Cestopisy
Belgie a Velká Británie III
První zmínka o Oxfordu pochází z r. 912. Jeho jméno vzniklo pravděpodobně z historické
skutečnosti – byl zde brod pro voly (osca’s ford). Zakladatel však není přesně znám a nejstarší dějiny města zastírá
jen několik pověstí. Skutečností zůstává to, že již ve 12. století zde vznikaly klášterní školy a Oxford začal být
považován za středisko církevního školství. Oxfordští učitelé navíc získali i zvláštní privilegia, řadu privilegií
získala i vzniknuvší univerzita. Ta měla v polovině 13. století už 7 kolejí a stala se tak vážnou konkurentkou
univerzity pařížské.
3. část
Vzhledem k těmto a podobným úvahám nám cesta do Oxfordu rychle uběhne. I tak stihneme ještě narychlo nastudovat bohatou historii tohoto města. První zmínka o Oxfordu pochází z r. 912. Jeho jméno vzniklo pravděpodobně z historické skutečnosti – byl zde brod pro voly (osca’s ford). Zakladatel však není přesně znám a nejstarší dějiny města zastírá jen několik pověstí. Skutečností zůstává to, že již ve 12. století zde vznikaly klášterní školy a Oxford začal být považován za středisko církevního školství. Oxfordští učitelé navíc získali i zvláštní privilegia, řadu privilegií získala i vzniknuvší univerzita. Ta měla v polovině 13. století už 7 kolejí a stala se tak vážnou konkurentkou univerzity pařížské. Během staletí však začalo vznikat nepřátelství mezi univerzitou a městem a docházelo často i k bitkám, při nichž nejen tekla krev, ale po kterých zůstávali také mrtví. Roku 1209 napětí vedlo k pouličním krvavým srážkám, při nichž zahynul jeden místní trhovec a tři, jak už to bývá, zcela nevinní studenti. Členové akademické obce a studenti pak rychle opustili Oxford a část z nich se usadila v Cambridgi a založila jádro pozdější druhé nejstarší anglické univerzity. Trvalo to čtyři roky, než byl spor mezi univerzitou a městem urovnán, nicméně akademická obec získala nové a významné výhody a privilegia. Bylo ustaveno, že za každého zavražděného studenta musí město zaplatit univerzitě pokutu (toto ustanovení platilo až do r. 1825). V roce 1581, po předchozím odtržení se anglické církve od Říma, se univerzita stala anglikánskou a to vedlo k potlačování klášterních kolejí. Rušnou dobu prožíval Oxford v letech 1642 – 1646, kdy se stal sídlem královského dvora. Pak však došlo k úpadku, protože mnoho učitelů vzhledem k přísným předpisům odešlo učit na jiné vysoké školy. Krize se vyhrotila natolik, že v 19. století bylo povoleno vyučování na univerzitě i světským osobám a navíc zde mohly studovat i ženy. Tato opatření vedla k novému rozkvětu univerzity. Dnes patří Oxford spolu s Cambridgí k nejznámějším univerzitním městům na světě. Studenti zde mají k dispozici 34 kolejí a další prostory.
Na parkovišti si z automatu zakoupíme panoramatickou mapu, která nám má usnadnit orientaci. Průvodce nás sice provede nejvýznamnějšími místy, my ale chceme vědět třeba i něco víc. Když se podíváme na mapu, je nám okamžitě jasné, že budeme pravděpodobně brzy zmateni. Kolej střídá kolej, jedno nádvoří druhé, kaple za kaplí, tento kostel je zasvěcen jednomu svatému, tamten zase úplně jinému, k tomu všemu obytné trakty, trávníky…. Už teď tušíme, že letopočet bude stíhat letopočet, pojmů nebude také málo a jak to v takovýchto případech bývá, dojmy často splynou. Propleteme se ulicemi a uličkami, jejichž jména ani nestačíme sledovat, a vlastní prohlídku s výkladem začínáme na Broad Street u Scheldonian Theatre z let 1664 – 68, postaveného podle plánů Christophera Wrena, jemuž za vzor sloužilo Marcellovo divadlo v Římě. V jeho bezprostřední blízkosti jsme upozorněni na stavbu Clarendon Building z r. 1713, dále na komplex budov Lincoln College z r. 1427 a na Divinity School, která je příkladem středověké školní budovy z 15. stol. Popojdeme ke stavbě nazývané Radcliffe Camera, což je kruhová stavba zakončená kopulí vysokou 46 m. Název dostala podle lékaře Johna Radcliffa. Přes Catte Street dohlédneme k Herford College, která se jí stala až v roce 1740. V roce 1874 byly její budovy upraveny, čímž se setřel její původní ráz. Zajímavostí je však most, který spojuje její dvě části: měl asi předlohu v benátském Mostě vzdechů. Můžeme potvrdit, je mu skutečně podobný. Ze stejné ulice se pokusíme nahlédnout do další koleje, do All Soul’s College, koleje založené r. 1438. Jsme však zastaveni správcem, který pouští dovnitř pouze ty, kteří mají jakési propustky. A tak její vysoké věže, jež jsou dílem Nicholase Hawksmoora, fotografujeme jen od ústředního vchodu.
