Studium a stáž v zahraničí
Pět slečen na cestě za studiem arabštiny IV. díl – Škola
Do nového domova jsem dorazily až za tmy. Ale nadšení nás nabylo takovou
energií, že jsme se hned daly do úklidu a vynášení harampádí
z pokojů. Pan Nabíl nám ukázal volný pokoj v prvních poschodí,
kam jsme mohly všechno nanést.
Jelikož jsme se na úzkých schodech do prvního patra všechny motaly,
rozhodla jsem se jít prozkoumat cestu na nejbližší zastávku autobusů a
mikrobusů, abych zjistila cestu do školy.
Do nového domova jsem dorazily až za tmy. Ale nadšení nás nabylo takovou energií, že jsme se hned daly do úklidu a vynášení harampádí z pokojů. Pan Nabíl nám ukázal volný pokoj v prvním poschodí, kam jsme mohly všechno nanést.
Jelikož jsme se na úzkých schodech do prvního patra všechny motaly, rozhodla jsem se jít prozkoumat cestu na nejbližší zastávku autobusů a mikrobusů, abych zjistila cestu do školy. Nechtěly jsme zahálet a začít chodit do školy co nejdříve.
Na průzkum se se mnou vydal Anas. Došli jsme k bráně „Báb Šarqí“ (Bab Sharqi, باب شرقي), kde byla nejbližší zastávka autobusů. Zjistili jsme, že žádný autobus odtud nejede přímo do čtvrti al-Mazza (Mezzeh, المزة) , kde byla naše škola. Sedli jsme si na zahrádku a já si dala konečně syrské pivo „Baradu“. Sice mě číšník pořád tvrdil, že má jen nealkoholické pivo, ale já se smála a opakovala, že chci jen Baradu. Nakonec se rozesmál taky, posunkem zavolal pomocníka a ten zřejmě skočil pro pivo do nejbližšího obchodu. Mezitím jsme se dali s číšníkem do řeči a on nám jen potvrdil, že ani z Báb Šarqí, ani z Báb Tůmy (Bab Tuma, بال توما) přímý autobus do Mezzeh nejede.
Vrátila jsme se domů a cestou jsem koupila první základní pomůcku do každé domácnosti – postřik proti švábům. Nepostradatelná toť věc! Samozřejmě nás jeden pěkný, velký přivítal v koupelně hned po nastěhování.
Anas se nabídl, že ráno pro nás přijede a do školy nás poprvé doveze, že se ještě zkusíme zastavit na univerzitu, kde se konají taktéž letní kurzy arabštiny a kde, dle něj, je výuka kvalitnější než v našem zvoleném Jazykovém institutu.
U Anase jsme si později zvykly, že když něco slíbil, vždy to splnil, jen jeho čas a náš čas byl rozdílný. Takže když řekl, že přijede v 08:00, věděly jsme, že přijede v 10:00. A to i tentokrát. Ale nakonec druhý den ráno, když už jsme byly celé netrpělivé a jeho mobil byl stále vypnutý, zavolal, řekl, že už je na cestě a s malým, dvouhodinovým zpožděním dorazil.
Na univerzitě opravdu letní kurz probíhal také, ovšem byl již plný a ani v jediné třídě nebylo místo. Pokračovali jsme tedy v cestě do Jazykového institutu v Mezzeh. Příjemným zjištěním bylo, že si mě v kanceláři pamatovali, když jsem domlouvala detaily a přihlášky z Brna. Dalším příjemným zjištěním bylo, že zrovna otevřeli nový kurz pro začátečníky, takže Veronika s Natálkou, nebudou muset dohánět již jedoucí kurz. Kurz začal na začátku června.
Vyplnily jsme přihlášku, dostaly složenku a žádost o vyšetření na AIDS do místní nemocnice. Díky této žádance ze školy bylo provedení krevního testu zdarma. Odjely jsme rovnou do nemocnice, abychom testy měly co nejdříve, a konečně mohly se studiem začít. Takový bezbolestný a rychlý odběr krve snad neměla nikdy žádná z nás. Poté jsme odjely do banky zaplatit školné, ale banka měla již zavřeno. Nehledě jsme neustále „vtipkovaly“, zda je vhodné platit školné bez výsledků testu…
Druhý den jsme se tedy dostavily pro výsledky, samozřejmě negativní a opět jely do banky, která byla opět zavřená. Takže dalšího dne brzy ráno, ještě před začátkem školy, jsme jely do banky, zaplatily a hurá do školy.
