Cestujete do zahraničí nejraději na vlastní pěst? Stačí zabalit věci
do auta a můžete vyrazit. Ale co když vás váš čtyřkolový miláček
někde nechá stát?
Cestujete do zahraničí nejraději na vlastní pěst? Stačí zabalit věci do auta a můžete vyrazit. Ale co když vás váš čtyřkolový miláček někde nechá stát?
Každý řidič se na své auto sto procentně spoléhá. Je ale dobré si uvědomit, že se pořád jedná pouze o stroj, který může z ničeho nic vypovědět službu. A o to je to horší, pokud k tomu dojde v zahraničí, v noci, za hustého deště a s nevyspalou rodinou. Jak se na tyto situace nejlépe připravit a jak postupovat?
Přípravy začínají před odjezdem, pojištění je základ
A to nejen pojištění k automobilu, ale i cestovní pojištění. Předpokladem je, že v zahraničí budete nějakou dobu pobývat. A pojištění do zahraničí je základní přípravou pro případ, že se něco stane. Udělejte si přehled v nabídce pojišťoven a vyberte si pokud možno komplexní variantu. Pokud jedete autem, volte takové pojištění vozidel, jež je platné ve všech zemích, zahrnuje nonstop asistenční služby a nabízí i další servis.
K poruchám dochází nejčastěji
Dle průzkumů jsou nejčastějším typem škody při provozu automobilů právě poruchy. Jen v loňském roce AXA Assistance, přední společnost v oblasti pojištění a asistence, zaznamenala markantní nárůst případů, kdy došlo k závadě a selhání vozidla. Celkem se jednalo o 68 % případů. Nejvíce se jich přihodilo v Německu (26%), na Slovensku (23 %) a v Rakousku (15 %). Výraznější nárůst byl ale zaznamenán i na jihu Evropy. Celkově ke škodám dochází ve druhém a třetím čtvrtletí (23 % a 43 %).
Důležité je uvědomit si, že ceny odtahů v zahraničí jsou přitom v poměru s tuzemskými výrazně dražší. Zejména na severu Evropy se můžete setkat s odtahem převyšujícím 600 eur. Překvapit vás ale může i odtah ve Francii nebo Maďarsku, kde zaplatíte i 400 eur.
V médiích se pořád setkáváme s případy, kdy řidiči nedbají bezpečnostních pokynů, a to ať už v případě poruchy, nehody, při samotném řízení aj. Pokud vás auto někde nechá stát (ve většině případů na dálnici), počítejte s tím, že řidiči kolem vás budou neopatrní. Postupujte tedy tak, abyste zachovali maximální bezpečnost. Od zapnutí výstražných blinkrů, obrysových světel, nasazení výstražné vesty všem členům posádky po umístění trojúhelníku. Vydat se hledat pomoc někam, aniž byste věděli kam, nemusí být úplně to nejlepší řešení. Obzvlášť, pokud s sebou máte např. celou rodinu.
Zavolejte svou asistenční službu
Nejdůležitější je zachovat chladnou hlavu a obrátit se na asistenční službu, kterou máte ke svému pojištění vozidel. Díky nonstop provozu (což by dnes mělo být samozřejmostí) vám vyškolení odborníci poradí, co v danou chvíli udělat pro zvýšení bezpečnosti. Především vám ale díky databázi vyhledají odtah, zajistí servis a náhradní vozidlo (samozřejmě záleží, jaký máte rozsah pojištění). Je důležité správně nahlásit, kde se nacházíte a sdělit všechny požadované informace. Pracovníci služby vás tak snadněji lokalizují a celý proces se tím urychlí. Samozřejmě se po dobu čekání zdržujte v bezpečných místech vedle vozovky.
Projekt Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ si
klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála
600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností
pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, které hrady a zámky,
muzea, divadla a další místa mohou bez problémů a obav navštívit. Mezi
objekty je i více než 200 muzeí.
„Mapy bez bariér“ usnadní plánování výletů
Projekt Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ si klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála 600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, které hrady a zámky, muzea, divadla a další místa mohou bez problémů navštívit. Z nově vzniklé mapy na webu mapybezbarier.cz zjistí údaje o šířce dveří, přítomnosti nájezdové rampy, vybavenosti toalet nebo rozměrech výtahové kabiny.
Mapování a sběr dat se blíží ke konci, výše zmíněná mapová aplikace se na webu projektu objeví začátkem prosince. Bude tak možné si bez obav naplánovat výlet či dovolenou.
Následující text obsahuje tipy na výlet do již zmapovaných objektů. Tým mapařů ověřil, že místa zmíněná níže jsou bezbariérově přístupná.
Adventní čas vybízí k návštěvě Třebechovického muzea betlémů. Muzeum je jediným zařízením svého druhu v České republice i v Evropě. Nejvzácnějším předmětem sbírek je ručně psaný iluminovaný Literátský graduál z r. 1559. Sbírkový fond čítá více než 300 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů, pocházejících z tradičních i netradičních betlémářských oblastí. Nejcennějším betlémem je Proboštův mechanický betlém. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo ověřeno, že je objekt plně přístupný. Jeho prohlídku si tak mohou bez problémů vychutnat rovněž osoby s omezenou možností pohybu i rodiny s kočárkem.
Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích poodhalí historii českých loutek od nejstarších loutkářů přes rodinná a spolková divadla až k profesionálním scénám. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků se návštěvníci setkají s loutkami zhotovenými podle předloh M. Alše, V. Suchardy či J. Trnky. Přímo v expozici je možnost shlédnout slavné inscenace loutkových her v historických divadélkách. Ve druhé části – v jediném cirkusovém muzeu v Čechách jsou vystaveny nejen plakáty, fotografie, dokumenty, ale návštěvník se ocitne v cirkusové manéži s hrazdami, perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským náčiním a s cirkusovými kostýmy. Součástí expozice je i motocykl, na kterém jezdili Medvědi s Cibulkou. Stálá expozice je doplněna o zajímavé doplňující výstavy. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo ověřeno, že velká část objektu je plně přístupná. Prohlídku muzea si tak mohou bez problémů vychutnat rovněž osoby s omezenou možností pohybu či rodiny s kočárkem.
Novogotický zámek Sychrov je pro návštěvníky otevřen celoročně, každý den včetně pondělí. Zámek Sychrov sloužil jako rezidence původem francouzského rodu Rohanů. Zámecké pokoje jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy a dalšími doplňky. Většina místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Zámek je veřejnosti zpřístupněn ve značném rozsahu, takže jeho prohlídka poskytne návštěvníkům představu, jak se ve 2. polovině 19. století žilo na venkovském sídle bohaté šlechtické rodiny. V rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“ bylo potvrzeno, že exteriéry zámeckého areálu, jako například čestný dvůr, nádvoří nebo anglický park, jsou bezbariérově přístupné. Přístup do místní klenotnice je rovněž bez bariér. Prohlídka interiérů zámku vyžaduje asistenci. Je třeba překonat schodiště do prvního patra. Dále je prohlídková trasa v jedné rovině a s širokými dveřmi. Prohlídku zámku si proto mohou vychutnat i osoby s omezenou možností pohybu či rodiny s kočárkem.
