Velehrad najdeme 6 km severozápadně od Starého Města u Uherského Hradiště. Jde o kraj zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Uherské Hradiště, je to jedno z nejvýznačnějších poutních míst v ČR, spojeno s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, dělá z Velehradu poutní místo, které přesahuje významem hranice našeho státu.

Něco málo z historie Velehradu

Počátky dnešního Velehradu datujeme na začátek 13. století, kdy byl zde postaven první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky. Jde o rozlehlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Roku 1421 byl vypálen moravskými husity, znovu obnoven během let 1587–1592, raně barokní přestavba byla realizována v letech 1629–35. Dnešní podoba pochází z přelomu 17 a 18. století.

Roku 1990 se sem znovu vrátil jezuitský řád Tovaryšstva Ježíšova, který zde na velmi významném poutním místě zajišťoval duchovní službu. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a r. 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje roku 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. A dne 22. dubna 1990 zde proběhla návštěva hlavy římskokatolické církve, papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je zdejší kříž s jeho znakem, který je umístěn na nádvoří před bazilikou.

Bazilika na Velehradě

Zdejším klenotem je bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie. Součástí komplexu je rovněž barokní kaple sv. Jana, novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje, podzemní katakomby a lapidárium s expozicí románské architektury.

Srdcem poutního místa Velehrad je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. V ní najdeme místa, která potěší každého poutníka i návštěvníka. Jde o oltář, kde se slaví liturgie, kaple Panny Marie, Matky jednoty křesťanů s velehradským palladiem (obrazem Panny Marie Matky jednoty křesťanů), hrob arcibiskupa Antonína Stojana v Královské kapli a náhrobek kardinála Tomáše Špidlíka SJ v presbytáři baziliky s nádhernými mozaikami. Dále je zde umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje na pravé straně od oltáře a obraz věrozvěstů od polského malíře Matejky (1885).

Poutní cesty jsou různé ale láska a víra zůstává

Velehrad je cílem několika poutních cest. Známá je Poutní cesta růžence. Trasa začíná ve Starém Městě u Uherského Hradiště u železniční trati a směřuje na Velehrad. Lze ji ujít zhruba za hodinku, měří čtyři kilometry.

Můžeme se vrátit do starých dávných časů, kdy náš duchovní život měřil tep srdce, modlitba a naše poutní kroky. Rozjímali jsme, věřili, přemýšleli a nikam nespěchali. Tato poutní cesta přetrvala dodnes a je provázena celkem dvaceti zastaveními růžencové modlitby. Úvod představuje Radostný růženec, pokračuje Růženec světla, Bolestný růženec a vyvrcholením je Slavný růženec. Jednotlivá zastavení symbolizují jedno tajemství, které je zpracováno sochařsky z božanovského pískovce. Návrhy vytvořil Milivoj Husák.

Poutní cesta Velehrad – Sv. Hostýn

vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa je dlouhá zhruba 59 km je členěna dvaceti pěti zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi. Na tuto základní poutní trasu navazuje poutní cesta Sv. Hostýn – Sv. Kopeček.

Poutní cesta Velehrad – Sv. Antonínek

spojuje Velehrad s jihomoravským poutním místem v blízkosti Blatnice pod Sv. Antonínkem. Na trase dlouhé zhruba 24 km je rozmístěno dvanáct zastavení. Poutní trasa byla požehnána Mons. Janem Graubnerem v srpnu 2012.

Mešní a košer vína

Vše co se místa týká, najdete vyčerpávajícím způsobem na stránkách velehradinfo.cz včetně pozvánky na mezinárodní výstavu mešních a košer vín, která se na Velehradu koná každoročně. Akce se letos bude konat 7. listopadu od 16:00 hodin ve Slovanském sále Stojanova gymnázia Velehrad.

Největší moravské poutní místo Velehrad je již po staletí symbolem setkávání kultur Východu a Západu. Kulturu východní sem přinesli soluňští bratři sv. Cyril a Metoděj, kulturu západní členové řádu cisterciáků, kteří zde působili v letech 1205–1784. Jedním z důvodů, proč se Matice velehradská, která se stará o všestranný rozvoj poutního místa, rozhodla uspořádat soutěž a výstavu mešních a košer vín, byl fakt, že to byli právě cisterciáci, kteří začali na Velehradě pěstovat révu vinnou.

