Connect with us

Technické zajímavosti

Dolní oblast Vítkovic – exkurze do ocelového města

Není snad u nás město, nebo vesnice, ve kterém byste nenašli most,
silo nebo jinou stavbu pocházející právě z Vítkovic. To je dnes
téměř minulostí. V roce 1998 byly po stosedmdesáti letech od
založení nejtěžší provozy z velké části uzavřeny a výroba
přesunuta dál od obytné zóny. Zůstala obrovská postupně chátrající
průmyslová ruina, která byla vyhlášena za národní kulturní památku.

Tak, jako zde byla znenadání zastavena výroba, přišlo náhle
i zpřístupnění pro veřejnost. V srpnu 2007 byla během
pouhých tří dnů připravena prohlídková trasa a do části „ostravských
hradčan“ začali proudit první návštěvníci. Ti měli na podzim
unikátní možnost prohlédnout si „expozici posledního dne“, tedy
v takovém stavu, v jakém byl provoz opuštěn.

Published

on


„Vážení návštěvníci, nacházíte se v areálu vítkovických železáren na půdě Vítkovice, a.s. Protože nejsme Konopiště, ale průmyslová památka, je během prohlídky povoleno fotografování a natáčení. Toto povolení se týká pouze vlastní technické památky vlevo od prodloužení ulice Ruské. Jsem povinen vás upozornit, že pořizování záběrů v opačném směru, kde se nacházejí pracující provozy, by mohlo být považováno za průmyslovou špionáž.“ Takto nějak průvodce zahájil svůj výklad po té, co jsme všichni podepsali prohlášení o tom, že jsme byli seznámeni s bezpečnostními předpisy a nafasovali předepsané přilby. Pak už následovala víc než hodinu a půl dlouhá procházka průmyslovými provozy, ze kterých se před časem skoro ze dne na den stalo obrovské město duchů.

Kdyby Marie Terezie nepřišla ve válce s Pruskem roku 1742 o průmyslovou oblast Slezska, byly by možná dodnes Vítkovice celkem nevýznamnou vískou kdesi u Ostravy. Po celý středověk zde stál jen mlýn a šest usedlostí. Dnes je zde doslova ocelové město, kde tramvaj projíždí spletí sídlištních bloků a div ne skrz tovární haly a na ulici sem tam potkáte několik metrů vysoký stroj, který mezi svýma pavoučíma nohama převáží železné polotovary z jedné haly do druhé. I to se však postupně mění.


Nutnost nahradit ztracené slezské hutě vedla k prudkému rozvoji celého Ostravska. Vše pak ještě urychlil objev ložisek ostravského uhlí v roce 1763. Již v roce 1809 skotský hutní podnikatel John Baildon, který provozoval hutě olomouckého arcibiskupství ve Frýdlantě nad Ostravicí, navrhoval přesunout sem železářskou výrobu. Jeho návrh zpočátku nesklidil velké nadšení, ale již o dvacet let později, v roce 1828, byly ve Vítkovicích postaveny Rudolfovy hutě a roku 1831 byla uvedena do provozu první pudlovací pec v Rakousko-Uherské monarchii. Výstavba odbočky Ferdinandovy dráhy dále urychlila průmyslový rozvoj celé oblasti. Od roku 1835 byly železárny pronajaty Vítkovickému těžířstvu tvořenému vídeňskými bankéři a v roce 1843 pak přešly do majetku Rotschildů. Protože železárny potřebovaly patřičnou surovinovou a technickou základnu, postupně vkládaly svůj kapitál do dolů, mechanických dílen, vápencových lomů a dalších podniků včetně vlastních obchodních společností a projekčních kanceláří. To vyžadovalo i spojování kapitálu a nakonec v roce 1873 vyústilo ve vznik Vítkovického horního a hutního těžířstva, které zůstalo vlastníkem i po vzniku Československa. V předtuše válečných událostí majitelé v roce 1937 převedli společnost do vlastnictví londýnské pojišťovací společnosti Aliance Insurance. Díky tomu se železárny nikdy během války nestaly německým vlastnictvím, i když byly využívány pro německou válečnou výrobu. Zajímavý byl i poválečný osud železáren. Jako snad jediný velký podnik nebyly znárodněny, ale celý komplex byl do posledního šroubku odkoupen a poválečná rekonstrukce tehdy již přejmenovaných Vítkovických železáren Klementa Gottwalda a nově budované Nové huti Klementa Gottwalda byly vyhlášeny za první stavbu mládeže.

