Na Kypr v březnu?

Ještě za časů letecké společnosti SkyEurope, respektive na jaře 2009, jsme podlehli nabídce levných letenek do Larnaky na Kypru. Odlet byl již v březnu, návrat pak počátkem dubna. A musím říci, že jsem dlouho vyháněl z hlavy myšlenku, že je to zkrátka ještě moc brzy na návštěvu Kypru. Tuto domněnku také utvrzoval fakt, že asi týden před odletem jsem u nás ještě odhraboval sníh. Ani pohled na předpověď počasí na Kypru ve mně nevzbudila příliš optimistické myšlenky, neboť na Kypru zrovna delší dobu pršelo a teplota se pohybovala maximálně kolem 15 stupňů. Nicméně jsem všechny možné úvahy hodil za hlavu a jasným cílem bylo nenechat letenky propadnout a na Kypr se podívat tak či tak s tím, že můžu být jen mile překvapen.

Počátek cesty – první příjemná překvapení

A musím říct, že překvapen jsem byl víc než mile. Ale k tomu se dostaneme. Do Larnaky jsme doletěli uprostřed noci, tudíž jsme po celou dobu letu neviděli nic kromě světel a tmy. Po odbavení jsme si přímo na letišti půjčili auto a nutno konstatovat, že cena za půjčení auta byla příjemným překvapením číslo jedna, neboť vzhledem k tomu, že nebyla sezóna, tak byly půjčovny vděčny za každého zákazníka a cena vyšla okolo 10 Euro na den.

Ještě za tmy jsme vyrazili v půjčeném autě směrem k pobřeží a pak dále na západ, přičemž cílem bylo objet celou řeckou část Kypru kolem do kola, zpět pak přes hory Troodos. Kousek za Larnakou jsme zalehli v autě a dospali probdělou noc. Moc dlouho jsme však nespali a hned ráno vyrazili dále po pobřeží směrem na město Limassol. Příjemná překvapení nás provázela i nadále, především to byla vegetace, které bylo všude dost a po zimních deštích bylo vše krásně zelené a čisté. Příjemné bylo nakonec i počasí, kdy se přes noc odtáhla mračna a krásně svítilo slunko, přes den bylo velmi příjemně, pro zimomřivé středoevropany přes poledne až moc teplo. Slunce již také nabralo na síle a člověk po zimě nezvyklý na slunko se tak lehce spálil. Vlivem předešlých dešťů byl také krásně pročištěn vzduch, což ještě umocňovalo kontrast zelených strání a modrého moře.

Governor´s beach a White rocks – další příjemná překvapení

Zhruba na půli cesty mezi Larnakou a Limassolem se nachází pláž Governor´s beach, na kterou jsme se dostali spíše jen náhodou, neboť jsme o ní ani nevěděli. O to více jsme byli překvapeni tím, jak je pláž vzorně udržovaná po celý rok a to přesto, že kromě nás zde snad žádní jiní turisté nebyli. Pláž v kombinaci s čistým mořem a sluncem nad hlavou nás snadno přesvědčila k tomu, abychom zde na chvíli zakotvili a zkusili se i vykoupat. Příjemným překvapením číslo čtyři byla teplota vody v moři, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se v tuto dobu dalo v moři normálně plavat, aniž by člověk byl celý promrzlý. Teplota vody byla opravdu přijatelná a plavání tak nebylo problém.

Governon´s beach je jednou ze zátok mezi bílými skálami (známá jako White Rocks), které dodávají pláži atmosféru, díky níž jsme zde strávili téměř celý den. Následky toho jsme pocítili hned večer, neboť jsme si neuvědomili, jakou sílu může mít zdejší slunce a první jarní spáleniny byly na světě, a to celkem solidní.

Město Paphos a poloostrov Akamas

Od Governon´s beach jsme jeli dále kolem pobřeží, přes Limassol až do města Paphos, jehož centrum je na seznamu UNESCO a opravdu stojí za návštěvu. V tomto případě má návštěva v březnu výhodu v tom, že zde nejsou obrovské davy turistů a dá se zde celkem normálně pohybovat. Poblíž Paphosu je také velké množství kulturních památek od hrobky králů, přes různé hrady a významná místa hlavně z období antiky, ale kulturní památky nebyly na programu dne, neboť naším hlavním cílem byl poloostrov Akamas, který je z přírodního hlediska jasně nejzajímavější částí celého pobřeží řecké části Kypru.