Tam nás nejdříve čekal rozřazovací test. Skládal se z gramatiky a nakonec krátké slohové úlohy o naší první noci v Damašku. Po tomto testu bylo nezbytné ještě mluvit osobně s ředitelem institutu, který nás pak dle svého rozvážení zařadil do vhodné třídy.
Ve škole bylo pět úrovní. První byla pro začátečníky, pátá pro nejlepší. Musím říct, že test těžký nebyl, s panem ředitelem se dalo mluvit o čem člověk tak nějak chtěl, zeptal se na práci, na školu, a jelikož jsem slovíčka o mé práci znala, mluvila jsem celkem plynule, i když jsem arabštinu studovala naposledy před třemi roky.
Veronika s Natálkou šly rovnou bez testu do začátečníků, Pavla s Markétkou šly do pátého ročníku a mě samotnou poslal do čtvrtého. Ovšem než se pan ředitel rozmyslel, bylo téměř půl vyučovacího dne za námi, takže jsme ve třídě první den strávily pouze hodinu a půl.
Když jsem si sedla do třídy, vzbudila jsem celkem pozornost, ještě aby ne, když jsem ve třídě byla jediná světlá dívka. Všimla jsem si jen zahalených Turkyň, ostatní jsem si nebyla jistá, kam zařadit. Četli zrovna nějaký článek o Islámu, o kterém poté živě diskutovali.
Já si dovolím říct, že o islámu něco vím, ale abych se o něm bavila v arabštině a opravdu o detailech, tak to jsem nezvládla. V článku jsem rozuměla možná z celé strany deseti slovíčkám, no vyloženě jsem se tam trápila. Jen jsem si opakovala, že začátky jsou prostě těžký. Byla jsem neskutečně šťastná, když zazvonilo. Někteří spolužáci mě přišli přivítat, představit se, mnozí z nich byli z Azerbajdžánu, Pakistánu a Turecka. Byli moc milí, ale jejich plynulá arabština a již dvouletý pobyt v Sýrii, plný pouze studiem arabštiny, mě nakonec přesvědčil, že půjdu za panem ředitelem a nechám se přeřadit do lehčí, třetí úrovně. U ředitelny jsme se srazily i s Pavlou a Markétou, které řešily stejný problém a šly žádat o přeřazení do úrovně čtvrté.
Druhého dne jsem tedy nastoupila opět do nové třídy. Byla menší. Místo 30 studentů tam bylo tak 12. Jediné místo bylo v první lavici u dveří. Přes uličku vedle mě seděli dva mladíci z Pákistánu, které můj příchod opravdu překvapil. Ten blíž ke mně, Nádir, ležel první hodinu na lavici, jen na mě koukal, jak na nějaký zázrak, a celou hodinu vydržel opakovat, Linda, Linda z České republiky. Musela jsem se tomu smát. Ostatní spolužáci byli z Turecka, Ázerbajdžánu, Německa, Rumunska a Itálie.
Dalšího dne, když jsem přišla do třídy, seděl Nádir v mé lavici. Řekla jsem mu: „Tady sedím já“, a on ukázal na místo vedle sebe a říká: „Však tady máš místo, můžeme sedět přeci spolu.“ Jeho krajan a kamarád si přesedl na Nádirovo místo, přišoupl si lavici blíž k té naší, a tak jsem po zbytek kurzu seděla mezi dvěmi, dvacetiletými mladíky z Pákistánu.
Škola v Sýrii je známá svou těžkostí, ale ani tak jsme netušily, co nás opravdu čeká. Začínalo se ráno, v 09:00. Vždy se začalo s novým článkem. Učitel, který mluvil pouze a jen arabsky, nám začal vysvětlovat nová slovíčka, co znamenají a vždy napsal na tabuli větu, ve které to nové slovíčko použil. Rychlost toho celého byla opravdu neskutečná a miniaturní škrabopis pana učitele nečitelný. V 10:30 zazvonilo na přestávku. V blízkosti naší školy byl malý obchůdek s čerstvými ovocnými džusíky a plackami se sýrem a zeleninou. O přestávce se tam sešla půlka školy.