Za vidění stojí rozhodně například Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. V 19. století stalo jedním z kulturních a vzdělávacích center české inteligence. Mnoho jeho sbírkových předmětů pochází z darů jak od zakladatele muzea Vojtěcha Náprstka, tak od jeho přátel a známých z řad českých exulantů, cestovatelů a etnografů. Do všech expozic a výstav se lze dostat i pomocí výtahu či plošiny, je proto přístupné i osobám s omezenou možností pohybu či rodinám s kočárkem.
Žižkovský televizní vysílač patří k nejzajímavějším pražským dominantám. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985 – 1992. Nabízí 360° pohled na metropoli. Díky otevírací době od 8:00 do 24:00 si lze nádherný výhled na Prahu vychutnat za denního světla i v noci. Kromě něj jsou pro návštěvníky věže připravena videa představující Prahu i celou Českou republiku nebo zajímavá ozvučená závěsná křesla. Bezbariérová přístupnost věže byla ověřena v rámci projektu Nadace Charty 77 ‐ Konta Bariéry „Mapy bez bariér“. Projekt si klade za cíl zmapovat do konce roku 2015 přístupnost bezmála 600 objektů po celé České republice. Lidé s omezenou možností pohybu, ale i rodiny s kočárkem se dozví, která místa mohou bez problémů a obav navštívit.
Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv.
Cyrila a Metoděje. V ní najdeme místa, která potěší každého
poutníka i návštěvníka. Jde o oltář, kde se slaví liturgie,
kaple Panny Marie, Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem.
Velehrad najdeme 6 km severozápadně od Starého Města u Uherského Hradiště. Jde o kraj zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Uherské Hradiště, je to jedno z nejvýznačnějších poutních míst v ČR, spojeno s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, dělá z Velehradu poutní místo, které přesahuje významem hranice našeho státu.
Něco málo z historie Velehradu
Počátky dnešního Velehradu datujeme na začátek 13. století, kdy byl zde postaven první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky. Jde o rozlehlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Roku 1421 byl vypálen moravskými husity, znovu obnoven během let 1587–1592, raně barokní přestavba byla realizována v letech 1629–35. Dnešní podoba pochází z přelomu 17 a 18. století.
Roku 1990 se sem znovu vrátil jezuitský řád Tovaryšstva Ježíšova, který zde na velmi významném poutním místě zajišťoval duchovní službu. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a r. 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje roku 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. A dne 22. dubna 1990 zde proběhla návštěva hlavy římskokatolické církve, papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je zdejší kříž s jeho znakem, který je umístěn na nádvoří před bazilikou.
Bazilika na Velehradě
Zdejším klenotem je bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie. Součástí komplexu je rovněž barokní kaple sv. Jana, novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje, podzemní katakomby a lapidárium s expozicí románské architektury.
Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. V ní najdeme místa, která potěší každého poutníka i návštěvníka. Jde o oltář, kde se slaví liturgie, kaple Panny Marie, Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem (obrazem Panny Marie Matky jednoty křesťanů), hrob arcibiskupa Antonína Stojana v Královské kapli a náhrobek kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky s nádhernými mozaikami. Dále je zde umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje na pravé straně od oltáře a obraz věrozvěstů od polského malíře Matejky (1885).
Poutní cesty jsou různé ale láska a víra zůstává
Velehrad je cílem několika poutních cest. Známá je Poutní cesta růžence. Trasa začíná ve Starém Městě u Uherského Hradiště u železniční trati a směřuje na Velehrad. Lze ji ujít zhruba za hodinku, měří čtyři kilometry.
Můžeme se vrátit do starých dávných časů, kdy náš duchovní život měřil tep srdce, modlitba a naše poutní kroky. Rozjímali jsme, věřili, přemýšleli a nikam nespěchali. Tato poutní cesta přetrvala dodnes a je provázena celkem dvaceti zastaveními růžencové modlitby. Úvod představuje Radostný růženec, pokračuje Růženec světla, Bolestný růženec a vyvrcholením je Slavný růženec. Jednotlivá zastavení symbolizují jedno tajemství, které je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce. Návrhy vytvořil Milivoj Husák.
Poutní cesta Velehrad – Sv. Hostýn
vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa je dlouhá zhruba 59 km je členěna dvaceti pěti zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi. Na tuto základní poutní trasu navazuje poutní cesta Sv. Hostýn – Sv. Kopeček.
Poutní cesta Velehrad – Sv. Antonínek
spojuje Velehrad s jihomoravským poutním místem v blízkosti Blatnice pod Sv. Antonínkem. Na trase dlouhé zhruba 24 km je rozmístěno dvanáct zastavení. Poutní trasa byla požehnána Mons. Janem Graubnerem v srpnu 2012.
Mešní a košer vína
Vše co se místa týká, najdete vyčerpávajícím způsobem na stránkách velehradinfo.cz včetně pozvánky na mezinárodní výstavu mešních a košer vín, která se na Velehradu koná každoročně. Akce se letos bude konat 7. listopadu od 16:00 hodin ve Slovanském sále Stojanova gymnázia Velehrad.
Největší moravské poutní místo Velehrad je již po staletí symbolem setkávání kultur Východu a Západu. Kulturu východní sem přinesli soluňští bratři sv. Cyril a Metoděj, kulturu západní členové řádu cisterciáků, kteří zde působili v letech 1205–1784. Jedním z důvodů, proč se Matice velehradská, která se stará o všestranný rozvoj poutního místa, rozhodla uspořádat soutěž a výstavu mešních a košer vín, byl fakt, že to byli právě cisterciáci, kteří začali na Velehradě pěstovat révu vinnou.
Cestovat můžete i v okolí Velehradu
Lze navštívit Archeologický skanzen s vyhlídkovou věží, repliku kostela z 9. století. V Modré u Velehradu se můžete projít proskleným tunelem, který vás povede pod hladinou rybníka. Kolem sebe tak prosklenou stěnou uvidíte život ve vodě, pod hladinou mokřadu. V sousední obci Tupesy najdete Muzeum keramiky.
Představa o perfektní dovolené je pro každého z nás jiná.
Jedni milují aktivní dovolenou, a pro druhé je idea největšího odpočinku
pláž, lehátko a moře. Předtím než vyrazíte, buďte připraveni a
nezapomeňte si sbalit vše potřebné.
Představa o perfektní dovolené je pro každého z nás jiná. Jedni milují aktivní dovolenou, a pro druhé je idea největšího odpočinku pláž, lehátko a moře. Předtím než vyrazíte, buďte připraveni a nezapomeňte si sbalit vše potřebné.
Na dovolenou k moři budete potřebovat hlavně plavky, opalovací krém, ručník a sandály. V případě, že dáváte přednost aktivní dovolené, je potřeba věnovat balení větší pečlivost, protože toho budete potřebovat daleko více.
