Connect with us

Historické památky a města

Muzeum Karlova mostu se právě otevírá

Při příležitosti významného výročí 650 let existence Karlova
mostu, který patří k základním sybolům Prahy, se otevírá Muzeum
Karlova mostu v prostorách bývalého křížovnického špitálu a
spodní části kostela sv. Františka.

Published

on

Karlův most je unikátní, světově proslulou památkou. Patří neodmyslitelně k základním symbolům Prahy. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla idea vybudování stálé expozice, jejímž smyslem je prezentovat kulturněhistorický kontext založení, vývoje a současnosti této výjimečné stavby.

S původní myšlenkou přišel ing. arch. Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu ČR. Záštitu nad projektem převzal pan primátor Pavel Bém. Od podzimu loňského roku začaly intenzivní přípravy celého projektu, včetně jednání o zápůjčkách jednotlivých exponátů s příslušnými institucemi. Patří mezi ně Národní muzeum, Technické muzeum, Muzeum hl. m. Prahy, ale i Správa pražského hradu či a možná především Řád křížovníků s červenou hvězdou u paty mostu. Realizace se ujal Zdeněk Bergman s týmem historiků Michalem Cihlou, Michalem Panáčkem. Grafický design výstavy vytvořil Jáchym Šerých.

Díky pochopení a velkorysosti 47. velmistra Řádu křížovníků Mqs. Kopejska byly k účelu zřízení muzea poskytnuty prostory bývalého křížovnického špitálu i spodní část kostela sv. Františka.

Právě Řád křížovníků s červenou hvězdou u paty mostu je neodmyslitelně s mostem spojen. A to nikoliv jen ve svém úplném názvu, ale především privilegiem vybírat clo a mýtné a v povinnosti o most pečovat. Touto výsadou nadal Řád již Václav II. a posléze i lucemburští panovníci.


Samo založení mostu Karlem IV. bylo inscenováno jako důležitý, astrologicky podmíněný akt. Pečlivě vybrané datum a čas založení vtělené do vzestupné a sestupné řady lichých čísel tj. 135797531 (tj. 1357 9.7. v 5:31) se nakonec promítlo i do zvoleného loga nového muzea.

Nově otevírané Muzeum Karlova mostu v několika sálech původního špitálu Křížovníků a kostela sv. Františka přibližuje návštěvníkům v mnoha rovinách zejména mostní stavitelství 14. a 15. či 19. a 20. století a vše, co s ním souvisí. S jasným důrazem na Karlův most mapuje historii spojení obou pražských břehů. K vidění jsou tak kamenné stavební prvky mostní architektury, původní řemeslnické nástroje, rekonstrukce dobových stavebních strojů (mimo jiné čtyřmetrový vrátek), rekonstrukce založení mostního pilíře v měřítku 1:2.


Výjimečnou součást expozice představují názorné modely. Nalezneme zde model Prahy kolem roku 1000 s vyznačenými brody přes Vltavu, které tehdy představovaly zásadní komunikační spojnice. Spolu s nimi sloužil stejnému účelu též první dřevěný most, vycházející ze slovanských prototypů, o němž mluví ve své kronice i Kosmas. I jeho rekonstrukci jsme v rámci modelu pro návštěvníky připravili. Jedinečný je i první model předpokládané podoby Juditina mostu, vytvořený v rámci jednoho modelu spolu s mostem Karlovým. Model tak ukazuje změnu osy Karlova mostu oproti jeho subtilnějšímu předchůdci. Konfrontaci modelu a skutečnosti nabízí jednak archeologická sonda z roku 1903, představující původní nájezd na Juditin most, včetně původní dlažby 4 metry pod úrovní dnešního terénu, a jednak část klenutí Juditina mostu v podzemí nároží křížovnického špitálu. Důležitý je také model tzv. Rankovy lávky z roku 1832. Tato nerealizovaná stavba představovala ve své době unikátní patentovaný systém dřevěné mostní konstrukce stavitele Michaela Ranka a měla být po šesti stoletích druhým pražským mostem.