V 11:00 zazvonilo opět na výuku, která končila v 12:30. V této hodině a půl jsme článek všichni museli přečíst, poté se zavřela učebnice a my se střídali před tabulí a z paměti odříkávali, co si pamatujeme z článku. Bylo to opravdu těžké, kór, když nových slov bylo každý den nepočítaje. Na konci hodiny, asi jen tak na odpočinek, učitel chodil mezi lavicemi a zkoušel nás z nových slov, na které jsme hned museli vytvořit nějakou větu.
Pokud jste se po škole nenaučili jak lekci toho dne, a alespoň velkou část z lekce na den druhý, nedalo se to víceméně zvládnout. Holky se opravdu učívaly poctivě až do noci, kolikrát ani nechtěly jít ven. Já to vzdala, řekla jsem si, že se zkusím učit tím, že budu chodit právě ven mezi místní a témata z článku procvičovat konverzací.
Do školy jsme nakonec ráno jezdívaly taxíkem. Jelikož nebyl problém vézt více lidí, než je sedadel, jak jsem již zmiňovala dříve, cena za taxi pro nás pět byla srovnatelná, jako jet autobusem se dvěmi přestupy. Nazpátek jsme již jezdívaly autobusem a z centra chodily pešky. Aspoň jsme se mohly stavit po cestě na oběd a na výbornou zmrzlinu na tržišti.
Pokračování příště…
BARAKA
Centrum pro kultury Blízkého východu a severní Afriky
Blízký východ i severoafrické státy jsou nejbližší sousedé Evropy. Své kořeny zde mají i tři velká náboženství – judaismus, křesťanství a islám – která tolik ovlivnila osud Evropy i západního světa. Je tak paradoxní, že dnes mnoho Evropanů na tyto regiony pohlíží spíš jen jako na nebezpečné a zaostalé. Občanské sdružení Baraka by tak chtělo nejen ony pozitivní věci připomenout, ale podílet se take na odstraňování předsudků a vzájemných nedorozumění, chce přispět k dialogu a porozumění mezi oběma regiony, zlepšení informovanosti a vzdělání Evropanů o Blízkém východě a severní Africe a povzbuzení vzájemné kulturní výměny. http://www.albaraka.cz/
Studium a stáž v zahraničí
Jak na jazykové pobyty s angličtinou v zahraničí
Rádi cestujete, nebojíte se pobytu v cizí zemi a chcete si zlepšit
angličtinu? Rádi byste jazykový kurz úspěšně zakončili jednou
z mezinárodně uznávaných zkoušek nebo si chcete dovolenou u moře
zpestřit pár hodinami s lektorem? Vyzkoušejte jazykové pobyty
v zahraničí.
Rádi cestujete, nebojíte se pobytu v cizí zemi a chcete si zlepšit angličtinu? Rádi byste jazykový kurz úspěšně zakončili jednou z mezinárodně uznávaných zkoušek nebo si chcete dovolenou u moře zpestřit pár hodinami s lektorem? Vyzkoušejte jazykové pobyty v zahraničí. Získáte mnoho výhod. Naučit se jazyk v místě, kde vznikl a hovořit s rodilými mluvčími, je totiž nejefektivnější způsob, jak dostat angličtinu do krve. Než ale zadáte do vyhledávače výrazy „jazykové pobyty angličtina“, přečtěte si pár tipů, které jsme pro vás připravili. Vycházejí z léty prověřených zkušeností s jazykovými kurzy angličtiny v zahraničí.
Na zkoušku vám 14 dní pravděpodobně nestačí
Pokud si chcete angličtinu zlepšit kvůli budoucímu zaměstnání a mít v životopisu i certifikát, lze se zaměřit na studium, při kterém můžete získat mezinárodně uznávané zkoušky. Angličtina v zahraničí se učí snadněji a výsledek vás tak může rázem posunout v kariéře. Můžete získat třeba First Certificate in English (FCE) nebo Certificate in Advanced English (CAE) a další. Kurzy se zkouškou ale vyžadují, abyste si na studium vyhradili minimálně deset týdnů. Důležitá je i vaše znalost jazyka, pokročilost v angličtině by měla odpovídat úrovni „pokročilý“.
