Havajské ostrovy byly a vlastně jsou, protože tento proces neskončil, vytvořeny sopečnou činností. Podle jedné teorie ostrovy sedí na „Pacifické desce“ jenž se pomalu pohybuje severozápadním směrem. Pod touto deskou se nachází „horký bod“ z něhož se sopečnou činností vylévá z nitra země magma v podobě lávy. Díky tomuto procesu jsou ostrovy jihovýchodním směrem mladší a mladší. Hlavní obydlené havajské ostrovy byly vytvořeny během posledních pěti miliónů let. Naopak ostrovy u Midway dosahují stáří 30 až 35 miliónů let. Celý ostrovní komplex představuje vlastně vrcholky pohoří dlouhého na 3 tisíce kilometrů vytvořeného na dně oceánu. Nejmladší sopka, dnes asi 5 600m pod hladinou moře, Loihi Seamount se nachází cca 30 kilometrů jihovýchodně od nejmladšího ostrova Big Island. Pokud sopečná hora bude růst dosavadním tempem, bude ji trvat na 60 000 let nežli dosáhne hladiny oceánu.
Obdobně jako vědecká teorie vzniku havajských ostrovů popisuje jejich vznik i dávná mytologie Havajců. Podle ní Pele – bohyně ohně žila se svojí rodinou na ostrově Far Kahiki. Jednoho dne se pohádala se sestrou Namaka – bohyní moří. Ta pomocí obřích vln vyhnala sestru i s rodinou. Pele se pokoušela usadit na každém z ostrovů které spatřila. Ale opětovně byla přemáhána a vyháněna. Tak postupně pokoušela své štěstí na ostrovech Kauai, Oahu, i v kráteru Haleakala na Maui. Nakonec se Pele podařilo usadit v kráteru sopky Kilauea na Big Island kde nepřestávající výpary stále dokazují její přítomnost.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org.
Havajské souostroví je považováno za nejizolovanější ostrovní seskupení. K nejbližšímu kontinentu je vzdálenost větší jak 3 600 kilometrů. Odhaduje se že pouze každých 30 až 35 tisíc let se podařilo úspěšně ostrovy osídlit jedinému živočišnému či rostlinnému druhu. Flora a fauna jenž se zde nacházela před příchodem lidí je považována za původní. Na 90% jejich zástupců se nevyskytuje nikde jinde na světě. V dnešní době se ale ročně na ostrovy zanese na dvacet nových druhů. Ty zde často nemají přirozené nepřátelé a proto se rychle šíří a potlačují původní floru a faunu. Dnes již na 90% rostlin a živočichů na ostrovech se vyskytujících není původních.
Polynésané objevili ostrovy kolem roku 500 n.l.. Přišli v několika vlnách a navštívili mnoho ostrovů. Žili podél pobřeží a živili se zemědělstvím. Vedli poklidný život až do příchodu Tahiťanů kteří zavedli přísné sociální zřízení. Pro „západní svět“ objevil r. 1778 ostrovy Captain James Cook jenž nejdříve přistál na ostrovech Kauai, Oahu a Maui. O rok později zastavil na ostrově Big Island v zátoce Kealakekua Bay. Zde velký objevitel nalezl svoji smrt.
V 1820 letech se Lanai na ostrově Maui stalo střediskem velrybářského průmyslu. Příštích 50 let přinášelo toto odvětví ostrovům nejvíce bohatství. V polovině 19. století se hlavní úlohu začal získávat cukrářský průmysl. Rozvinul se obchod s US a r. 1893 se Havaj dostala pod vliv Spojených států. Vzniklá Republika se po anexi Spojenými státy v r. 1900 přeměnila na zvláštní teritorium. Havajské zvláštní teritorium dostalo statut 50. státu USA v roce 1959. Hlavní město je Honolulu ležící na ostrově Oahu.
Havaj má tropické klima jenž je ale mírněno otevřeným oceánem. Ostrovy jsou děleny pohořím na severovýchodní, návětrné deštivé oblasti s tropickými pralesy a slunečné suché jihozápadní oblasti s nižšími srážkami. Teplota v letním a zimní období se liší jen nepatrně a je kolem příjemných 27°C. V zimním období je oceán o trochu neklidnější, vlny jsou větší.
Co nejvíce potěší je fakt, že zde nežijí člověku nebezpečná zvířata. Ani např. pijavice takže se dá bez obav koupat v jakémkoliv vodopádu. Pozor ale na náhlé zvednutí vody – může být životu nebezpečné. Také voda se nikde bez úpravy nedá pít a někde ani filtrování či tablety nepomohou – např. v oblasti Oheo Gulch….
