Cykloturistika
Pobaltí na kolech: Z Brna do Polska
V roce 1998 jsme založili sdružení
137.NRS Klub bludný kořen.
Bylo to volné sdružení dobrodruhů, kteří vypověděli boj plíživému
zaostávání ducha a těla. S klubem jsme podnikli jsme mnohé povedené i méně
povedené akce, jednou z nich byla i expedice Pobaltí `99, ze
které pochází tyto dosud nepublikované zápisky.
Při cestě jsme navštívili Polsko, Rusko (resp. Kaliningradskou oblast), Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Jak to vlastně začalo
Bylo nebylo… Ale spíš bylo…
V roce 1998 jsme založili sdružení 137.NRS Klub bludný kořen. Bylo to volné sdružení dobrodruhů, kteří vypověděli boj plíživému zaostávání ducha a těla (inspirace knihou Proč bychom se netěšili a sdružením PCW byla velká). V dobách největší slávy a rozmachu mělo naše sdružení šest členů a podnikli jsme mnohé povedené i méně povedené akce. Jednou z akcí byla i expedice Pobaltí `99, ze které pochází tyto dosud nepublikované zápisky.
Při expedici Pobaltí `99 jsme navštívili Polsko, Rusko (resp. Kaliningradskou oblast), Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Vyjeli jsme vlakem z Brna, u Českého Těšína přejeli česko-polské hranice a pak přejeli Polsko vlakem až do Gdaňsku. Z Gdaňsku už jsme jeli po svých, na kolech přes výše popsané země až do Talinnu, odkud jsme se s různými odbočkami vraceli zpět do vlasti. Celkem jsme na kolech najeli asi 1500 km.
Původní syrové zápisky z expedice psal pokaždé každou psal jiný účastník expedice přímo na cestě. Po několika letech jsem je zkusil srovnat zápisky z cesty do trochu čtivějšího kabátku. Případné pochvaly tedy prosím původním autorům, popel na moji hlavu.
–Věroš Kaplan
Den první (Začátek) — Pátek 25.6.
Začalo to celkem nevinně …. — Delegace, Hop-Trop
Sraz na brněnském nádraží byl v 13:00. Když jsem 13:00 přijel, nikdo ze dalších členů expedice tam ještě nebyl. Pak jsem zjistil, že už všichni Bludnokořeni přijeli, ale jinam. Nakonec jsme se sešli, zakoupili lístky do Těšína a vyrazili plni nadšení k vlaku.
Znáte scénku Šimka a Grossmana o byrokratech? Tak přesně tak jsme si připadali my, když jsme podávali kola na nádraží.
Podat kola není to tak jednoduché jako za mých mladých let, kdy člověk přišel, podal, zaplatil a odjel. Dneska se na víc musí vyplnit dva formuláře. Nezalekli jsme se šimla úředního, formuláře jsme vyplnili, prošli jsme i testem na znalost kola (součástí hry na podávání kola do vlaku je i úkol „popiš svoje kolo“) a dostali jsme propustky pro kola na nástupiště. První level splněn.
Kola jsme převedli na místo, kam měl přijet vlak. Přijel, dokonce to byl i náš vlak. Nejsa však ve věcech dráhy dostatečně honění, netušili jsme, že každý kousek vlaku jede jinam. Druhý level splněn.
Poté co jsme kola do služebního vagónu naložili a zase vyložili (byla to špatná polovina vlaku) (-10 bodů), dovedli jsme je k druhému hytláku a dozvěděli jsme se, že chybí nějaký děsně důležitý papír, bez kterého nám kola nenaloží. V té době, už měl být vlak pomaličku v Heršpicích. Vyjednávání dopadlo dvakrát neúspěšně, my jsme žádný důležitý papír neměli a paní průvodčí trvala na tom, že nám ho musel dát. Dodneška nevím, kde byl, nakonec to skončilo remízou. Když se přišla ptát vlaková četa z druhé poloviny vlak, proč ještě nejedeme, paní průvodčí to vzdala a kola nám (do vlaku) vzali. Třetí level splněn.
Ve vlaku jsme se usadili, ti šťastnější začali svačit a ti méně šťastní psát expediční deník.
–Věroš
Tak jsme jeli a jeli, až jsme přes moravskou zemi a Slezko dojeli až do Bohumína. Tam jsme koupili vodu a zapalovač, nechali se od hodného domorodce vyfotit a vyrazili k hranicím. Přejeli jsme most přes Olši (Olzu, co za ní žije Jacek) a ukázali pasy, ani to nemuselo být, vyměnili tvrdou polskou měnu a vyzkoušeli silnice. Popojeli jsme asi 20 km a dojeli do Wodzisława Śl. Tam jsme koupili lístek přes celé Polsko do Gdańska a teď sedíme ve vlaku do Katowic a čekáme, až vyrazíme. Pak sedneme na rychlík a pojedeme nocí do Gdaňsku, kde ráno vystoupíme a budeme dělat kdo ví co.