Další zastávka je před kostelem Neposkvrněného početí P. Marie s věží vysokou 62 m. Vedlejší budova patří koleji Brasenose College založené r. 1509. Kolem kostela projdeme na jednu z nejznámějších a nejrušnějších oxfordských ulic, na High Street. Po ní se dostaneme do pomyslného centra města, na tzv. Carfax, kde se kříží třídy High Street, Queen Street, Cornmarket Street a St. Aldates Street. Zde také stojí i věž Carfax Tower ze 13. století, na níž upoutají pozornost především sošky rytířů. Stočíme se do Saint Aldates Street a směřujeme k další koleji, ke koleji Christ Church College, založené v roce 1525 kardinálem Wolseyem. V jeho době se kolej nazývala Kardinálskou, v r. 1532 ji však král Jindřich VIII. pojmenoval podle sebe. R. 1546 dostala kolej opět nové jméno, dosavadní. Je to údajně největší a zároveň nejmalebnější kolej. Zajímavý je vstupní portál a velké nádvoří s věží Tom Tower, na níž visí zvon Great Tom (Velký Tomáš) z roku 1680 vážící 7 tun. Ten zvoní denně ve 21 hodin 5 min 101 údery. Tato tradice vychází z toho, že zvon v minulosti svolával všech 101 studentů do koleje. Po ukončení zvonění se dodnes brány všech učilišť zavírají.
Zahneme do malého parčíku v sousedství koleje a odsud sledujeme ladné tvary katedrály Christ Church. Její historie sahá do 12. století, věž, vysoká 48 m, pochází ze 13. stol. V její blízkosti jsou další koleje, kolej Oriel College z r. 1326, jejíž současné budovy pocházejí ze 17. a 18. stol., a Corpus Christi College z r. 1516, na jejímž prvním nádvoří jsou sluneční hodiny z r. 1581, v její kapli pak obraz od P. P. Rubense.
V těchto místech dostáváme volno, abychom se ještě eventuálně mohli sami projít městem. Moc času nemáme a tak jen koupíme pohledy, obejdeme Pembroke College, nahlédneme ještě do několika zákoutí, postojíme před starobylými domy a pak se rychle vydáváme k autobusu, abychom nebyli právě ti, kteří přijdou pozdě. Pozdní návraty se totiž na tomto zájezdu staly jakousi módou.
Prohlídkou Oxfordu měl náš dnešní program končit, po ní jsme se měli vydat do místa ubytování. Souhlasíme však s návrhem, že se ještě zastavíme ve Windsoru, i když jeho návštěva byla na programu až v úterý ráno. Domluvíme se, že většina z nás nemá zájem platit vysoké vstupné, že si sídlo anglických králů prohlédneme pouze z venku. Navíc teď ho máme při cestě, zatímco v úterý bychom museli opět přes celý Londýn, protože ubytování máme na východ od hlavního britského města a Windsor leží západním směrem.
