Z Hořic až na Zvičinu

Dnešní výlet začíná na nádraží v Hořicích. Odtud se dáme po neznačené silnici až na náměstí v Hořicích, kde už začínají značené turistické cesty. Zde se dáme po červené turistické značce do kopce až k bývalé hvězdárně. Již odtud jsou krásné výhledy do kraje…

Dnešní výlet začíná na nádraží v Hořicích. Odtud se dáme po neznačené silnici až na náměstí v Hořicích, kde už začínají značené turistické cesty. Zde se dáme po červené turistické značce do kopce až k bývalé hvězdárně. Již odtud jsou krásné výhledy do kraje. O kousek dále se dostaneme na rozcestí, na kterém se dáme po žluté turistické značce. Ten kdo se chce opravdu rozhlédnout po zdejším kraji, může si zajít asi půl kilometru na nově otevřenou rozhlednu nad Hořicemi. Po žluté sejdeme do Lukavce, za kterým se dáme mezi poli až ke kostelu sv. Petra a Pavla v Byšičkách. Vytrvalci si mohou zajít do Lázní Bělohrad. My jinak půjdeme po červené turistické značce hlubokými lesy do Červené Třemešné a dál pěknou alejí kolem Miletínské bažantnice až do Miletína. Z Miletína máme opět možnost výběru. Můžeme se dát po kratší zelené turistické značce, která však stoupá o něco prudčeji a vede méně po silnicích a více po polních a lesních cestách. Druhá možnost je jít po modré turistické značce. Tato cesta vede do kopce mírněji, ale pro změnu vede po silnicích. Tato trasa je o půl kilometru delší. Cesta na Zvičinu sice řádně stoupá, ale odměnou může být překrásný výhled na celé Podkrkonoší z vrcholu. Od turistické chaty na Zvičině stačí už jen seběhnout po červené turistické značce na nádraží v Bílé Třemešné.

Celá trasa měří 27 kilometrů. Pro vytrvalce, kteří si zajdou až do Lázní Bělohrad, je to 32 kilometrů. Trasa není příliš náročná, snad až na výstup na samotnou Zvičinu. Na celém výletu nastoupáme asi 550 metrů.

A co můžeme na tomto výletu vidět?

Hořice jsou nazývané také jako „město kamenné krásy“. Okolí Hořic bylo osídleno již v prehistorických dobách. Samotné město se připomíná od roku 1385 a osada poblíž se připomíná již okolo roku 1145. Současná výstavba centra je z 19. století. U Hořic na vrcholu Gothard byla svedena v roce 1423 bitva Žižkových vojsk s oddíly kališnické šlechty. Na náměstí můžeme vidět novogotickou radnici a barokní kostel Narození P.Marie z 18 století z dílny K.I.Dientzenhofera. Dále také muzeum v bývalé radnici. Nedaleko náměstí se nachází též jednopatrový barokní zámek, dnes nepřístupný. Na vrchu Gothard, trochu stranou naší cesty, můžeme navštívit kostel sv.Gotharda se starým hřbitovem okolo. Na úbočí tohoto vršku můžeme také navštívit Žižkův pomník a Riegrův obelisk nebo novou budovu Galerie plastik. Podél naší cesty si můžeme všimnout Věže samostatnosti na hřbetě Hořického chlumu na paměť bojovníků za svobodu, která dnes slouží i jako rozhledna, a opodál barokní Hlohovské kaple – postavená prý na odvrácení morové rány. Pokud však chceme hezčí výhled, zajdeme si trochu po červené až na novou rozhlednu, která stojí nalevo od naší cesty.

Byšičky původně ves zaniklá v třicetileté válce. Jediné co zde zůstalo je kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století původně románský s gotickým presbytářem a lodí. K místu se váže Erbenova báseň Svatební košile. Byšičky stojí na vyvýšeném místě s pěkným výhledem na Bělohrad a Hořický chlum. Na hrázi rybníka stojí památný Erbenův dub s úctyhodným obvodem kmene 640 cm.

V Červené Třemešné si můžeme všimnout pozdně gotického kostela sv. Jakuba Většího. Miletínská bažantnice je přírodní rezervace která slouží na ochranu původní podkrkonošské vegetace. Můžeme si zde prohlédnout smíšený lesní porost, rybník Povolír a louky s osamocenými duby, které mají největší obvod kmene až 540 cm.