Pokud je vám víc než 50, vydejte se na kurz pro seniory
Jazykové školy již vědí, že lidé nad 50 let chtějí trávit svou dovolenou aktivně, mají touhu se učit a zdokonalovat, jsou solventní a jejich děti odrostly a tráví volný čas samy. Jazykové kurzy v zahraničí pro věkovou skupinu 50+ je trend, který je nyní in. Ke všem specifikům chtějí klienti navíc ve vybrané destinaci vedle relaxace i poznávat kulturní památky a studovat. Nejčastějším jazykem, ve kterém se starší generace touží zdokonalit, je právě angličtina. Seniorské jazykové pobyty s výukou angličtiny jsou pro začátečníky i pokročilé a tempo výuky odpovídá věkové kategorii. Jazykové školy se snaží třídy sestavit ze skupin lidí stejné generace, aby si klienti se svými novými příteli měli o čem povídat. Škola také mnohdy pořádá pro své studenty speciálně připravený doprovodný program.
Studujte angličtinu a pracujte
Pokud chcete zároveň pracovat a studovat, naplánujte si pár týdnů nebo měsíců třeba na Novém Zélandu. Se statusem studenta zde můžete získat roční vízum Working Holiday Visa, které je určeno cestovatelům a studentům ve věku 18–35 let. Žádosti o speciální víza pro program Working Holiday Scheme, která zahrnují i pracovní povolení, se přijímají každý rok od 1. března. Při dlouhodobém jazykovém pobytu budete muset hovořit s rodilými mluvčími a procvičíte si angličtinu v běžných situacích. Můžete si zvolit typ kurzu, který odpovídá vašim znalostem a pokročilosti. Jazykový kurz se dá absolvovat například v Aucklandu nebo Wellingtonu.
Studujte angličtinu u moře
Jen si to představte: ráno se jdete svlažit do moře, potom pár hodin strávíte ve třídě studiem angličtiny a odpoledne relaxujete na pláži nebo se vydáte na výlet. Jazykové kurzy v zahraničí u moře jsou velmi vyhledávané všemi generacemi. Co třeba studium angličtiny na Maltě? Pokud máte rádi Středomoří a nechce se vám cestovat daleko, zvolte pobyt na tomto krásném ostrově, kde je angličtina druhým úředním jazykem. Kromě lekcí v jazykovém kurzu angličtiny se můžete toulat třeba v ulicích Valetty, nebo poznávat historii i přírodní krásy půvabného ostrova. Pobyty u moře s výukou angličtiny jsou vhodné například pro juniory. Děti jsou ve zdravém prostředí a zlepší se v cizím jazyce pod vedením zkušených lektorů a animátorů. Mohou tak zažít velmi nevšední prázdniny.
Studium a stáž v zahraničí
Bournemouth a okolí: skvost jižní Anglie
Bournemouth je město na jihu Anglie čítající 160 000 obyvatel.
Bournemouth je známý jako letní letovisko pro Angličany, především
Londýňany, kteří sem jezdí za slunným počasím, plážemi a
přímořským životem.
Bournemouth je město na jihu Anglie čítající 160 000 obyvatel. Bournemouth je známý jako letní letovisko pro Angličany, především Londýňany, kteří sem jezdí za slunným počasím, plážemi a přímořským životem. O tom, že je Bournemouth skvělý cíl pro návštěvu svědčí i fakt, že se toto město nachází na Jurském pobřeží, 135 km dlouhém přímořském úseku, který byl dokonce zapsán do Světového dědictví UNESCO. Z Londýna to sem navíc není daleko, cesta trvá jen pár hodin.
Při své návštěvě Bournemouthu by měl každý navštívit Bournemouth Eye, vyhlídkový balón, který zároveň slouží jako rozhledna. Turisty vynese až do výšku 150 m, odkud je možné vidět 32 km dlouhé panorama okolí. Bournemouth si každý turista užije trochu jinak, jelikož toto město nabízí pro každého trochu něco jiného. Ti, kteří chtějí nasát tu pravou rekreační a letní atmosféru tohoto letoviska by mohli ocenit možnost pronajmout si malé plážové chatičky. Mladí lidé si zase zamilujou Bournemouth, jelikož to zde opravdu žije. Sídlí zde dvě univerzity a přes léto se sem vypraví spousta studentů na kurzy do jazykové školy. Ti si zde pak uživají především nejen nespočetné množství barů a typických anglických hospůdek, ale i výstavy, představení a koncerty ve vyhlášeném Bournemouth International Centre, ve kterém už vystoupilo nemálo světově známých celebrit.