Cestovat můžete i v okolí Velehradu

Lze navštívit Archeologický skanzen s vyhlídkovou věží, repliku kostela z 9. století. V Modré u Velehradu se můžete projít proskleným tunelem, který vás povede pod hladinou rybníka. Kolem sebe tak prosklenou stěnou uvidíte život ve vodě, pod hladinou mokřadu. V sousední obci Tupesy najdete Muzeum keramiky.

Milí čtenáři, vítám vás mezi řádky miniseriálu o větších a známých poutních místech po České republice.

Svatý Hostýn je dalším významným mariánským poutním místem na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji.

Hostýnské vrchy

Hostýn je také hora, podle které nesou jméno Hostýnské vrchy. Jde o nejzápadnější výběžek moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy, severnější, kde je umístěna 15 m vysoká rozhledna, na kterou se vystoupá po 59 železných schodech. Je postavena v nadmořské výšce 736 m. I dnešní doba zde zanechá dominantu, kterou je větrná elektrárna o výšce 30 metrů s průměrem třílisté laminátové vrtule 27m. Druhý vrchol má výšku 718 m a právě na něm se tyčí poutní chrám a církevní domy. Jde o poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie, která je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, se nachází Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Podél schodiště se nachází desítky krámků se všemi možnými upomínkovými předměty a hlavně s růženci a křížky.

Osídlení tohoto místa je prokázané již ve starší době kamenné. Leží zde dodnes zbytky opevnění tzv. laténské kultury z 1. tis.př.n.l., celkový obvod přes 1800 m, jejímiž představiteli byli Keltové. Zajímavostí je, že z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.

Známá a krásná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami. Její první zastaveni je umístěné vlevo za bazilikou. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým Hostýnem. V květnu 2012 v rámci oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské vydala Matice svatohostýnská s podporou Zlínského kraje knihu PhDr. Josefa Paly a kolektivu autorů, která obsahuje medailonky duchovních, historiků, spisovatelů, malířů, sochařů, hudebníků, archeologů, stavitelů i zasloužilých příznivců Svatého Hostýna žijících v různých stoletích. Někteří z nich zde mají svůj odpočinek. Cesta se prochází při duchovních cvičeních, jiný ale dá přednost projít se zastaveními sám a v klidu rozjímat a přes den si člověk může odpočinout, číst si na lavičkách v přírodě nebo vyšplhat na rozhlednu a dívat se do kraje.

Tradiční poutě na sv. Hostýn

Padesát kilometrů měří trasa mezi dvěma moravskými poutními místy, Svatým Kopečkem, minulým zastavením, a Svatým Hostýnem, kam se podíváme dnes. Poutníci chodívají již tradičně na pěší noční postní pouť. Cílem je bazilika minor na Svatém Hostýně, kam docházeli dle svých možností po zhruba osmi až jedenáctihodinovém putování ze Svatého Kopečku. Stezka ze Svatého Kopečku na Svatý Hostýn byla otevřena v roce 2010. Na padesátikilometrové trase je instalováno 19 informačních panelů. Věřící pouť pojmenovali Moravská Compostela podle pěších poutí do španělského města Santiago de Compostela, asociuje dobu pěšího putování a délku překonané vzdálenosti. Další poutní cestou, která je ještě starší je Poutní cesta Velehrad – Svatý Hostýn, která vznikla v roce 2008 z iniciativy Matice svatohostýnské. Trasa, která má délku cirka 60 kilometrů je lemována 25 zastaveními v podobě dřevěných přístřešků s duchovními, kulturními, přírodovědnými a turistickými informacemi určenými poutníkům.