V expozici jsou představeny také sochy ze Staroměstské mostecké věže. Jedná se o odlitky z forem pořízených v 19. století, ještě se zachovalou povrchovou modelací, dříve než byla zásadně poškozena znečištěným ovzduším. Jistou specialitu představuje bozzetto Jana Nepomuckého – původní skicu k první skutečné plastice pořízené pro most na konci 17. století. Proměny mostu a jeho okolí, zejména zaplňování mostu sochami, dokumentuje v expozici řada vedut.


Mnohé exponáty představují skutečný unikát. Vedle světských exponátů představuje v rovině sakrální vrchol expozice část oltáře 20. velmistra řádu křížovníků Mikuláše Puchnera z 80. let 15. století, dílo prozrazující vliv nizozemského malířství, zvláště v precizní fyziognomické interpretaci osob, drobnopisném vyjádření hmot i materiálů či jemnosti malby i barevnosti. Vystaveny budou lunetové obrazy významného barokního malíře Jana Jiřího Heinsche. Ilustrují legendu o umučení Jana Nepomuckého a byly vytvořeny o devět let dříve, než byl budoucí světec vůbec blahořečen.

V rámci muzea je zpřístupněna také podzemní část křížovnického kostela. Její dnešní barokní podoba, dílo francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye (čti Žána Batysty Mateje) s barokní grottou z konce 17. století, ukrývá základy původního gotického kostelíku, jehož základní kámen položila 1252 sama Anežka Přemyslovna, zakladatelka Řádu křížovníků s červenou hvězdou.

Součástí základní koncepce muzea je i pořádání aktuálních krátkodobých výstav spojených tématicky s Karlovým mostem. Jako první se návštěvníkům představí velkoformátové barevné zvětšeniny fotografa Martin Frouze, spolupracujícího s časopisem National Geographic. Představují v lyrické i epické poloze genius loci pražského mostu.

Další informace naleznete na: www.muzeumkar­lovamostu.cz

Muzeum si klade za cíl nejen představit vlastní expozici laické i odborné veřejnosti, ale též shromažďovat exponáty a informace, vážící se ke Karlovu mostu. Mělo by se stát místem školení, sympozií, vzdělávání odborníků zabývajících se historií mostu a předpokládá též vydávání sborníků.

Muzeum Karlova mostu představuje unikátní možnost seznámit se blíže s historií ojedinělého místa a památky. Expozice spojující prezentaci uměleckých památek i předmětů dobové každodennosti má šanci zaujmout v kulturní nabídce Prahy jedinečné místo.

Continue Reading

Historické památky a města

Rodinná klasika: Pustevny – Rožnov pod Radhoštěm

Zima je sice v plném proudu, ale budiž náš letní výlet inspirací
pro další sezónu. Radhoštěm sice neobjevujeme Ameriku, ale Beskydy jsou pro
spoustu Čechů natolik odlehlým koutem, že trocha opakování neuškodí.

Published

on

Zima je sice v plném proudu, ale budiž náš letní výlet inspirací pro další sezónu. Radhoštěm sice neobjevujeme Ameriku, ale Beskydy jsou pro spoustu Čechů natolik odlehlým koutem, že trocha opakování neuškodí.

Ideální pro rodinu s dětmi

Celá trasa je dlouhá 13 km a od Radhoště se až do Rožnova klesá, takže to v pohodě zvládnou i malé děti. Navíc, socha Radegasta dokáže děcka dovést k naprostému úžasu. Vyrazte autobusem na Pustevny, pak přes hřeben zpět do Rožnova. Na Pustevnách si nenechte ujít unikátní secesní budovy.


Radhošť 1125 m n. m.

Na vrchol vede pohodlná, nepříliš příkrá cesta po hřebeni, která je v zimě velmi oblíbená u běžkařů. Míjet budete již zmíněného Radegasta, obří sochu, kterou zná každý i jen trochu občasný pivař.


Na vrcholku Radhoště je kaple Cyrila a Metoděje, kříž a vysílač. Dřív tu bůh Radegast sídlil, ale dnes už je asi na nějakém klidnějším místě. Dodnes se ale na vrcholek konají poutě několika tisícovek lidí.



Sestup do dřevěného městečka

Cesta z vrcholku hory do Rožnova pěkně utíká a než se člověk naděje, stojí před vstupem do dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě. To je, s rokem založení 1925, jedno z nejstarších v Evropě.


Pro panelákové děti je to naprosto unikátní zážitek, představa dřívějšího způsobu života nemůže být zprostředkována lépe.