Provoz hutí ve Vítkovicích skončil poměrně nečekaně v roce 1998, kdy byla v rámci útlumu těžkého průmyslu na Ostravsku výroba z velké části prakticky ze dne na den ukončena a převedena do technologicky méně vyspělých provozů Nové huti a to i navzdory tomu, že po rekonstrukci na konci osmdesátých let dvacátého století patřily Vítkovické železárny k evropské špičce ve svém oboru a s nasmlouvanými zakázkami na tři roky dopředu rozhodně nebyly krachujícím podnikem. Hlavním důvodem k tomuto kroku bylo umístění těžkých provozů prakticky uprostřed obytné části města. Po uzavření provozů vzniklo najednou 162 hektarů nevyužitého území, které bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. Po uklidnění situace byla památkově chráněná zóna postupně zredukována. Národní kulturní památka Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, jak zní plný název, v současné době zaujímá 12 hektarů a zbytek území je připraven k revitalizaci. Postupně by zde mělo vzniknout městské centrum včetně rozsáhlého univerzitního komplexu a technologického parku.

Postupně jsme prošli okolo litinového pavilonu, který se v roce 1873 stal chloubou Vítkovic na Světové výstavě ve Vídni, navštívili kdysi nejteplejší pracoviště u nás, kde panovala při odpichu teplota až 60OC. Prohlédli jsme si velín v 80. letech zrekonstruovaný na úroveň evropské špičky a nahlédli do „Zlaté uličky“, která odděluje železárnu od areálu dolu Hlubina. V prostoru bývalého posunovacího nádraží, na kterém je již většina kolejí vytrhána, jsme si prohlédli vagón pro převoz tekutého železa přezdívaný Veronika.


O kus dál jsme měli možnost vyříznutou sondou nahlédnout do našeho největšího dochovaného mokrého plynojemu. Stavba je to úctyhodná. Celý plynojem je nýtovaný. Jedinou výjimku tvoří vyrovnávací pás, který byl do konstrukce navařen při opravě po té, co se konstrukce začala naklánět. Plynojem sám byl po čtyřicet let doslova časovanou bombou, aniž to kdo tušil. Při bombardování Ostravy v roce 1944 jej zasáhla stokilogramová letecká puma, která nevybuchla a zůstala ležet na dně. Ležela tam až do roku 1984 a nad ní bylo 50.000 metrů krychlových plynu. Co se všechno mohlo stát, je lepší nedomýšlet.

Energetická ústředna postavená ve stylu vídeňské průmyslové secese byla dlouhá léta doslova srdcem celých železáren. Je osazena dvěma mohutnými pístovými dmychadly, která byla schopná vyprodukovat sto deset tisíc metrů kubických stlačeného vzduchu každou hodinu. Oba stroje vyrobily v roce 1938 Vítkovické železárny a vydržely sloužit až do uzavření železáren. O jejich důležitosti svědčí to, že v případě výpadku dodávky vzduchu, by během půl hodiny došlo k zatuhnutí celé vsádky. Nezbylo by pak nic jiného, než celou vysokou pec rozebrat a postavit znovu. Proto zde bylo v roce 1961 instalováno ještě turbodmychadlo přezdívané Jitka. Původně bylo uvažováno jako náhrada. Jeho provoz však byl velmi drahý. Jen v roce 1961 činil účet za elektřinu 18 miliard Kčs. Na oknech energetické ústředny je dodnes patrný černý nátěr pocházející z protileteckého zatemnění v době druhé světové války. Fungovalo asi dobře, protože ústředna nebyla při žádném bombardování Ostravy zasažena.