V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně uvidíte nad hlavním oltářem sochu Panny Marie v životní velikosti s malým Ježíšem na ruce a ten metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Oni ohrožovali Evropu a roku 1241 dorazili až na Moravu, kde zabíjeli a ničili vše, nač přišli. Lidem nezbylo, než se uchýlit do lesů a hor jen s tím nejnutnějším k přežití. Podle tradující se pověsti byli ti, kdo našli útočiště na Hostýně zachráněni přímluvou Panny Marie, která údajně bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Úctu k Panně Marii šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Podle legendy i oni došli až na Hostýn a zde rozmetali pohanské obětiště a postavili na místě mariánskou kapli. Poprvé se o tomto zázraku dočteme u Balbína v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 je napsáno, že „lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky“. Básní Josefa Lindy Jaroslav v Rukopisu královédvorském (1819) se pověst šířila po celém kraji a Hostýn se stal posvátnou horou českého národa. Nejstarší zápis o poutích na Hostýn je ale z roku 1625 a píše se v něm, že je zde stará svatyně, kam dvakrát ročně chodívá procesí.

Exercicie pro celou rodinu na Hostýně

Podrobnou a spletitou historii místa si můžete přečíst na výše uvedených webových stránkách místa. Na Hostýně se každoročně konají exercicie, program pro letošní rok najdeme zde: hostyn.cz/exer­cicie

Exercicií jsem se zde zúčastnila před třemi lety. Matice svatohostýnská je pořadatelem veřejně přístupných duchovních cvičení, do kterých se může přihlásit každý věřící člověk. Tento termín označuje několikadenní duchovní obnovu, kterou vede obvykle kněz a která má dalekou tradici v naší historii z dob pradávných, kdy naši předci, křesťané, pobývali na osamělých místech, aby zde mohli prožít čas s Bohem a se sebou samým. Už ve středověku byly v mnohých klášterech takto zařízené místnosti, prostě a jednoduše. Známe z té doby i pojem poustevna. Samota, klid, rozjímání, mystické zážitky a spojení úzce spojené s askezí. Známá kniha s názvem „Exercitia spiritualia“ – Duchovní cvičení od Ignáce z Loyoly pochází z 16. století a je v ní popsána asketická praxe. Duchovní cvičení zde bývají třídenní, týdenní nebo měsíční. Já zvolila zlatou střední cestu. Program si každý účastník může vybrat dle svých potřeb a nabídky. Často cvičení absolvují i partnerské páry nebo rodiny s dětmi. Víkend, pár dní nebo dovolená v klášteře nebo v exercičním domě patří stále častěji k psychohygienické praxi dnešní doby, kdy si člověk potřebuje odpočinout od stresu všedního dne, ujasnit si svoje postoje, touhy, splynout s přírodou či daným řádem věcí, srovnat si své žebříčky hodnot nebo pochopit pravý význam božských ctností víry, naděje a lásky. A někdy v životě člověk dostane i něco navíc, co vůbec nečeká.

Svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále

Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská, která do přízemí umístila exponáty z historického vývoje Hostýna a na galerii expozici fauny a flory Hostýnských vrchů. Toto muzeum bylo založeno roku 1913. Založili ho hostýnští jezuité. Sbírky během krátké doby obsahovaly přes 100 exemplářů.

Zajímavá je sbírka starých svatohostýnských písní z roku 1773 a také nálezy archeologické, jako např. šípy, kopí, úlomky z popelnic a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod. Najdeme zde portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845 P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy sutin zpustošeného chrámu od prof. Veselého z roku 1827, obraz Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka Ondrušky, obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandera a jiné obrazy, staré pohlednice, medailky, a další umělecké předměty. Původní muzeum mělo své místo v rozhledně, v roce 2007 bylo obnoveno právě v Jurkovičově sále v areálu poutních domů.

Köhlerovi mozaiky

Filmaři v těchto dnech dokončují natáčení dokumentárního filmu o akademickém malíři Jano Köhlerovi, který je zaměřen na proces restaurování keramických mozaiek. Vznik tohoto dokumentárního filmu finančně podpořil Olomoucký kraj a Arcibikupství Olomoucké. Premiéra filmu je plánována na jaro 2016. Štáb navštíví v souvislosti s natáčením dokumentárního filmu sv. Hostýn také v neděli 11. října 2015, kdy v 11:00 hod. proběhne slavnostní odhalení restaurované mozaiky Pilátův soud na sv. Hostýně za přítomnosti akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka. Bude tak možno spatřit světový unikát. Dne 20. října 2015 v 17 hod. v sále Okresního archívu v Prostějově se mohou zájemci zúčastnit přednášky akademických sochařů Passionarie a Vojtěcha Paříka s názvem “Dílo, které prošlo ohněm. Pilátův soud na sv. Hostýně”. Uvidíte model mozaiky prvního zastavení na sv. Hostýně v měřítku jedna ku jedné.

