Krimmelské vodopády – jeden z přírodních divů Evropy

Několik set tisíc návštěvníků přijíždí každý rok od května do října do rakouského národního parku Vysoké Taury, aby se mohli pokochat majestátní krásou Krimmelských vodopádů. Páté nejvyšší vodopády na světě byly jako přírodní památka Rakouska v letech 1967 a 1987, oceněny diplomem Evropské rady, který je zároveň statusem chráněné památky.

Jako mnozí jiní turisté jsme zaparkovali auto ve vesničce Krimmel a odtud jsme se vydali zhruba dvacet minut trvající cestou ke spodní části vodopádů. Vstup do oblasti vodopádů je placený, takže jsme u pokladny zaplatili 1,5 eura za dospělé. Přímo u vchodu je expozice Zázračný svět vody Krimmlu, kde naleznete vše o vodním živlu a setkáte se zde s vodou ve všech jejích podobách. V Aquacentru jsou k vidění nejrůznější vodní jevy. Můžete obdivovat vodou poháněnou houpačku nebo nehlučný vodní proud. Užijte si to ticho, protože Krimmelské vodopády Vám způsobí vjemy zcela opačné. Burácení vody je slyšet hned jak přejdete okolo několika hospůdek, spousty stánků s upomínkovými předměty nebo sádrovými trpaslíky a vydáte se turistickou stezkou kolem vodopádu vzhůru. Na hlavní cestě se můžete rozhodnout, zda půjdete nejdříve obdivovat vodopády odspoda nahoru do Salzašského údolí nebo budete stoupat rovnou vzhůru po upravené stezce podél živlu. My se rozhodli pro druhou variantu a vyrazili vzhůru. Stezka se vine lesem po vyhlídkové trase, stoupáme těsně kolem vodopádu a zastavujeme se na vyhlídkových místech. Pohled je to úchvatný, ale musíme počítat s tím, že budeme na mnoha místech zcela mokří a moc toho nevyfotíme. O postavení stativu a focení vody na delší čas na většině vyhlídkových plošinách není ani řeči. Díváme se na mohutný sloup bílé husté zpěněné vody a slyšíme její rachot a burácení a cítíme mokro. Voda se řítí přes 3 stupně do hlubin Salzašského údolí a to postupně ve třech úrovních. Na každé kaskádě je vyhlídka a člověk stojí u vody velmi blízko, někde i přímo nad ní a v uších mu burácí a hučí. Výstup končí až u výletního hostince Krimmler Tauernhaus, tam je počátek vodopádů a odtud vodopády řeky Krimmler Ache padají ve třech kaskádách až do hloubky přes 380 m. Prý přímo tudy podél vodopádu putovaly v dávných dobách obchodní karavany ze severu na jih do proslulých Benátek

Celá turistická stezka má převýšení skoro 1000 metrů, což na některých dost strmých místech působí mnoha turistům potíže a zadýchávají se. I já občas odpočívala a maskovala to foťákem v ruce. Zdatní a nefotící turisté projdou trasu přibližně za 2 hodiny, kdo si chce ale chvílemi poshovět, fotit nebo načerpat energii z mohutného vodního živlu musí počítat s více časem. My navíc ztrávili asi půlhodinku v hospůdce nad horkou a vynikající čokoládou, kterou tam můžu jen doporučit.

Nad vodopády se nachází velmi krásné a malebné údolí Krimmel Achental. My jsme si nahoře chvíli odpočinuli a poté, co jsme cestou vzhůru mapovali terén jsme při sestupu stejnou cestou již vybírali místa, kde bylo možné udělat alespoň několik záběrů, při nichž jsme úplně nepromokli a i tak měli odtud rozhled na tento malý zázrak přírody. Nakonec jsme sestoupili až úplně dolů k poslední části vodopádu a k místu, kde řeka Krimmler Ache již proudila po rovině. Dalo se jít až přímo do ledové vody, postavit foťák na ministativ a fotit přímo z kamení v řece. Tady se hukot vodopádu změnil na příjemné ševelení a místo bylo strhující svojí romantickou krásou. Děti tu poskakovaly po kamenech a po nich se dostaly podél řeky téměř až k poslední části padající vody. Kameny fest klouzaly a navíc tu zase na ně „pršela voda“ z vodopádu a tak jsem je musela včas odchytit než by bylo pozdě. Beztak měly bundy zvenčí úplně mokré. Na své si v této části Rakouska přijdou především cyklisté, kteří se nedaleko odtud napojí na známou Taurskou cyklostezku. Ta je dlouhá 325 km (svůj název má po nejvyšším horském hřebenu v Rakousku – Vysoké Taury) a končí až v bavorském Pasově. Přímo v Krimmelu musí počítat s tím, že zákaz vjezdu do oblasti vodopádů platí i pro kola. Kdo bude mít chuť mrknout na Krimmelské vodopády z tepla domova mýma očima, má možnost v přiložené fotogalerii. Kdo se těší na zasněné záběry vody pořízené na dlouhý čas, bude zklamán. Voda tam padá dynamicky a hlučně, stříká kolem sebe, je nezkrotná a vášnivá. Velmi těžko se její nespoutaná bujnost dá zachytit cvaknutím fotoaparátu.