Miletín je obec vzniklá v podhradí vodního hradu. Na město byl povýšen v roce 1854. Na náměstí si můžeme všimnout gotického kostela Zvěstování P.Marie ze 13 století, který byl několikrát přestavován. U kostela se nachází též výrazná zvonice. Na místě vodního hradu byl postaven barokní zámek z přelomu 17. a 18. století, později empírově upraven. Kolem zámku je velký anglický park. Miletín je rodištěm básníka K.J.Erbena. Můžeme navštívit i jeho rodný domek s pamětní síní a podívat se na jeho pomník na náměstí. Nedaleko Miletína se nacházejí Miletínské lázně, dnes využívané pro rekreaci. V areálu se nachází barokní kaple a socha sv.Jana Nepomuckého. Nedaleko se nachází zajímavé tábořiště, s pěknými totemy v místě bývalého lomu.

Zvičina je výrazný vrch, nejvyšší vrchol Zvičinského hřbetu. Na vrcholu stojí Raisova turistická chata s rozhlednou postavenou v roce 1924. Bohužel ve zdejší restauraci je dosti draho. Hned vedle chaty stojí kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1706. Ze Zvičiny je překrásný výhled na celé okolí. Nejen na celé Krkonoše, ale i na Hořický chlum a další význačné body v okolí. Samotný vrchol je tvořen slabě metamorfovanými horninami, které vystupují z okolních usazených hornin. Zvičina je význačným východiskem turistických cest.

Kousek pod Zvičinou u červené turistické značky můžeme vidět též studánku s plastikou dračí hlavy z roku 1923. Pod kopcem se nacházejí Lázně pod Zvičinou při Mariánském prameni s kamennou kaplí. Dnes se zde nachází hotel. Cílem naší cesty je nádraží v Bílé Třemešné. Bílá Třemešná je obec připomínaná od roku 1370. Na jihovýchodním konci stával Černý zámeček, který byl rozbořen. V 17.století zde pobýval J.Á.Komenský, jeho pobyt je připomínán pomníkem na místě zámečku a v sousedství i jeho Památníkem. Ve vesnici se nachází také kostel sv. Jakuba, vzniklý přestavbou původně gotického kostela.

Doufám, že se vám dnešní tip na výlet bude líbit, pokud si jednou zkusíte tuto trasu projít. Přeji vám pěkné počasí a suchou stezku. Vyvarujte se však procházet tuto trasu v době, kdy se v Hořicích konají motoristické závody, protože v této době je centrum města takřka nedostupné a musí se složitě obcházet.

Toulovcovy maštale

Pískovcové skalní útvary uprostřed borového lesa na Budislavsku se nacházejí asi 15 km od města Litomyšl, mezi obcemi Budislav, Nové hrady a Proseč. Nejlepší přístup do oblasti je z osady Vranice u Jarošova nebo z Budislavi. Do obou míst jezdí (i když ne příliš často) z Litomyšle autobusy…


Pískovcové skalní útvary uprostřed borového lesa na Budislavsku se nacházejí asi 15 km od města Litomyšl, mezi obcemi Budislav, Nové hrady a Proseč. Nejlepší přístup do oblasti je z osady Vranice u Jarošova (u Nových Hradů) nebo z Budislavi. Do obou míst jezdí (i když ne příliš často) z Litomyšle autobusy.

Skály, skalky, soutěsky, převisy, myší díry a tak vůbec, to všechno je na Budislavi stejné jako v jiných pískovcových skalních městech u nás. Pravda, je to všechno trošku menší než jinde a tak doporučuji nebrat s sebou nikoho, kdo bydlí poblíž třeba Českého ráje nebo Adršpachu (tihle lidé mají nechutný sklon vyjadřovat se o skalních útvarech na Budislavi jako o pouhém kamení). Za vidění rozhodně stojí Toulovcovy maštale (skalní město, tajemný úkryt loupeživého rytíře Toulovce), Městské maštale a Dudychova jeskyně (do které se šplhá úzkým komínem několik metrů vzhůru (dolů to je pak sranda), kde je možnost odpočinku na kamenných lůžkách).