Dřevěné městečko a Mlýnská dolina jsou pouze dvě části muzea, my navštívili i Valašskou dědinu s větrným mlýnem.



Cesta z (velko)města do Radhoště?

Ideálně je to na víkend, s dětmi spíš prodloužený. Nejblíž je to samozřejmě z Ostravy, což je samo o sobě skvělá základna pro objevování severomoravského kraje. Pojedete šedesát kilometrů, asi hodinku. Hůře na tom jsou obě hlavní města, z Prahy je to 350 km a více než tři a půl hodiny autem. Z Bratislavy je to lehce pod tři. Z jihomoravské metropole se to dá zvládnout za necelé dvě hodinky.

Rádi objevujete města? Potřebujete-li ubytování v Praze, zkuste hotel Ibis Praha, základnu pro objevování severomoravského kraje můžete založit v hotelu Mercure Ostrava a vydáte-li se do hlavního města našich sousedů, budete potřebovat ubytování v Bratislavě.

Continue Reading

Historické památky a města

Marakéš – město mnoha tváří

Co vás však nadchne ze všeho nejvíce, jsou sami Maročané. Za každých
okolností usměvaví, příjemní, projevující skutečný zájem o Vás,
nikdy nikam nespěchají a ochotně poradí, pokud potřebujete.

Published

on


Marrakesh – turisty nejvíce navštěvované město v Maroku vás uchvátí. Marrakesh je někdy nazýván červeným městem podle červených zdí ohraničujících medinu. Slovo „marrakesh“ pochází z berberského sousloví „země boha“. Téměř celý rok tu svítí slunce, lidé se více usmívají, v ulicích je neustále rušno, všude kolem pestrá nabídka čerstvého ovoce a zeleniny, prodavači vám před očima připraví bezkonkurenční pomerančový fresh džus, který nastartuje vaši imunitu ze stresující Evropy.

Na ulicích potkáte povozy tažené osly s nejrůznějším nákladem, kočáry tažené koňmi, a to vše v kontrastu s nejnovějšími modely luxusních aut. Tržiště překypující zbožím a usměvavými prodavači nabízejícími od potravin, bylinek, koření, sušeného ovoce, datlí, fíků, oříšků, meruněk, přírodních parfémů, koberců, látek, šperků po suvenýry a oblečení. To vše obklopené nádhernými palmami a hotely, které vypadají jako královské paláce.


Místa, která v Marakéši nevynechat

Mešita Kotoubia – 70 metrů vysoký minaret, který je chloubou celého města a jeho dominantou. Je nejstarší a nejzachovalejší na světě.

Jemaa El Fnaa (v překladu „sněm mrtvých“) – náměstí v centru města s tržišti a mnoha atrakcemi pro turisty jako jsou zaklínači hadů nebo akrobaté. Většinou tu můžete slyšet velmi příjemnou rytmickou berberskou hudbu.

Královské zahrady – ty nebývají otevřené po celý rok, ale pokud budete mít štěstí, stojí za nádhernou procházku v magickém světě, který vytvořily ruce šikovných zahradníků.

Menara zahrady – tady můžete uniknout ruchu centra, zaprášeným ulicím nebo i velkému horku. Můžete si vydechnout pod palmami. Uvidíte mnoho žen, které se přišli napít ze zdejšího potůčku. Místní věří, že tato voda přináší štěstí. Mnoho rodin sem jezdí na pikniky.


Marocká kuchyně

Maročané si potrpí na dobré jídlo. Jejich kuchyně je hodně kořeněná, ale ne vysloveně pálivá. Hojně se využívají olivy, citrony a pomeranče, kterým se tu velmi daří. Snídaně se většinou skládá z marockého chleba s olivovým olejem, marocké tradiční bílé zahuštěné polévky harira, do které se přidává olivový olej a samozřejmostí je bylinkový čaj hodně slazený a káva. Klasický oběd je kuskus s kuřecím nebo hovězím masem a dušenou zeleninou. Odpolední čaj se podává se sladkostmi podobným našim koblihám, dále palačinkami, sezamovými sušenkami, pečenými řezy nebo chlebem. Večeři pak završí ryba, tajine maso, což je dušené maso připravované v kameninových nádobách např. dušené jehněčí, hovězí, kuřecí a zelenina, brambory.

