Až ke kořenům všeho zla …

Home Fóra Plkárna Až ke kořenům všeho zla …

  • Toto téma obsahuje celkem 0 odpovědí. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel milan a poslední změna proběhla před 7 roky a 5 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #1070 Odpovědět
      milan
      Host

      Až ke kořenům všeho zla…

      Rozšířeným jevem dnešní doby je obecné stěžování se. Stěžování
      se na politiky, kteří lžou a kradou, na nedostatek práce a špatné
      pracovní podmínky, na nízkou mzdu, na špatné vztahy mezi lidmi, na krizi a
      na mnoho jiných věcí. Avšak každý z nás vidí příčiny tohoto
      všeho v něčem jiném.

      Někdo v pravicové politice a její představitelích, jiný zase
      v politice levicové a její příznivcích. Někdo v politice USA a
      států Evropské unie a jiný vidí zase úhlavního nepřítele všeho pokroku
      v Rusku. Nadává se na poslance a úředníky, na primátory, na
      policisty, na banky, na finanční skupiny, přičemž každý z nich nese
      nepochybně určitý díl viny na tom, že se nemáme tak dobře, jak bychom
      chtěli.

      Lidé jasně cítí a dennodenně prožívají, že takovým způsobem,
      jakým to funguje dnes to není úplně v pořádku, ovšem ve vnímání
      příčin tohoto stavu se jejich názory rozcházejí. A právě
      z toho důvodu, že se stále nenašla ta pravá a jediná skutečná
      příčina se poměry stále čím dál více zhoršují. A zhoršují se
      nejen u nás, ale i z našeho pohledu v blahobytném a dobře
      fungujícím západě, přičemž světu hrozí i navzdory všem
      dosavadním opatřením nová finanční krize.

      Něco tu musí být špatné! Musí zde být nějaká skrytá, neznámá
      příčina, která dohnala svět do krize a která dále způsobuje neustálé
      zhoršování poměrů.

      Co je tou příčinou? Kde pramení všechno toto zlo?

      Žel, skutečná pravda bude pro mnohé nepřijatelnou. Nebudou totiž
      ochotni akceptovat pravého viníka. Skutečného viníka, kterým nejsou ani
      politici, ani finanční skupiny, ani banky, ale je jím kupodivu prostý,
      obyčejný člověk. Je jím každý z nás! Každý jednoduchý a
      obyčejný člověk, který je živitelem, podporovatelem a udržovatelem
      dnešního systému, založeného na osobním egoismu. Založeného na
      preferování prospěchu vlastního já, a to třeba i na úkor jiných,
      pokud to člověku může přinést osobní výhody a osobní prospěch.

      Ano, většina lidí chce především dobro a všemožné výhody hlavně
      pro sebe samých. To je jádrem jejich životního snažení. Je jím dosažení
      osobního prospěchu, který je pro nás rozhodující a to i tehdy, pokud
      tím nějak poškodíme někoho jiného a způsobíme mu ztrátu. Náš osobní
      zájem je pro nás prvořadý a pokud při jeho dosahování podvedeme jiného,
      ​​mnohokrát to považujeme za vlastní šikovnost.

      Přiznejme si, že život průměrného, ​​obyčejného člověka je
      vrchovatě naplněn osobním egoismem. Egoismem, který je vlastní téměř
      všem lidem. No a ti, co jsou v této oblasti najdůvtipnějšími a
      nejšikovnějšími, ti se dokázali vyšvihnout na ty nejvyšší místa. Na
      nejvyšších místech společnosti, států a celého světa jsou mistři
      našich vlastních chyb! Jsou mistři lidského egoismu, kteří dokázali
      uplatňování tohoto systému rozvinout až téměř k dokonalosti.
      A v souladu s tímto principem se neustále snaží i nadále
      dosahovat především svůj osobní prospěch, a to za jakoukoliv cenu.
      I za cenu toho, že podvádějí, lžou a ožebračují lidí, či dokonce
      celé národy. A to vše má tendenci stále více se stupňovat. Proto
      jsou bohatí stále bohatšími a chudí stále chudšími.

      A celý tento systém může fungovat jen proto, že běžní,
      obyčejní lidé jsou jeho podporovateli. Neboť vnitřně uznávají přesně
      ten jistý princip. Princip osobního egoismu v dosahování přednostního
      práva osobního prospěchu i na úkor jiných, pokud na to přijde.
      Přiznejme si, že většina lidí koná přesně takto i když
      samozřejmě v malém a v rámci svých omezených možností. Ti
      nahoře, kteří nám vládnou konají totéž, jenže ve velkém. Oni
      v tom byli prostě „nejlepší“ a proto se dostali až nahoru.
      Nemohli by se však nahoře udržet a setrvat tam, pokud bychom je my tady dole
      nepodporovaly. Pokud bychom je nepodporovali uznáváním stejných
      „hodnot“.

      Funkčnost současného systému drží při životě vnitřní souhlas a
      vnitřní souznění většiny populace. Toto souznění spočívá
      v uznávání principu osobního egoismu, spojeného s přípustností
      dosahování prospěchu i na úkor jiných.