Pokud jste klasický baťůžkář, který si na třítýdenní dovolenou dokáže sbalit do jedné krosny, nezapomeňte na pár důležitých věcí, bez kterých se neobejdete. Mezi ty patří lékárnička, sirky, nůž, pláštěnka nebo nepromokavá bunda a mnoho dalších. Všechny potřebné pomůcky naleznete v eshopu huskycz.cz.
Čelovka
Tu využijete kdekoliv, ať budete cestovat v horách, lesích nebo podél moře. V letních měsících je sice dlouho světlo, ale až zajde slunce, velmi těžko se vám bude v batohu cokoliv hledat. To že vám čelovka chybí, si uvědomíte, až když ji nebudete mít. Může se totiž stát, že se někde zapomenete, zakoukáte se na výhled do údolí, zdržíte se koupáním v jezeře a najednou je skoro tma, cíl kde budete spát je daleko a terén je nepřehledný. Už jste někdy stavěli stan za tmy? S čelovkou tmu nezažijete, přibalte si ji.
Samonafukovací karimatka
Pokud nestihnete včas dojít do cíle a budete muset přečkat noc na nerovném skalnatém terénu, tak velmi oceníte samonafukovačku. Nejen, že se vyspíte skoro jako doma v posteli a nerovný terén pro vás nebude překážkou, ale samonafukovací karimatka je daleko skladnější než ty klasické, takže ušetříte místo v batohu. Nerozlámejte si za dobu dovolené zbytečně záda, se samonafukovací karimatkou se vyspíte do růžova.
Spacák
Bez spacáku by trampování, ani nebylo možné. Jestli už máte karimatku, tak tím dalším, co nutně musíte mít je spacák. Nabídka spacích pytlů je opravdu veliká, záleží na tom, do jakých podmínek ho potřebujete a mnoho dalších faktorů.
Termo triko
Klasickým bavlněným trikům odzvonilo. Pokud jste celý den venku na cestě, je to nejpříjemnější, co si můžete vzít na sebe – termo triko. To totiž odvádí pot a v létě dokonce i chladí. Budete díky němu po celý den v suchu.
Termo hrnek
Teplý čaj nebo studená voda, díky termo hrnku budou mít vaše nápoje stejnou teplotu po dlouhou dobu. Neváhejte si tak na cesty zabalit i ten.
Známá a krásná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými
mozaikami. Její první zastaveni je umístěné vlevo za bazilikou. Poslední
zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova.
Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým
Hostýnem.
Milí čtenáři, vítám vás mezi řádky miniseriálu o větších a známých poutních místech po České republice.
Svatý Hostýn je dalším významným mariánským poutním místem na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji.
Hostýnské vrchy
Hostýn je také hora, podle které nesou jméno Hostýnské vrchy. Jde o nejzápadnější výběžek moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy, severnější, kde je umístěna 15 m vysoká rozhledna, na kterou se vystoupá po 59 železných schodech. Je postavena v nadmořské výšce 736 m. I dnešní doba zde zanechá dominantu, kterou je větrná elektrárna o výšce 30 metrů s průměrem třílisté laminátové vrtule 27m. Druhý vrchol má výšku 718 m a právě na něm se tyčí poutní chrám a církevní domy. Jde o poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie, která je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, se nachází Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Podél schodiště se nachází desítky krámků se všemi možnými upomínkovými předměty a hlavně s růženci a křížky.
Osídlení tohoto místa je prokázané již ve starší době kamenné. Leží zde dodnes zbytky opevnění tzv. laténské kultury z 1. tis.př.n.l., celkový obvod přes 1800 m, jejímiž představiteli byli Keltové. Zajímavostí je, že z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.
Známá a krásná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami. Její první zastaveni je umístěné vlevo za bazilikou. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým Hostýnem. V květnu 2012 v rámci oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské vydala Matice svatohostýnská s podporou Zlínského kraje knihu PhDr. Josefa Paly a kolektivu autorů, která obsahuje medailonky duchovních, historiků, spisovatelů, malířů, sochařů, hudebníků, archeologů, stavitelů i zasloužilých příznivců Svatého Hostýna žijících v různých stoletích. Někteří z nich zde mají svůj odpočinek. Cesta se prochází při duchovních cvičeních, jiný ale dá přednost projít se zastaveními sám a v klidu rozjímat a přes den si člověk může odpočinout, číst si na lavičkách v přírodě nebo vyšplhat na rozhlednu a dívat se do kraje.
Tradiční poutě na sv. Hostýn
Padesát kilometrů měří trasa mezi dvěma moravskými poutními místy, Svatým Kopečkem, minulým zastavením, a Svatým Hostýnem, kam se podíváme dnes. Poutníci chodívají již tradičně na pěší noční postní pouť. Cílem je bazilika minor na Svatém Hostýně, kam docházeli dle svých možností po zhruba osmi až jedenáctihodinovém putování ze Svatého Kopečku. Stezka ze Svatého Kopečku na Svatý Hostýn byla otevřena v roce 2010. Na padesátikilometrové trase je instalováno 19 informačních panelů. Věřící pouť pojmenovali Moravská Compostela podle pěších poutí do španělského města Santiago de Compostela, asociuje dobu pěšího putování a délku překonané vzdálenosti. Další poutní cestou, která je ještě starší je Poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn, která vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa, která má délku cirka 60 kilometrů je lemována 25 zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi určenými poutníkům.
V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně uvidíte nad hlavním oltářem sochu Panny Marie v životní velikosti s malým Ježíšem na ruce a ten metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Oni ohrožovali Evropu a roku 1241 dorazili až na Moravu, kde zabíjeli a ničili vše, nač přišli. Lidem nezbylo, než se uchýlit do lesů a hor jen s tím nejnutnějším k přežití. Podle tradující se pověsti byli ti, kdo našli útočiště na Hostýně zachráněni přímluvou Panny Marie, která údajně bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Úctu k Panně Marii šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Podle legendy i oni došli až na Hostýn a zde rozmetali pohanské obětiště a postavili na místě mariánskou kapli. Poprvé se o tomto zázraku dočteme u Balbína v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 je napsáno, že „lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky“. Básní Josefa Lindy Jaroslav v Rukopisu královédvorském (1819) se pověst šířila po celém kraji a Hostýn se stal posvátnou horou českého národa. Nejstarší zápis o poutích na Hostýn je ale z roku 1625 a píše se v něm, že je zde stará svatyně, kam dvakrát ročně chodívá procesí.