Reklama:

Užíjte si Maroko a ochutnejte výborný berberský čaj!



Poznatky z Marakéše

Na ulicích si přijdou na své ženy, které se mohou kochat módou všech možných barev a stylů. Uvidíte muže i ženy v evropském oblečení, ale i tradičním muslimském dlouhém až na zem. Dívky často chodí oblečené po evropsku, ale přidají k tomu aspoň šátek, aby bylo vidět, že jde o muslimku. Jako by se tady protínaly dva světy. Oblečení se dá koupit hotové, ale stále ještě mnoho Maročanů, hlavně střední a starší generace dává přednost ušití u krejčího na míru.

Po městě se dá snadno pohybovat autobusem, ale lidé často využívají taxi, když jich jede víc, třeba 3, potom cena vyjde téměř na stejno. Bezpečnost je možná vyšší než u nás, policii potkáte na každé křižovatce, u velkých hotelů i na mnoha místech po celém městě. Turisté převládají hlavně z Francie, domluvíte se tu francouzsky a arabsky. Ale většina lidí rozumí i anglicky. Nádherné pláže Atlantiku jsou veřejné a přístupné zdarma.


Autorka článku Sakina Haider nedávno vydala svoji knihu Hotýlek v centru Prahy. Hotýlek odkrývá svá tajemství. Skutečné příběhy, které se staly za zdmi turisty vyhledávaného hotelu na Praze 1. Občas humorné, často dramatické a skoro vždy nečekaně překvapivé. Personál hotýlku Vás vítá a zve k příjemnému pobytu na stránkách této knihy. Více informací na stahuj-knihy.cz.

Co vás však nadchne ze všeho nejvíce, jsou sami Maročané. Za každých okolností usměvaví, příjemní, projevující skutečný zájem o Vás, nikdy nikam nespěchají a ochotně poradí, pokud potřebujete.

Continue Reading

Historické památky a města

Indonésie – Jáva

Jáva je i přes velký počet obyvatel stále velice pěkné místo
s krásnými přírodními scenériemi a historickými místy. Jelikož
leží v zóně atlantického zlomu, dost často se zde příroda ukazuje
v nejhorší podobě. Zemětřesení a následné tsunami jsou zde častým
jevem. I já sám jsem měl možnost během dvou měsíců jedno
zemětřesení zažít.

Published

on

Jakarta, hlavní město 240 milionové Indonésie, je místem s obrovským sociálním kontrastem bohatství a chudoby, megalomanských projektů a jejich nezdárné realizace. Centrum moderní metropole je vázané na tři ulice, propojené do trojúhelníku, zvaného „Golden triangle“ a okolí památníku „Monas“. Historická Batávie ovládaná Holanďany již od 16. Století je spíše centrem pro turisty.


Ve Zlatém trojúhelníku jsou zastoupeny asi všechny významné společnosti podnikající v Indonésii, hotely a luxusní rezidence. Kolem Monasu, obrovském, 134 metrů vysokém památníku s rozhlednou na vrcholu jsou rozloženy vládní budovy. Monas nechal postavit ve své éře panování Soharto, nechvalně proslulý skandály s korupcí a úplatky. Konec jeho funkčního období je znát i na městě, kde jsou vidět nedostavěné mrakodrapy, které on, nebo jeho rodinní příslušníci nechali budovat.

Kolem těchto luxusních staveb se rozprostírá jiná Jakarta. Jakarta chudoby a každodenního shonu obyčejných lidí za prací. I přímo na plotech a jen pár metrů od mrakodrapů může člověk na méně frekventované ulici vidět malé přístřešky z igelitů, fólií nebo prken, ve kterých se tísní lidé.

I díky těmto kontrastům je zájezd na ostrov Jáva velmi zajímavou volbou a nevšedním zážitkem. Kontrast mezi chudobou a relativním bohatstvím je vskutku fascinující.

Policie se však snaží tyto lidi z ulice vytlačovat, takže se spíše shrocují na okraji města ve slumech. Tito lidé přijíždějí do Jakarty z celé Indonésie s vidinou práce a lepšího života. Realita je však jiná a dík

Continue Reading

Nové články

Copyright © 2024 Cestovatel.cz