Cestovatelé a dobrodruzi
Youth Travel – mladí cestovatelé
Mladí lidé sami sebe spíše než za turisty označují za cestovatele.
„Youth Travel“ sektor je v současnosti jedním z nejrychleji
rostoucích v rámci světového cestovního ruchu. Velmi důležitým
pojmem v souvislosti s cestováním mladých lidí je i tzv.
„Gap Year“.
Mladí lidé sami sebe spíše než za turisty označují za cestovatele. „Youth Travel“ sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích v rámci světového cestovního ruchu. Velmi důležitým pojmem v souvislosti s cestováním mladých lidí je i tzv. „Gap Year“.
Proč jsou právě mladí lidé hybnou silou a nadějí současného cestovního ruchu, se snažil osvětlit průzkum New Horizons II, který provedla WYSE (The World Youth Student & Educational) Travel Confederation v roce 2007.
Podle UNWTO představuje cestování mladých odhadem 20 % světových mezinárodních příjezdů a je jedním z nejdynamičtěji rostoucích sektorů na trhu. Přitom mladý cestovatel dnes nutně nemusí mít nálepku baťůžkáře. Průměrná útrata na jednu cestu vzrostla za 5 let o 40 %, na téměř 2 tisíce eur.
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že:
• mladí lidé cestují častěji,
• navštěvují více destinací a objevují nové,
• utrácejí za cestování více než kterákoliv jiná skupina,
• využívají více internet při plánování své cesty a rezervacích služeb,
• jsou hladoví po nových zkušenostech a informacích,
• jsou odvážní, neodradí je ani hrozba terorismu, přírodních katastrof či epidemií.
Gap Year
Na cesty se mladí lidé vydávají nejčastěji po zakončení určitého studijního cyklu, před startem profesní kariéry nebo při změně zaměstnání. Odtud pochází výraz „Gap Year“, česky by se dal přeložit jako přelomový rok („gap“ doslova znamená „mezera“). Fenomén „Gap Year“ se však nevztahuje jen na mladou generaci. Byly identifikovány tři věkové skupiny: 18–24 let (před, během či po ukončení univerzitního studia), 25–35 let (přestávka v kariéře, zároveň období před založením rodiny) a 55–65 let (před či po odchodu do důchodu).
Jaký je prototyp mladého cestovatele?
Je to poměrně vzdělaný člověk, většinou ještě student, který dosáhl v průměru 24,5 roku. Jeho hlavní motivací je poznávat jiná místa a kultury, dalšími důvody jsou pak rekreace a zábava. Obvykle se mladí vydávají na jednu kratší a jednu delší cestu ročně. Čím zkušenějšími cestovateli jsou, tím více se vydávají mimo hlavní turistické destinace, objevují okrajové části nepříliš poznamenané turismem.
Nejdůležitějším zdrojem informací je pro ně pochopitelně internet, dále rodina a známí. Ve větší míře než jiní turisté využívají internetu také k rezervacím. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje plány mladých cestovatelů, je cena. Je nutné si však uvědomit, že v destinaci tráví více času než běžný turista. Nejčastějším typem ubytování je nadále hostel (62 %), ovšem podíl zařízení hotelového typu neustále roste a v současnosti je na druhém místě (48 %).
Oblíbené destinace
Nejoblíbenějšími regiony, které navštíví více než polovina mladých cestovatelů, jsou jižní a severní Evropa. Více než 40 % jich navštíví také severní Ameriku a východní Evropu. Za 5 let se zdvojnásobila obliba jihovýchodní Asie, Australasie, Číny a Japonska. Tyto nové destinace ukrajují podstatné podíly z návštěvnosti tradičních evropských destinací. Nejoblíbenější státy jsou Austrálie, USA a Francie.
Z výzkumu vyplynuly i zajímavé informace o postavení České republiky z pohledu mladých cestovatelů. Zdá se, že Česko je ve světovém kontextu poměrně oblíbenou destinací (nachází se ve 2. desítce navštěvovaných zemí). Pokud se jedná o baťůžkáře („backpackers“), zaujímá ČR dokonce devátou pozici. Co z toho plyne? Dlouhodobým cílem agentury CzechTourism je podporovat návštěvnost regionů mimo Prahu. Pokud se opravdu jedná o tak dynamicky rostoucí sektor trhu, nestálo by za to, zaměřit se při propagaci regionů i na tuto cílovou skupinu?