Není snad u nás město, nebo vesnice, ve kterém byste nenašli most, silo nebo jinou stavbu pocházející právě z Vítkovic. To je dnes téměř minulostí. V roce 1998 byly po stosedmdesáti letech od založení provozy z velké části uzavřeny a výroba přesunuta. Zůstala obrovská postupně chátrající průmyslová ruina, která byla vyhlášena za národní technickou památku. Celý komplex dolu Hlubina, koksárny, vysokých pecí a dalších provozů tvoří společně s dopravními mosty a pásovými dopravníky unikátní celek, ve kterém se dá vystopovat vývoj celé oblasti v období průmyslové revoluce. Celá památka má společně s hornickým muzeem na Landeku a dolem Michal slušnou šanci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást průmyslového dědictví Ostravy.


Tak, jako zde byla znenadání zastavena výroba, přišlo náhle i zpřístupnění pro veřejnost. V srpnu 2007 byla během pouhých tří dnů připravena prohlídková trasa a do části „ostravských hradčan“ začali proudit první návštěvníci. Ti měli na podzim 2007 unikátní možnost prohlédnout si „expozici posledního dne“, tedy v takovém stavu, v jakém byl provoz opuštěn. Okamžitě po té, co byla na konci října památka pro veřejnost uzavřena, začaly zde práce na rekonstrukci a konzervaci. Návštěvníci se sem podívají každý další rok vždy v letní sezóně. Do roku 2014 bude v prostoru vysoké pece číslo 1 vybudován technický skanzen. V prostoru pece 4 a 6 vznikne univerzitní centrum a zbytek bude částečně přeměněn v městské centrum a částečně zalesněn. Celý projekt financovaný z rozpočtu Vítkovice a.s., Moravskoslezského kraje a prostředků EU vyjde na 12 až 14 miliard korun.

Bohužel není dodnes zcela jasné, kdy a jestli vůbec se podaří návštěvnicky zpřístupnit celý technologický komplex zahrnující nejen vysoké pece, ale i přilehlý důl Hlubina a naši nejmenší koksovou baterii, která sloužila výhradně pro provoz pece číslo 1. Problém klasicky spočívá ve vlastnických vztazích. Důl Hlubina totiž patří státnímu podniku Diamo, který je sice pokračovatelem Československého uranového průmyslu, ale nedisponuje takovými prostředky, jako společnost Vítkovice, a. s., která investicí do této technické památky nejen plní svou zákonnou povinnost, ale také dává najevo, že si váží svých vlastních historických kořenů.

Prohlídková trasa se vrací ke svému výchozímu bodu nedaleko vrátnice kolem vodojemu. V těchto místech má být v budoucnu vybudováno občerstvení a zázemí pro návštěvníky.

Prohlídky by měly až do ukončení úprav probíhat v letní sezóně. Na prohlídku je potřeba se předem objednat. Velikost skupin je z bezpečnostních důvodů omezená a zájem je poměrně velký. Průvodcovská služba je vynikající a je vidět, že to dělají lidé, kterým se průmyslová historie Ostravy stala koníčkem. Jedinou vadou na kráse je prozatím nedostatek informačních materiálů. Na pokladně je dostupný pouze miniprůvodce po Ostravě a výpravná, leč drahá fotografická publikace věnovaná průmyslovým dějinám Ostravska. Chybí zde nějaká jednoduchá brožurka nabitá informacemi v ceně do stokoruny. Velká část informací v tomto článku proto pochází z poznámek pořízených během výkladu průvodce a mohou se zde tudíž vyskytovat určité nepřesnosti.

