Cestopisy
Cesta za kameny
V pondělí odpoledne jsem vyrazil dálkovým autobusem z Londýna do Salisbury. Cílem mé cesty byla především návštěva Stonehenge. Když jsem před sedmou hodinou večer vystoupil v Salisbury, tak jsem šel navštívit Tesco, kde jsem nakoupil jídlo na další cestu. Potom jsem začal procházet městským centrem. Začínalo se stmívat, ale centru Salisbury to vůbec neubíralo na kráse, naopak toto velmi staré město se zdálo být krásnější a nebýt aut, byl bych asi nabyl dojmu, že jsem se ocitl někde ve středověku. V informačním centru už měli zavřeno a tak jsem se vydal směrem ke katedrále.
V pondělí odpoledne jsem vyrazil dálkovým autobusem z Londýna do Salisbury. Cílem mé cesty byla především návštěva Stonehenge. Když jsem před sedmou hodinou večer vystoupil v Salisbury, tak jsem šel navštívit Tesco, kde jsem nakoupil jídlo na další cestu. Potom jsem začal procházet městským centrem. Začínalo se stmívat, ale centru Salisbury to vůbec neubíralo na kráse, naopak toto velmi staré město se zdálo být krásnější a nebýt aut, byl bych asi nabyl dojmu, že jsem se ocitl někde ve středověku. V informačním centru už měli zavřeno a tak jsem se vydal směrem ke katedrále.
Katedrála se právě opravovala, ale byla opravdu obrovská. Její průčelí je ozdobeno desítkami postav, snad králů a královen. Trochu mě překvapila plechová střecha, ale to je asi jedním z důvodů rekonstrukce. Moc fotek jsem neudělal, protože jsem neměl svoji oblíbenou 400 Konicu a tak by to bylo spíše plýtvání filmem. Ve městě se spát nedalo, protože tu nebyl žádný hostel a B&B bylo dost drahé. Bylo pěkně a tak jsem se vydal směrem k zřícenině Old Sarun.
Old Sarun v noci vypadal jako nějaký kopec. Prvního valu jsem si nestihnul všimnout. Kolem 2. valu byly pěkně posekané „greeny“ a tak jsem se rozhodl pro roh jednoho z nich, tam jsem se ubivakoval a strávil pěknou noc ve společnosti králíků, kterým jsem až tak moc nevadil. Ráno se na druhé straně louky začínali procházet lidi se psy a tak jsem se raději sbalil a odešel na stopa. Později jsem se dozvěděl, že v Anglii už jsou lidé na chudé cestovatele zvyklí a že jim to moc nevadí (spíše jsou překvapení, že se dá takhle spát). Akorát v Londýně v parcích může člověk po uzavření parku dostat až 500 Liber pokuty.
Stopování se mi moc nedařilo, proto jsem se rozhodl jet autobusem do Amebury. Cesta byla asi 7 mil dlouhá a tak jsem nepředpokládal cenu přes 2 Libry. Po této zkušenosti jsem už jenom stopoval. Navíc jsem v infocentru v Amebury zjistil, že travelcard stojí 5 liber… V infocentru jsem také získal info o další cestě a plánek Amebury. Podle plánku jsem úspěšně došel až k Woodhenge – místu, kde dříve stával dřevěný kruh – předchůdce Stonehenge. Dnes jsou místo kamenů betonové patníky, ale i přesto lze získat přesnou představu o prehistorických kalendářích.
Cesta ke Stonehenge byla dost krutá. Z centra Amebury vede k Stonhenge „footpath“, ale já jsem zvolil nejkratší cestu a šlapal jsem 3 km po čtyřproudovce. Poslední kilometr jsem se napojil na „footpath“, která vytvořila chodník vedle silnice. Když jsem vylezl na kopec a uviděl před sebou Stonehenge, připadal mi jako kupa kamenů na poli. Navíc nestál na louce, jako na většině fotografií, ale mezi silnicemi. Jak jsem se postupně přibližoval, získávala kupa nějaký tvar, ale oproti fotografiím byl trochu „malý“. Kameny samy o sobě byly obrovské, ale nějak namačkané k sobě. Když jsem přišel blíž, uviděl jsem to, před čím mě všichni varovali. Kolem Stonehenge je natažený plot a na druhé straně silnice je pokladna a podchodem se člověk dostane za plot, ale tam se může projít jen po vymezeném okruhu (provázky jako u nás na zámcích). Vybavuje se mi stařenka o hůlce, která s napětím poslouchala „utržené sluchátko“ s výkladem a pomalinku se belhala po okruhu. Každou chvíli sem dorazil autobus a vyrojila se nová masa návštěvníků. No viděl jsem Stonehenge, poobědval jsem a raději se vydal dál.
