Rubrika: Čína

Trúfnete si odhadnúť, koľko meria Čínsky múr? Určiť jeho vek? Poznáte tajomstvo jeho vzniku? Najzaujímavejšie miesta? Mýty a fakty?

Či už ste na tieto otázky zodpovedali za pár minút alebo sa ani neodvážite odpovedať, isto mi dáte za pravdu, že je to magické miesto, sen každého cestovateľa, miesto opradené legendami. Svojimi rozmermi, členením i neľahkým terénom, v ktorom je postavený, bude vzbudzovať rešpekt a obdiv ešte mnohé generácie.

Skutočná dĺžka Čínskeho múru

V prvom rade si povedzme, že ide o stavbu skutočne ohromných rozmerov. Niet divu, že si vyslúžil pomenovanie Veľký čínsky múr. Miestni ho volajú tiež Wan-li čchang-čcheng, čo by sme voľne preložili ako „Nekonečne dlhý múr“. Zatiaľ čo sme sa ešte donedávna v škole učili, že meria okolo 7 000 kilometrov, dnes sa jeho dĺžka odhaduje o zhruba 5 000 kilometrov viac. Posledné výskumy ukázali, že sa jedná o oveľa rozsiahlejšiu stavbu, ako sme predpokladali.

Celkovú dĺžku Čínskeho múru však berte s nadhľadom. Čínsky múr nikdy nebol súvislou stavbou, hoci sa viacerí panovníci o to pokúšali. Dostupné zdroje neuvádzajú, čo všetko je zahrnuté do celkovej dĺžky. Merali vedci len zachovalé „steny“ múru? Započítali do dĺžky i všetky pozostatky? Zahrnuli i zaniknuté časti, ktoré poznáme len z dokumentov? Odpoveď nepoznáme a tak nám len ostáva s údivom spoznávať túto jedinečnú stavbu.

História a výstavba Čínskeho múru

Ak by ste sa chceli vypátrať, kto prvý položil základy Čínskeho múru, hľadali by ste márne. S istotou poznáme len meno panovníka, ktorý sa ako prvý pokúsil o zjednotenie už existujúcich častí múru do jedného súvislého celku. Bol ním zakladateľ dynastie Čchin, prvý zvrchovaný cisár Qin Shi Huangdi (259 pred n. l. – 210 pred n. l). Ak by sme vek stavby datovali od cisára Qin Shi Huangdi-ho (Š‘-chuang-ti alebo Š‘-chuang), bol by starý viac ako 2000 rokov.

Snahy o zjednotenie neskončili len pri cisárovi Qin Shi Huangdi-ovi. Pokračovali za dynastie Han medzi rokmi 206 pred n. l. a 220 pred n. l. Informácií z tohto obdobia máme však veľmi málo. Významnejšie sa na celkovom vzhľade podpísala slávna dynastia Ming. Dynastia vládnuca od roku 1368 až 1644 narozdiel od dynastie Han zanechala po sebe bohatú dokumentáciu.

Okolnosti vzniku Čínskeho múru

O obrannej funkcii múru niet pochýb. Monštruózna stavba mala vzbudzovať rešpekt a chrániť obyvateľov pred nájazdmi kočovných kmeňov. Čínskych panovníkov však oveľa viac než bezpečnosť zaujímala moc. Veľký čínsky múr mal dopomôcť k naplneniu idey o jednotnej ríše s jasne vymedzenými hranicami. Snažili sa politicky a ideologicky definovať ako Čína – „Ríša stredu“. Chceli Čínu „kultivovať, povýšiť nad okolité barbarské krajiny. Uzavrieť, izolovať… doslovne povedané – nikto nemal prekročiť múry smerom von ani dnu.

„Naj“ z Čínskeho múru

Nie všetky úseky Čínskeho múru sú dostatočne zrekonštuované a prístupné návštevníkom. Hoci je stavba od roku 1987 pod ochrannými krídlami UNESCA, na obnovu tak gigantickej stavby je to stále málo. Turisticky najatraktívnejšie časti Čínskeho múru sú dostupné z Pekingu. Pochádzajú prevažne z čias dynastie Ming a dynastie Qing.