Exercicie pro celou rodinu na Hostýně
Podrobnou a spletitou historii místa si můžete přečíst na výše uvedených webových stránkách místa. Na Hostýně se každoročně konají exercicie, program pro letošní rok najdeme zde: hostyn.cz/exercicie
Exercicií jsem se zde zúčastnila před třemi lety. Matice svatohostýnská je pořadatelem veřejně přístupných duchovních cvičení, do kterých se může přihlásit každý věřící člověk. Tento termín označuje několikadenní duchovní obnovu, kterou vede obvykle kněz a která má dalekou tradici v naší historii z dob pradávných, kdy naši předci, křesťané, pobývali na osamělých místech, aby zde mohli prožít čas s Bohem a se sebou samým. Už ve středověku byly v mnohých klášterech takto zařízené místnosti, prostě a jednoduše. Známe z té doby i pojem poustevna. Samota, klid, rozjímání, mystické zážitky a spojení úzce spojené s askezí. Známá kniha s názvem „Exercitia spiritualia“ – Duchovní cvičení od Ignáce z Loyoly pochází z 16. století a je v ní popsána asketická praxe. Duchovní cvičení zde bývají třídenní, týdenní nebo měsíční. Já zvolila zlatou střední cestu. Program si každý účastník může vybrat dle svých potřeb a nabídky. Často cvičení absolvují i partnerské páry nebo rodiny s dětmi. Víkend, pár dní nebo dovolená v klášteře nebo v exercičním domě patří stále častěji k psychohygienické praxi dnešní doby, kdy si člověk potřebuje odpočinout od stresu všedního dne, ujasnit si svoje postoje, touhy, splynout s přírodou či daným řádem věcí, srovnat si své žebříčky hodnot nebo pochopit pravý význam božských ctností víry, naděje a lásky. A někdy v životě člověk dostane i něco navíc, co vůbec nečeká.
Svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále
Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská, která do přízemí umístila exponáty z historického vývoje Hostýna a na galerii expozici fauny a flory Hostýnských vrchů. Toto muzeum bylo založeno roku 1913. Založili ho hostýnští jezuité. Sbírky během krátké doby obsahovaly přes 100 exemplářů.
Zajímavá je sbírka starých svatohostýnských písní z roku 1773 a také nálezy archeologické, jako např. šípy, kopí, úlomky z popelnic a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod. Najdeme zde portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845 P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy sutin zpustošeného chrámu od prof. Veselého z roku 1827, obraz Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka Ondrušky, obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandera a jiné obrazy, staré pohlednice, medailky, a další umělecké předměty. Původní muzeum mělo své místo v rozhledně, v roce 2007 bylo obnoveno právě v Jurkovičově sále v areálu poutních domů.
Köhlerovi mozaiky
Filmaři v těchto dnech dokončují natáčení dokumentárního filmu o akademickém malíři Jano Köhlerovi, který je zaměřen na proces restaurování keramických mozaiek. Vznik tohoto dokumentárního filmu finančně podpořil Olomoucký kraj a Arcibikupství Olomoucké. Premiéra filmu je plánována na jaro 2016. Štáb navštíví v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu sv. Hostýn také v neděli 11. října 2015, kdy v 11:00 hod. proběhne slavnostní odhalení restaurované mozaiky Pilátův soud na sv. Hostýně za přítomnosti akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka. Bude tak možno spatřit světový unikát. Dne 20. října 2015 v 17 hod. v sále Okresního archívu v Prostějově se mohou zájemci zúčastnit přednášky akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka s názvem “Dílo, které prošlo ohněm. Pilátův soud na sv. Hostýně”. Uvidíte model mozaiky prvního zastavení na sv. Hostýně v měřítku jedna ku jedné.
Olomoucký kraj je však krásný celý. Jeho prozkoumání by vám mohlo zabrat celé týdny a my se v dalších článcích určitě vydáme i do jeho dalších zákoutí. Zatím se můžete pustit do jeho objevování sami ze zázemí některého z jeho 202 ubytovacích zařízení.
Úplně nejvíce se o Svatém Hostýně dozvíte na hostyn.cz.
Bezpochyby každý si chce svou cestu do ciziny užít v klidu a bez
starostí. A když se něco stane, spoléhá na své cestovní
pojištění. Abyste od řady pojišťoven ale dostali pojistné plnění, je
důležité zachovat i správný postup.
Bezpochyby každý si chce svou cestu do ciziny užít v klidu a bez starostí. A když se něco stane, spoléhá na své cestovní pojištění. Abyste od řady pojišťoven ale dostali pojistné plnění, je důležité zachovat i správný postup.
Onemocnění, omylem rozbité dveře hotelového pokoje, krádež věcí, zpoždění zavazadel, zrušení letu… Zkrátka na dovolené se toho může přihodit opravdu hodně. A samozřejmě záleží, za jakých okolností. Výsledek je ale stále stejný – musíte řešit starosti. Zmírnit následky se dají jednoduše. Základem je však mít kvalitní cestovní pojištění. Bez něj je řešení vzniklé situace vždy výrazně složitější.
Co si představit pod pojmem kvalitní pojištění?
široký rozsah – když se v zahraničí něco stane, mohou jít škody do milionů
možnost pojištění domácnosti – ochrana domova během vašeho pobytu v zahraničí
nepřetržité asistenční služby – možnost obrátit se 24 hodin denně na tým, který vám pomůže
připojištění – rizikové sporty, pojištění pro rodiče atd.
vysoké limity – při vzniku škody se nemusíte obávat, kolik vám pojišťovna maximálně vyplatí
jasné znění pojistných podmínek – dobře víte, co máte v rozsahu, jaké jsou vaše povinnosti a na co se pojištění nevztahuje
Jako první kontaktujte asistenční službu
Promarodit vysněnou dovolenou? Snad nejhorší představa každého cestovatele. Takovou dobu se na chvíle odpočinku těšíte a zrovna v tu dobu si tělo „vypoví službu“. Jde samozřejmě o to, zda je to pouze rýma a kašel, kdy si potřebujete den odpočinout, nebo zda je to např. angína atd. To samé platí, i pokud se přihodí úraz. Změna prostředí někdy prostě nezanechá ty nejlepší následky. Co dělat, když k něčemu takovému dojde?
Ihned kontaktujte asistenční službu své pojišťovny, aby vám zajistila ošetření lékařem v nejbližším lékařském zařízení. Popř. se pokusí zajistit převoz do nemocnice, pokud to situace bude vyžadovat. Postará se také o úhradu veškerých nákladů za ošetření (samozřejmě dle toho, co je v rozsahu vašeho pojištění) a pomůže vám např. i při jazykové bariéře v nemocnici. Převezme tak koordinaci veškerých procesů a vy jakožto pacient byste neměl „nic řešit“.
Asistence vám pomůže např. i při repatriaci (transportu zpět do ČR) nebo předčasnému návratu z dovolené, kdy vám může pomoci zajistit potřebnou dopravu. Obraťte se na ni i v případě, bude-li vám zrušen let, zpožděna zavazadla, když způsobíte škodu někomu jinému, nebudete si s něčím vědět rady atd. Při volbě pojištění proto dbejte nejen na rozsah, ale aby vám asistence byla k dispozici 24 hodin denně.
Nezapomínejte na dokumenty
Je jasné, že pokud dojde k nějaké nepříjemnosti, máte hlavu plnou jiných starostí než řešit byrokratické záležitosti. Na druhou stranu je nutné myslet i na to, že pro uznání nároku bude potřeba škodu určitým způsobem podložit. Pokud jste tedy byli ošetřeni u lékaře, nezapomeňte si vyžádat lékařskou zprávu a veškerou dokumentaci, která souvisí s vaším ošetřením. Stejně tak si nechávejte i účty za léky, jež budete chtít proplatit. Cena některých zákroků vás může nepříjemně překvapit.
