Connect with us

Počasí

Islanďani a deštníky

Ingvar, můj islandský kamarád žijící v Praze, mi jednou
u piva vyprávěl, že Islanďané prostě nepoužívají deštník. Kvůli
větru. A tak jediný, koho prý na ulicích Reykjavíku potkáte
s deštníkem, je cizinec.

Published

on

Zkušenost Islanďana

Ingvar, můj islandský kamarád žijící v Praze, mi jednou u piva vyprávěl, že Islanďané prostě nepoužívají deštník. Kvůli větru. A tak jediný, koho prý na ulicích Reykjavíku potkáte s deštníkem, je cizinec.

Takže když jsem se v Praze balila na cestu, dlouho jsem váhala, zda vzít či nevzít. Na jedné straně já, která přikládám deštníku stejně důležité místo jako má onen proslulý RUČNÍK ze „Stopařova průvodce“, na druhé straně Ingvar, islandský domorodec s více než dvacetiletou zkušeností. No, nakonec jsem jedno paraple stejně přibalila.


Jak vyzrát na islandský déšť

Druhý den ráno po mém příjezdu na Island jsem se vydala do práce a na deštník ani nepomyslela. Byla tma, teplo a trochu mlha. Den jsem strávila trochu hekticky, jak už to u prvních dnů bývá, a večer, když jsem se chtěla vydat na obhlídku vybraných destinací nabízeného bydlení, zjistila jsem, že venku lije jak z konve. Nicméně rozhodnutí o bydlení jsem nechtěla oddalovat, tak jsem si řekla, že mám kabát s kapucí a že je to jen voda.

Když mě v práci viděli, jak se chystám ven, nejprve nabídli odvoz a po mém odmítnutí, jsem nekompromisně vyfasovala DEŠTNÍK. Od Islanďana. Po té přednášce, co nám udělal Ingvar, jsem se ho venku trochu zdráhala použít, ale nakonec proč neudělat vlastní zkušenost. Navíc se zdálo, že příliš nefouká.


Deštník byl od těch islandských větrů již dost poznamenaný, takže měl většinu z těch kovových paprsků trošku zohýbaných, ale tvar držel. Tedy alespoň do prvního poryvu větru, který přišel vzápětí. V té chvíli mě napadlo, jestli to nebyla malá zlomyslnost nebo spíš nějaký druh zkoušky, kterou tady musí projít každý. Faktem je, že během minuty byl deštník mokrý ze všech stran a ještě mi mrzly ruce, takže jsem ho složila a šla jen v kapuci.

Když jsem se dostala do uzavřenější ulice, zkusila jsem mu dát ještě jednu šanci. Vyzbrojena rukavicemi, zjistila jsem, že deštník lze v Reykjavíku používat za následujících předpokladů: procházíte uzavřenější ulicí, deštník nemáte už tolik jetý, jako byl ten můj, rukověť si stáhnete nakrátko, takže ho máte v podstatě posazený na hlavě, druhou rukou přidržujete okraj a podle zástavby okolí odhadujete, odkud přijde další poryv větru a pokud možno se na něj připravíte.

Po tomto výčtu je jasné, že mnohem efektivnější je projít deštěm bez deštníku, ale o to rychleji. Výsledek bude totožný a vy budete mít navíc suché rukavice, protože budete mít ruce v kapsách.

Další den jsem deštník s díky vrátila a během dne jsem po kanceláři objevila ještě další dva. Tak nevím, kdy je používají, možná v létě na slunce, protože na ulici opravdu Islanďana s deštníkem nepotkáte. Procházejí i v největším slejváku s odkrytou hlavou, v lepším případě v čepici. A to kdokoli – manažer s kufříkem, slečny na podpatcích, děda s nákupem. Nezáleží na věku, stavu ani pohlaví. Tak se snažím aklimatizovat, ale kapuce, to je základ. Zkoušela jsem to celý minulý týden.


Autorkou článku je průvodkyně cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávací zájezd na Island a také další turistické poznávací zájezdy.

Zkušenost Islanďana

Ingvar, můj islandský kamarád žijící v Praze, mi jednou u piva vyprávěl, že Islanďané prostě nepoužívají deštník. Kvůli větru. A tak jediný, koho prý na ulicích Reykjavíku potkáte s deštníkem, je cizinec.

