Havlíčkovy sady neboli Grébovka či Gröbovka je park anglického typu. Nachází se v Praze 2 na Královských Vinohradech. Ze severu je ohraničen ulicemi U Havlíčkových sadů a Rybalkovou a na jihu potokem Botič. Zahrada má výměru 11 hektarů. Z toho na 1,7 hektaru leží vinice. Tyto rozlehlé prostory jsou v nadmořské výšce 200 až 245 metrů, přičemž na nejvyšším místě se nachází vila Gröbovka s překrásnou vyhlídkovou terasou na Prahu. Hned pod ní je rozlehlá vinice propojená s terasou dvouramenným schodištěm, které je právě v rekonstrukci. Na úbočí vinice leží viniční pavilon ze dřeva. Zahrada je ohraničená ohradní zdí, pod svahem neširokým potokem Botič.
Tento park pochází z let 1871 až 1888. Už od počátku obklopoval vilu pražského průmyslníka Moritze Gröbeho. V parku se dnes vyskytuje kolem 120 druhů dřevin a žije zde 25 druhů ptáků. Téměř polovina z druhů zde i hnízdí. Jediné místo, které je i dnes úplně zchátralé je Grotta se skalkami ležící v severozápadní části zahrady. Před ní jsou fragmenty bývalé kašny, ve které kdysi stávala socha Neptuna. Do parku jsem vcházela ulicí Rybalkovou. Zde se nachází rozlehlé a krásné dětské hřiště se spoustou relativně nových herních prvků a dneska i se spoustou dětí, které ho při prvním vysvitnutí sluníčka využívají.
Ve druhé polovině 14. století Karel IV nechal založit na zdejších prosluněných stráních vinice. Později zde vznikly hospodářské usedlosti Horní a Dolní Landhauska. Roku 1870 koupil parcely i s usedlostmi pražský podnikatel Moritz Gröbe a na pozemku Horní Landhausky nechal vybudovat letní sídlo zvané tehdy „Villa Gröbe“.
Novorenesanční vila byla postavena v letech 1879–1881 podle projektu Antonína Barvitia. Autorem návrhů interiérů byl Josef Schulz. Stavbu prováděl stavitel František Havel. Autorem fresek na fasádě je vídeňský malíř Kugler. Plastická výzdoba interiérů je dílem sochaře Detema. Po smrti Gröbeho (v roce 1891) jeho dědicové areál neužívali, na jeho údržbu si vydělávali provozováním zahradnictví a zpřístupněním parku veřejnosti za poplatek. Na čas také prostor pronajali císařské rodině Habsburků. Z dochovaných materiálů víme, že zde pobývala princezna Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa a vnučka císaře Františka Josefa I., se svým manželem Karlem Ottou Windischgrätzem.
Dědicové nakonec vilu i s pozemky odprodali v roce 1905 vinohradské obci a ta 16. května 1906 areál zpřístupnila pod názvem Havlíčkovy sady. V té době už v okolí stála nová činžovní zástavba a původní odlehlé letní sídlo se ocitlo v centru rezidenční čtvrti. Spojenecké bombardování v únoru 1945 poškodilo objekty i park. Budova vily byla roku 1953 opravena architektem Pavlem Smetanou. Po té byla využívána jako Dům pionýrů a mládeže. Současná obnova přišla po několika desetiletích chátrání. Na celou rekonstrukci bedlivě dohlíželi památkáři a projektanti využili i dobovou dokumentaci. V prvním podlaží odvedli hlavní práci restaurátoři, kteří obnovili původní štukové stropy. Ten nad schodištěm nesl stopu i po pionýrech, kteří ve vile sídlili. V jeho středu byl totiž umístěn srp a kladivo. Opravu za zhruba 200 miliónů korun zaplatila společnost CEELI Institut, která získává prostředky společnost z vládních dotací, nadací nebo příspěvků soukromých společností. Radnice druhé městské části přispěla ještě 12,6 miliónu na rekonstrukci Havlíčkových sadů. V současné době ale vila slouží hlavně jako školicí centrum pro právníky a soudce, příležitostně i jako kulturní centrum.