Windsor není jen královský zámek, je to také staré město na břehu Temže. Jeho největší zajímavostí je však skutečně zmíněný zámek, od doby Eduarda III. sídlo anglických panovníků. Je považován za jeden z největších v Evropě a je vůbec největším obydleným zámkem na světě. První, dřevěný hrad zde postavil už Vilém Dobyvatel. Teprve pozdější vladaři jej nahradili kamennou stavbou. O jeho podobu se zasloužili králové Jindřich I., Jindřich II. a Jindřich III., velké úpravy zde prováděl Jiří IV., Vilém IV. a královna Viktorie. Základem zámku jsou dvě velká nádvoří, obestavěná množstvím nejrůznějších budov. K těm nejvýznamnějším patří Round Tower (Kruhová věž), kaple sv. Jiří, budova Military Knigh’s of Windsor (bývalé obytné prostory rytířů řádu ) a samozřejmě největší pozornost návštěvníků přitahují samotné prostory obývané královskou rodinou, jejichž dnešní podoba je výsledkem přestavby v 1. polovině 19. století.
Přijíždíme na velké parkoviště, vyběhneme po schodišti a ocitáme se v prostorách zrestaurovaného viktoriánského nádraží, které dodnes slouží svému účelu. Jakmile opustíme jeho prostory, otevře se nám výhled na mohutné windsorské hradby. Obcházíme je a dostáváme se až k hlavnímu vstupu. Právě ho zavírají. I tak stojíme v údivu nad mohutností a pompézností staveb, které vidíme. Na mysl se nám dere vzpomínka na rok 1992, který se málem stal pro zámek osudným. Tehdy vyhořelo z dosud neobjasněných příčin celé jedno zámecké křídlo, tehdy hasiči bojovali 15 hodin o to, aby zachránili ostatní prostory. I tak škody dosáhly astronomických částek a královně připravily jistě nejednu bezesnou noc. Kde vzít peníze na opravu? Královský majetek totiž není pojištěn a tak se muselo sáhnout do vlastní kapsy. Jenže ta asi zase tak bohatá, jak se na venek tváří, není, a proto v roce 1994 královna rozhodla o tom, že její majetek musí na opravu Windsoru vydělat. Zpřístupnila veřejnosti část Buckinghamského paláce a vstupné do Windsoru zvýšila ze 4 na 9 liber.
Zbývá nám ještě chvíle času a ten věnujeme samotnému městu Windsoru. Je to malebné městečko uchovávající si svůj středověký ráz. Stojí zde domy a hostince převážně ze 17. a 18. století, úzké klikaté uličky jsou dlážděny kočičími hlavami. Co upoutá naši pozornost, je především na první pohled nadměrné množství policistů. To je celkem pochopitelné. Až po chvíli si uvědomujeme další neobvyklost tohoto místa. Nikde nenajdete odpadkové koše. Proč? Windsor by se mohl stát cílem irských teroristů. Aby tito neměli kam uložit bombu, proto odpadkové koše chybí. Na mnoha místech také sledují kamery pohyb lidí. Prostě pro bezpečnost královny je uděláno maximum. I tak ale královská rodina zde zase úplný klid nemá. Neruší ji sice teroristé, ale hluk letadel přistávajících na největším londýnském letišti Heathrow, které se nachází jen o pár kilometrů dál.
Poslední pohled na Windsor z parkoviště a už ujíždíme konečně na ubytování. To ještě netušíme, jak dlouhá cesta nás čeká. I ona je ale mnohým zajímavá. Tak např. míjíme již zmíněné letiště Heathrow. Protože kolem něj jedeme poměrně dlouho, je nám dopřáno sledovat odlety i přistávání letadel. Brzy zjišťujeme, že letecký provoz je zde více než hustý. Zaměříme se na přistávající letadla a spočítáme, že ta přistávají snad v půlminutových intervalech. I když nám je jasné, že na tak velkém letišti je mnoho ranvejí, připadá nám hustota provozu nepochopitelná. Za stálého sledování přistávajících letadel vjíždíme do okrajových čtvrtí Londýna.
Londýnem jedeme nekonečně dlouho, průvodce nás už upozorňuje na některé zajímavosti, jimž bude ale věnován zítřejší den. Projíždíme na východní předměstí, míjíme Greenwich a konečně vyjíždíme z Londýna na venkov. Sjíždíme z dálnice a zase se střídají pastviny, vesnice, osamocená sídla. Vše samozřejmě bez označení. Pouze tušíme, že sledujeme tok Temže směrem k moři. Všichni už asi po dnešním nabitém dni toužíme po slibovaných luxusních dvoulůžkových bungalovech. Ty ale zatím zůstávají v nedohlednu. A začínají ty správné úvahy, zda budeme mít vůbec kde spát. Jakmile uvidíme stodolu nebo dokonce ony budky pro prasata, docházíme k závěru, že třeba i tady by se dalo přespat.