–Jirka
Vytáhli jsme trička a začali je v klidu přemalovávat na klubová. Po nějaké chvíli přišel pan průvodčí a začal se rozčilovat, že nemáme nárok na 50% slevu. Máme nárok na slevu, jsme přece studenti. Ne, nemáme, jsme studenti z cizí země. Museli jsme tedy doplatit poměrně dost peněz, které jsme neměli. Naštěstí nám vzal i marky, trošku nás natáhl, prohodil nějaký vtípek o tom, že kola nemusí být z Polska a odešel. Dojeli jsme do Katowic.
V Polsku mají vysoké peróny, takže vykládání našich těžkotonážních kol nebylo žádný problém. S Jirkou jsme šli zjistit odkud pojede náš vlak do Gdaňska. Štěstěna stála opět při nás a vlak byl po hodince a půl přistaven ke stejnému nástupišti, kde už jsme byli, jen na druhou kolej, takže jsme nemuseli zaposilovat při stěhování po schodech dolu a nahoru. Milé. V první chvíli po příjezdu vlaku to vypadalo, že kdo se nebude prát, nebude sedět. Protože jsme před sebou měli ještě 9 hodin cesty, tak jsme se s Věrošem jsme prali jako lev (jako lvi ne to už je moc) a nakonec se nám podařilo zabrat místa v jednom kupé spolu s dalšími cestujícími. Začali jsme skrz okno nakládat naše věci.
Když už bylo vše ve vlaku nechali jsme tam Věroše, aby hlídal, zbytek výpravy vzal kola a šel hledat bagažový vůz. Poté co jsme navštívili oba konce vlaku, jsme se zeptali (tedy Jirka zeptal, protože jako jediný tvrdil, že umí polsky). Zodpovědný ajzlboňák nám vynadal a řekl ať si ty kola vyndáme a dáme do posledního vagónu.
Naložili jsme tedy kola do uličky posledního vozu druhé třídy a zahájili jsme skrz vlak stěhování našich věcí ke kolům (asi 4 vagóny). Věroš mezitím navázal družbu se dvěma Polákama. Nabízeli nám vodku a nemohli pořád pochopit, kam ty věci stěhujeme. Konečně se nám podařilo vše odstěhovat. Věroš si ještě na tričko přimaloval vlaječku a z Jirkou šli na polskou vodku za našimi novými kamarády. Adam si zatím dodělával svoje tričko. Já jsem si taky namaloval vlaječku na rukáv a vyrazil za Jirkou a Věrošem. Po chvíli jsme šli zase za Adamem (přes několik vagónů, takže z nás měla průvodčí strašmou radost). Jelikož poslední vagón druhé třídy, tedy ten náš byl prázdný, zabrali jsme ji každý jedno čtyřsedadlo a zalehli. Já jsem ještě pomocí mého univerzálního klíče vypnul topení a světlo a uložili jsme se ke spánku.
–Damon
Tím zatím končí zápisky z cesty vlakem, ráno jsme se už probudili v Gdaňsku.
-
- U Baltického moře
-
- V polském vlaku. Za chvíli přišel průvodčí a rozčiloval se, že máme špatné lístky a že nejsme dost studenti.
Je poměrně známé, že jízdní kola dětí, žen a mužů jsou rozdílně konstruované. U dětí je to jasné, u žen a mužů je rozdíl proto, že máme rozdílné stavby těla, máme jinde těžiště, tělo máme jinak uzpůsobeno, a tomu odpovídá konstrukce kol dle pohlaví uživatele. Věděli jste ale, že byste neměli pořizovat dospívajícímu dítku kolo pro dospělé? Přece jen, rozdíl bývá patrný jak ve výšce, tak především ve váze pubertálních dětí.
Poznejte juniorská kola
Dětská kola se vyrábí až do velikosti 26 palců. Jsou určena pro děti od 10 let s výškou dosahující alespoň 155 cm. Tím, jak populace roste a je stále vyšší, máte doma také desetiletého syna právě s touhle výškou. Za dva roky však může být o dost vyšší, přesto hubený, váhově poměrně lehký. A proto starším dětem můžete vybírat jak největší velikost dětských kol, tak juniorská kola.