Bournemouth se pyšní i nádherným okolím. Zajímavá jsou například blízká městečka Poole a Christchurch, město Salisbury nebo lázeňské město Bath. Bournemouth je i výhodné výchozí místo pro návštěvu vyhlášeného monumentu Stonehenge. A pokud vás zajímají raději přírodní skvosty, zalíbí se vám místa podél Jurského pobřeží, ke kterým patří například přírodní oblouk u Durdle Door, zátoka u Lulworth Cove nebo ostrav Isle of Portland. Dále na východ pak najdete i národní park New Forest National Park oblíbený k turistice a jízdě na kole.
Bournemouth je čím dál oblíbenější destinací pro krátkodobé i dlouhodobé pobyty cizinců. Spousta se jich sem vypraví na jazykové kurzy anglie. Takový pobyt je skvělou kombinací ke studiu angličtiny a prožití rekreační dovolené. Zdejší jazyková škola/jazykové školy se pyšní kvalitními lektory, skvělým vybavením a bohatým odpoedním programem. Dlouhodobě sem odjíždí nemálo Čechů za prací nebo studiem na jedné z univerzit.
Bournemouth si ale užijete i pokud máte na návštěvu jen pár hodin. Rozhodně na něj proto nezpomeňte při plánování vaší dovolené!
Bournemouth je město na jihu Anglie čítající 160 000 obyvatel. Bournemouth je známý jako letní letovisko pro Angličany, především Londýňany, kteří sem jezdí za slunným počasím, plážemi a přímořským životem. O tom, že je Bournemouth skvělý cíl pro návštěvu svědčí i fakt, že se toto město nachází na Jurském pobřeží, 135 km dlouhém přímořském úseku, který byl dokonce zapsán do Světového dědictví UNESCO. Z Londýna to sem navíc není daleko, cesta trvá jen pár hodin.
Při své návštěvě Bournemouthu by měl každý navštívit Bournemouth Eye, vyhlídkový balón, který zároveň slouží jako rozhledna. Turisty vynese až do výšku 150 m, odkud je možné vidět 32 km dlouhé panorama okolí. Bournemouth si každý turista užije trochu jinak, jelikož toto město nabízí pro každého trochu něco jiného. Ti, kteří chtějí nasát tu pravou rekreační a letní atmosféru tohoto letoviska by mohli ocenit možnost pronajmout si malé plážové chatičky. Mladí lidé si zase zamilujou Bournemouth, jelikož to zde opravdu žije. Sídlí zde dvě univerzity a přes léto se sem vypraví spousta studentů na kurzy do jazykové školy. Ti si zde pak uživají především nejen nespočetné množství barů a typických anglických hospůdek, ale i výstavy, představení a koncerty ve vyhlášeném Bournemouth International Centre, ve kterém už vystoupilo nemálo světově známých celebrit.
Bournemouth se pyšní i nádherným okolím. Zajímavá jsou například blízká městečka Poole a Christchurch, město Salisbury nebo lázeňské město Bath. Bournemouth je i výhodné výchozí místo pro návštěvu vyhlášeného monumentu Stonehenge. A pokud vás zajímají raději přírodní skvosty, zalíbí se vám místa podél Jurského pobřeží, ke kterým patří například přírodní oblouk u Durdle Door, zátoka u Lulworth Cove nebo ostrav Isle of Portland. Dále na východ pak najdete i národní park New Forest National Park oblíbený k turistice a jízdě na kole.
Bournemouth je čím dál oblíbenější destinací pro krátkodobé i dlouhodobé pobyty cizinců. Spousta se jich sem vypraví na jazykové kurzy anglie. Takový pobyt je skvělou kombinací ke studiu angličtiny a prožití rekreační dovolené. Zdejší jazyková škola/jazykové školy se pyšní kvalitními lektory, skvělým vybavením a bohatým odpoedním programem. Dlouhodobě sem odjíždí nemálo Čechů za prací nebo studiem na jedné z univerzit.
Bournemouth si ale užijete i pokud máte na návštěvu jen pár hodin. Rozhodně na něj proto nezpomeňte při plánování vaší dovolené!