Takže když jsem se v Praze balila na cestu, dlouho jsem váhala, zda vzít či nevzít. Na jedné straně já, která přikládám deštníku stejně důležité místo jako má onen proslulý RUČNÍK ze „Stopařova průvodce“, na druhé straně Ingvar, islandský domorodec s více než dvacetiletou zkušeností. No, nakonec jsem jedno paraple stejně přibalila.


Jak vyzrát na islandský déšť

Druhý den ráno po mém příjezdu na Island jsem se vydala do práce a na deštník ani nepomyslela. Byla tma, teplo a trochu mlha. Den jsem strávila trochu hekticky, jak už to u prvních dnů bývá, a večer, když jsem se chtěla vydat na obhlídku vybraných destinací nabízeného bydlení, zjistila jsem, že venku lije jak z konve. Nicméně rozhodnutí o bydlení jsem nechtěla oddalovat, tak jsem si řekla, že mám kabát s kapucí a že je to jen voda.

Když mě v práci viděli, jak se chystám ven, nejprve nabídli odvoz a po mém odmítnutí, jsem nekompromisně vyfasovala DEŠTNÍK. Od Islanďana. Po té přednášce, co nám udělal Ingvar, jsem se ho venku trochu zdráhala použít, ale nakonec proč neudělat vlastní zkušenost. Navíc se zdálo, že příliš nefouká.


Deštník byl od těch islandských větrů již dost poznamenaný, takže měl většinu z těch kovových paprsků trošku zohýbaných, ale tvar držel. Tedy alespoň do prvního poryvu větru, který přišel vzápětí. V té chvíli mě napadlo, jestli to nebyla malá zlomyslnost nebo spíš nějaký druh zkoušky, kterou tady musí projít každý. Faktem je, že během minuty byl deštník mokrý ze všech stran a ještě mi mrzly ruce, takže jsem ho složila a šla jen v kapuci.

Když jsem se dostala do uzavřenější ulice, zkusila jsem mu dát ještě jednu šanci. Vyzbrojena rukavicemi, zjistila jsem, že deštník lze v Reykjavíku používat za následujících předpokladů: procházíte uzavřenější ulicí, deštník nemáte už tolik jetý, jako byl ten můj, rukověť si stáhnete nakrátko, takže ho máte v podstatě posazený na hlavě, druhou rukou přidržujete okraj a podle zástavby okolí odhadujete, odkud přijde další poryv větru a pokud možno se na něj připravíte.

Po tomto výčtu je jasné, že mnohem efektivnější je projít deštěm bez deštníku, ale o to rychleji. Výsledek bude totožný a vy budete mít navíc suché rukavice, protože budete mít ruce v kapsách.

Další den jsem deštník s díky vrátila a během dne jsem po kanceláři objevila ještě další dva. Tak nevím, kdy je používají, možná v létě na slunce, protože na ulici opravdu Islanďana s deštníkem nepotkáte. Procházejí i v největším slejváku s odkrytou hlavou, v lepším případě v čepici. A to kdokoli – manažer s kufříkem, slečny na podpatcích, děda s nákupem. Nezáleží na věku, stavu ani pohlaví. Tak se snažím aklimatizovat, ale kapuce, to je základ. Zkoušela jsem to celý minulý týden.


Autorkou článku je průvodkyně cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávací zájezd na Island a také další turistické poznávací zájezdy.

Continue Reading

Počasí

Záplavy ve státě Tabasco v Mexiku

V posledních několika dnech se na televizních obrazovkách i ve
zprávách zpravodajských serverů objevují dramatické záběry
z jižního Mexika. Jedna věc jsou záběry v televizi a druhá věc
je skutečnost. O střízlivé posouzení situace jsme požádali naší
spolupracovnici, která v Mexiku trvale žije. Její zprávu
s informacemi, které by se mohly hodit cestovatelům, kteří se buď
v Mexiku nacházejí, nebo se tam chystají, přinášíme v našem
mimořádném článku.

Článek budeme podle potřeby aktualizovat.