Po více než hodinové jízdě ze samotného Londýna se objevuje konečně spásná cedule s označením Allhallows Holiday Park. Tento název jsme psali do kolonky „místo ubytování“ na landing card. Vjíždíme do komplexu chatek a především karavanů. Většině z nás tvrdne úsměv na rtech a začínáme vážně pochybovat o slibu, že budeme ubytováni v luxusních bungalovech. Po vyřízení formalit a oznámení vedoucího, že budeme v karavanech po čtyřech, nám jsou karavany přiděleny. Každá čtveřice také obdrží plánek celého podle našeho přesvědčení až příliš rozlehlého komplexu. Navíc dvě rodiny jsou „separovány“ od ostatních, jejich karavany jsou téměř na druhé straně komplexu. Představa stěhování se se všemi zavazadly pěšky ke karavanům vzdáleným asi 1 km je přímo děsivá. Leč Angličané se ukáží jako džentlmeni. Předjedou dvě auta, naloží zavazadla i jejich majitele a ke karavanům nás dovezou. Měli by zájem se s námi bavit, ale brání nám naše jazykové neznalosti.
Obě „separované“ rodiny obdržíme od řidiče jednoho z aut klíče od karavanů a můžeme se nastěhovat. Nám je přidělen karavan přímo královského jména Tudor, sousedé bydlí v Torinu. S třesem rukou otevíráme a máme strach, jaké další nepříjemné překvapení bude následovat. Jsme ale naopak příjemně překvapeni. Karavan je zařízen vskutku královsky, je to jakýsi „byt v malém“. Takže v bytě nesmí chybět kuchyň se vším všudy (plynový sporák, veškeré nádobí, lednička, v ní připraven led, ve výbavě nechybí ani kotlík na chlazené šampaňské – to kdybychom chtěli něco oslavovat – mezi námi, pokud budeme něco oslavovat, tak to oslavíme raději českou becherovkou, varná konvice je ve výbavě kuchyně samozřejmostí), hned vedle kuchyně je obývací pokoj se sedací soupravou a stolkem, je nám zde dopřána i televize a topné těleso. Pak následují dvě ložnice. Jedna manželská s typickým manželským lůžkem – to se nám však zdá poněkud úzké – a pak ložnice dětí se dvěma lůžky. Jako lůžka by se dala využít samozřejmě i obýváková sedací souprava – karavan je skutečně deklarován jako šestilůžkový. Vše doplňuje příslušenství se sprchou. Nakonec dáváme za pravdu „cestovce“, že se jedná o dvoulůžkové bungalovy, protože vždy dva mají své soukromí. Jako správně nemajetní Češi oceňujeme, že si zde budeme moci uvařit a nebudeme muset se živit jen studenými pokrmy.
Teprve po prohlídce interiéru karavanu se věnujeme prohlídce exteriéru. Naši pozornost upoutá výhled na širokou vodní hladinu. Domníváme se, že se díváme na moře, druhý den se do průvodce dozvíme, že se jedná o ústí řeky Temže. V poslední chvíli zaregistrujeme, že právě zapadá slunce, a tak rychle ven s fotoaparátem a ulovit alespoň nějaký snímek. Samozřejmě využijeme existenci kuchyně, uvaříme teplé jídlo se vším všudy (naše menu sestává z becherovky – ta je prý pro zdraví, jak tvrdí zkušení – následuje polévka – sice ze sáčku, ale přece jen polévka – a pak rýže s vepřovým masem, k tomu neopomenutelné české pivo) a tak není divu, že ke spaní se nedostaneme dříve než před půlnocí.
Cestopisy
Chystáte se pod stan? V tom případě budete myslet na účinnou impregnaci
Ti, kdo mají rádi stanování a kempaření, se zajímají o účinnou formu, jak svůj dočasný příbytek zaopatřit tak, aby neprofoukl a v případě deště také nepromokl. Nanotechnologie dnes umožňuje skutečně mnoho. Dávno pryč jsou doby, kdy se používaly k impregnaci vosk, olej, teflon či silikon. Dnes se o nepromokavost stanů a nejen těch, postará inovativní technologie, která má výrazně vyšší vodu odpudivou schopnost. Navíc nepomáhá jen proti vodě, ale také proti plísním, nečistotám a má několikanásobně vyšší životnost. To zajisté oceníte nejen při použití na stany, ale i v běžném životě.
