Dobrodružství v Pacifiku – Tonga

Jak se na Tongu dostat?

V jižním Pacifiku leží spousta zajímavých a pro nás, Evropany, velmi exotických ostrovů. Tonžské království patří k těm méně turistickým destinacím v této oblasti, a právě proto se náš výlet stal takovým malým dobrodružstvím. Tonga je zřejmě také nejlevnější volba. Air New Zealand provozují přímou linku Auckland-Nuku’alofa, přičemž zpáteční letenka koupená v 3měsíčním předstihu vyjde na cca 5 000 CZK. Na Tongu z Nového Zélandu létají také Pacific Blue – místní nízkonákladová společnost, která ale bohužel ruší lety poměrně často, a tak se vám může stát, že v případě horšího počasí (to se také lehce může stát) vůbec neodletíte. Asi nemusím dodávat, že nízkorozpočtové aerolinky neposkytují žádnou náhradu v případě zrušení letu z důvodu, jako je špatné počasí.

Mobily nechte doma

Let na Tongu trvá zhruba 3 hodiny a po přistání je nejeden turista překvapen při zjištění, že na Tonze nefungují žádné jiné mobilní telefony, než ty místní. Pokud se tedy na Tongu vydáte, dejte ještě před odletem vědět všem známým, že se pravděpodobně nebudete ozývat, protože to bez použití telefonu nebo za použití velmi pomalého internetu prakticky není možné.

Na Tonze je o hodinu víc než na Novém Zélandu a o 11 hodin víc než v Čechách, respektive je to jedno z nejvzdálenějších míst, kam můžete z Evropy vyrazit, protože na východ od Tongy není už nic jiného, než časová hranice oddělující dnešek od včerejška. Na Tonze jako první vítají Nový rok a pokud se přehoupnete do vedlejšího časového pásma, ušetříte den svého života.

Toni’s guesthouse – cíl všech turistů

Ještě na letišti je dobré si vyměnit místní měnu. Směnárna byla otevřená i navečer. Na nás po příletu čekal odvoz do guesthousu, který jsme si objednali předem. Ačkoliv na internetu lze najít některé z hotelů, guesthousů a rezortů, nicméně, jedná spíš o ty dražší. Na místě pak není těžké sehnat levnější ubytování. My jsme zvolili Toni’s guesthouse, který leží zhruba 10 minut jízdy z centra Nuku’alofy. Nebyli jsme jediní a vypadá to, že do tohoto guesthousu míří možná tak polovina pasažérů na palubě letadla. Ubytování je zde velmi levné, 15 – 20 tonžských dolarů a není si zde na co stěžovat. Jediné, co trochu shazuje image tohoto hostelu, je sám majitel, postarší Brit Toni, který se jednou dočetl v časopise o Tonze, přijel sem, založil guesthouse a oženil se s místní ženou. Možná si je vědom, že přijíždějící turisté nemají tolik na vybranou, možná jen neumí jednat s lidmi. Avšak vše má dobře promyšlené a jeho služby se hodí. Za dolar vás sveze svou dodávkou do města (guesthouse je položen za Nuku‘alofou), za několikanásobně víc na pláž. Dokonce pořádá jednodenní poznávací výlety po ostrově i s koupáním a obědem. My jsme se zúčastnili jedné akce, a to tzv. drinking kava (pití kavy, pozor, ne kávy!). Kava je nápoj s utlumujícími účinky, trochu opačnými než káva. Pije se z kalíšků vyrobených z kokosové skořápky a je to taková společenská událost. Kalíšky se posílají v kruhu a základem je uchovat jejich oběh.

U Toniho jsme zůstali tři noci. První den jsme se vydali na nejzápadnější pláž ostrova, která vypadala jako z katalogů cestovních kanceláří. Palmy, zlatavý písek, slunce a hlavně, nikde nikdo! Na začátku září je na Tonze příjemné teplo, které není tak vlezlé, že by se člověku nechtělo dělat nic jiného, než pouze ležet na pláži. To se nechtělo ani nám, a tak jsme se po hodince a půl u moře vydali na procházku po okolí. Zamířili jsme do malinkaté vesničky, kde zrovna skončila mše a místní mířili zpět z kostela do svých domovů. To naši šestičlennou skupinu s šesti fotoaparáty velmi zaujalo, a tak blesky z Nikonů, Canonů a Panasoniců jen lítaly. Naštěstí byl zájem na obou stranách, představovali jsme jeden pro druhého velkou exotiku.

Nuku’alofa – hlavní město nebo vesnice?