Moje další cesta vedla přes vojenský prostor směrem k Avebury. Myslel jsem, že těch pár mil pojedu jedním stopem, ale opak byl pravdou, skoro v každé vesničce jsem stál. Okolo cesty byla skoro normální pole, ale u každé odbočky byl vyvěšen červený prapor a stála strážní věž. Vrcholem byla křižovatka se značkou „pozor tanky“. Konečně jsem se dostal do Devizes. Pán, který mě vezl, měl dobrou náladu a tak mě vyložil až za městem na okruhu, kde jsem za okamžik pokračoval s nějakou slečnou. Ta mně cestou ukázala umělý pahorek Sainsbury hill, vyložila uprostřed Avebury a popřála příjemnou procházku.
Avebury předčilo všechna moje očekávaání. Obrovský kamenný kruh, uprostřed kterého je postavená stará hospoda s doškovou střechou, pár statků a kostelík. Člověk se může libovolně procházet po valech a mezi kameny, no prostě paráda. Avebury je trochu starší než Stonehenge (asi o 2000 let) a vede z něj kamenná řada směrem k The Sanctuary. Procházel jsem se po valu i mezi kameny a fotil, některé kameny z určitého úhlu připomínají obličeje, postavy, nebo zvířata. Protože začalo pršet a nechtělo se mi strávit noc v dešti, tak jsem The Sanctuary už nehledal a začal stopovat. Za pár minut už mě další slečna, nebo mladá paní vzala do Marloborough.
V Marloborough jsem se rozhodl navštívit jednoho z „bílých koní“, kterých je v okolí 6 nebo 7. Nejznámější z nich je Uffington White Horse, ale k němu bych si musel dost zajet. V informačním centru mi paní řekla, že kůň je bohužel v College’s Garden a dál jsem jí moc nerozuměl. Říkala něco o gentlemanovi, pochopil jsem, že myslí svého kolegu, který něco vysvětloval. Potom mně řekl, že cestu ke koni právě vysvětlil holce a klukovi, kteří mě vzali s sebou. Byli to studenti z Holandska a vyptávali se mě na politické a ekonomické dění u nás doma. No moc jsem jim toho nevysvětlil, ale ke koni jsem se dostali. Přišli jsme k hlavě zeshora, takže jsme si koně museli trochu domýšlet – z letadla ale určitě vypadá pěkně. Vrátili jsme se do města, rozloučili a já jsem pokračoval stopem do Londýna. Cesta šla vcelku dobře, akorát jsem skončil na předměstí ve čtvrti Slaugh a tak jsem se do centra svezl na jakousi travelcard za 5 liber nejdřív vlakem a potom klasicky „tubou“. A tím moje cesta za kameny skončila.
Cestopisy
Už víte, kam pojedete letos na dovolenou? Zvolte Řecko!
Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.
Bez ohledu na vnější faktory Řecko na atraktivitě neztrácí. Počet návštěvníků každým rokem narůstá a mnozí z nich se vracejí do země památek, nádherných pláží a moře opakovaně.
Jak si vybrat ten nejlepší zájezd
Často je skutečně těžké vyznat se ve spoustě reklam a nenaletět na zdánlivě výhodnou nabídku. Někdy dochází k rozčarování, když na místě zjistíte, že romantický hotýlek na last minute stojí přímo u dálnice nedaleko letiště. Nebo rodinný pobyt all inclusive za skvělou cenu musíte strávit v pustině kilometr od moře. Ujasněte si proto, jak chcete svou dovolenou prožít, a z čeho třeba můžete s ohledem na své finanční možnosti slevit. Nejdůležitější je užít si volné dny v pohodě.
Zjistěte si co nejvíce informací
Před konečným rozhodnutím se informujte, co je zahrnuto v ceně zájezdu, třeba pojištění léčebných výloh je nespornou výhodou. Ptejte se, jaké služby a typy pokojů nabízí vybraný hotel nebo penzion, jaké jsou váhové limity zavazadel, zda si lze zajistit vybraná místa a stravování během letu a také je-li cestovní kancelář řádně pojištěna. Na webových stránkách můžete podle google maps jednoduše zjistit také polohu ubytování, popřípadě si přes odkaz prohlédnout vlastní stránky hotelu.
Vybírejte podle svých představ a možností
Chcete jen tak odpočívat na pláži a užít si s dětmi moře, ale máte omezený rozpočet? Je jen na vás, co zvolíte. Zájezd se stravováním all inclusive a ubytováním v jednom hotelovém pokoji u ne zcela ideální pláže anebo ubytování v pohodlných apartmánech s oddělenou ložnicí u široké písečné pláže vhodné pro děti ? Apartmány mají zpravidla kuchyňské kouty, takže můžete kombinovat přípravu jednoduchých jídel s návštěvami místních pizzerií a taveren.
Máte v plánu klidnou relaxaci anebo romantický pobyt ve dvou? V hotelech jen pro dospělé budete mít klid a také příležitost využít služby wellness center. Anebo se vydejte na cenově dostupnější dovolenou mimo hlavní sezónu a zvolte pobytové místo stranou rušných letovisek.
Pokud si můžete dopřát dovolenou bez limitů, vybírejte z těch nejlepších hotelů v Řecku. A nemůžete-li kvůli pracovnímu vytížení odletět na celý týden, objednejte si prodloužený víkend.