Proč impregnovat touto technologií?
Ve stručnosti se jedná o tyto benefity:
1) Extrémně odpuzuje kapaliny – při běžné impregnaci stan rychle promoká při větší kumulaci vody
2) Životnost impregnace v řádu týdnů až měsíců oproti běžné impregnaci mající životnost v řádu dnů
3) Vysoká odolnost vůči mechanickým vlivům oproti klasické impregnaci, která je k mechanickému setření velmi náchylná
4) Antibakteriální účinky impregnace způsobují prevenci tvorby plísní – U běžné impregnace hrozí tvorba plísní, která je zvlášť pro alergiky velmi nepříjemná a může zhoršovat stav alergiků
5) Impregnace je ekologicky šetrná, protože se skládá pouze z vody a nanočástic křemíku
Graf znázorňující životnost impregnace
Pokud jste strávili noc či dvě ve stanu, jistě víte, že se zapařuje a je nutné jej před úschovou dostatečně vysušit. To může způsobovat značné časové zdržení.
Co se týče impregnace, impregnovaný materiál dýchá a stan se tak nezapaří. Dochází k odpuzování vody, leč vzduch může cirkulovat. Je tak zachována prodyšnost. Nano částice mají antibakteriální účinky, díky nim je významně redukována tvorba plísní.
Formou lotosového květu
Možná by vám přišlo, že na lotosovém květu není nic zvláštního. Nenechte se však zmýlit, právě tady je inspirovaná impregnace, která skutečně funguje. Rostlinka je stále čistá, a to za jakéhokoli počasí, přestože je nejčastěji k nalezení ve stojatých či pomalu tekoucích vodách. Efekt lotosového květu inspiroval vědce natolik, že jej podrobili laboratorním výzkumům. Na základě nich napodobili jeho samočistící funkci a vložili ji do nanotechnologie. Tu je možné využít nejen pro stany, ale také do domácností nebo průmyslu.
Hrbolky, které mají smysl
Lotosový květ odolává nečistotám díky důmyslnému principu. Povrch jeho květů je totiž posetý tenkými hrbolky, které ho chrání jak před prachem, tak před dalšími nečistotami a vodou. Tuto vlastnost využili při nanotechnologii, kdy je povrch ošetřen tak, že je voděodolný i samočisticí.
Využití v domácnostech i firmách
Jestliže vás zajímá, kde všude se samočistí efekt může využít, nemusíme chodit daleko. Pro běžné uživatele přijde vhod např. při péči o obuv nebo třeba bundu, což v tomto počasí určitě využijete. Hospodyňky jej mohou použít i při péči o okna, v koupelně na toaletu, sprchový kout nebo vanu. Ani řidiči nejsou ochuzení, použití je možné i na sklech v autě.
Pomoc v podobě nanotechnologie
Možná se to zdá jako sci-fi, ale nanotechnologie je dostupná všem, kteří potřebují nebo chtějí udržovat jak své oděvy, tak obydlí, a to nejen v podobě stanu. Samostatným odvětvím je chemická nanotechnologie, jejíž produkty jsou volně dostupné i na našem trhu. Společností, která je v tomto oboru odborníkem, je německá společnost NanoConcept. Právě od ní můžete zakoupit produkty, jež naleznou uplatnění při ochraně povrchu materiálů.
Nano impregnace je vhodná pro všechny druhy stanů
Impregnace nanotechnologií je možné použít na všechny druhy stanů. Liší se pouze v množství impregnačního přípravku.
Vhodné materiály stanů pro impregnaci:
- textilní látka
- bavlna
- polyester
- nylon
- PVC
Nechte se inspirovat i vy a vsaďte na společnost, která ví, jak vám pomoct. Budete mile překvapeni i potěšeni příznivou cenou a širokou nabídkou přípravků, které využijete v běžném životě.
Cestopisy
Už víte, kam pojedete letos na dovolenou? Zvolte Řecko!
Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.
Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.