Studium a stáž v zahraničí
Z ČZU do exotické INDIE
Vzdělání je důležitá věc, vysoká škola je potřeba pro nabytí
vědomostí a získání studijních návyků, ale zkušenost se počítá
třikrát tolik. Jsem studentkou ČZU magisterského oboru Economics and
Management a dostala jsem se na stáž do Evropského parlamentu v Bruselu
a vzápětí na stáž přes AIESEC do Indie.
Vzdělání je důležitá věc, vysoká škola je potřeba pro nabytí vědomostí a získání studijních návyků, ale zkušenost se počítá třikrát tolik. Jsem studentkou ČZU magisterského oboru Economics and Management a dostala jsem se na stáž do Evropského parlamentu v Bruselu a vzápětí na stáž přes AIESEC do Indie.
Evropský parlament si klade vysoké požadavky pro přijetí stážistů, stejně jako ostatní evropské instituce, úspěšnost přijetí je asi 3 %. Pracovala jsem ve Výboru pro zemědělství a regionální rozvoj. Je zajímavé vidět, jak taková instituce funguje a jak se kují politické pikle na úrovni EU, člověk dostane mnohem větší rozhled a dostane se do blízkosti velkých hráčů.
Nicméně politici jsou taky jenom lidi, mají svoje přednosti i chyby. Zkušenost v Bruselu pro mě byla taková hořko sladká, některé věci a postupy mi připadaly absurdní, zdlouhavé řízení ve všech směrech, překlady každé i menší změny do všech jazyků, přesuny do Štrasburku. Ale videla jsem i pozitivní proslovy některých politiků a názory, které mají budoucnost. Zkušenost to byla více než hodnotná a získala jsem kontakty na skvělé lidi.
Už během stáže v Bruselu jsem si začala hledat stáž přes AIESEC na dalších půl roku tak, abych si vyplnila celý akademický rok. Dostala jsem se na stáž do Indie, do města Hyderabad, což je cca. uprostřed Indického subkontinentu, do společnosti Surana Ventures Ltd., která vyrábí solární články a solární moduly. Moje práce je mezinárodní marketing a prodej solárních panelů do Evropy.
Indie není země pro lehčí povahy, člověk se musí připravit na těžší podmínky a obrnit se trpělivostí. Nicméně si myslím, že obecný názor Evropanů o Indii je úplně jiný něž realita a je pokřivený médii. Ano, životní podmínky jsou těžší, je tu hodně lidí, tak člověk musí trochu více bojovat o svoje místo na slunci. Ale Indie je bohatá země, problém je, že v lidech je ještě stále zakořeněný systém kast, takže bohatství se prostě nepřerozděluje.
Jsou však věci, ve kterých vidím, že jsou Indové dále než Evropané. Je to jejich mentalita, lidé jsou tu obecně šťastnější, ať jde o člověka, který žije bídně nebo o člověka z vyšší kasty, dokážou být více spokojení se svým životem. Také mají větší respekt jedem k druhému a dokážou lépe akceptovat náboženské a kulturní rozdíly. Jenom v naší kanceláři pracuji společně hinduisté s muslimy a křesťany. Všichni se vzájemně respektují, po práci si nasadí třeba i burku a odejdou domů praktikovat zvyky jim vlastní. Máme se v tomto ohledu, co učit.
Na tomto tématu spolupracujeme se studentskou organizací AIESEC, která pomáhá studentům, poznávat cizí kultury, aktivně se zapojit v dobrovolnických programech, či získávat profesionální zkušenosti v zahraničí.
Práce ve firmě je zajímavá a zároveň perfektně sedí k tématu mé diplomové práce o obnovitelných zdrojích energie. Můj šéf mi dává docela volnou ruku, co se týče organizace mé práce mezinárodního marketingu, ale to zároveň vyžaduje více úsilí z mé strany. Pracovni doba je v naší firmě i v sobotu, na to se zvyká hůře. Nicméně mám dohodu, že občas vyrazím na víkend výletovat po okolí. Má stáž v Indii není ještě ani v polovině a já už vím, že nepřijedu domů stejná, jako když jsem odjížděla.