Velká část tohoto poloostrova je součástí národního parku Akamas a autem je jen těžko přístupná, což je z hlediska zachování zdejšího přírodního bohatství jen dobře. Na západní straně poloostrova Akamas se nachází vcelku rozlehlá Lara beach, která je veřejnosti přístupná jen z části, neboť je to významné evropské útočiště želv (karet středomořských), které sem každoročně připlouvají naklást své vejce. Podobné pláže jako Lara beach se táhnou podél celého západního pobřeží poloostrova. Na východní straně poloostrova Akamas podobných pláží již moc nenajdete, lze zde však navštívit tzv. „Afroditiny lázně“, což je v podstatě přírodní studna, kde se údajně koupala sama Afrodita. Toto místo je také výchozím bodem pro mnoho značených turistických okruhů (tracků) různé velikosti a náročnosti. Většina těchto okruhů vede podél pobřeží dále na severozápad, přičemž se cestou otvírají pěkné výhledy na celý poloostrov.

Pohoří Troodos – cedry, kláštery a sníh

Ze severního pobřeží řecké části Kypru jsme vyrazili zpět do Larnaky, ale tentokrát již vnitrozemím přes jediné pohoří a další národní park Troodos. Již po pár kilometrech od pobřeží se začne reliéf dramaticky zvedat a po vystoupání asi do jednoho kilometru se začnou objevovat pěkná panoramata a cestou také narazíte na malebné horská městečka, z nichž je nejznámější Kykkos, což je také významné kyperské poutní místo s klášterem a arcibiskupstvím. Odtud lze již spatřit i nejvyšší horu Kypru Mt. Olympos (1 952 m n. m.). Cestou dále směrem na jih (Larnaku) jsme se k této hoře postupně přiblížili a další překvapení bylo na světě. Mt. Olympus společně i s několika okolními horami byl pokryt sněhem a dokonce byla v provozu i místní lyžařské středisko. My jsme neodolali, a i když jsme s sebou lyže neměli, tak jsme vyrazili sněhem až na vrchol a pak se klouzali po sněhu zpět. Bylo to jedinečné a naprosto nečekané zpestření po slunění se na plážích a koupání se v moři. Po tomto zážitku nás čekal jen zbytek cesty na letiště, kde jsme odevzdali půjčené auto a odletěli zpět do ČR.

Ještě za časů letecké společnosti SkyEurope, respektive na jaře 2009, jsme podlehli nabídce levných letenek do Larnaky na Kypru. Odlet byl již v březnu, návrat pak počátkem dubna. A musím říci, že jsem dlouho vyháněl z hlavy myšlenku, že je to zkrátka ještě moc brzy na návštěvu Kypru. Tuto domněnku také utvrzoval fakt, že asi týden před odletem jsem u nás ještě odhraboval sníh. Ani pohled na předpověď počasí na Kypru ve mně nevzbudila příliš optimistické myšlenky, neboť na Kypru zrovna delší dobu pršelo a teplota se pohybovala maximálně kolem 15 stupňů. Nicméně jsem všechny možné úvahy hodil za hlavu a jasným cílem bylo nenechat letenky propadnout a na Kypr se podívat tak či tak s tím, že můžu být jen mile překvapen.

Počátek cesty – první příjemná překvapení

A musím říct, že překvapen jsem byl víc než mile. Ale k tomu se dostaneme. Do Larnaky jsme doletěli uprostřed noci, tudíž jsme po celou dobu letu neviděli nic kromě světel a tmy. Po odbavení jsme si přímo na letišti půjčili auto a nutno konstatovat, že cena za půjčení auta byla příjemným překvapením číslo jedna, neboť vzhledem k tomu, že nebyla sezóna, tak byly půjčovny vděčny za každého zákazníka a cena vyšla okolo 10 Euro na den.

Ještě za tmy jsme vyrazili v půjčeném autě směrem k pobřeží a pak dále na západ, přičemž cílem bylo objet celou řeckou část Kypru kolem do kola, zpět pak přes hory Troodos. Kousek za Larnakou jsme zalehli v autě a dospali probdělou noc. Moc dlouho jsme však nespali a hned ráno vyrazili dále po pobřeží směrem na město Limassol. Příjemná překvapení nás provázela i nadále, především to byla vegetace, které bylo všude dost a po zimních deštích bylo vše krásně zelené a čisté. Příjemné bylo nakonec i počasí, kdy se přes noc odtáhla mračna a krásně svítilo slunko, přes den bylo velmi příjemně, pro zimomřivé středoevropany přes poledne až moc teplo. Slunce již také nabralo na síle a člověk po zimě nezvyklý na slunko se tak lehce spálil. Vlivem předešlých dešťů byl také krásně pročištěn vzduch, což ještě umocňovalo kontrast zelených strání a modrého moře.