Tento kousek přírody je ideální nejen pro jednodenní rodinný výlet (jak s malými dětmi tak s našimi nejstaršími, alespoň trochu čilými, příbuznými), ale i pro náročné turisty v kostkovaných pumpkách, trampy (kteří tolik rádi kvílí za doprovodu rozladěných kytar někde pod převisem), osamocené a melancholické tuláky, piknikáře a konečně i pro nepříliš nabušené cykloturisty.

Jižní část Moravského krasu

Pokud chcete navštívit tuto část Moravského krasu je nejlepším místem pro začátek Brno.
Z Brna je možné vyrazit několika cestami. Jedna cesta vede po červené značce z Obřan,
kam se snadno dostanete místní dopravou. Další možnost je po žluté značce z Líšně přes Velkou Klajdovku. Samozřejmě že jsou i jiné možnosti..

Pokud chcete navštívit tuto část Moravského krasu je nejlepším místem pro začátek Brno. Z Brna je možné vyrazit několika cestami. Jedna cesta vede po červené značce z Obřan, kam se snadno dostanete místní dopravou. Další možnost je po žluté značce z Líšně přes Velkou Klajdovku. Samozřejmě že jsou i jiné možnosti.

Jestliže vyjdete po červené značce kolem řeky Svitavy můžete spatřit novodobé keltské? tábořiště, romské sídliště (pozor na rychle jedoucí vraky aut vezoucí značné množství lidí) a také, podle mne nepatrné, zbytky hradu Obřany ze 13. století. Dále lze pokračovat po zelené značce k Resslově hájovně. Pro osvěžení paměti – Josef Ressl vynalezl lodní šroub.

Od hájovny vede taková lesní silnička až do Bílovic nad Svitavou. Cestou potkáte několik pomníků, studánku Leoše Janáčka, a též hájovnu lišky Bystroušky. Totiž právě v okolních lesích se odehrává známý příběh Rudolfa Těsnohlídka o lišce Bystroušce. Zajímavostí, pomníčků známým i neznámým už bylo po cestě až dost. Vydejte se proto po žluté značce do údolí Říčky.

Po přejítí hlavní silnice z Brna na Ochoz sejdete k Hornímu mlýnu a odtud po modré značce proti proudu Říčky k jejímu vývěru. Skály tady nejsou úplně bílé, ale jsou porostlé mechy a proto mají zbarvení do zelena. Cesta údolím je velice příjemná. Po cestě je několik jeskyní, kde se lze bez úhony vyřádit. Po pravé straně je to volně přístupná Pekárna, kdy bylo nalezeno mnoho pozůstaků po pravěkém osídlení. Na levé straně údolí jsou jeskyně Netopýří, Malčina a Švédův stůl. Ochozská jeskyně je uzavřena.

Je možné zajít též k Hostěnickému propadání, ale podle mého je to ztráta času a iluzí o propadání. V případě tohoto propadání jde spíše o průsak a vůbec nemůže konkurovat mému oblíbenému Rudickému.

Na konci údolí je takový rybníček, okolo kterého je sice táboření zakázáno, ale i tak se tam táboří (pozor v mapách je značeno jako tábořistě). Je zde i občerstvení, ale nevím jak a kdy bývá otevíráno. Při špatném počasí lze najít útočiště v některé z jeskyní (myslím že to byl Švédův stůl, který nás zachránil před deštěm.)

Z Hádku lze pokračovat po zelené přes Březinu do Křtin. V Březině se nachází pěkný moderní kostel, který stojí za zhlédnutí i když zrovna nepatříte k lidem, kteří jsou křesťanského vyznání. Před Křtinami vede turistická značka kopřivami a maliním pod el. vedením, proto je dobré u koupaliště sejít na silnici. Ve Křtinách můžete navštívit barokní kostel z pol. 18. století. V okolí Křtin je též pár jeskyní z nichž některé jsou i přístupné a některé mají zajímavou historii.

Například jeskyně Vokounka je pojmenovaná podle Vávry Vokouna z Olomučan, který do mí byl schozen za prozrazení tajné stezky na Nový hrad švédům. V této jeskyni je 11 m hluboká propast a též tzv. Alabastrový zámek. Jeskyně má dvířka, která při naší navštěvě nebyla zamčena. Ke zdolání propasti postačí lano, osma, prusík a trochu síly a zručnosti. (PS: Vávra už tam není)

Ze Křtin je možno se vydat Josefovským údolím k Býčí skále a dalším jeskyním a dále pak k Novému hradu u Adamova, nebo po zelené značce do Rudice.