Olomoucký kraj je však krásný celý. Jeho prozkoumání by vám mohlo zabrat celé týdny a my se v dalších článcích určitě vydáme i do jeho dalších zákoutí. Zatím se můžete pustit do jeho objevování sami ze zázemí některého z jeho 202 ubytovacích zařízení.

*Milí čtenáři, vítám vás mezi řádky miniseriálu o větších a známých poutních místech po České republice.* Svatý Kopeček (382 m. n. m.) je historické město, městská čtvrť na severovýchodě statutárního města Olomouce a to od roku 1974. Jde o významné moravské poutní místo, basilika Minor Navštívení Panny Marie, barokní chrám, který patří svou architekturou a interiérem k velmi významným barokním stavbám s nesmírnou církevní, historickou a kulturní hodnotou.

Svatý Kopeček je využíván jako rekreační i jako poutní místo s dlouhou tradicí. Na Svatém Kopečku najdeme množství zákonem chráněných druhů rostlin. Byl roku 1946 vyhlášen botanickou rezervací, od roku 1992 přírodní rezervací. Na vrcholu Svatého kopečku jsou dodnes ve stepním společenstvu původní rostlinné druhy. Na jižní straně roste kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská a je zde k nalezení mnoho druhů teplomilného hmyzu. Východní strana je plná hlohu, severní svahy jsou zalesněny. Dominantou jsou výři velcí, kteří hnízdí v opuštěném lomu.

Procházky a výlety po okolí Svatého Kopečku

Pokud jedete na Svatý Kopeček s dětmi, určitě navštivte zoologickou zahradu, která svou historii datuje až do roku 1952. Od května 1952 započala těžba lesního porostu, byly budovány cesty, stavby, oplocení jednotlivých objektů a budov. Ve výbězích byli prvotně především zástupci české a evropské fauny. Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 3. června 1956. Nyní je tam k shlédnutí kolem 300 druhů zvířat, např. výběhy opic nebo jelenů, vivárium, pavilon kočkovitých šelem, voliéra dravců s jedinečnou zajímavou konstrukcí, zimoviště africké zvěře, kolekce akvárií a terárií, chov velkých afrických kopytníků, pavilon hyen, pavilon žiraf, obří akvárium pro žraloky o objemu 17 000 litrů. V centru areálu zoologické zahrady se nachází dvaatřicetimetrová tříboká ocelová věž z roku 1975 od architekta J. Navrátila, rozhledna, která se tyčí do výšky 32 metrů. Asi 100 metrů za východem ze ZOO radost dětem i dospělým udělá pobyt v Lanovém parku Veverák. Tam můžete na třech trasách vyzkoušet 47 překážek umístěných v lese a často v korunách stromů při aktivním sportovním vyžití.

Turistika a cykloturistika v okolí Svatého Kopečku

Nabízí se tu výšlapy po různých stezkách, které vedou přes Svatý Kopeček. Pro každého je zajímavá zdejší naučná stezka dlouhá 7,1 km, kde. jsou informace jak ze současnosti Svatého Kopečku, tak z jeho historie. I z cyklostezek je na výběr. Vybudované trasy mají různou náročnost, různou délku a navazují na Jantarovou stezku, jednu z evropských základních cyklostezek. Zkuste se po památkách projet elegantně na elektrokole.  

