Karlův most je unikátní, světově proslulou památkou. Patří neodmyslitelně k základním symbolům Prahy. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla idea vybudování stálé expozice, jejímž smyslem je prezentovat kulturněhistorický kontext založení, vývoje a současnosti této výjimečné stavby.
S původní myšlenkou přišel ing. arch. Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu ČR. Záštitu nad projektem převzal pan primátor Pavel Bém. Od podzimu loňského roku začaly intenzivní přípravy celého projektu, včetně jednání o zápůjčkách jednotlivých exponátů s příslušnými institucemi. Patří mezi ně Národní muzeum, Technické muzeum, Muzeum hl. m. Prahy, ale i Správa pražského hradu či a možná především Řád křížovníků s červenou hvězdou u paty mostu. Realizace se ujal Zdeněk Bergman s týmem historiků Michalem Cihlou, Michalem Panáčkem. Grafický design výstavy vytvořil Jáchym Šerých.
Díky pochopení a velkorysosti 47. velmistra Řádu křížovníků Mqs. Kopejska byly k účelu zřízení muzea poskytnuty prostory bývalého křížovnického špitálu i spodní část kostela sv. Františka.
Právě Řád křížovníků s červenou hvězdou u paty mostu je neodmyslitelně s mostem spojen. A to nikoliv jen ve svém úplném názvu, ale především privilegiem vybírat clo a mýtné a v povinnosti o most pečovat. Touto výsadou nadal Řád již Václav II. a posléze i lucemburští panovníci.
Nově otevírané Muzeum Karlova mostu v několika sálech původního špitálu Křížovníků a kostela sv. Františka přibližuje návštěvníkům v mnoha rovinách zejména mostní stavitelství 14. a 15. či 19. a 20. století a vše, co s ním souvisí. S jasným důrazem na Karlův most mapuje historii spojení obou pražských břehů. K vidění jsou tak kamenné stavební prvky mostní architektury, původní řemeslnické nástroje, rekonstrukce dobových stavebních strojů (mimo jiné čtyřmetrový vrátek), rekonstrukce založení mostního pilíře v měřítku 1:2.
Výjimečnou součást expozice představují názorné modely. Nalezneme zde model Prahy kolem roku 1000 s vyznačenými brody přes Vltavu, které tehdy představovaly zásadní komunikační spojnice. Spolu s nimi sloužil stejnému účelu též první dřevěný most, vycházející ze slovanských prototypů, o němž mluví ve své kronice i Kosmas. I jeho rekonstrukci jsme v rámci modelu pro návštěvníky připravili. Jedinečný je i první model předpokládané podoby Juditina mostu, vytvořený v rámci jednoho modelu spolu s mostem Karlovým. Model tak ukazuje změnu osy Karlova mostu oproti jeho subtilnějšímu předchůdci. Konfrontaci modelu a skutečnosti nabízí jednak archeologická sonda z roku 1903, představující původní nájezd na Juditin most, včetně původní dlažby 4 metry pod úrovní dnešního terénu, a jednak část klenutí Juditina mostu v podzemí nároží křížovnického špitálu. Důležitý je také model tzv. Rankovy lávky z roku 1832. Tato nerealizovaná stavba představovala ve své době unikátní patentovaný systém dřevěné mostní konstrukce stavitele Michaela Ranka a měla být po šesti stoletích druhým pražským mostem.
V expozici jsou představeny také sochy ze Staroměstské mostecké věže. Jedná se o odlitky z forem pořízených v 19. století, ještě se zachovalou povrchovou modelací, dříve než byla zásadně poškozena znečištěným ovzduším. Jistou specialitu představuje bozzetto Jana Nepomuckého – původní skicu k první skutečné plastice pořízené pro most na konci 17. století. Proměny mostu a jeho okolí, zejména zaplňování mostu sochami, dokumentuje v expozici řada vedut.
Mnohé exponáty představují skutečný unikát. Vedle světských exponátů představuje v rovině sakrální vrchol expozice část oltáře 20. velmistra řádu křížovníků Mikuláše Puchnera z 80. let 15. století, dílo prozrazující vliv nizozemského malířství, zvláště v precizní fyziognomické interpretaci osob, drobnopisném vyjádření hmot i materiálů či jemnosti malby i barevnosti. Vystaveny budou lunetové obrazy významného barokního malíře Jana Jiřího Heinsche. Ilustrují legendu o umučení Jana Nepomuckého a byly vytvořeny o devět let dříve, než byl budoucí světec vůbec blahořečen.
V rámci muzea je zpřístupněna také podzemní část křížovnického kostela. Její dnešní barokní podoba, dílo francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye (čti Žána Batysty Mateje) s barokní grottou z konce 17. století, ukrývá základy původního gotického kostelíku, jehož základní kámen položila 1252 sama Anežka Přemyslovna, zakladatelka Řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Součástí základní koncepce muzea je i pořádání aktuálních krátkodobých výstav spojených tématicky s Karlovým mostem. Jako první se návštěvníkům představí velkoformátové barevné zvětšeniny fotografa Martin Frouze, spolupracujícího s časopisem National Geographic. Představují v lyrické i epické poloze genius loci pražského mostu.
Muzeum si klade za cíl nejen představit vlastní expozici laické i odborné veřejnosti, ale též shromažďovat exponáty a informace, vážící se ke Karlovu mostu. Mělo by se stát místem školení, sympozií, vzdělávání odborníků zabývajících se historií mostu a předpokládá též vydávání sborníků.
Muzeum Karlova mostu představuje unikátní možnost seznámit se blíže s historií ojedinělého místa a památky. Expozice spojující prezentaci uměleckých památek i předmětů dobové každodennosti má šanci zaujmout v kulturní nabídce Prahy jedinečné místo.