Druhý den jsme se nechali Tonim dovézt do Nuku’alofy – hlavního města Tonžského království. V Čechách by Nuku’alofa byla považována nejspíš za malé městečko či větší vesnici. V samotném centru je banka, pošta, informační středisko, trh a spousta čínských obchůdků a ve všech mají úplně to samé. To, že Tonga je jednou z nejzaostalejších ekonomik světa, vyvolává pocit, že tu bude levně. Co se jídla týče, pravda to moc není. V čínských obchodech se smíšeným zbožím po celém ostrově koupíte produkty dovezené převážně ze Samoy, Fidži a Nového Zélandu. Bylo nám velmi líto, že jsme si do našich batohů nepřibalili nějakou tu konzervu ještě na Zélandu, protože by to vyšlo levněji.

Pro představu, chléb na způsob toastového (jediný na ostrově k sehnání) vyjde na 1,50 $T, litr mléka na 3,70 $T, voda 1,5 l na 3 $T, balení cornflakes 6 $T, vejce 0,60 $T/kus, fazolové a masové konzervy 2–6 $T. Výběr není moc velký a na vymoženiny, jako je šunka, sýr nebo jogurt, během pobytu na Tonze zapomeňte. Čerstvá zelenina je k pořízení na Talamahu trhu v centru Nuku’alofy, ale ceny také nejsou z nejnižších. Trhovci většinou ze svých zásob udělají kupičky, které pak prodávají pohromadě. Čtyři okurky nebo osm rajčat vyjde na 3 $T, meloun na 5 – 8 $T. Jedinou jistotou, která vás zachrání, když už dochází peníze a je potřeba nějaká ta energie, jsou kokosy. Těch je tu na palmách spousta, avšak je zřetelně jednodušší si kokos koupit a nechat rozdělat za cenu v rozmezí 1 – 2 $T.

Talamahu trh je také asi nejvhodnějším místem pro nákup suvenýrů. K dostání tu je nesčetně náramků, náhrdelníků a přívěšků z mušlí a obroušených kostí, ručně vyráběné pohledy, všemožné košíky, ťapky a brašny ze slámy nebo výrobky z kokosové skořápky. To, že jste turista, nezapřete, a tak se místní budou snažit prodat za co nejvyšší cenu. Neváhejte a smlouvejte, s cenou se hýbat ve většině případů dá.

Jak se na Tongu dostat?

V jižním Pacifiku leží spousta zajímavých a pro nás, Evropany, velmi exotických ostrovů. Tonžské království patří k těm méně turistickým destinacím v této oblasti, a právě proto se náš výlet stal takovým malým dobrodružstvím. Tonga je zřejmě také nejlevnější volba. Air New Zealand provozují přímou linku Auckland-Nuku’alofa, přičemž zpáteční letenka koupená v 3měsíčním předstihu vyjde na cca 5 000 CZK. Na Tongu z Nového Zélandu létají také Pacific Blue – místní nízkonákladová společnost, která ale bohužel ruší lety poměrně často, a tak se vám může stát, že v případě horšího počasí (to se také lehce může stát) vůbec neodletíte. Asi nemusím dodávat, že nízkorozpočtové aerolinky neposkytují žádnou náhradu v případě zrušení letu z důvodu, jako je špatné počasí.

Mobily nechte doma

Let na Tongu trvá zhruba 3 hodiny a po přistání je nejeden turista překvapen při zjištění, že na Tonze nefungují žádné jiné mobilní telefony, než ty místní. Pokud se tedy na Tongu vydáte, dejte ještě před odletem vědět všem známým, že se pravděpodobně nebudete ozývat, protože to bez použití telefonu nebo za použití velmi pomalého internetu prakticky není možné.

Na Tonze je o hodinu víc než na Novém Zélandu a o 11 hodin víc než v Čechách, respektive je to jedno z nejvzdálenějších míst, kam můžete z Evropy vyrazit, protože na východ od Tongy není už nic jiného, než časová hranice oddělující dnešek od včerejška. Na Tonze jako první vítají Nový rok a pokud se přehoupnete do vedlejšího časového pásma, ušetříte den svého života.