I u juniorských kol můžete vybírat mezi dívčí a klučičí variantou. Pro vysoké ratolesti jsou k dispozici modely o velikosti kol 29 palců. Přestože jsou pro děti, výška uživatele by měla být od 168 do 179 cm. Dvanáctileté a starší děti tuhle výšku často dosahují a rodiče mají díky pojmenování kol výborný rozlišovací prvek. Co se týče rámu, pro nejvyšší juniory je to velikost 17“.
Kde bude dítko nejčastěji jezdit?
Mezi juniorskými koly najdete typy určené do města, klasická horská kola i rychlá kola. Vybere si tak milovník silnic, pohodového „courání“ městem i jízdy nezpevněnými cestičkami.
Vzhled je také důležitý
Dětem ale nejde jen o funkčnost. Náctiletí řeší velmi často vzhled, chtějí vypadat cool a trendy. Samozřejmostí je moderní design juniorských kol a pestré barvy včetně zajímavých barevných detailů.
Podívejte se na nabídku juniorských kol a vyberte některé společně s vaší dcerou nebo synem. Díky společné volbě si budete jisti, že kolo sklidí úspěch „na všech frontách“.
Cykloturistika
Festival CYKLOCESTOVÁNÍ (Hradec Králové 23.-24.1.2016)
Tradiční specializovaná přehlídka cestopisných besed a promítání
o „cyklocestování“ a cykloturistice.O zážitky nebude
nouze ani v besedě Honzy Ždánského o zimním přejezdu Bajkalu,
Jarda Král povypráví o nelehké cyklocestě téměř kolem světa,
Michaela Heclová vás zavede do Kambodži a tak dále.
Tradiční specializovaná přehlídka cestopisných besed a promítání o „cyklocestování“ a cykloturistice. Tato nevšední akce je určena nejen pro všechny „cyklocestovatele“, kteří vyrážejí na své cesty po světě s kolem, ale i pro všechny příznivce nenáročné cykloturistiky, cestování a pohybu v přírodě. Letos opět v konferenčním sále Úřadu práce na Wonkově ulici a to v termínu 23.-24.1.2016. V programu je plno nových tváří a tak se můžeme těšit na další dobrodružství, sportovní výkony a spoustu krásných fotografií. Samozřejmostí je fajn nálada a různé doprovodné programy.
Hlavním tahákem bude projekce prvního dánského cyklocestovatele, který objel svět Nicolaie Bangsgaarda, který nám povypráví o svých 62 000 km a spoustě dobrodružství z cesty kolem světa.
V sobotu v podvečer se pak můžete těšit na premiéru filmu „Půl roku v sedle kola Amerikou“ z cyklocesty Renči a Martina Stillerových.
O zážitky nebude nouze ani v besedě Honzy Ždánského o zimním přejezdu Bajkalu, Jarda Král povypráví o nelehké cyklocestě téměř kolem světa, Michaela Heclová vás zavede do Kambodži, Peter Provaznik vám povypráví o rodinné cyklocestě po Kubě a chybět letos nebude ani oblíbený vypravěč Honza Vlasák. A to není vše … uvidíte také první besedu v historii festivalu prezentovanou malými dětmi – Vojtou a Šárkou Zigáčkovými. To si opravdu nenechte ujít.
SOBOTA 23.1.2016 – HRADEC KRALOVÉ, konferenční sál Úřadu práce, Wonkova ul. Blok A: 09:30 – 10:30 Tomáš Rusek – „Provence – slunečný ráj nejen pro cyklisty“ 10:45 – 12:00 Ivo Janeček – „Na kole do Finska a zpět“
Blok B: 12:30 – 12:50 Na kole do nebe, aneb vzpomínka na Michala Třetinu 13:00 – 14:15 Petr Bartoš – „Jízda Evropou aneb jak se z pěti stane deset“ 14:30 – 15:00 Martin Stiller – „Jaro-léto bez kola, aneb nová výzva…“
Blok C: 15:30 – 16:45 Jan Ždánský – „Na lehotříkolce v zimě přes Bajkal“ 17:00 – 18:00 R+M Stillerovi – „Půl roku v sedle kola Amerikou“ – premiéra filmu
Blok D: 18:30 – 20:30 SPECIÁL – Nicolai Bangsgaard – „Cesta kolem světa“ 20:45 – 21:45 „Indickým Himálajem na kole“ – FILM
NEDĚLE 24.1.2016 – HRADEC KRALOVÉ, konferenční sál Úřadu práce, Wonkova ul. Blok E: 09:00 – 10:15 Jarda Král – „Český Šnek na kole kolem světa“ – FILM 2.díl 10:20 – 11:00 Jarda Král – „Na živo o cestě na kole kolem světa“ 11:15 – 12:00 Postavte s námi české expediční kolo – WORKSHOP
Blok F: 12:30 – 13:45 Peter Provaznik – „Na kole s dětmi po Kubě“ 14:00 – 15:00 Michaela Heclová – „Dámská sólojízda Kambodžou, Laosem atd.“
Blok G: 15:30 – 16:15 Víťa&Šárka Zigáčkovi & rodiče – „Na kole z Těchonína do Benátek a zpět“ 16:30 – 17:30 Honza Vlasák – „Největší dobrodružství mého života“
Podrobnější informace naleznete na: www.cyklocestovani.cz nebo na facebooku: Cyklocestování
Cykloturistika
Festival CYKLOCESTOVÁNÍ (Frýdek-Místek 15.-17.1.2016)
Hlavním programem bude projekce prvního dánského cyklocestovatele, který
objel svět, Nicolaie Bangsgaarda, který nám povypráví o svých
62 000 km a spoustě dobrodružství z cesty kolem světa.