Governor´s beach a White rocks – další příjemná překvapení

Zhruba na půli cesty mezi Larnakou a Limassolem se nachází pláž Governor´s beach, na kterou jsme se dostali spíše jen náhodou, neboť jsme o ní ani nevěděli. O to více jsme byli překvapeni tím, jak je pláž vzorně udržovaná po celý rok a to přesto, že kromě nás zde snad žádní jiní turisté nebyli. Pláž v kombinaci s čistým mořem a sluncem nad hlavou nás snadno přesvědčila k tomu, abychom zde na chvíli zakotvili a zkusili se i vykoupat. Příjemným překvapením číslo čtyři byla teplota vody v moři, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se v tuto dobu dalo v moři normálně plavat, aniž by člověk byl celý promrzlý. Teplota vody byla opravdu přijatelná a plavání tak nebylo problém.

Governon´s beach je jednou ze zátok mezi bílými skálami (známá jako White Rocks), které dodávají pláži atmosféru, díky níž jsme zde strávili téměř celý den. Následky toho jsme pocítili hned večer, neboť jsme si neuvědomili, jakou sílu může mít zdejší slunce a první jarní spáleniny byly na světě, a to celkem solidní.

Město Paphos a poloostrov Akamas

Od Governon´s beach jsme jeli dále kolem pobřeží, přes Limassol až do města Paphos, jehož centrum je na seznamu UNESCO a opravdu stojí za návštěvu. V tomto případě má návštěva v březnu výhodu v tom, že zde nejsou obrovské davy turistů a dá se zde celkem normálně pohybovat. Poblíž Paphosu je také velké množství kulturních památek od hrobky králů, přes různé hrady a významná místa hlavně z období antiky, ale kulturní památky nebyly na programu dne, neboť naším hlavním cílem byl poloostrov Akamas, který je z přírodního hlediska jasně nejzajímavější částí celého pobřeží řecké části Kypru.

Velká část tohoto poloostrova je součástí národního parku Akamas a autem je jen těžko přístupná, což je z hlediska zachování zdejšího přírodního bohatství jen dobře. Na západní straně poloostrova Akamas se nachází vcelku rozlehlá Lara beach, která je veřejnosti přístupná jen z části, neboť je to významné evropské útočiště želv (karet středomořských), které sem každoročně připlouvají naklást své vejce. Podobné pláže jako Lara beach se táhnou podél celého západního pobřeží poloostrova. Na východní straně poloostrova Akamas podobných pláží již moc nenajdete, lze zde však navštívit tzv. „Afroditiny lázně“, což je v podstatě přírodní studna, kde se údajně koupala sama Afrodita. Toto místo je také výchozím bodem pro mnoho značených turistických okruhů (tracků) různé velikosti a náročnosti. Většina těchto okruhů vede podél pobřeží dále na severozápad, přičemž se cestou otvírají pěkné výhledy na celý poloostrov.

Pohoří Troodos – cedry, kláštery a sníh

Ze severního pobřeží řecké části Kypru jsme vyrazili zpět do Larnaky, ale tentokrát již vnitrozemím přes jediné pohoří a další národní park Troodos. Již po pár kilometrech od pobřeží se začne reliéf dramaticky zvedat a po vystoupání asi do jednoho kilometru se začnou objevovat pěkná panoramata a cestou také narazíte na malebné horská městečka, z nichž je nejznámější Kykkos, což je také významné kyperské poutní místo s klášterem a arcibiskupstvím. Odtud lze již spatřit i nejvyšší horu Kypru Mt. Olympos (1 952 m n. m.). Cestou dále směrem na jih (Larnaku) jsme se k této hoře postupně přiblížili a další překvapení bylo na světě. Mt. Olympus společně i s několika okolními horami byl pokryt sněhem a dokonce byla v provozu i místní lyžařské středisko. My jsme neodolali, a i když jsme s sebou lyže neměli, tak jsme vyrazili sněhem až na vrchol a pak se klouzali po sněhu zpět. Bylo to jedinečné a naprosto nečekané zpestření po slunění se na plážích a koupání se v moři. Po tomto zážitku nás čekal jen zbytek cesty na letiště, kde jsme odevzdali půjčené auto a odletěli zpět do ČR.