Průměrné náklady na ošetření mimo EU:
Šlápnutí na mořského ježka – 2 884 Kč
Bolest zubu – 3 900 Kč
Problémy se zády – 2 602 Kč
Oteklý kotník – 5 000 Kč
Alergická reakce na bodnutí hmyzem – 1 835 Kč
V případě vzniku odpovědnosti za škodu, zajistěte svědky a fotografie. Celou událost nejlépe sepište a nechte podepsat všechny zúčastněné osoby. V případě, že byly přivolány i policejní orgány, požádejte o kopii policejního protokolu. Pokud zcela nerozumíte znění protokolu, uveďte tuto skutečnost před podpisem.
Tyto kroky se vám sice mohou zdát jako zbytečné, věřte ale, že drtivá většina turistů toto podceňuje a je následně překvapena (dle společnosti AXA Assistance se jedná téměř o 25 % případů). Např. forma čestného prohlášení pro řadu společností není dostatečná k prokázání škody. U poškozených zavazadel zase mohou být dokonce požadovány účtenky ze dne jejich zakoupení atd.
Kde zjistit, co všechno je potřeba?
Všechny informace (rozsah, povinnosti pojištěného atd.) najdete ve všeobecných pojistných podmínkách každého pojištění do zahraničí. Bohužel se forma podmínek u mnoha společností stala jakýmsi „neprokousatelným“ dokumentem, který obsahuje spoustu administrativních náležitostí, jež ve výsledku jako klient až tak nepotřebujete. Bude to tedy vyžadovat trochu trpělivosti a času. Pokud si ale informace nechcete zjišťovat sami, můžete se jednoduše obrátit na zákaznickou linku dané společnosti, kde by vám vaše dotazy měly být zodpovězeny.
Malý tip: přestože, je to u každé společnosti jiné, bývají pojistné podmínky rozdělené na obecná ustanovení (administrativní část) a zvláštní ustanovení (např. část ll.). Právě zde bývají konkrétní pojištění uvedena v jednotlivých článcích nebo oddílech (oddíl G, pojištění storna cesty atd.).
Zpětné nárokování neodkládejte
Škodu můžete pojišťovně nahlásit v řádu několika let zpětně. Pokud ale nebudete kontaktovat asistenční službu již v zahraničí, je určitě lepší nic neodkládat a svou událost oznámit ihned po návratu z ciziny. Při prodlevě se může např. zpětná komunikace se zdravotnickým zařízením nebo jinými orgány zkomplikovat. Pozdější podání může též ovlivnit výši pojistného plnění (v závislosti na znění pojistných podmínek). Někdy může neohlášení škody ze zahraničí dokonce vést k odmítnutí poskytnutí plnění. Čím dříve svůj nárok podáte, tím dříve budete znát stanovisko pojišťovny.
Vyrazit do zahraničí bez cestovního pojištění znamená riskovat
i třeba obrovskou finanční propast. Říkáte si, že je to hloupost?
Právě naopak.
Vyrazit do zahraničí bez cestovního pojištění znamená riskovat i třeba obrovskou finanční propast. Říkáte si, že je to hloupost? Právě naopak.
Přesto stále mnoho turistů pojištění vůbec neřeší. Neuvědomují si, že když vyrazí do zahraničí nepojištěni a něco se přihodí, nemocnice jim může odmítnout poskytnout pomoc. Některá zdravotnická zařízení neakceptují evropský průkaz pojištěnce (kartička pojišťovny) a veškeré lékařské zákroky je nutné hradit ze svého. Zdravotní pojištění vám tedy v těchto chvílích nepomůže. To samé platí, i pokud způsobíte škodu jiné osobě.
Nespoléhejte na pojištění k platební kartě
Kteří z vás mají ke své platební kartě i cestovní pojištění? Možná většina. A víte, co toto pojištění ke kartě přesně pokrývá? To už lidé neřeší. Jednoduše odjíždějí s pocitem, že „něco“ mají a to stačí. Zahrnuty přitom bývají jen léčebné výlohy a často se jedná o pojištění s nízkými limity. Např. v exotických zemích jsou však náklady na ošetření velmi vysoké a klient musí zbytek, který přesahuje stanovené limity uhradit opět ze svého. Dojde-li navíc ke škodě jiného charakteru, není držitel chráněn prakticky vůbec.
Pokud se proto rozhodnete pro tu lepší variantu a odjedete do zahraničí s plnohodnotným cestovním pojištěním, je důležité se nejprve zorientovat v nabídce pojišťoven, abyste si vybrali skutečně kvalitní ochranu.
Kvalitní pojištění si můžete vybrat třeba u společnosti AXA Assistance, která je přední společností v oblasti pojištění a asistenčních služeb. U té si můžete zvolit hned z několika variant, přičemž si můžete uzavřít i několik užitečných připojištění. Vše si navíc nastavíte ve třech jednoduchých krocích a pojištění vám platí již 4 hodiny od odeslání platby pojistného. V případě, že se něco přihodí, přesně znáte rozsah a víte, co pojištění pokrývá. Kdykoliv se můžete obrátit i na nonstop asistenční službu, která vám poradí s řešením situace. A pokud si na pojištění vzpomenete až v cizině? Žádný problém, sjednávat můžete online i tak. Nezapomínejte ale, že pojistné krytí budete mít jen v situacích, ke kterým došlo až po začátku jeho platnosti.
K jinému typu cesty volte jiné pojištění
Usnadní vám to výběr. Je rozdíl, pokud jedete do zahraničí za studiem, za prací nebo jen tak za poznáním. Odvíjí se od toho vaše činnost, kterou budete provozovat. Od toho se odvíjí i pravděpodobnost, že se něco stane. Pokud vyrážíte na dovolenou, zvažte, jaká rizika vás mohou potkat (bohužel i při ležení na pláži můžete onemocnět zánětem zubu). Současně si rozmyslete, zda budete provozovat např. nějaké adrenalinové sporty. V tu chvíli se vyplatí projít si připojištění rizikových sportů. Při pracovním pobytu je dobré uvážit, zda se jedná o manuální práci, kterou je mnohdy nutné připojistit zvlášť. Pokud navíc nechcete přijít o peníze při náhlém zrušení cesty, je lepší uvážit i pojištění pro případ storna cesty.
Pokud také např. cestujete s rodinou, za úvahu stojí volba i rodinných variant pojištění, které mnohdy vycházejí cenově výhodněji. Stejně tak sáhněte po dlouhodobé variantě, cestujete-li do zahraničí v průběhu roku několikrát. Ušetříte tím nejen peníze, ale i čas. Sjednáte jednorázově, máte vyřešeno a nemusíte už na nic myslet.