Význam
WYSE Travel Confederation a UNWTO vydaly letos studii (“Youth Travel Matters: Understanding The Global Phenomenon of Youth Travel”), která upozorňuje na potenciál tohoto segmentu trhu a na to, že by neměl být podceňován. Většina mladých lidí (přes 70 %) cestuje za nějakým účelem, tím může být např. zdokonalení jazykových dovedností, dobrovolnická činnost, práce nebo studium. Většina mladých lidí přiznává, že je cestování naučilo větší toleranci vůči jiným lidem, kulturám a přimělo je více se zajímat o dění kolem sebe. Kromě toho, že vede k pozitivnější percepci světa, přispívá také k šíření principů udržitelného rozvoje a zodpovědného způsobu cestování.
6 z 10 národních organizací podporujících cestovní ruch se dnes domnívá, že tento segment je důležitý pro další rozvoj turismu v jejich zemi a pracuje na způsobech, jak mladé cestovatele přilákat. Jedním ze způsobů je např. rozvoj sportovních a adrenalinových atraktivit, nezbytné je také budování příslušné infrastruktury (levné ubytování, zavádění systémů slev pro mladé, apod.) a v neposlední řadě kvalitní a moderní internetová prezentace.
Zdroje:
New Horizons II, The Young Independent Traveller 2007
Wikipedia
UNWTO
Zpracovala: Lenka Šindelářová
Cestovatelé a dobrodruzi
Staňte se vůdcem malého plavidla. Získejte oficiální oprávnění s celosvětovou platností
Pokud dlouhodobě prahnete po tom, že se budete prohánět na lodi po vodě, je na čase se pustit do získání oficiálního kapitánského oprávnění. Vůdce malého plavidla je odrazový můstek, přičemž dané oprávnění je určeno pro vnitrozemské vody, ovšem platnost je celosvětová. Postupně pak můžete doplňovat další a další povolení na lodě s neomezeným výkonem i na plachetnice.
Samotný kurz není časově náročný. Celou teorii projdete s lektorem během soboty, kdy prostudujete kompletně celou problematiku vnitrozemské plavby. Velkou výhodou je, že není vyžadován praktický výcvik, prostě se všechno naučíte od začátku. Po absolvování kurzu vám už nic nebude bránit v přihlášení se k teoretické zkoušce, kterou složíte na některé z poboček Plavebního úřadu.
Malé motory s výkonem do 20 kW
V první řadě je nezbytné podotknout, že Vůdce malého plavidla může používat lodě s motorem o výkonu maximálně 20 kW, což je naprosto dostačující třeba pro rybáře. Proženete se i na pramici s malým motorem. V případě, že budete chtít postoupit výše a řídit silnější loď, případně i skútr, je nezbytné získat oprávnění na motory s neomezeným výkonem.
Plavení po vnitrozemních vodách
S průkazem Vůdce malého plavidla vyrazíte na jakoukoliv vnitrozemní vodu po celém světě, takže nemůžete se vydat přímo na moře, ale na řeky, jezera a rybníky vám postačí. Stejně jako u motorového vozidla potřebujete řidičské oprávnění, u lodí zase kapitánský průkaz, jinak byste mohli dostat nemalou pokutu.
Chcete si tedy i vy udělat průkaz Vůdce malého plavidla? Celý kurz stojí 3 000 korun. Staňte se kapitánem. Potom si můžete udělat další kurzy – velké motory, kombinaci MC či kombinaci MCS20. Záleží na tom, jak moc se chcete do problematiky plavení ponořit.
Na auto potřebujete řidičský průkaz, na loď zase kapitánský průkaz. Líbilo by se vám projet se po Vltavě nebo plavit se v Chorvatsku na jachtě? Nic není nemožné. Kapitánský průkaz si lze udělat i v ČR. Platí celosvětově ve vnitrozemských vodách.
Vnitrozemská plavba nevyžaduje kapitánský průkaz pro lodě s motorem o výkonu pod 4 kW a plachetnice s plochou plachty do 12 m2. Jestliže však projdete kurzem a stane se z vás oficiální vůdce malého plavidla, nebudete nijak omezeni, a hlavně se naučíte loď ovládat.
Průkaz vůdce malého plavidla má různá oprávnění
K ovládání lodě potřebujete průkaz VMP, tedy vůdce malého plavidla. Pozor, vydává se v různých kategoriích oprávnění a ideální je udělat si variantu M pro neomezené motory. Tu je možné získat od 18 let a pro její získání musíte vykonat jak teoretickou zkoušku, tak praktické ověření vedení malého plavidla. Pak lze řídit lodě do 20 m délky bez ohledu na výkon motoru – výkonné vodní skútry, sportovní motorové lodě atd.