Jak si vybrat ten nejlepší zájezd
Často je skutečně těžké vyznat se ve spoustě reklam a nenaletět na zdánlivě výhodnou nabídku. Někdy dochází k rozčarování, když na místě zjistíte, že romantický hotýlek na last minute stojí přímo u dálnice nedaleko letiště. Nebo rodinný pobyt all inclusive za skvělou cenu musíte strávit v pustině kilometr od moře. Ujasněte si proto, jak chcete svou dovolenou prožít, a z čeho třeba můžete s ohledem na své finanční možnosti slevit. Nejdůležitější je užít si volné dny v pohodě.
Zjistěte si co nejvíce informací
Před konečným rozhodnutím se informujte, co je zahrnuto v ceně zájezdu, třeba pojištění léčebných výloh je nespornou výhodou. Ptejte se, jaké služby a typy pokojů nabízí vybraný hotel nebo penzion, jaké jsou váhové limity zavazadel, zda si lze zajistit vybraná místa a stravování během letu a také je-li cestovní kancelář řádně pojištěna. Na webových stránkách můžete podle google maps jednoduše zjistit také polohu ubytování, popřípadě si přes odkaz prohlédnout vlastní stránky hotelu.
Vybírejte podle svých představ a možností
Chcete jen tak odpočívat na pláži a užít si s dětmi moře, ale máte omezený rozpočet? Je jen na vás, co zvolíte. Zájezd se stravováním all inclusive a ubytováním v jednom hotelovém pokoji u ne zcela ideální pláže anebo ubytování v pohodlných apartmánech s oddělenou ložnicí u široké písečné pláže vhodné pro děti ? Apartmány mají zpravidla kuchyňské kouty, takže můžete kombinovat přípravu jednoduchých jídel s návštěvami místních pizzerií a taveren.
Máte v plánu klidnou relaxaci anebo romantický pobyt ve dvou? V hotelech jen pro dospělé budete mít klid a také příležitost využít služby wellness center. Anebo se vydejte na cenově dostupnější dovolenou mimo hlavní sezónu a zvolte pobytové místo stranou rušných letovisek.
Pokud si můžete dopřát dovolenou bez limitů, vybírejte z těch nejlepších hotelů v Řecku. A nemůžete-li kvůli pracovnímu vytížení odletět na celý týden, objednejte si prodloužený víkend.
Řecko nabízí spoustu možností a navíc i tu pravou prázdninovou pohodu.
Cestopisy
7 důvodů, proč si vybrat dovolenou v Bibione
Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?
Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?
-
Je to blízko
Nikomu se nechce cestovat na odpočinkovou dovolenou přes půl světa. Autem těch cca 760 km cesty zvládnete cca za 8 hodin. Letadlem to trvá přibližně 35 minut.
-
Nabízí se výborné ubytování
K dispozici jsou rozsáhlé nabídky pronájmu. Pro rodiny je skvělou volbou apartmán, který v přepočtu na osobu vychází velmi příznivě. Kromě toho můžete vybírat i z bohaté nabídky 3-5 hvězdičkových hotelů.
-
Zábava pro každého z rodiny
Ženy toužící po klidu tu narazí na spoustu cukrárniček a perfektní plážový servis. Totéž uvítají i prarodiče. Pro menší a školou povinné děti je zde akvárium Gulliverlandia, aquapark v Lignanu a spousta hřišť. Puberťáci a mládež si vychutnají diskotéky.
-
Pohoda i pro domácí mazlíčky
Co se psem, kočkou, morčetem nebo třeba myší? Tuhle otázku řeší před odjezdem na dovolenou spousta rodin. Vězte, že sem si můžete vzít i své mazlíčky, pronájem bytu to mnohdy umožňuje. Vám tak odpadne problém.
-
Nudit se nebudou ani sportovci
Můžete vyzkoušet i vodní sporty, například se učit jezdit na kajaku, jsou zde hřiště na míčové hry, tenisové kurty. V Bibione je sportovní klub, v Lignanu golfové hřiště. Můžete si i zajezdit na kole.
-
Máte co objevovat
Celá rodina může vyrazit společně do Benátek, což je asi 80 km. Výlet do romantického města na vodě stojí za to. A rájem pro milovníky poznávání a historie je i zámek Miramare nebo město Terst.
-
Příjemné koupání
Dlouhé pláže plné zlatavého písku a pozvolný vstup do vody. Takové koupání zvládnou i malinké děti nebo méně pohybliví senioři. Nikdo se vody nemusí bát.