      Většina lidí tedy vnitřně schvaluje systém, ve kterém žijeme. A
      „mistři“ toho, co všichni schvalujeme nám vládnou a jejich
      vláda způsobuje, že životní poměry se stávají stále horšími.

      Lidé však mají co si zaslouží! Ve svém životě totiž prožívají
      důsledky právě té „hodnoty“, kterou sami uznávají.
      A mistři této hodnoty jim vládnou, zatímco oni je uznáváním této
      hodnoty podporují.

      Lidé v každodenním životě tedy prožívají pouze důsledky svého
      vlastního egoismu. To, co jsou nuceni prožívat pro ně vytvořil egoismus,
      který uznávají. Prožívají to, co pro ně vytvořili mistři jejich
      vlastního hodnotového systému.

      Pokud si toto všechno uvědomíme pochopíme, že je v tom
      spravedlnost, která vyráží dech. Spravedlnost, na základě které lidé
      trpí důsledkem nesprávných hodnot, které uznávají a podporují.
      A trpí proto aby pochopili, že tyto hodnoty nejsou správně. Že právě
      nesprávnost hodnot, kterým věří a které uznávají jim způsobuje všechno
      utrpení a bídu. Utrpení, strádání a bídu, kterých se mohou zbavit pouze
      tehdy, pokud od „hodnot“, které je způsobují ustoupí a začnou
      uznávat hodnoty úplně jiné. Zcela opačné!

      Pokud tedy je to v našem případě osobní egoismus, který ničí
      člověka a lidstvo, egoismus, který dovoluje dosahovat osobních výhod a
      prospěchu i na úkor jiných, tak opakem této pseudo hodnoty je
      osvícená zásada dbát při každém úsilí o svůj osobní prospěch
      v naprosto stejné míře i prospěchu jiných. Nečinit prostě nic,
      co by přineslo výhody mně samotnému, ale poškodilo by jiného. Člověk se
      musí naučit hledět při všem svém jednání na zájmy jiných ve stejné
      míře, jako na své vlastní. Toto je princip, který musí přijmout za svůj
      každý člověk, který chce, aby byl jeho vlastní život už konečně
      hezčím a harmoničtějším. Toto je princip, jehož dodržováním
      přestaneme podporovat princip nesprávný a tím ho přestaneme vyživovat a
      podporovat. A obluda egoismu, dosud podporovaná miliardami lidí tím
      začne postupně ztrácet na síle a vitalitě. Začne slábnout a její hlavní
      představitelé začnou ztrácet půdu pod nohama. A tím začnou slábnout
      i projevy zla, kterým démon egoismu lidí utlačuje.

      Jedině tímto způsobem je možné zastavit zlo a úpadek, které se ve
      světě stále více šíří. Svět musí už jednou prostě pochopit, že
      nikdo nesmí kráčet k vlastnímu štěstí po hřbetech jiných. To je
      zvrácený princip, kterému uvěřil tento svět a který tomuto světu
      přináší krize, nepokoje a bídu.

      Ne, člověk nesmí kráčet za svými životními cíli na úkor jiných,
      ale naopak, má druhých podporovat. Má brát na ně a na jejich zájmy stejný
      ohled a jako na sebe a své vlastní zájmy.

      V těchto jednoduchých skutečnostech je skrytá podstata! Podstata
      všeho současného zla, ale aj podstata možného budoucího dobra.
      Jednotlivci, obyčejní a prostí lidé rozhodují o tom, kam kráčí
      tento svět a v jakých hmotných podmínkách budou muset žít. Pokud
      budou i nadále žít svým malým a osobním egoismem, budou podporovat
      egoistický systém, jehož mistři nám budou vládnout a ničit nás.

      Pokud však přestanou živit tuto hydru a začnou být sami lidštějšími
      k jiným, začnou přihlížet na jejich zájmy stejně, jako na své
      vlastní, pak se na vrchol společnosti budou moci dostat mistři jejich
      vlastních ctností přesně tak, jak se nyní dostávají na vrchol mistři
      jejich vlastních chyb.

      Pak však už lidé nebudou mít důvod nadávat na ty tam nahoře, ale
      naopak, budou si je ctít a vážit. Všechno toto je totiž zákonitý a velkou
      všemoudrosti univerza řízený děj, na jehož základě se lidstvu, lidem a
      jednotlivcům dostává důsledné spravedlnosti. Důsledné spravedlnosti,
      spočívající v tom, že se jim vždy dostane přesně toho, co si
      zaslouží.

      Staňme se tedy dobrými a nesobeckými a přijde k nám dobro proto,
      že si ho zasloužíme. Nebo zůstaňme nadále věrni svému osobnímu egoismu
      a budeme sklízet zlo, bídu, utrpení a krize, protože přesně tohle si
      zasloužíme.

      http://kusvetlu­.blog.cz/ v spolupráci
      s M.Š.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
Odpověď na: Až ke kořenům všeho zla …
Osobní informace:




- Advertisement -Česká video produkce, vytváří i cestovatelské blogy!