Speleologičtí záchranáři slavili čtvrtstoletí

0
135
Roli "oběti" při letošním cvičení si vyzkoušela jedna z členek maďarské speleologické záchranné služby


Obec Rudice na Blanensku byla dějištěm součinnostního cvičení Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti. Pravidelná akce záchranářů měla letost slavnostnější charakter. Letos SZS slaví pětadvacáté výročí od svého založení.

Služba vznikla v roce 1982 po několika podzemních neštěstích. V té době u nás nic podobného neexistovalo a nebyl zde nikdo, kdo by byl schopen řešit krizové situace ve specifických podmínkách jeskyní. Jeskyňáři se proto rozhodli, že se musí naučit sami zvládat problémy v prostředí, které nikdo nezná lépe než oni.

Od skromných začátků, kdy bylo nutno vyvinout potřebné postupy a techniky a někdy doslova na koleně vyrobit potřebné pomůcky, se Speleologická záchranná služba vyvinula až do současné podoby, kdy se stala součástí integrovaného záchranného systému. Služba je dobrovolná a třicet záchranářů, osmnáct na Moravě a dvanáct v Čechách, vykonává činnost ve svém volném čase a za svou práci nedostávají žádný plat. Díky napojení na integrovaný záchranný systém jsou jeskynní záchranáři schopní zahájit akci do dvou hodin od svolání, při čemž průměrná doba dojezdu se pohybuje okolo půl hodiny. Díky spolupráci s hasiči naopak získávají v případě potřeby technické zázemí. V posledních letech dokonce zasahovali i v zahraničí.


Ve spolupráci se zahraničními záchrannými službami pomáhali čeští jeskynní záchranáři v roce 2002 se záchranou potapěče v jeskyních v maďarském Aggteleku. Díky této akci, na kterou vyjeli na vlastní náklady, zařadilo ministerstvo vnitra Speleologickou záchrannou službu mezi složky, které mohou být na státní náklady vyslány do zahraničí v rámci mezinárodní humanitární pomoci nebo na pomoc českým občanům, kteří se ocitnou v nouzi.

Co dělat když se dostanete do problémů v jeskyních? Volejte linku 150 nebo 112 a událost nahlaste jako Nehodu v jeskyni.

Obdobně jako v ostatních evropských zemích, tvoří i u nás část zásahů pomoc nikoli jeskyňářům, ale „civilistům“, kteří se z různých důvodů dostanou do problémů v jeskyních. Většina záchranných akcí probíhá v Moravském krasu, jakožto území nejvíce protkaném jeskynními systémy. Speleologičtí záchranáři sice vyjíždějí na ostrou akci zhruba dvakrát ročně, ale díky znalosti prostředí, jsou ve svém oboru nenahraditelní.