První koncert pro veřejnost pořádal ve středu 7. července 2004 v částečně zrekonstruované Gröbeho vile v Havlíčkových sadech její nájemce, CEELI Institut, který vilu od roku 2003 rekonstruoval a má ji od městské části pronajatu na 50 let. Vystoupil zde Barokní soubor ‘Accento’. V Gröbeho vile by se kulturní a společenské akce měly konat pravidelně. Jak vyplývá ze smlouvy o rekonstrukci a pronájmu, městská část bude mít možnost pořádat koncerty na terase, a to nejméně šestkrát ročně. Hlavní konferenční místnost vily bude mít šestkrát do roka k dispozici pro přednášky či zasedání zastupitelstva a v přístupných prostorách se každý rok budou moci konat dvě výstavy. Všechny akce mají být koordinovány tak, aby nebyl narušen provoz Gröbeho vily, současného pražského sídla CEELI Institutu o.p.s. První akcí pro veřejnost, která tady proběhla po úplném dokončení pak bylo zářijové vinobraní.
Další dominantou místa je Dolní Landhauska, novorenesanční vila ve spodní části parku, postavená roku 1871. Stojí pod členěnými terasovitými zahradami u břehu Botiče. V rámci rekonstrukce v roce 2007 získala novou střechu a fasádu. Do soukromých rukou byl objekt prodán dříve, než byly Havlíčkovy sady svěřeny Městské části Praha 2.
Na místě bývalých „Hor viničných“ je dnes památkově chráněná vinice. V současné rozloze byla založena při stavbě areálu v příkrém svahu navýšeném navážkou z vinohradského tunelu. Mezi válkami se jmenovala Primátorská. Na konci druhé světové války byla hodně poškozena a pak nadále pustla. V letech 1992–1993 byla obnovena na náklady Městské části Praha 2. Nyní má rozlohu 1,7 ha a ročně produkuje 4000 litrů vína. Jsou zde pěstovány odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Dornfelder, Rulandské šedé a Rulandské modré a od roku 1997 se zde každoročně koná „Vinohradské vinobraní“. „Víno z Gröbovky” v místě vypěstované je možno zakoupit i v přilehlém Viničním altánu.
Viniční altán je překrásná chráněná kulturní památka, která byla obnovena v letech 2002–2004 v nákladu 20 milionů korun. Při rekonstrukci byla vytvořena replika dřevěné historické konstrukce altánu včetně dekorativních prvků, byly opraveny zděné části, schodiště s vyhlídkou za altánem a obnovena břidlicová střecha. Přistaven byl viniční sklípek zahloubený do svahu. Altán funguje jako kavárna a vinný šenk, jsou tady provozovány svatby i různé společenské akce. V rozlehlém sále s prosklenou stěnou najdete i spoustu krásných a zdařilých obrazů. Nechybí ani květiny, které navodí atmosféru přírody. Na přírodu v parku můžete koukat prosklenou stěnou a při tom si dávat třeba zrovna místní vínko.
Podle podnikatelského záměru provozovatele Viničního altánu, slouží zrekonstruovaný objekt především jako místo příjemného posezení u kvalitního vína a různých chuťovek a delikates od vídeňských uzenářů a výrobců sýra z různých částí Rakouska. Ty se podávají v proslulých rakouských vinných výčepech nazývaných „Heurige“. Altán o ploše 125 metrů čtverečních pojme podle charakteru použité stolové úpravy kolem šedesáti hostů. V létě na okolních plochách pochopitelně víc. Plochu altánu kromě toho zvětšují i terasy. Vrchní terasa má 37 metrů čtverečních a je z ní úchvatný výhled na Prahu mezi krajkovím dřevěných vyřezávaných ornamentů, a čelní terasa má dokonce asi sto metrů čtverečních
Hostům je ale především nabízeno originální víno z hroznů, které na vinici Gröbovka již řadu let fundovaně pěstuje vinohradník Antonín Tureček. A tak zde můžeme vychutnat jeho Rýnský ryzlink, Müller Thurgau, Rulandské modré a šedé nebo na Modrý Portugal. Pokud přes den nemáte zrovna chuť na víno můžete si tady dát i řadu různých výborných káviček nebo čokolád. Já jsem zvolila horkou a hořkou čokoládu se zmrzlinou a šlehačkou a byla naprosto vynikající a hlavně na začátku února opravdu zahřála i přes rozpouštějící se zmrzlinu.
