Házení botou, pouštění lodiček vyrobených z ořechových skořápek, lití olova nebo krájení jablíček, vždy však zakončeno u štědrovečerního stolu nebo stromečku, u kterého si rozdáváme dárky. Přesně tak bychom v několika bodech mohli popsat typické české Vánoce. Jinde ve světě by však naše zvyky mohly vypadat trošku vtipně. Ostatně stejně vtipně, jako nám přijdou ty zahraniční zvyky a tradice. Pojďme se na ně podívat, protože pravděpodobně během čtyřiadvaceti štědrých hodin neobjedete Kostariku, Norsko, Černou Horu, Madeiru a další státy, abyste nahlédli do oken pro nasátí vánoční atmosféry.
Na Islandu nosí dárky skřítci
Pokud se v rodině nemůžete shodnout na tom, jestli dárky nosí Ježíšek nebo Santa Claus, do hry vám vstoupí další panáček, a to rovnou několik. Mluvíme o islandských vánočních skřítcích, kteří na Islandu nahrazují právě zmiňované dva fousaté muže. Obdarovávají hodné děti, které si však nechaly za oknem botu.
V nejlepším případě by měl Islanďan dostat něco na sebe, protože v opačném případě se může stát, že mu někdo sní štědrovečerní večeři či ho sežere takzvaná vánoční kočka.
Do Anglie za sladkým pudinkem
U nás trochu známější jsou svátky anglické, kdy se kromě tradičního krocana s ořechovou nádivkou podává také tradiční anglický sladký pudink. Co je na něm však zvláštního, tak to, že se připravuje už v době adventu a míchat ho chodí každý člen rodiny. Přitom si losuje svá přání.
Tato tradice anglického vánočního pudinku se však různě měnila. V minulosti do se pudinku vkládala mince, která měla přinést štětí a zdraví tomu, kdo ji najde.
Norské vánoční čarodějnice
I když čarodějnice se prakticky po celém světě pojí s Halloweenem, v Norsku jsou spíše symbolem vánočních svátků. Podle starých norských legend vychází na Štědrý den a hledají svá košťata, na kterých se mohou proletět.
Aby se tak nestalo, lidé si košťata tedy schovávají, aby jim je náhodou čarodějnice nesebraly a nepřinesly jim tím smůlu.