Za humny je (Slovenský) ráj

0
1152
Suchá Belá


Národní park trochu jinak

Slovenský ráj má rozlohu okolo 19 tisíc hektarů a rozkládá se na východním Slovensku, mezi městy Poprad a Spišská Nová ves. Za národní park byl prohlášen až roku 1988, od roku 1964 však působil jako chráněná krajinná rezervace. Nyní si ho Slováci dobře chrání: za vstup vybírají 40 Sk, které putují na úpravu turistických stezek a jiné účely související s parkem. Ve Slovenském ráji nepolezete na moc vrcholů, všechny pahorky se pohybují okolo 1000 m. n. m. Taková výška se u nás samozřejmě bere jako vysoké hory, ale uvědomte si, že Slováci pár kilometrů na sever mají Tatry a proti nim jakékoliv pohoří pod 1500 metrů vypadá jako trpasličí vesnice proti městu obrů. Slovenský ráj je tak trochu jiný hlavně proto, že v něm nejsou kromě jedné chaty žádná další civilizovaná místa. Chodí tu dost turistů, ale je to příjemné, když za celou túru potkáte tak maximálně odpočívadlo s dřevěnými lavičkami. Nejvýhodnější místo pro nejnavštěvovanější túru soutěskou Suchá Belá je parkoviště a rekreační centrum Podlesok. Odtud stačí ujít pár desítek metrů a ocitnete se přímo ve Slovenském ráji, tak trochu jiném světě, než je ten venku.

Vše pro dobrodruhy – stupačky, žebříky, řetězy

V úvodu jsem naťukla, že Slovenský ráj je pro všechny, které už tak trochu nudí obyčejné lesní cesty. Najdete jich tu dost, kromě toho vás tu čeká ale docela velké množství stezek, jejichž exponovaná (tzn. normální chůzí nezdolatelná) místa jsou zajištěna různými žebříky, stupačkami a řetězy. Nejvíc jich je na cestě soutěskou potoka Suchá Belá, kam se také vydává nejvíc turistů (v létě za den až 1000). Procházíte několikakilome­trovou soutěskou se strmými vápencovými skálami, balancujete na dřevěných lávkách nad Suchou Belou, na kluzkých, příkrých stěnách se přidržujete řetězů a kocháte se pohledem na vodopády, kterých tu uvidíte opravdu dost (např. Okienkový vodopád, Korytový vodopád). Abyste je zdolali a mohli pokračovat, musíte zlézt žebříky ukotvené ve stěnách kolem nich a projít po stupačkách a lávkách ve výšce ne zrovna zanedbatelné. Když prší, trošku to klouže, všechny žebříky a lávky jsou však bezpečné a určitě se s vámi neutrhnou. Nezapomeňte také, že soutěska Suchá Belá je jednosměrná, tedy od Podlesku na vrchol. Těžko byste se na mnohametrových žebřících a úzkých stupačkách vyhýbali.


Další užitečné informace získáte na www.slovensky­raj.sk, kde je i hodně fotek z různých turistických tras.

A ještě krásnější Prielom Hornádu

Další turisty hojně navštěvovanou trasou je soutěska řeky Hornád, která se doslova „prolamuje“ skálami a proto se jí říká Prielom. Nastoupit na tuto túru můžete jednak znovu od Podlesku, ale tentokrát i z druhé strany, Letanovského mlynu. I na této stezce vás čekají stupačky a žebříky, nejsou tak náročné jako v Suché Belé, na druhou stranu nic pro osoby trpící závratí – hned v prvním exponovaném místě polezete po stupačkách, které jsem připevněné kolmo ke svislé skále, pod vámi bude v hloubce několika metrů vesele bublat Hornád a buďte si jisti, že skály nejsou vytesané tak, abyste mohli projít vzpřímeně, budete se muset naklánět a dobrou službu vám při tom prokáží řetězy. Na cestě vás čeká několik mostů, včetně jednoho, který se při chůzi hezky houpe. Nazpátek se můžete dostat stejnou cestou anebo vylézt nahoru a projít se po vršku soutěsky. Obě túry – Suchá Belá a Prielom Hornádu – vám dohromady zaberou tam i zpět cca 8 hodin a dají se zvládnout v jednom dnu.

Pokud tedy budete mít cestu kolem anebo třeba budete trávit dovolenou v Tatrách a budete si chtít jeden den trošku odpočinout, Slovenský ráj se na to skvěle hodí. Je to zkrátka pěkný kout země se soutěskami, výhledy, vodopády a hlubokými, krásnými lesy.