Published

on

Mexiko je země, která má bez přehánění všechno. Neuvěřitelné přírodní bohatství je však kompenzováno také velkým počtem přírodních katastrof, které zemi čím dál častěji, sužují, ať už mají politici na klimatické změny jakýkoliv názor. Jistě si pamatujete na zničení Cancunu a okolí hurikánem Wilma. O katastrofální situaci po hurikánu Stan v Chiapasu už svět tolik nevěděl, přesto ale i o proti Quintana Roo chudý a převážně indiánský Chiapas se dočkal mezinárodní podpory a snad i částečně opravy komunikaci.

Tento rok (2007) nás asi všechny příjemně překvapil malým počtem poměrně slabých hurikánů. To však ale neznamená, že letos si Mexičané od boje s rozdováděnou přírodou odpočinou. Hurikány se sice nekonaly, ale tropické bouře a vůbec deště i tak dokázaly napáchat spoustu škod. Ještě než se dostanu k mediálně sledovaným záplavám ve státě Tabasco, zmíním například ty které postihly na začátku září sever státu Veracruz



Státy Tabasco a Chiapas Jak stát Veracruz tak stát Tabasco jsou jedny z mála mexických států, které nejen že netrpí nedostatkem vody, ale naopak velmi často bojují z rozvodněním řek, které tak často odříznou obyvatele měst a hlavně menších a chudých vesniček od světa. Osobně znám v tomto regionu vesničku do které když přejedete po mostku, musíte počítat s tím, že pokud stoupne voda nedostanete se z ní třeba také čtrnáct dní.

Ale teď už k aktuálním záplavám ve státě Tabasco. Tento stát, naštěstí není tolik turisticky atraktivní jako zmiňované Quintana Roo nebo Chiapas. Mezi hlavní atraktivity patří hlavně archeologický park La Venta, ve kterém se shromáždily památky na Olméckou kulturu, matku Mesoameriky. La Venta se nachází v hlavním městě Tabasca, jinak poměrně neatraktivní a velmi zmatené Villahermose. Tabasco je jeden z jižních státu Mexika jenž mají díky přístupu k Mexickému Zálivu a tím i k velkým ropným nalezištím značný vliv na mexickou ekonomiku. Jinak jsou, ale v tomto státě, většinou lidé chudí, zemědělci, rybáři a podobně. To znamená, že právě proto jsou pak přírodní katastrofy v těchto zónách daleko děsivější, neboť obyvatelé často nemají domy a vůbec přístřeší, které by takovou zátěž jako jsou bouře, velké deště a následně povodně přešly bez úhony. Logicky jsou pak ztráty na majetku i na životech větší, než v oblastech, kde obyvatelstvo disponuje prostředky na vystaveni odolných domů a hlavně střech.


Informace o doporučení či nedoporučení cesty do Tabasca nebo jiných regionů Mexika naleznete na Stránkách Velvyslanectví ČR v Mexiku. Informace můžete dostat v češtině. http://www.mzv­.cz/…/default­.asp?… nebo na telefonu: 0052–55–55312544 či 0052–55–55312777

Naštěstí pro mě, a škoda pro ty, kteří touží po objektivní informací, se nenacházím v blízkosti zaplavené oblasti, ale v „pohodlí“ hlavního města a tak budu čerpat informace především z portálu vlády státu Tabasco a také federální vlády Spojených státu mexických.

Situace v oblasti Podle těchto portálů, je situace opravdu vážná neboť postihla podle ministra vnitra více než 70 procent teritoria Tabasca a přibližně 700 tisíc osob. Podle ministrině místního rozvoje pak nejméně 69 tisíc osob muselo být umístěno v dočasných domovech. Podle zpráv guvernéra je sice jistý počet pohřešovaných, ale nebyly nalezena žádná mrtvá těla obětí. [Poznámka redakce: Aktuální informace o počtech obětí hledejte na velkých zpravodajských serverech.] Většina silnic vedoucích do Villahermosy je uzavřena, otevřené zůstávají jen dvě, jedna pro dopravu humanitární pomoci a druhá pro ostatní vozidla. Největším problémem je, jako při každé katastrofě, nedostatek pitné vody.