Tradiční a originální cestovatelský festival Cyklocestování ve Frýdku-Místku má významné jubileum. Už podesáté se uskuteční na plátně a v prostorách Nové scény Vlast. Prostřednictvím besed, promítání, filmů a workshopů se můžete vydat s cestovateli na kolech do různých koutů světa.
Hlavním programem bude projekce prvního dánského cyklocestovatele, který objel svět, Nicolaie Bangsgaarda, který nám povypráví o svých 62 000 km a spoustě dobrodružství z cesty kolem světa.
V sobotu v podvečer se pak můžete těšit na premiéru dokumentárního filmu „Půl roku v sedle kola Amerikou“ z cyklocesty Renči a Martina Stillerových.
O zážitky nebude nouze ani v besedě Michaely Heclové o dámské sólojízdě po Asii, frýdeckomístečtí cykloturisté Markéta a Standa Ubíkovi vás budou inspirovat na Tauerskou cyklostezku, výborně se zasmějete při povídání Petra Bartoše, Čechorakušan Peter Provaznik vám povypráví o rodinné cyklocestě po Kubě a chybět letos nebude ani oblíbený vypravěč Honza Vlasák. A to není vše … .
Festival pořádá Občanské sdružení Cyklocestovatelé za významné podpory příspěvkové organizace Národní dům Frýdek-Místek, která je spolupořadatelem akce. ** PÁTEK 15.1. 2016**, FRÝDEK-MÍSTEK – Kino Nová Scéna Vlast Blok A: 18:00 – 19:15 Jarda Král – „Český Šnek na kole kolem světa“ – FILM 2.díl 19:30 – 20:45 Jan Evják – „Norskem na kole“
SOBOTA 16.1. 2016, FRÝDEK-MÍSTEK – Kino Nová Scéna Vlast Blok B: 10:00 – 11:15 Michaela Heclová – „Dámská sólojízda Kambodžou, Laosem atd.“ 11:30 – 11:50 Na kole do nebe, aneb vzpomínka na Michala Třetinu
Blok C: 12:30 – 13:15 Postavte s námi české expediční kolo – WORKSHOP 13:25 – 14:20 M&S Ubíkovi – Tauerská cyklostezka s cyklovozíkem 14:30 – 15:00 Martin Stiller – „Jaro-léto bez kola, aneb nová výzva…“
Blok D: 15:30 – 16:45 Petr Bartoš – „Jízda Evropou aneb jak se z pěti stane deset“ 17:00 – 18:00 R&M Stillerovi – „Půl roku v sedle kola Amerikou“ – premiéra filmu
Blok E: 18:30 – 20:30 SPECIÁL – Nicolai Bangsgaard – „Cesta kolem světa“ 20:45 – 21:45 „Indickým Himálajem na kole“ – FILM
NEDĚLE 17. 1. 2016, FRÝDEK-MÍSTEK – Kino Nová Scéna Vlast Blok F: 10:00 – 11:00 Tomáš Rusek – „Provence – slunečný ráj nejen pro cyklisty“ 11:15 – 12:30 Michal Gordiak – „Bicyklom za 100 Eur z Bratislavy do Lisabonu“
Blok G: 13:00 – 14:15 Peter Provaznik – „Na kole s dětmi po Kubě“ 14:30 – 15:30 Broňa Nágel – „80 dní naležato kolem vod Rýna a Labe“
Blok H: 16:00 – 16:30 Žilinský cyklo(k)raj – prezentace regionu 16:45 – 17:45 Honza Vlasák – „Největší dobrodružství mého života“
Podrobnější informace naleznete na: www.cyklocestovani.cz nebo na facebooku: Cyklocestování