Vypuštěná Brněnská přehrada

0
1952
Voda stále odtéká spodní výpustí. Hladina je na historickém minimu od roku 1939, kdy se přehrada začala napouštět. Odkryté jsou zhruba dvě třetiny přehradního dna.


Posledních pár let připomínala Brněnská přehrada málem už od jara něco jako celosvětové úložiště špenátové polévky. Množství sinic ve vodě už začalo být tak velké, že to prakticky bránilo nejen rozumnému rekreačnímu využívání, ale pomalu začal být ohrožený i život pod vodou. Padlo tedy rozhodnutí přehradu vyčistit. Na jaře letošního roku (2009) proto začalo velké vypouštění a následné vápnění břehů. Pokles hladiny se zastavil v květnu a hned po skončení přehlídky ohňostrojů se začala přehrada znovu vypouštět, až hladina dosáhla historického minima. V současné době je deset metrů pod normální výškou (na zimu se každoročně snižuje o 5 metrů). V rámci čištění se nechá provzdušnit dno a bude vybagrovaná část sedimentů v zátoce u Sokolského koupaliště a v oblasti Rokle. Kromě to by měly pod vodou přibýt aerační věže, které budou přehradu provzdušňovat. Toho, že jinak zaplavená místa se ocitla na suchu, se musí využít i jinak. Probíhají revize a oprava přehradní hráze a přibude nová opěrná zeď v bystrckém přístavišti přehradní flotily. Pokud vše dobře půjde, měla by být na jaře 2010 přehrada znovu napuštěná.

{{reklama()}}

Návštěvníků vypuštěné přehrady od jarních měsíců, kdy se začalo s vypouštěním, ubylo, ale stále stojí za to se sem zajít podívat. Zaplavená zůstala jen třetina celkové plochy přehrady. Svratka teče svým původním korytem až někam mezi Rokli a Osadu, obnažené dno se zazelenalo. I přes to, že zde roste jen rdesno a všudypřítomná invazní netýkavka žláznatá, můžete při pohledu ze skalních vyhlídek získat představu o tom, jak zdejší krajina vypadala před napuštěním přehrady. Můžete posoudit, zda je pravda, že Brněnská přehrada je jedním z krajinářsky nejpovedenějších vodních děl, které sice zničilo peřeje v hlubokém údolí Svratky, ale dokázalo s okolní krajinou rychle splynout a rovnocenně je nahradit. Můžete se přidat ke skupinkám vodáků, kteří si nenechají ujít příležitost sjet si původní tok Svratky. Není to nemožné, ale musíte si dát pozor na to, kde vystoupíte z lodi. Zvlášť po dešti byste mohli uvíznout v bahně. V dolní části přehrady stihlo díky letnímu počasí bahno už vyschnout natolik, že se po něm dá při troše opatrnosti chodit. Můžete zkusit své štěstí a pokusit se zahlédnout zbytky starých Kníniček, které přehrada zaplavila. Obec stávala kousek od restaurace U lva zhruba v úrovni hotelu Přehrada. Lev na pomníku padlým za I. sv. války se dívá směrem, kterým obec stávala. Nepočítejte ale s tím, že toho moc uvidíte. Sedmdesát let pod vodou stavbám rozhodně neprospělo a vrstva bahna na dně je dost silná. Pověsti o věži kostela vystupující nad hladinu při nízkých stavech vody patří pak už vyloženě do kategorie báchorek. V Kníničkách kostel nikdy nebyl, stávala tu jen kaplička.

Více než mnoho slov poví několik obrázků. Co se nevešlo pod článek, najdete v galerii.


















Posledních pár let připomínala Brněnská přehrada málem už od jara něco jako celosvětové úložiště špenátové polévky. Množství sinic ve vodě už začalo být tak velké, že to prakticky bránilo nejen rozumnému rekreačnímu využívání, ale pomalu začal být ohrožený i život pod vodou. Padlo tedy rozhodnutí přehradu vyčistit. Na jaře letošního roku (2009) proto začalo velké vypouštění a následné vápnění břehů. Pokles hladiny se zastavil v květnu a hned po skončení přehlídky ohňostrojů se začala přehrada znovu vypouštět, až hladina dosáhla historického minima. V současné době je deset metrů pod normální výškou (na zimu se každoročně snižuje o 5 metrů). V rámci čištění se nechá provzdušnit dno a bude vybagrovaná část sedimentů v zátoce u Sokolského koupaliště a v oblasti Rokle. Kromě to by měly pod vodou přibýt aerační věže, které budou přehradu provzdušňovat. Toho, že jinak zaplavená místa se ocitla na suchu, se musí využít i jinak. Probíhají revize a oprava přehradní hráze a přibude nová opěrná zeď v bystrckém přístavišti přehradní flotily. Pokud vše dobře půjde, měla by být na jaře 2010 přehrada znovu napuštěná.

{{reklama()}}

Návštěvníků vypuštěné přehrady od jarních měsíců, kdy se začalo s vypouštěním, ubylo, ale stále stojí za to se sem zajít podívat. Zaplavená zůstala jen třetina celkové plochy přehrady. Svratka teče svým původním korytem až někam mezi Rokli a Osadu, obnažené dno se zazelenalo. I přes to, že zde roste jen rdesno a všudypřítomná invazní netýkavka žláznatá, můžete při pohledu ze skalních vyhlídek získat představu o tom, jak zdejší krajina vypadala před napuštěním přehrady. Můžete posoudit, zda je pravda, že Brněnská přehrada je jedním z krajinářsky nejpovedenějších vodních děl, které sice zničilo peřeje v hlubokém údolí Svratky, ale dokázalo s okolní krajinou rychle splynout a rovnocenně je nahradit. Můžete se přidat ke skupinkám vodáků, kteří si nenechají ujít příležitost sjet si původní tok Svratky. Není to nemožné, ale musíte si dát pozor na to, kde vystoupíte z lodi. Zvlášť po dešti byste mohli uvíznout v bahně. V dolní části přehrady stihlo díky letnímu počasí bahno už vyschnout natolik, že se po něm dá při troše opatrnosti chodit. Můžete zkusit své štěstí a pokusit se zahlédnout zbytky starých Kníniček, které přehrada zaplavila. Obec stávala kousek od restaurace U lva zhruba v úrovni hotelu Přehrada. Lev na pomníku padlým za I. sv. války se dívá směrem, kterým obec stávala. Nepočítejte ale s tím, že toho moc uvidíte. Sedmdesát let pod vodou stavbám rozhodně neprospělo a vrstva bahna na dně je dost silná. Pověsti o věži kostela vystupující nad hladinu při nízkých stavech vody patří pak už vyloženě do kategorie báchorek. V Kníničkách kostel nikdy nebyl, stávala tu jen kaplička.

Více než mnoho slov poví několik obrázků. Co se nevešlo pod článek, najdete v galerii.