bahenní zábaly, plynové injekce i inhalace, to vše tu čeká jen na vás.
No ale lázně nejsou jen o procedurách, co byste to byli za lázeňské návštěvníky, kdybyste se neprošli lázeňským parkem, neochutnali některý z minerálních pramenů nebo lázeňskou oplatku, neposlechli si dominantu města Zpívající fontánu?
Víte, že ve městě a kolem něj najdete více než 100 vývěrů léčivých vod? Všechny prameny jsou studené a využívají se nejen při léčbě močového ústrojí. Ochutnat můžete Lesní pramen, Rudolfův pramen, Ambrožův pramen, Karolinin pramen, Ferdinandův pramen nebo Křížový pramen, najde se tu i jeden specifický pramen, a to Mariin pramen. To není vodní pramen, ale vývěr přírodního CO2, právě podle něj město dostalo své jméno.
V Mariánských Lázních najdete i několik vyhlídek a rozhleden, ze kterých se podíváte po širokém okolí, navštívit můžete i městské muzeum nebo park miniatur Boheminium. Za návštěvu stojí i Naučná stezka Geologický park.
No a když už ve městě projdete vše, můžete se vydat i za jeho okraj. Co takhle navštívit hrad Loket, Zámek Bečov nad Teplou, osadu Kladská, nebo pivovar Chodovar? Pro hráče golfu máme také tip, najdete tu mistrovské hřiště na světové úrovni.