Toni’s guesthouse – cíl všech turistů

Ještě na letišti je dobré si vyměnit místní měnu. Směnárna byla otevřená i navečer. Na nás po příletu čekal odvoz do guesthousu, který jsme si objednali předem. Ačkoliv na internetu lze najít některé z hotelů, guesthousů a rezortů, nicméně, jedná spíš o ty dražší. Na místě pak není těžké sehnat levnější ubytování. My jsme zvolili Toni’s guesthouse, který leží zhruba 10 minut jízdy z centra Nuku’alofy. Nebyli jsme jediní a vypadá to, že do tohoto guesthousu míří možná tak polovina pasažérů na palubě letadla. Ubytování je zde velmi levné, 15 – 20 tonžských dolarů a není si zde na co stěžovat. Jediné, co trochu shazuje image tohoto hostelu, je sám majitel, postarší Brit Toni, který se jednou dočetl v časopise o Tonze, přijel sem, založil guesthouse a oženil se s místní ženou. Možná si je vědom, že přijíždějící turisté nemají tolik na vybranou, možná jen neumí jednat s lidmi. Avšak vše má dobře promyšlené a jeho služby se hodí. Za dolar vás sveze svou dodávkou do města (guesthouse je položen za Nuku‘alofou), za několikanásobně víc na pláž. Dokonce pořádá jednodenní poznávací výlety po ostrově i s koupáním a obědem. My jsme se zúčastnili jedné akce, a to tzv. drinking kava (pití kavy, pozor, ne kávy!). Kava je nápoj s utlumujícími účinky, trochu opačnými než káva. Pije se z kalíšků vyrobených z kokosové skořápky a je to taková společenská událost. Kalíšky se posílají v kruhu a základem je uchovat jejich oběh.

U Toniho jsme zůstali tři noci. První den jsme se vydali na nejzápadnější pláž ostrova, která vypadala jako z katalogů cestovních kanceláří. Palmy, zlatavý písek, slunce a hlavně, nikde nikdo! Na začátku září je na Tonze příjemné teplo, které není tak vlezlé, že by se člověku nechtělo dělat nic jiného, než pouze ležet na pláži. To se nechtělo ani nám, a tak jsme se po hodince a půl u moře vydali na procházku po okolí. Zamířili jsme do malinkaté vesničky, kde zrovna skončila mše a místní mířili zpět z kostela do svých domovů. To naši šestičlennou skupinu s šesti fotoaparáty velmi zaujalo, a tak blesky z Nikonů, Canonů a Panasoniců jen lítaly. Naštěstí byl zájem na obou stranách, představovali jsme jeden pro druhého velkou exotiku.

Nuku’alofa – hlavní město nebo vesnice?

Druhý den jsme se nechali Tonim dovézt do Nuku’alofy – hlavního města Tonžského království. V Čechách by Nuku’alofa byla považována nejspíš za malé městečko či větší vesnici. V samotném centru je banka, pošta, informační středisko, trh a spousta čínských obchůdků a ve všech mají úplně to samé. To, že Tonga je jednou z nejzaostalejších ekonomik světa, vyvolává pocit, že tu bude levně. Co se jídla týče, pravda to moc není. V čínských obchodech se smíšeným zbožím po celém ostrově koupíte produkty dovezené převážně ze Samoy, Fidži a Nového Zélandu. Bylo nám velmi líto, že jsme si do našich batohů nepřibalili nějakou tu konzervu ještě na Zélandu, protože by to vyšlo levněji.

Pro představu, chléb na způsob toastového (jediný na ostrově k sehnání) vyjde na 1,50 $T, litr mléka na 3,70 $T, voda 1,5 l na 3 $T, balení cornflakes 6 $T, vejce 0,60 $T/kus, fazolové a masové konzervy 2–6 $T. Výběr není moc velký a na vymoženiny, jako je šunka, sýr nebo jogurt, během pobytu na Tonze zapomeňte. Čerstvá zelenina je k pořízení na Talamahu trhu v centru Nuku’alofy, ale ceny také nejsou z nejnižších. Trhovci většinou ze svých zásob udělají kupičky, které pak prodávají pohromadě. Čtyři okurky nebo osm rajčat vyjde na 3 $T, meloun na 5 – 8 $T. Jedinou jistotou, která vás zachrání, když už dochází peníze a je potřeba nějaká ta energie, jsou kokosy. Těch je tu na palmách spousta, avšak je zřetelně jednodušší si kokos koupit a nechat rozdělat za cenu v rozmezí 1 – 2 $T.

Talamahu trh je také asi nejvhodnějším místem pro nákup suvenýrů. K dostání tu je nesčetně náramků, náhrdelníků a přívěšků z mušlí a obroušených kostí, ručně vyráběné pohledy, všemožné košíky, ťapky a brašny ze slámy nebo výrobky z kokosové skořápky. To, že jste turista, nezapřete, a tak se místní budou snažit prodat za co nejvyšší cenu. Neváhejte a smlouvejte, s cenou se hýbat ve většině případů dá.