Areál je přístupný od dubna do října. Prohlídky zajišťuje Ostravský informační servis a Zájmové sdružení právnických osob „Dolní oblast VÍTKOVICE“ Pokud pojedete městskou hromadnou dopravou, vystoupíte na tramvajové zastávce Vítkovice-vysoké pece. Autem se sem dostanete tak, že z Rudné odbočíte na Výstavní a pak vpravo po ulici Ruská na parkoviště před ředitelstvím železáren. K vrátnici, která je společná se vstupem do provozů funkční části, se dostanete podchodem pod ulicí Místeckou. Zvlášť mimoostravští návštěvníci jedoucí autem budou možná trochu bloudit mezi objekty dosud pracujících provozů železáren. Prohlídková trasa vede autentickým průmyslovým prostředím včetně lávek, můstků a ocelových schodišť. Není fyzicky příliš náročná, ale rozhodně není bezbariérová a vyplatí se vzít si přiměřeně pevnou obuv.
Continue Reading

Technické zajímavosti

Praktické pomůcky pro práci kdekoliv. Stojany na notebooky i přenosné monitory MISURA

Published

on

Práce s počítačem se neodehrává pouze v dobře zařízené kanceláři. Občas je potřeba dodělat resty doma, nebo si vzít práci s sebou na chatu. A jak to udělat, aby vás ani v takové situaci při sezení za počítačem nic nebolelo a dosáhli jste podobného komfortu jako v kanceláři? Značka MISURA přišla hned se dvěma řešeními, které s tím mohou pomoci.

Praktické přenosné monitory

Koukat na malou obrazovku notebooku je v mnoha případech poměrně problém. Potřebujete jasně vidět obraz, ale na malé ploše je to nepříjemné, což značně ztěžuje práci a způsobuje bolest očí. Pokud si od toho chcete trochu pomoci, jsou dobrým řešením přenosné monitory. Ty se dají umístit k běžné obrazovce, čímž dojde k jejímu zvětšení. Takové monitory od značky MISURA jsou skladné a lehké, takže i snadno přenosné v brašně na notebook či jiné tašce. Nepřidělají vám starosti navíc, ale naopak s nimi získáte lepší podmínky pro práci v méně tradičních podmínkách.

Ergonomické stojany na notebooky

Podobný problém jako s obrazovkou může nastat při umístění notebooku. S tím ale pomohou praktické ergonomické stojany na notebook. Ty jsou navrženy tak, aby bylo možné přístroj umístit do optimální pozice, která je zdravá pro lidská záda a napomáhá lépe zvládat i delší sezení. K dispozici jsou varianty pro pevné použití, ale i praktické skládací stojany, které snadno přenesete na potřebné místo. Stačí si tak zvolit, jakou variantu nejvíce využijete.

Přidejte trochu regenerace i pro své svaly

A jakmile práce za počítačem končí, je na čase kompenzovat sezení trochou pohybu. Pořádný trénink se ale většinou neobejde bez namožených svalů. A přesně tady pomůže speciální masážní pistole. Snadno s ní promasírujete problematickou partii a podpoříte tak efektivní obnovu jednotlivých buněk. Díky tomu bude regenerace o něco rychlejší a efektivnější.

Continue Reading

Technické zajímavosti

4 důvody, proč používat ochranná skla na iPhone

Published

on

Pokud jste si koupili iPhone, zřejmě se poohlížíte i po dalším příslušenství, které chrání displej i samotné zařízení. V první řadě byste měli myslet na tvrzené sklo, protože oprava rozbité obrazovky vyjde na několik tisíc korun. Stejně tak do košíku vložte ještě obal, jímž zase předcházíte tomu, aby se poškodila záda smartphonu.

Jestliže si říkáte, že ochranná skla na iPhone jsou zbytečná, potom jste na omylu. Existuje hned několik důvodů, proč si tvrzené sklo pořídit.

1. Oči se méně namáhají

Ochranná skla s matnou povrchovou úpravou zajišťují, aby nebyly odrazy tak výrazné, čímž se rozptylují odlesky. Potlačením světla se zlepšuje i viditelnost obrazovky.

