Kdysi se nazýval Městský sad. Najdeme ho na Královských Vinohradech mezi ulicemi Korunní, Kladská, U Vodárny, Slovenská, Francouzská. Je velký 2,94 ha v nadmořské výšce 238 až 276 metrů. Krom toho, že zde najdete veřejné dětské hřiště s houpačkou a kovovou prolézačkou, výše nepřehlédnete v severní části parku věž Vinohradské vodárny a modlitebnu Husova sboru s vysokou úzkou věží, dílo Pavla Janáka z roku 1933.
Park je ve tvaru dvou téměř obdélníků na sebe kolmých. Tam, kde se stýkají je velké hřiště. V části parku u ulice U Vodárny je uváděna socha Petra Bezruče, prvního barda z Beskyd, kterému osud lidí nebyl lhostejný a podle kterého jsou sady pojmenovány. Socha zde již dnes není. Každý si ze školy vzpomene na Slezské písně, nezapomenutelnou Maryčku Magdónovu nebo markýze Gera ale i na Stužkonosku modrou, můru, kterou básník toužil najít a podařilo se mu to až ve stáří. Zajímavé je, že podle slov jeho známých Petr Bezruč, původním jménem Vladimír Vašek, narozený v Opavě, byl velice plachý člověk, nerad se fotografoval a stýkal s cizími lidmi. Červenému domku, ve kterém žil v podnájmu u učitelky Trnkové, říkal jeskyně, protože sám sebe někdy nazýval starým ještěrem. Také jeho dvě místnosti, ve kterých bydlel prý připomínaly trochu jeskyni. Nebyl ženatý a neměl ani děti. Místo svého podpisu maloval ještěra. Prý to byl přírodní člověk, trochu podivín, který nikdy nenosil šálu, deštník ani nic teplého na sebe. Petr Bezruč zemřel v olomoucké fakultní nemocnici 17.2.1958. Pohřben byl v Opavě, ale jeho tělo bylo převezeno do Kostelce, aby se s ním i lidé z Kostelce mohli rozloučit. Na jeho pohřeb přišlo více než 2000 lidí. V den jeho pohřbu 21.2.1958, byl pověšen na Červeném domku černý prapor na znamení smutku. V Červeném domku v Kostelci je dodnes odlitek jeho pravé ruky.
Bezručova socha, která bývala tady v Praze v sadech je od Jaroslavy Lukešové a sem do parku byla instalována roku 1965. Musím se přiznat, že sochu jsem hledala a nenašla. Není také divu, když už tam není. Hledala jsem podstavec a bustu podle dobových fotografií. Podstavec jsem nakonec našla. Je stále na svém místě, ale bez busty Bezruče. Kolem podstavce je zbudován kruhový parter s lavičkami a květinami ve zcela nové úpravě. Proč byla odinstalována a kam socha Bezruče zmizela, netuším, jméno sadů ale zůstává stejné.V parku v Kostelci na Hané má ale Bezruč svůj velký pomník v nadživotní velikosti, bronzovou sochu od Karla Otáhala z roku 1967.
Park byl založen roku 1903 na pozemcích bývalé usedlosti Šafránka. Tenkrát se nazýval Městský sad, až roku 1928 byl přejmenován na Bezručovy sady. Park je plný laviček jak na slunci, tak ve stínu vzrostlých stromů, je volný a přístupný ze všech stran a zejména místními Pražany hojně využíván. Posezení zejména v kruhovém prostoru na dvou dřevěných lavičkách je velmi příjemné. Pod nohama máte kostky z žuly a okolo kruhu další kruh plný květin. V parku je velké množství starších stromů.V areálu Bezručových sadů se nachází i mateřská školka, je tady už od roku 1956.