Snáď najdostupnejším a najlepšie zrekonštruovaným úsekom je Badaling. Na tento úsek sa pripájajú nemenej zaujímavé časti Juyongguan a Huanghuacheng či veľmi dobre zrekonštruovaný úsek Mutianyu v blízkosti Pekingu. Pozor! Turisticky najatraktívnejší ja vlastne synonymom pre davy turistov. Nebuďte prekvapení, ak sa okolo vás zbehne skupinka v snahe urobiť čo najlepší záber.
Chcete si vychutnať krásy architektúry i okolitej krajiny? Uprednostňujete pokojné bádanie pred hlučnými atrakciami? Nemajte obavy. Čínsky múr je dostatočne veľký na to, aby ste si ho vychutnali i vy. Nachádzajú sa však o niečo ďalej než tie v okolí hlavného mesta. Skúsiť môžete Simatai vzdialený asi tak 120 kilometrov smerom na severozápad od Pekingu. Úsek neprešiel rekonštrukciou a vyžaduje fyzickú zdatnosť. Do kategórie pokojnejších patrí i Jinshanling s krásnymi výhľadmi. Kompletný prehlad všetkých úsekov múru nájdete v cestopise Čínsky múr od Pavla Dvořáka. Mýty a fakty o Čínskom múre Už ste niekedy počuli, že je Veľký čínsky múr jediným výtvorom človeka, ktorý je vidieť z vesmíru? Je to mýtus alebo fakt? Myslíte si, že by z takej obrovskej diaľky bolo vidieť dokonca nesúvislú stavbu? Sklamem vás… odpoveď je NIE. Čínsky múr nie je vidieť z vesmíru. Šanca, že by ste stavbu videli zo vzdialenosti takmer 400 000 kilometrov, je rovnaká, ako sa snažiť identifikovať predmety na zemi počas cesty v lietadle. Na fakte, že sa nedá z vesmíru rozpoznať, sa zhodli viacerí astronauti. Dokonca mnohé krajiny úspešne vyradili tieto „bludy“ z učebníc základných škôl. Kde sa teda nepravda vzala? Mýtus o Čínskom múre bol odrazom silného vplyvu propagandy v dobách komunizmu pred desiatkami rokov.

O autorovi. Kto je Pavel Dvořák?

Pavel Dvořák prebúdza v ľuďoch záujem o Čínu cez blog o čínskej kultúre, histórii a cestovaní (https://www.cestycinou.sk/blog-cina), ako aj cestovateľský videoblog a podcast (www.cestycinou.tv). No a hlavne cez netradičné, poznávacie, ale aj dobrodružné zájazdy na čínsky vidiek a do prírody v malých skupinách. Vyštudoval sinológiu a od roku 2009 žije v Číne.

Rádi byste poznali kulturní bohatství Číny, její dlouholetou historii či přírodní krásy? Jedním z období, kdy se vyplatí Čínu navštívit, jsou oslavy čínského nového roku neboli Svátků jara. Jedná se o nejdůležitější čínský svátek, který slaví Číňané po celém světě. „V České republice žije asi 5 600 Číňanů,“ říká český sinolog Martin Kříž, „a tak se s oslavami těchto Svátků jara setkáváme i u nás v Čechách. Například občanské sdružení Česko-čínská společnost přivítá společně čínský nový rok tanečním večerem. Oslavy čínského nového roku jsou významnou rodinnou událostí, a ti, kteří mají rodinu v Číně, pojedou určitě na svátky domů.“ Nejlepší podívaná na vás přirozeně čeká v čínských městech. Ulice zaplaví velkolepé barevné průvody, domy jsou ozdobeny girlandami z lampionů a květin a po setmění ozáří města světla ohňostrojů.

Co je vlastně čínský rok?

Čínský kalendář je pravděpodobně nejstarší na světě a na rozdíl od našeho se řídí pohyby měsíce, proto jej často nazýváme lunární kalendář. Datum čínského nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Každý rok v kalendáři má k sobě přiřazeno jméno zvířete podle čínského zvěrokruhu. Tato zvířata nám určují dvanáctiletou periodu, jež se kombinuje s další pětiletou periodou, kde se střídají základní elementy: dřevo, oheň, země, kov a voda, které upřesňují vlastnosti příslušného znamení. Loňský rok byl ve znamení dřevěného koně a 19. února 2015 vstoupíme do roku dřevěné ovce. Bude se jednat o začátek čínského roku 4713.

Samotné oslavy trvají 15 dní, a tak máte dostatek času se oslav zúčastnit. Do Číny se z Prahy pohodlně dostanete s leteckou společností Emirates. Vybrat si navíc můžete ze čtyř destinací: Pekingu, Šanghaje, Hongkongu či Kantonu v jižní Číně. Ceny letenek v ekonomické třídě začínají na 13 068 Kč*. Pokud si chcete dopřát maximální pohodlí nebo cestu spojit s obchodní schůzkou, můžete využít business třídu Emirates, kde ceny začínají na 54 710 Kč**. Oslavy budou zajisté bujaré ve všech městech, a tak se stačí jen rozhodnout, co dalšího chcete v Číně navštívit. Peking návštěvníky nadchne starověkou architekturou a zároveň je vynikajícím výchozím bodem k prozkoumání dalších míst v zemi, včetně Velké čínské zdi. V Šanghaji a Hongkongu vás zase uchvátí moderní architektura a impozantní mrakodrapy. Přístavní město Kanton nabízí řadu buddhistických chrámů či nákupy na největším čínském trhu.

Z Prahy do Číny s Emirates

Z Prahy můžete s Emirates do těchto čtyř klíčových destinací Číny cestovat pouze s jedním přestupem v Dubaji. Na lince do Pekingu, Šanghaje a Hongkongu si navíc můžete vychutnat pohodlí oblíbeného letounu Airbus A380, který je v současnosti největším osobním dopravním letadlem na světě. Další linky jsou obsluhovány letadlem Boeing 777–300ER, který také patří k nejnovějším a technicky nejdokonalejším strojům současnosti.