Dominanta Svatého Kopečku – Bazilika Navštívení Panny Marie

Počátky poutního místa jsou spojeny se jménem Jan Andrýsek (1595 – 1673), významný obchodník s vínem, který nechal postavit na kopci nad Olomoucí mariánskou kapli. Ta byla vysvěcena r. 1633 a postavena na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko u Olomouce. Protože poutníků sem chodilo hojně a říkalo se o něm, že je místem vyslyšení modliteb a odevzdání trápení lidí, kteří je sem přicházeli ve víře vypovědět (mnohá jsou dokumentována, ale většina zůstává skryta), navíc v průběhu dějin věhlas zdejšího místa stoupal, až časem byla Panna Maria na Svatém Kopečku vzývána a uctívána jako Královna Moravy a kaple navíc byla později zničena švédskými vojsky při obléhání Olomouce, byl dle návrhu vlašského architekta Giovanniho Pietra Tencalla vybudován na popud premonstrátů v letech 1669 – 79 nový kostel, chrám navštívení Panny Marie. V letech 1714 – 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence a celý komplex byl doplněn o ambit a kapli P. Marie. Již když přijíždíte silnicí a stoupáte do vrchu z mnoha míst je vidět, jak Basilika Minor Navštívení Panny Marie vytvořila spolu s bočními křídly, hospodářských a obytných budov kláštera a čtyřřadou lipovou alejí zdaleka viditelný kříž v krajině. Chrámové průčelí s bočními křídly má bohatou sochařskou výzdobu a je dobře vidět z dalekého okolí.

Na čelní zdi kolem vchodu jsou umístěny sochy představující božské ctnosti, víru, naději a lásku od J. Winterhaltera, v nikách průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Boční křídla chrámu nesou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha. Baziliku tvoří hlavní a příčné lodi s kopulí a osmi bočními kaplemi. Dominantou interiéru je zdobení chrámová kopule, která je podpírána čtyřmi sloupy a zdobena freskovými obrazy s výjevy ze života šesti biblických starozákonních žen – Abigail, Betsabé, Ester, Judith, Rebeky a Sáry. Klenba interiéru je bohatě zdobena plastickou štukou a velkými freskovými obrazy s tématy Nejsvětější Trojice, Boží oslavy a nanebevzetí Panny Marie. Poutní chrám Navštívení Panny Marie byl při návštěvě papeže Jana Pavla II. roku 1995 prohlášen za baziliku minor. Každoročně se zde konají velké poutě, protože místo je srdcem římskokatolické farnosti, kde se odehrávají ta nejcennější tajemství víry… V kostele je nutné zachovávat klid, je to dům modlitby a usebrání. V průběhu konání bohoslužeb není dovoleno konat prohlídky ani jinak narušovat průběh bohoslužeb. Moje fotografie u článku jsou staršího data, protože nyní fotografovat interiér je možné pouze se souhlasem Strahovského kláštera a duchovní správy. Na místo jsem se ráda vracela v průběhu času a vždy jsem si našla něco nového, co jsem ještě neviděla a ráda si také upamatovala na místa nebo pocity mě již důvěrně za ta navštívení známá.

Hlavní poutě na Svatý Kopeček

– na svátek Navštívení Panny Marie (31. 5.) – neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) a následující pondělí a úterý, poslední neděle v říjnu – novinka: Od 23. 4. 2015 do 30. 9. 2015 probíhá v kostele v rámci projektu Statutárního města Olomouce průvodcovská služba. Průvodce je přítomen každý týden od úterý do soboty mezi 10 a 17 hod.

Kdo byl s místem bytostně spjat?

Je to např. rodiště Karla Svolinského, malíře, národního umělce, pobýval tady Jiří Wolker, který napsal roku 1921 báseň se stejnojmenným názvem Svatý kopeček, roku 1955 zde zemřel jiný malíř, Jindřich Lenthart na jehož hrobě jsou slova „Zde zemřel malíř, jenž miloval tento kraj“, roku 1975 zde zemřel spisovatel Oldřich Králík, bydlel zde spisovatel a překladatel O. F. Babler. Místo samé bylo pro ně inspirací k vlastní tvorbě, k vyjádření svých citů i pocitů ať už kresbou, malbou, básní nebo prózou. Je plné duchovna, klidu a míru v duši.

A co na závěr? Pivovar na Svatém Kopečku!

Svatokopecké pivo, možná již vyplývá z názvu, se vaří přímo v pivovaru na Svatém Kopečku. Pivovar vznikl v červnu 2009, kdy byla uvařena první domácí „hrncová“ várka, ale komerčním pivovarem, třetím v Olomouci, se stal až 3. 1. 2012. Při Vašem výletu nebo poutní cestě jistě osvěží a vy můžete zjistit, jakou má chuť. Jestli stejně zemitou jako tento kraj.