V prvním díle seriálu jsme se snažili neztratit směr v lehkém nadhledu úvodu problematiky GPS. Dnes je na řadě téma jednodušší, svým způsobem představitelnější – stručný přehled jednotlivých typů GPS přijímačů. Výčet se nám technicky zjednoduší a zkrátí, budeme-li dělit GPeSky pouze z hlediska jejich způsobu použití.
Prudký rozvoj technologií GPS a jejich rozšíření v nejrůznějších oblastech lidského pátrání po užitečných informacích odvozených od přesného X a Y, případně X, Y a Z dalo vzniknout celé řadě více či méně odlišných přístrojů specializovaných na užší svazek úkolů.
Provedení GPS: Přijímač GPS může mít několik podob, v lepším případě v závislosti na potřebách uživatele, v horším případě třeba na jeho finanční situaci. Jednoduše řečeno, existují tři základní provedení přijímačů – přenosné, vestavěné a jako hardwarový doplněk k PC či PDA. Hlavní výhoda těch přenosných plyne z jejich názvu, stejně jako nevýhody – často menší velikost LCD a s ním snížená přehlednost a čitelnost dat, snížená kapacita zdroje napájení. Naopak vestavěný přijímač například v autě, lodi či letadle obvykle potěší velikostí zobrazovacího zařízení, zajistí stabilní přísun energie a anténa najde své místo na nejvýhodnějším místě exteriéru. Hardwarový doplněk k PC nebo PDA představuje anténu GPS, která po připojení a úspěšné spolupráci s příslušným softwarem zpříjemní služby GPS zejména velkou obrazovkou a vyšší kapacitou počítačem získané paměti.
{{reklama}}
Bez ohledu na provedení dělíme přijímače GPS podle aplikace na:
Outdoorové ručky
Přiznávám, že výraz outdoorové ručky může být trochu matoucí. Jak bylo řečeno v prvním díle seriálu, přijímače GPS potřebují k dosažení pracovního úspěchu výhled na oblohu. Nabízí se tedy připomínka, že všechny GPS, od kterých se vyžaduje odpovídající výsledek jejich stěžejní existenční podstaty, jsou tak trochu přirozeně outdoorové. Vysvětlením přítomnosti tohoto výrazu je jejich určení zejména pro činnosti v přírodě. Outdoorové ručky často vidíme připnuté k oděvu, jízdnímu kolu, mořskému kajaku apod. Slovo „ručka“ také tedy neznamená, že by se musely nezbytně držet v ruce, spíše naznačuje, že použití přístroje z ruky je vzhledem k jeho velikosti a váze možné. Přijímače tohoto typu jsou co do počtu jedny z nejrozšířenějších a vzhledem k příbuznosti jejich účelu a obsahu tohoto časopisu jim bude věnováno více pozornosti v třetím díle tohoto seriálu.
Navigační systémy v autech
Přenosné a dnes čím dál častěji v palubní desce automobilu vestavěné přijímače signálu družic GPS jsou v kombinaci s příslušnou elektronickou mapou velmi populárním a efektivním způsobem navigace. Mapy často obsahují databáze motoristům užitečných bodů, jako jsou čerpací stanice, motely, autoservisy, apod. Po zadání cílového bodu (např. města, ulice) navrhne GPS podle uživatelem zvolených kritérií nejlepší trasu, kterou nejen že zobrazí na svém LCD, ale pro snížení odvedení řidičovy pozornosti od dění v silničním provozu obvykle za pomocí zvukového zařízení typu audio soustavy vozidla či mobilního telefonu příjemným hlasem postupně za jízdy řidiči odhaluje.
Letecké
Dalším možným využitím GPS je letecká navigace. Pilot vybaven GPS s leteckou mapou má k dispozici poměrně zásadní informace jako kde právě je, kde jsou okolní letiště či letové trasy. Výhodou GPS je, že pokud jsou známé souřadnice cílového bodu, GPS k němu ukáže směr bez ohledu na vzdálenost onoho bodu od aktuální pozice, takže kličkování od jednoho pozemního majáku k druhému není úplně nezbytné a pilot tak ušetří čas i provozní náklady. Další výhodou GPS pro průměrné piloty (oproti některým jiným aplikacím systému) je nepřetržitá dostupnost družicového signálu od vzletu po přistání. Pilot, který nemá za letu GPS signál, neboť ho kryjí koruny stromů, výškové budovy, či dokonce žula tunelu, je buď hodně dobrý pilot, nebo hodně špatný pilot.
Námořní
Námořní GPS jsou upraveny k lodní navigaci a často pracují ve spolupráci s dalšími lodními zařízeními (lokátory rybích hejn a jiné sonary). Zobrazované námořní mapy obsahují podmořské výšky, navigační bóje, apod. Nepostradatelnou roli hraje v oblasti lodní dopravy GPS v případech lodních nehod, kdy znalost přesné polohy plavidla v ohrožení může zásadně zjednodušit záchranné akce.
Výškoměrné GPS
Výškoměrné GPS přijímače se za pomoci uspořádaného systému antén používají k vymezení přesné třírozměrné pozice objektu vzhledem k Zemi.
GPS pro mapování a sběr dat
Tyto GPS s přesností kolem 1 metru se používají ke sběru dat a jejich následnému exportu do databází. Přijímače často používají externí anténu (na batohu) a zdroj (v batohu).
Vesmírné
Vesmírné GPS slouží k navigaci a výškové lokaci družic. Jsou odolné nejrůznějším zářením a schopné pracovat ve vysokých relativních rychlostech.
Zeměměřické
Zeměměřiči používají nejpřesnější GPS, a to ke stanovení rozměrů spíše než k vymezení pozice. K těmto účelům jim slouží sada dvou přesných GPS přijímačů a porovnávání jejich vzájemných poloh.
Časoměrné a frekvenční
Časoměrné GPS mají jen jediný úkol – poskytnout přesný čas. Přijímače využívají atomových hodin instalovaných v družicích GPS (přesný čas z družic je pro přijímač zásadní, neboť pozice se zjišťuje z doby radiového signálu letícího rychlostí světla od družice k anténě). GPS tak nabízí čas s přesností na 150 miliardtin vteřiny. Přesné výkonné časoměrné GPS se používají k synchronizaci astronomických observatoří, digitálních telekomunikačních sítí, seismografů, apod.
V příštím díle už si konečně přestaneme všímat družic, signálů, atomových hodin a lokátorů rybích hejn a řekneme si, k čemu nám doopravdy je taková věc na palouku uprostřed hustého lesa. K čemu nám je uprostřed hustého lesa bez palouku by měl každý vědět už po prvním dílu.
Ukázka ručního GPS přijímače. Jednoduchý přijímač Garmin Legend