Dbejte na rozsah
Pokud stále nevěříte, že se pojištění do zahraničí vyplatí, možná jste neslyšeli o závažném onemocnění klienta AXA Assistance v Indonésii. Ten musel být vzhledem k závažnosti svého stavu transportován speciální leteckou ambulancí do nemocnice v Singapuru. Na jednotce intenzivní péče se naštěstí podařilo jeho stav stabilizovat, díky čemuž bylo možné jej následně letecky převézt zpět do České republiky.
Celkové náklady u tohoto případu překročily celkem 6 milionů Kč! Díky variantě Excelent, jež zahrnuje léčebné výlohy bez limitů, nemusel naštěstí klient nic hradit a vše bylo pokryto z pojištění. Představte si, jaká situace by nastala, kdyby pojištění neměl. A nemusí se jednat jen o ošetření, na vysoké částky může přijít i třeba způsobení škody někomu jinému atd.
Prostě jasný vzkaz: „Jezděte na kolech!“ V helmách a na
horských kolech jsme působili jako exoti, ale zase jsme uměli vyvinout
vyšší rychlost. Přehazovačku totiž většina nizozemských kol nezná.
A na dámském „střihu“ kol jezdí i většina pánů.
Do Nizozemí jsme se vydali s koly podruhé. Holandsko není úplně správný název, nazývají se tak to jen dvě provincie ze třinácti. Úplně všude se však jezdí na kole, cyklostezky jsou v perfektním stavu a pořád jsme si nemohli zvyknout, že cyklisté mají velmi často přednost i na přechodech (přejezdech) přes silnice a mají i vlastní semafory. Stojany na kola mají také všude a parkování u nich je zdarma. To se rozhodně říci nedá o autech, protože většina parkovišť ve městech je zpoplatněna. Prostě jasný vzkaz: „Jezděte na kolech!“ V helmách a na horských kolech jsme působili jako exoti, ale zase jsme uměli vyvinout vyšší rychlost. Přehazovačku totiž většina nizozemských kol nezná. A na dámském „střihu“ kol jezdí i většina pánů. Sesedání na křižovatkách je časté a pohodlnější. Zvláštní kapitolou jsou speciální odpadkové koše pro cyklisty, důležité je se trefit.
ZOO v Arnhemu
Do ZOO v Arnhemu, těsně u hranic s Německem, jsme se těšili, hlavně tedy na mořský svět a na to, že tam bude hodně atrakcí pro děti. U vchodu to však trochu drhlo, přestala fungovat čtečka čárových kódů na vstupenkách. Pánové se to chvíli snažili opravit, ale pak mávli rukou a začali vstupenky normálně natrhávat, jak se to dělalo dřív při vstupu do kina. Prostě žádný problém. Synek nás hned táhl do buše. Nechyběl zde obrovský skleník, palmy, ptáci a drobnější zvířata džungle. Jedna z cest končila u jezírka a pokračovala po lanovém mostě přes vodu. Kdybych neviděl, jak sedí u jezírka chlapec a suší si ponožky, asi bych na něj šel. Takto jsem počkal na jiného nebožáka, který se na lana s dřevěnými podložkami vydal. Lana se prověsila a kotníky byly ve vodě. Ale žádné rozčilování, voda prostě k Nizozemí patří.
Uprostřed buše je restaurace. Okolo létají ptáci, a pokud si host nedává pozor, přijde o kus sendviče, anebo mu na talíř přibude bílá tatarka i s dippem od papouška, co sedí přímo nad talířem na palmě.
Obrovská akvária v mořském světě na stranách chodeb jsou krásná, ale ti žraloci spíš budí respekt a nejen u dětí. V jedné části se pak nachází skleněný tunel, kde ryby plavou i nad lidmi. Prohnuté sklo zvětšuje a přibližuje. Nejvíce na nás zapůsobili rejnoci.
Vedlejším východem se dá dostat do umělé jeskyně, s umělými krápníky. Na malé ploše je jich tolik, že by Moravský kras zbledl závistí. Umělé pískovcové skály v části poušť už pak nepřekvapí ničím. I toho ptáčka, co seděl na vajíčkách na obrovském balvanu, jsem zprvu považoval za vrcholné dílo čínských plastikářů.
Jungle park je rájem pro děti. Se ZOO to má sice společné jen dřevěné opice a obrázky zvířat, ale děti prolézačky, lana a skluzavky milují.
Zpátky ve městě
V obchodech s potravinami jsme narazili na spoustu variant pendreků. Zde musím varovat. V Nizozemí je oblíbený pendrek s chloridem amonným – salmiak. Pro většinu Čechů je to šílená slaná pachuť a většina si druhý kousek rozhodně nedá. Po jedné zkušenosti jsem pak už důsledně koukal na složení. Pendreky totiž jinak miluji a v Nizozemí je výběr velký.
Pokud vyloženě nelije, jezdí se na kole i bez výbavy proti dešti. Pokud lije jako z konve, většina cyklistů si vezme deštník a jede trochu pomaleji, řidítka drží jednou rukou. O Holanďanech se říká, že jsou to Skoti, co přeplavali kanál. Projevuje se to v maličkostech. Třeba je nabídnuta káva. Kdo si dá, je mu k ní nabídnuta sušenka z krabice. Krabice ale nezůstane na stole, jak je u nás zvykem, zase se uklidí. A kdo nemá kávu, nemá ani sušenku.
Další zajímavostí bylo delfinárium v Harderwijku na západě od Amsterdamu. Pořádný zásah na peněženku . V několika zátokách probíhají stále nějaká vystoupení. Jednou se předvádí mroži tančící disko nebo hrají na trumpetu, pak delfíni vyskakující z vody nebo vozící po hladině drezéry.
Campování v Niozemí
Jsme zvyklí po Česku jezdit na kole se stanem a spát, kde nás napadne. Prostě vidět a být neviděn. Po stanu po nás zůstává pouze vyležený flek. Naivně jsem doufal, že se tak dá stanovat všude. V Nizozemí to nejde a to hlavně z důvodu, že prostě není kde. Všude prostě něco nebo někdo je nebo něco má. Zahradu, pastvinu, jezero, hospodářství. Spali jsme v parcích, u jezer na plážích a u kamaráda u Haagu. A také v campu u vesničky Assel. Tam mě zaujalo, že tekla neomezeně teplá voda (ohřívaná solárními kolektory), k dispozici wifi a nikde nikdo. Doslova. Pár stanů schovaných někde, auta spořádaně na jednom parkovišti. A správce také nikde. Jeho ordinační doba 10 až 10,30 se vylučovala s dobou našeho pobytu. Všichni totiž platí camp dopředu, a tak tam není třeba pořád být. Nechali jsme u vchodu pod kamenem email, ať napíše účet, že mu peníze pošleme. List byl doručen a peníze jsme poslali. Na osobu to vyšlo asi 6Eur. Zde jsme také viděli „lesní rezervaci“-De Hoge Veluwe. Prostě oplocený obyčejný les. Mají ho tam málo, že se může vstoupit jen vchodem do lesa, po cestičkách, nehlučet, nekouřit, nerozdělávat ohně, ne. . . . . . . nic. Jak jsem si vážil divoké Vysočiny, kde se může jít kamkoliv a může se i sednout na trávu. Doufám, že tento zvyk k nám nedorazí!