Podle zpráv Conagua (Národní komise pro Vodu) z 3. listopadu 2007 se situace začíná zlepšovat neboť hladina řek Carrizal a Teapa začíná klesat. Podle těchto zpráv měl být také obnoven přísun eletrické energie ve všech čtvrtích a stejně tak i pitné vody. Obyvatelstvo bylo uklidněno, že nehrozí protržení hrází u přehrady Peñitas. Avšak, situace zatím není v normálu. Autority naléhají, aby byl i nadále zachován klid, obyvatelstvo nekumulovalo prostředky získané z humanitární pomoci a nepřestávalo pracovat na obnově komunikaci a vůbec celého teritoria.

Bohužel meteorologové hrozí další studenou frontou, která pravděpodobně způsobí v blízkých dnech další srážky a může znovu situaci zhoršit [4.11.2007 17:40].

Objevily se také spekulace o možném přecházení takovýmto záplavám a tak snad dojde k řádnému prošetření stavu protipovodňových opatření a nápravě chyb, aby se situace neopakovala. I když k takovým slibům, dochází vždy po katastrofě, a často se na ne zapomíná jen co voda opadne.



Zdravotní situace O žádných přítomných a ani hrozících epidemiích se momentálně [4.11.2007] nehovoří na žádném z vládních portálů a vlastně ani v novinách. Logické ale je, že při takových situacích je poměrně těžké dodržovat hygienu a tak nemoce mohou lehce vzniknout. Každopádně v regionu je samozřejmě kromě vojska, armády a záchranářů přítomen taky velký počet lékařů a hygieniků, kteří krom pomoci postiženým situaci sledují.

Další užitečné odkazy, kde můžete získat potřebné informace:

vláda státu Tabasco: http://www.ta­basco.gob.mx/ vláda státu Chiapas: http://www.chi­apas.gob.mx/por­tada/ mexický Červený kříž: http://www.cruz­rojamexicana.or­g.mx/vus.cfm?… Ministerstvo sociálního rozvoje: http://www.se­desol.gob.mx/in­dex/index.php Ministerstvo zdravotnictví: http://portal­.salud.gob.mx/ Národní komise pro vodu: http://www.cna­.gob.mx/…Defau­lt.aspx

Nejsem sice žádná oficiální autorita, ale i tak si dovolím odvolat se na stránky Velyslanectvi ČR v Mexiku a tímto nedoporučit nikomu cestu do postižených regionů dokud se situace nejen nestabilizuje ale i nevrátí do normálu. Upřímně, a to i jako velký obdivovatel Mesoamerické a tím i Olmécké kultury matky, musím uznat, že La Venta a už vůbec Villahermosa za žádné riskování nestojí.

Pomoc oblasti Co se pomoci týče, je vždy lepší pro postižené organizovaná a profesionální pomoc než i dobře myšlena pomoc jednotlivců. Mexická vláda je v kontaktu s vládami jiných států, samozřejmě i s představiteli EU, a krom toho pořádá sbírky i mezi Mexičany. Především jde o finanční sbírky na speciální účty a pak také o sbírky potravin a potřebných surovin, které budou zasílány do oblasti. Nemám informace o tom, že by žádala neprofesionální dobrovolníky. V akci se angažuje především vojsko, armáda a profesionální záchranáři.

V oblasti se pravděpodobně jako při každé větší přírodní katastrofě vyskytnou konflikty s osobami, jenž propadnou rabování a jiným trestným činům, je tedy i z tohoto hlediska lepší počkat, až se situace uklidní a znormalizuje, a pak třeba vyjet do Tabasca pomoci tím, že jednoduše podpoříte místní turistiku.


Cestování do Mexika Každopádně Spojené státy mexické jsou obrovské a tak pokud sem v blízké době plánujete cestu neděste se. Vynecháním Tabasca a případně severovýchodu Chiapasu (kde deště sice také způsobily záplavy, ale ne takového rozsahu jako v Tabascu) se nic nestane, aspoň budete mít důvod se sem vracet. I tak máte možnost navštívit neuvěřitelně krásná místa této země a prožít nádhernou dovolenou… Vždyť mexických států je 31 a každý má něco do sebe.

Abychom nepřinášeli jen negativní zprávy, přidali jsme do galerie i několik fotografií zachycující hlavní město státu Tabasco Villahermosa a park La Venta za normálního stavu.

Continue Reading

Nové články

Copyright © 2024 Cestovatel.cz