Možnost mezinárodní stáže je podle mě nenahraditelná zkušenost, není to jen o poznání kultur, či pracovní zkušenosti, ale dodá to člověku mnohem větší rozhled, člověk vidí mnohem více možností, jak si poradit v různých situacích. Vyžaduje to ale hodně úsilí a vlastní iniciativy, „Strech yourself to the limits!“ Kateřina Jirková Hyderabad, Indie 38° Celsia (ve stinu)
Vzdělání je důležitá věc, vysoká škola je potřeba pro nabytí vědomostí a získání studijních návyků, ale zkušenost se počítá třikrát tolik. Jsem studentkou ČZU magisterského oboru Economics and Management a dostala jsem se na stáž do Evropského parlamentu v Bruselu a vzápětí na stáž přes AIESEC do Indie.
Evropský parlament si klade vysoké požadavky pro přijetí stážistů, stejně jako ostatní evropské instituce, úspěšnost přijetí je asi 3 %. Pracovala jsem ve Výboru pro zemědělství a regionální rozvoj. Je zajímavé vidět, jak taková instituce funguje a jak se kují politické pikle na úrovni EU, člověk dostane mnohem větší rozhled a dostane se do blízkosti velkých hráčů.
Nicméně politici jsou taky jenom lidi, mají svoje přednosti i chyby. Zkušenost v Bruselu pro mě byla taková hořko sladká, některé věci a postupy mi připadaly absurdní, zdlouhavé řízení ve všech směrech, překlady každé i menší změny do všech jazyků, přesuny do Štrasburku. Ale videla jsem i pozitivní proslovy některých politiků a názory, které mají budoucnost. Zkušenost to byla více než hodnotná a získala jsem kontakty na skvělé lidi.
Už během stáže v Bruselu jsem si začala hledat stáž přes AIESEC na dalších půl roku tak, abych si vyplnila celý akademický rok. Dostala jsem se na stáž do Indie, do města Hyderabad, což je cca. uprostřed Indického subkontinentu, do společnosti Surana Ventures Ltd., která vyrábí solární články a solární moduly. Moje práce je mezinárodní marketing a prodej solárních panelů do Evropy.
Indie není země pro lehčí povahy, člověk se musí připravit na těžší podmínky a obrnit se trpělivostí. Nicméně si myslím, že obecný názor Evropanů o Indii je úplně jiný něž realita a je pokřivený médii. Ano, životní podmínky jsou těžší, je tu hodně lidí, tak člověk musí trochu více bojovat o svoje místo na slunci. Ale Indie je bohatá země, problém je, že v lidech je ještě stále zakořeněný systém kast, takže bohatství se prostě nepřerozděluje.
Jsou však věci, ve kterých vidím, že jsou Indové dále než Evropané. Je to jejich mentalita, lidé jsou tu obecně šťastnější, ať jde o člověka, který žije bídně nebo o člověka z vyšší kasty, dokážou být více spokojení se svým životem. Také mají větší respekt jedem k druhému a dokážou lépe akceptovat náboženské a kulturní rozdíly. Jenom v naší kanceláři pracuji společně hinduisté s muslimy a křesťany. Všichni se vzájemně respektují, po práci si nasadí třeba i burku a odejdou domů praktikovat zvyky jim vlastní. Máme se v tomto ohledu, co učit.
Na tomto tématu spolupracujeme se studentskou organizací AIESEC, která pomáhá studentům, poznávat cizí kultury, aktivně se zapojit v dobrovolnických programech, či získávat profesionální zkušenosti v zahraničí.
Práce ve firmě je zajímavá a zároveň perfektně sedí k tématu mé diplomové práce o obnovitelných zdrojích energie. Můj šéf mi dává docela volnou ruku, co se týče organizace mé práce mezinárodního marketingu, ale to zároveň vyžaduje více úsilí z mé strany. Pracovni doba je v naší firmě i v sobotu, na to se zvyká hůře. Nicméně mám dohodu, že občas vyrazím na víkend výletovat po okolí. Má stáž v Indii není ještě ani v polovině a já už vím, že nepřijedu domů stejná, jako když jsem odjížděla.
Možnost mezinárodní stáže je podle mě nenahraditelná zkušenost, není to jen o poznání kultur, či pracovní zkušenosti, ale dodá to člověku mnohem větší rozhled, člověk vidí mnohem více možností, jak si poradit v různých situacích. Vyžaduje to ale hodně úsilí a vlastní iniciativy, „Strech yourself to the limits!“ Kateřina Jirková Hyderabad, Indie 38° Celsia (ve stinu)