Námořní lodě v Hoek
Nikdy jsem neviděl tolik obrovských námořních lodí, jako v Hoek van Holland. Jedná se o malou vesničku západně od Rotterdamu. Zde začíná zátoka, kudy musí všechny lodě plout. Kolem břehu vede cyklostezka, jak jinak, a lze dojet až k majáku, který je vystrčen až na širé moře. Pekelně tam fouká. Však taky všude jsou tabulky upozorňující, že mohou být velké vlny. Břeh je lemován též přístavišti a občerstveními. Z jednoho to obzvláště vonělo smaženou rybinou. Ve fritéze dělali různé mořské potvory, ale cena-30Eur zaháněla chuť. Manželka se s vrozenou českou skromností zeptala, zda by se dalo jen ochutnat od každého druhu. Chlápek na nás mrknul, že chápe a udělal nám mix potvor s tatarkou a dábělkou omáčkou bez hranolků. Za 10Eur
I pro ty, kteří pro svoji relaxaci adrenalin nepotřebují, nabízí
park mnoho zajímavých procházek. Při putování po stezkách na dně kaňonu
lze narazit na jelence ušaté přežvykující ve stínu topolů, zatímco na
podzim se tu často zahlédnou hejna divokých krocanů hledajících
potravu.
Indiáni kmene Pajútů mu kdysi říkali Mukuntuweap, což prý znamená Přímý kaňon. Chovali k němu posvátnou úctu, protože v něm podle starých legend sídlily duše zemřelých předků. Toho využila rodina mormonského osadníka Isaaca Behunina a v roce 1862 se usadila zhruba v polovině kaňonu na úrodné naplavenině řeky Virgin. Vzhledem k nechuti původních obyvatel vstupovat do kaňonu se rodina cítila bezpečně před potencionálními indiánskými útoky. Svoji farmu nazvali po vzoru židovského krále Davida, který pahorek v Jeruzalémě, na němž kdysi postavil svůj hrad, nazval hebrejským výrazem pro bezpečné místo. Sion – v anglické transkripci Zion – se jmenuje i národní park, který zde téměř před sto lety vznikl.
Národní park Zion je nejstarším národním parkem ve státě Utah. Byl ustanoven v roce 1919, ale již deset let předtím byl pod federální ochranou a fungoval s původním indiánským názvem jako Mukuntuweap National Monument. Představitelé nově zřízené Národní parkové správy však byli toho názoru, že by těžko vyslovitelné jméno mohlo odradit potencionální návštěvníky. Dnes řeší parkoví strážci zcela opačný problém. Zion se nachází v dosahu několika hodin jízdy od americké metropole zábavy Las Vegas a zatímco v raných dobách přijíždělo do parku asi 600 automobilů ročně, na konci století se o letním víkendovém dni mohlo uvnitř kaňonu pohybovat až 5000 vozidel.
Ucpané silnice a přeplněná parkoviště nakonec donutily NPS k drastickému opatření a od roku 2000 je po dobu turistické sezony (od počátku dubna do konce září) vjezd do kaňonu vozidlům zakázán. Současně zahájila provoz kyvadlová doprava, která je zdarma, jezdí v rozmezí 5–7 minut a lze do ní na kterékoliv zastávce nastoupit či vystoupit. Ekologické autobusy o dvou vozech jsou poháněny propan-butanem a pohybují se nízkou rychlostí 25 km/h. Uvnitř kaňonu mají šest zastávek a z širokých panoramatických oken nabízejí krásné výhledy na tyčící se skalní útesy. Celá cesta od záchytného parkoviště u vjezdu do parku až na poslední zastávku trvá asi 45 minut.
Průjezd po dně kaňonu patří k opravdovým lahůdkám. Jeho stěny jsou tvořeny z podstatné části navažským pískovcem a patří vůbec k nejvyšším pískovcovým útesům na světě. Hloubka kaňonu dosahuje místy až 800 m a z každé zastávky se naskýtá nový výhled na nebe ohraničené narudlými skalami. Už od návštěvnického střediska se silnice vine kolem říčky Virgin, která poklidně protéká mezi háji topolů Fremontových. Jen těžko si lze představit, že to byla právě tato říčka se skromným průtokem, která monumentální kaňon vytvořila. Podle odborníků se počátek vzniku kaňonu shoduje s počátkem zdvihu Coloradské náhorní plošiny před 5–20 miliony let, kdy řeka začala, díky změně reliéfu, zrychlovat svůj tok.
Řeka Virgin modeluje kaňon dodnes. Její síla se ale projevuje pouze několik dnů do roka, především v době tání sněhu na náhorních plošinách, ale ještě více v období monzunových bouří v červenci a srpnu. Během krátké doby může svůj průtok zvýšit až dvacetkrát, a unáší pak spoustu štěrku a písku, které fungují jako brusná pasta na skalnaté podloží. Množství materiálu přemístěného řekou se odhaduje na 2,7 mil. t ročně.
Za poslední zastávkou Temple of Sinawawa (Sinawawův chrám) se stěny kaňonu k sobě přibližují a tvoří The Narrows – Úžiny. Nenáročná pěší stezka sleduje tok řeky asi jednu míli a pak končí. Dal lze pokračovat pouze vodou. Brodění řeky Virgin patří k oblíbeným letním aktivitám, ale vyžaduje dobrou opěrnou hůl a odolné boty, které se ve vodě nerozlepí po prvním kilometru. V parku je řada dalších stezek, včetně náročných, které směřují na samotné hrany útesů a často vedou po úzkých římsách s jistícími řetězy. Taková je například několikahodinová cesta na Angels Landing, jednu z nejkrásnějších vyhlídek v parku.
Mnoho výrazných míst v parku nese biblická jména a lidé se často domnívají, že je to zásluhou mormonských osadníků. Ve skutečnosti názvy jako Dvůr patriarchů, Přistání andělů či Velký bílý trůn pocházejí z roku 1916, kdy kaňonem procházel metodistický kněz Frederic Fisher se svými přáteli a bavili se vymýšlením jmen pro velkolepá díla přírody.
Další významnou aktivitou v parku je skalní lezení. Zion je jedním z národních parků, kde NPS tento sport povoluje. I když jsou zdejší pískovcové útesy nižší než legendární El Capitan v Yosemitech, vyžaduje výstup po kolmých stěnách mnoho zkušeností a fyzické zdatnosti. Cesty trvají obvykle několik dní a horolezci vesměs absolvují adrenalinové nocování v krkolomných bivacích.
