Vlastimil Hanuš
Již po sedmnácté se na brněnském výstavišti koná veletrh cestovního ruchu GO doprovázený svým o dva roky mladším nerozlučným bratříčkem REGIONTOUR. Jaké vlastně oba veletrhy jsou? Nebudu zde házet počty vystavovatelů, množstvím tiskových konferencí a prezentačních akcí, ani počtem návštěvníků či předpokládaným objemem uzavřených obchodů. O tom napíší spoustu slov jiní. Zaměřím se spíš na dojem, kterým na mne zapůsobil veletrh jako celek.
Ve svých počátcích se cestovní ruch na brněnském výstavišti prezentoval na relativně malém, téměř rodinném jednom, později dvou veletrzích, kde i obyčejný sobotní návštěvník mohl získat poměrně dobrou inspiraci na cíl svých domácích či zahraničních cest a našel zde i cestovní kancelář, která ho tam doveze, kontakty na ubytovací možnosti a spoustu dalších užitečných věcí. Velká část prezentací byla koncipována hlavně jako pozvání a mnohde bylo cítit i určité nadšení lidí, kteří je připravovali. Prostě přijeďte k nám, u nás najdete, uvidíte, užijete si, … Postupem času se veletrhy rozrůstaly a měnil se i jejich charakter. Prezentace jednotlivých zemí či regionů začaly postupně překrývat stánky více či méně podezřelých cestovek a málo nápadité letáčky nabízející služby hospod a hotelů. Zhusta se jednalo o pozůstatky všelijakých megalomanských rekreačních center z dob socialismu. Nabídka najednou zněla jinak. Pojďte se k nám ubytovat, utraťte peníze v naší restauraci. Nějak se ale začala ztrácet informace o tom, proč zrovna na dané místo jezdit a co je k vidění v okolí. V žertu jsem prohlašoval, že až na tuniském stánku nebude břišní tanečnice, nebude vlastně ani proč na veletrh chodit.
Letos sice v pavilonu A tanečnici nenajdete, ale veletrh i tak působí docela svěžím dojmem. Áčko je tradičně věnováno veletrhu GO a nabídkám cestovních kancelářích vozících své klienty do zahraničí. Řekl bych, že celkem normální docela pestrý standard zpestřený prodejní výstavou velkoformátových fotografií, stánkem s jachtami, kde se nabízí kapitánské zkoušky na Jadranu a dalšími atrakcemi. Prezentace přímo jednotlivých zemí mi připadá chudší, než bývala před pár lety, kdy se zde vedle velkostánků Itálie, Rakouska a výše již zmíněného Tuniska daly najít i samostatné stánky zemí, jako je například Albánie, kde bylo někdy možné získat i docela zajímavé materiály pro cestování vlastními prostředky. S tím se asi nedá nic dělat, velký turistický průmysl směřuje někam jinam. Velice příjemně působí veletrh REGIONTOUR umístěný do celkem komorně působícího pavilonu V. V nápaditých expozicích jednotlivých regionů lze opět získat materiály o místních zajímavostech, zhusta jsou zde k sehnání miniprůvodce různými místními stezkami a turistickými okruhy zhusta obsahující i poměrně kvalitní mapy. Na expozice regionů z Česka často navazují stánky navazujících regionů z okolních zemí. Jako by se vystavovatelé opět soustředili na přilákání turistů na krásy a zajímavosti svých regionů a nutnou nudnou komerci nabízejí jako by mezi řečí stylem, když už se přijedete podívat do našeho krásného kraje, tak kdybyste potřebovali ubytování, tady máte adresář. Možná je to tím, že z různých rozvojových fondů proudí peníze do jednotlivých regionů, které je více či méně moudře používají i ke své propagaci, možná někomu došlo, že nabízet služby cestovního ruchu bez toho, že by se potencionální klient dozvěděl, proč že má navštívit zrovna ono konkrétní místo, je celkem nesmysl.