Jak získat toto oprávnění?
Musíte se zapsat do kapitánského kurzu. Zase tak náročná záležitost to není, teorii odstudujete za jednu sobotu, praktický výcvik trvá zpravidla půl dne, avšak když se nebudete cítit dostatečně jistí, můžete si zajistit více lekcí. Cena kurzu se mírně liší podle toho, kde se ho rozhodnete absolvovat. U profesionálů ze Seawolf vyjde na pět tisíc korun. Stejně jako u řidičského průkazu však jde o doživotní investici. Částku zaplatíte jednou a oprávnění být kapitánem plavidel máte napořád.
Po absolvování teoretické výuky i praktického výcviku se můžete přihlásit na Plavebním úřadu ke splnění zkoušky. Plavební úřad má pobočky v Praze, Přerově a Děčíně, přihlásíte se online, správní poplatek činí 500 Kč. K přihlášce potřebujete doložit potvrzení o absolvování kurzu a také potvrzení od lékaře.
Jestliže vás kapitánský průkaz zajímá, bližší informace a možnost přihlásit se do kurzu najdete přímo na Kapitanskezkousky.cz.
Cestovatelé a dobrodruzi
Diashow turné: Kamčatka – poloostrov sopek
Málo míst na světě přitahuje dobrodruhy a milovníky divočiny tak jako
Kamčatka. Divoký kraj daleko na východě Sibiře – poloostrov sopek, který
je tak odlehlý a izolovaný, jakoby to byl ostrov.
Málo míst na světě přitahuje dobrodruhy a milovníky divočiny tak jako Kamčatka. Divoký kraj daleko na východě Sibiře – poloostrov sopek, který je tak odlehlý a izolovaný, jakoby to byl ostrov.
Kamčatka je země málo obydlená: divokou zelenou tajgou se potulují hnědí medvědi a řeky jsou plné lososů. Kdo však chce Kamčatku poznat zblízka, musí se vyzbrojit velkým odhodláním a připravit se na nečekaná dobrodružství.
Turné po 21 městech ČR, únor až duben. Kompletní seznam měst na http://www.promitani.cz/kamcatka/
Kamčatka navíc patří mezi nejaktivnější vulkanické oblasti světa: Leží tu desítky činných sopek. Jejich špičaté kužely ční impozantně nad krajinu, vypouštějíce sloupce hustého dýmu. „Když jsme po dvoudenní jízdě těžkým terénním náklaďákem zapadli na úpatí sopky Tolbačik do hlubokého řídkého bahna, vypadalo to beznadějně. V podmáčené tajze se na nás okamžitě vrhly miliony komárů a auto se nedařilo vyprostit ani pomocí motorového navijáku. Vždy, když řidič pracně připevnil ocelové lano k některému ze stromů v okolí a zapnul motor, vytrhlo to strom i s kořeny, ale auto se ani nepohnulo. Ještě, že ruský člověk se jen tak nevzdává. Vyvrátili jsme sice čtyři stromy, ale pátý vydržel a my mohli po náročném boji s bažinou pokračovat… Pozdě odpoledne jsme rozbili tábor v oblasti sopečného prachu na svahu vulkánu. Po vyčerpávajícím pěším výstupu jsme pak konečně další den dosáhli okraje vrcholového kráteru a pohlédli do obřího jícnu jedné z nejaktivnějších kamčatských sopek – Ploského Tolbačiku.“, vzpomíná na nejzajímavější okamžiky své cesty Martin Loew.
Kamčatka je magická země. Její sopky jak divotvorné hrnce občas chrlí lávu, popel a dým, ale zároveň pod svou pokličkou dokáží uvařit tak velkolepé scenérie, jaké si vůbec příroda dokáže představit.
„Chci vás tímto pozvat na nejmodernější multimediální show, tvořenou stovkami fotek, hudbou, filmovými záběry, ale především mým živým vyprávěním.“ uzavírá pozvánku cestovatel Martin Loew.
Nejnovější diashow „Kamčatka – poloostrov sopek“ uvádí na svém letošním jarním turné cestovatel a fotograf Martin Loew. Během multimediálních živě komentovaných projekcí vypráví Loew v 21 městech ČR svůj dobrodružný příběh plný krásných fotografií i nevšedních zážitků. Více informací na http://www.promitani.cz/kamcatka/.