Toto období je pro návštěvu Číny jedinečné, jelikož si při troše štěstí můžete zabruslit na jezeře v Letním paláci nebo se koulovat na Velké čínské zdi. Pokud jste spíše vyznavačem teplého počasí, můžete se vydat na jih Číny, kde je tropické klima a v zimě si zde užijete příjemné teploty kolem 17 °C.

Průběh oslav čínského nového roku

A jak se Číňané na příchod nového roku připravují? Pečlivě si uklidí celý dům a vyzdobí ho červenou a zlatou barvou, jelikož červená ochraňuje před mytologickými příšerami a zlatá symbolizuje štěstí. Večer před Novým rokem se pak celá rodina sejde a společně povečeří. Typickým pokrmem je ryba. Další jídla se pak v každé oblasti liší. Na severu Číny se tradičně servírují plněné knedlíčky Jiaozi a ve východní Číně vás pohostí novoročním koláčem z hojně používané mouky z lepkavé rýže. „O půlnoci pak všichni otevřou okna, aby starý rok mohl odejít.

Podle tradice je jeden ze zlých duchů vkrádajících se do lidských příbytků citlivý na hluk a světlo ohně, a proto jsou oslavy velmi hlasité a plné ohňostrojů,“ popisuje Martin Kříž. Na Nový rok se Číňané oblečou do nového oblečení a navštěvují své příbuzné s přáním všeho dobrého. Jedí polévky s dlouhatánskými nudlemi, aby byli dlouho živí. „Naopak byste neměli jít ovesnou kaši, která přináší chudobu, prát prádlo a mýt si vlasy, aby se vám neodplavilo štěstí,“ popisuje Martin některé z čínských novoročních tradicí. Ulice jsou následující dva týdny nádherně ozdobeny čerstvými květinami, lampiony a čínskými draky ve všech možných podobách. Oslavy končí patnáctým dnem, který je známý jako Svátek lampionů, kdy lidé zavěšují své svítící lucerny v chrámech a večer s nimi vyrazí na průvod při světle úplňku. Opět se jedná o úžasnou podívanou! „Tento den byste určitě měli ochutnat tradiční Tang Yuan, sladké kulaté knedlíčky z rýžové mouky, které se podávají ve vařící vodě. Ať už jsou plněné hlohovým cukrem, nebo sladkou datlovou pastou, či bez náplně, jsou zaručenou lahůdkou,“ doporučuje Martin.

Rok dřevěné ovce

A jaký by podle Martina měl být nadcházející rok dřevěné ovce? „Ovce je v čínské mytologii symbolem mateřství, klidu, pokoje a harmonie. Po uspěchaném roku koně nás proto čeká klidnější období naplněné spokojeností a pohodou. Rok ovce je zároveň nejpříznivějším období k početí a narození dítěte. Děti, které se v tomto období narodí, budou obdařeny uměleckými schopnostmi. Obecně se bude jednat o vysoce kreativní a umělecké období. Prvek dřeva v roce ovce totiž zaručí úspěchy lidem pracujícím v oblasti uměleckých směrů a věd. Nové naděje a možnosti přinese rok dřevěné ovce také do mezilidských vztahů. Bezstarostnost ovce může některé lidi nabádat k užívání si a nehledění na peníze. Na to je potřeba dát si dobrý pozor.“

---

Slovníček základních čínských frází:

– 你好 Ni hao (ni-chao) Dobrý den! – 谢谢 xie xie (sie-sie) Děkuji. – 不用谢 bu yong xie (pu-jung sie) Není zač. – 再见 zai jian (dzaj-ťien) Na shledanou. – 你会讲英语马？ Ni hui jiang ying yu ma? (ni chuej ťiang jing jü ma) Hovoříte anglicky? – 对不起 dui bu qi (tuej pu čchi) Promiňte. – 请问, … qing wen (čching-wen) Prosím Vás, … – 我听不懂。Wo ting bu dong (wo tching pu tung) Nerozumím. – 我不会说汉语。Wo bu hui shuo hanyu (wo pu chuej šuo chan jü) Neumím čínsky. – 多少钱？duoshao qian ? (tuo-šao čchien?) Kolik (to) stojí? – 我是捷克人。 Wo shi jie ke ren (wo š ťie kche žen) Jsem Čech. – 请问，您贵姓？ Qing wen, nin gui xing? (čching wen, nin kuej sing ?) Jak se jmenujete? – 你是哪里人？ni shi nali ren? (ni š´ nali žen?) Odkud jsi / jste? – 恭贺新禧 gong he xin xi (kung che sin si) Šťastný nový rok!

---

Poznámky: /* Výše uvedené ceny platí pro prodej od 24. ledna 2015 a vztahují se na odlety v obdobích od 24. ledna do 25. března 2015 a od 7. dubna do 30. listopadu 2015. Ceny se nevztahují pro odlety v období od 13. února do 22. února 2015. /** Výše uvedené ceny platí pro prodej od 24. ledna 2015.