I pro ty, kteří pro svoji relaxaci adrenalin nepotřebují, nabízí park mnoho zajímavých procházek. Při putování po stezkách na dně kaňonu lze narazit na jelence ušaté přežvykující ve stínu topolů, zatímco na podzim se tu často zahlédnou hejna divokých krocanů hledajících potravu. Téměř všudypřítomní jsou sysli skalní žebrající o něco k snědku a neúnavně pózující před objektivy nadšených turistů. Kdo se vydá mimo lidské hemžení na stezky do odlehlých částí parku, může při troše štěstí narazit na bobra či plachou pumu. Budeme-li pokračovat po klikatící se silnici číslo 9 směrem na východ a projedeme téměř dvoukilometrovým tunelem, dostaneme se do horních částí parku, které jsou královstvím ovcí tlustorohých. Tito vynikající lezci se pohybují po šikmých skalnatých plotnách s nebývalou grácií a odvahou. S trochou štěstí je lze spatřit, aniž by člověk opustil vozidlo.
Fauna parku je nebývale bohatá. Zahrnuje na 286 druhů ptáků včetně vzácného kondora kalifornského, který si po svém opětovném vysazení v sousední Arizoně oblíbil stoupavé proudy Zionského kaňonu. Vloni tito majestátně plachtící ptáci s největším rozpětím křídel mezi všemi severoamerickými ptačími druhy na území parku poprvé úspěšně zahnízdili a vyvedli mláďata.
Také zdejší flóra je velmi rozmanitá a zahrnuje na tisíc druhů. Místním unikátem jsou hanging gardens – visuté zahrady, jejichž původ se odvozuje od geologického složení skal. Navažský pískovec, který tvoří hlavní stavební materiál útesů, je za normálních okolností pro vodu nepropustný. Není však monolitický, ale obsahuje řadu hlubokých puklin, do nichž se shromažďuje srážková voda. Pokud se vytvoří dostatečně vysoký vodní sloupec, prostor mezi křemennými zrnky uvnitř pískovce přestane odolávat vysokému tlaku a začne propouštět vodu. Ve spodní části pak prostupující voda narazí na starší a mnohem hustší vrstvu kayentské formace a začne postupovat horizontálně, až dosáhne stěny kaňonu. Tam se vyroní a poskytne vláhu řadě vlhkomilných rostlin, které se zde začnou uchycovat. Mezi nejslavnější visuté zahrady patří Weeping Rock (Plačící skála). Někteří vědci odhadují, že vodě může trvat až neuvěřitelných 800 let, než pronikne skalami a objeví se opět na světle. Kdo chce ochutnat tuto zajímavou vodu filtrovanou staletími a tunami skal, může si ji na několika místech napustit do přinesené láhve. Národní park Zion byl jeden z prvních průkopníků, který na svém území zrušil prodej vody v plastových lahvích, a snížil tak neúnosnou ekologickou zátěž.
Zajímavostí rostlinné říše jsou též zakrslé borovice a jalovce, které živoří na neúrodných skalních svazích v horní části parku, poblíž východního vjezdu. Hovoří se o nich jako o „trpasličím lese“ a vzbuzují dojem, že tvoří horní hranici lesa, nad níž vegetace končí. Opak je však pravdou. Hojnějšími srážkami zásobené náhorní plošiny jsou domovem rozsáhlých lesů statných douglasek a borovic těžkých. Jen jejich odlehlost je v osadnických dobách zachránila před dřevorubeckými sekyrami.
Mormonští osadníci kultivovali především dno kaňonu s úrodnými naplaveninami. Činili tak stejně jako farmáři indiánských kultur více než tisíc let před nimi. Využívali řeku jako zdroj vody a speciální mikroklima, způsobené akumulací slunečního tepla v pískovcových stěnách. Díky tomu se tu dařilo některým teplomilným rostlinám, i když dno kaňonu leží v nadmořské výšce kolem 1300 m. Traduje se, že zde Isaac Behunin, zcela v rozporu s mormonskými tradicemi, pěstoval víno a tabák, což ho nakonec přivedlo k vážné roztržce s náboženským centrem v Salt Lake City. Autoritativní vůdce mormonů Brigham Young dokonce místo proklel a nazval ho Non-Zion, což pak prý jeho věrní nohsledové pilně používali až do Youngovy smrti.
Dnes už mormonské osadníky připomíná jen expozice a film v malém muzeu, stejně jako jejich indiánské předchůdce. Jejich příběhy zmizely a kaňon prožívá zcela odlišné období. Ten největší příběh však zůstává. Je to příběh utváření naší planety a jejích nekonečných proměn. Zůstává navždy vyryt do narudlých stěn kaňonu s biblickým jménem.
Milujete objevování nových míst? Je vaším největším koníčkem
cestování a jediné, co vám brání jezdit do vzdálenějších zemí na
vlastní triko, je dobrá znalost cizího jazyka? Naučte se s námi
anglicky a procestujte celý svět.
Milujete objevování nových míst? Je vaším největším koníčkem cestování a jediné, co vám brání jezdit do vzdálenějších zemí na vlastní triko, je dobrá znalost cizího jazyka? Naučte se s námi anglicky a procestujte celý svět.
Pokud jedete na zájezd třeba do Londýna, vše jste si zajistili z Prahy a jediná překážka, co vám stojí v cestě, je dokázat si objednat jídlo, zeptat se na cestu a zjistit kolik stojí vstup do Westminsterského opatství. Pak si vystačíte se základní znalostí anglického jazyka. Když se ale vydáte na dovolenou na vlastní pěst s tím, že si vše zařídíte sami na místě, je potřeba už pokročilá znalost angličtiny.
Naučte se anglicky
Rozhodně nerušte dovolenou kvůli neznalosti cizího jazyka a raději si vyberte nějaký kurz od Wall Street English a zdokonalte se. Koukání na seriály nebo filmy v originálním znění vám sice pomůže, ale pokud je vaše znalost angličtiny nízká, tak budete potřebovat i pomoc od profesionála.
Jestli chcete dosáhnout efektivního pokroku v angličtině, aniž byste narušili svůj životní rytmus, vyzkoušejte kurzy angličtiny od Wall Street English. Navštěvovat je můžete v samém srdci Prahy v ulici Na Příkopě.
Jazyková škola v Praze vám zaručuje maximální flexibilitu, protože lekce si plánujete dle vašeho rozvrhu, tempa a cíle. Získáte také neomezený přístup k našim službám s English Fit®, a můžete snadno překročit své stanovené cíle.
Dosáhněte vytyčeného cíle
Pokud vám něco nebude hned jasné, můžete neomezeně opakovat své lekce, abyste dosáhli toho, co chcete. Nehodí se vám termín lekce? U nás žádné propadlé hodiny nemáme. Pokud hodinu zrušíte, je možné si ji automaticky přeobjednat bez příplatku.
V našem Social Clubu mluvíte v rámci společných aktivit, které probíhají v malých skupinkách, více než 60% času. Kurz angličtiny je certifikovaný ISO 9001, naše centra jsou rovněž certifikovaná pro zkoušky Cambridge a TOEFL.
. V několika zátokách probíhají stále nějaká vystoupení. Jednou se předvádí mroži tančící disko nebo hrají na trumpetu, pak delfíni vyskakující z vody nebo vozící po hladině drezéry.