2. Chrání před nečistotami

Vzhledem k tomu, že iPhone neustále používáte, hromadí se na něm bakterie. Některá skla mají antimikrobiální vlastnosti a také disponují povrchovou úpravou, která odpuzuje prach. Velké oblíbenosti se těší skla s lipofóbní vrstvou, na níž nezůstávají otisky prstů, a s hydrofobní vrstvou odpuzující vodu.

3. Poskytuje soukromí

Tvrzená skla mají takovou povrchovou úpravu, aby na obrazovku nešlo vidět z jiného úhlu. Zabráníte tak zvídavým pohledům ostatních cestujících v městské hromadné dopravě.

4. Displej se nerozbije

Sice nové modely iPhonů mají pevnou obrazovku, ovšem není chráněna proti rozbití. Když vám iPhone spadne na kamínek, ihned se displej rozbije. Sklo má takové riziko snižovat. Zabraňuje škrábancům a skvrnám.

Jestliže si chcete koupit sklo na iPhone, podívejte se na nabídku e-shopu iPouzdro.cz, kde jsou třeba i bezdrátová nabíječka do auta, pouzdra, sluchátka, stojánky a podobně. Sortiment je vskutku široký a přijde si na své majitel jakéhokoliv modelu. V neposlední řadě v internetovém obchodě najdete i příslušenství pro ostatní jablečná zařízení.

Continue Reading

Technické zajímavosti

Vyřešte výkup auta za hotové

Published

on

Koupili jste si nové vozidlo a potřebujete se zbavit toho starého? Stojí vám doma nepojízdný vrak, s nímž si nevíte rady? Chtěli byste se zbavit dodávky nebo užitkového vozidla? Žádný problém. Tohle všechno lze vyřešit velmi rychle díky společnosti ZAHOTOVÉ.

Jak napovídá název, tato firma vykupuje vozidla za peníze v hotovosti na ruku. Dobrou zprávou je, že nabízí nejen výkup osobních automobilů, ale také výkup stavebních strojů a nákladních vozidel – viz https://zahotove.cz/vykup-nakladnich-vozidel/.

Kolik peněz dostanete? Zeptejte se online

Jde vám o rychlost, nebo spíše o co nejvíce peněz za váš vůz? S ZAHOTOVÉ získáte obě. Výkupní ceny jsou velmi příznivé, a kromě toho se částku dozvíte už předem. Stačí na webu vyplnit formulář a zástupce firmy se vám obratem ozve s cenovou nabídkou. Ve vlastním zájmu se snažte vyplnit všechny údaje co nejpoctivěji, před prodejem tak jako tak probíhá prohlídka, takže na uvedení nepravdivých informací by se přišlo.

Zástupce si pro vůz přijede až k vám

Dobrá zpráva pro všechny časově zaneprázdněné. Vůz nemusíte nikam vozit, funguje to přesně naopak. Zástupce společnosti si pro něj přijede až do místa vašeho bydliště, kamkoliv po ČR. Vhodný termín si samozřejmě dohodnete na míru dle vašich časových možností.

Přímo na místě technik auto zkontroluje, případně mírně upraví částku, kterou vám za auto poskytne. Sepíšete smlouvu a tím pro vás vyřizování končí. Vše je hotovo, auta jste se zbavili.

ZAHOTOVÉ od vás vykoupí cokoliv

Podmínky společnosti jsou velmi příznivé, vykupuje téměř všechno, co má čtyři kola. Kola jsou podmínkou, aby se vozidlo dalo odvézt. Překážkou není špatný technický stav ani to, že bylo auto již bourané. Vykupují se taktéž vozidla s propadlou STK, veterány, užitkové stroje, případně úplně nepojízdné vraky. Na značce, modelu, tom, zda jde o vůz firemní či soukromý, vůbec nezáleží. Odkoupí od vás dokonce auto, které nemá doplacený leasing. Více informací najdete přímo na https://zahotove.cz/.

Continue Reading

Nové články