Řecko nabízí spoustu možností a navíc i tu pravou prázdninovou pohodu.
Cestopisy
7 důvodů, proč si vybrat dovolenou v Bibione
Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?
Hledáte rodinnou dovolenou, která by uspokojila sportovně zaměřeného manžela, ženu toužící po klidu, pubertální nebo naopak předškolní potomky a nebyla příliš akční ani pro prarodiče? Severoitalské Bibione je destinací, která splní nároky všech členů rodiny. Proč se do Bibione vydat?
-
Je to blízko
Nikomu se nechce cestovat na odpočinkovou dovolenou přes půl světa. Autem těch cca 760 km cesty zvládnete cca za 8 hodin. Letadlem to trvá přibližně 35 minut.
-
Nabízí se výborné ubytování
K dispozici jsou rozsáhlé nabídky pronájmu. Pro rodiny je skvělou volbou apartmán, který v přepočtu na osobu vychází velmi příznivě. Kromě toho můžete vybírat i z bohaté nabídky 3-5 hvězdičkových hotelů.
-
Zábava pro každého z rodiny
Ženy toužící po klidu tu narazí na spoustu cukrárniček a perfektní plážový servis. Totéž uvítají i prarodiče. Pro menší a školou povinné děti je zde akvárium Gulliverlandia, aquapark v Lignanu a spousta hřišť. Puberťáci a mládež si vychutnají diskotéky.
-
Pohoda i pro domácí mazlíčky
Co se psem, kočkou, morčetem nebo třeba myší? Tuhle otázku řeší před odjezdem na dovolenou spousta rodin. Vězte, že sem si můžete vzít i své mazlíčky, pronájem bytu to mnohdy umožňuje. Vám tak odpadne problém.
-
Nudit se nebudou ani sportovci
Můžete vyzkoušet i vodní sporty, například se učit jezdit na kajaku, jsou zde hřiště na míčové hry, tenisové kurty. V Bibione je sportovní klub, v Lignanu golfové hřiště. Můžete si i zajezdit na kole.
-
Máte co objevovat
Celá rodina může vyrazit společně do Benátek, což je asi 80 km. Výlet do romantického města na vodě stojí za to. A rájem pro milovníky poznávání a historie je i zámek Miramare nebo město Terst.
-
Příjemné koupání
Dlouhé pláže plné zlatavého písku a pozvolný vstup do vody. Takové koupání zvládnou i malinké děti nebo méně pohybliví senioři. Nikdo se vody nemusí bát.
Cestopisy
Lákají vás skály tyčící se do výšky? Vaším spojencem se stane horolezecké lano
Fascinuje vás pohled do výšky? Nemůžete se odtrhnout od skal, které na svých toulkách přírodou potkáváte? Očarovala vás jejich krása, rádi byste je pokořili a přitom se jich zároveň trochu bojíte? Odhoďte strach. Nikdy není pozdě začít lézt. Spousta lidí našla svého koníčka – horolezectví i v pozdějším věku. Nemusíte být horolezcem od časného mládí…
Fascinuje vás pohled do výšky? Nemůžete se odtrhnout od skal, které na svých toulkách přírodou potkáváte? Očarovala vás jejich krása, rádi byste je pokořili a přitom se jich zároveň trochu bojíte? Odhoďte strach. Nikdy není pozdě začít lézt. Spousta lidí našla svého koníčka – horolezectví i v pozdějším věku. Nemusíte být horolezcem od časného mládí…
Bez lana nikam nelez
Stačí si jenom dodat odvahy, rozhodnout se a sehnat parťáka, který bude lézt s vámi. Není to zase tak složité. Mnoho nadšenců hledá někoho do tandemu. Budou rádi, když narazí na stejného blázna, který bude sdílet jejich touhu šplhat po skalách do výšek. Spolehlivost, kamarádství na život a na smrt musí být v takové chvíli samozřejmostí. Než se ale pustíte do získávání prvních horolezeckých zkušeností, měli byste si promyslet, co všechno budete potřebovat. Říká se „bez peněz do hospody nelez“ a u zdolávání skal platí parafráze „bez lana na skálu nelez.“ Na lanex najdete horolezecká lana pro různé účely.
Nejste si jisti jako výbavu pořídit?
Nespěchejte s výběrem toho správného. Platí jednoznačné poučení, že lana se na výpravách stávají vašimi nerozlučnými spojenci. Musíte se na ně absolutně spolehnout. Díky nim se totiž dostanete ze skalních výšek bez problémů zase zpátky na zem. Možná jste celí pryč z toho, jaká lana si na první výpravu koupit. Hlavou vám víří pojmy jako jednoduché, poloviční, dvojité. Slyšíte to možná poprvé v životě. Co je vlastně pro vás jako začátečníka nebo méně zkušeného lezce nejlepší? Začít byste měli nejspíše s jednoduchým lanem, které se hodí na většinu cest, na lezení na písku, na sportovní cesty. I když jde o nejpoužívanější a nejrozšířenější typ lana, přesto by vás měl s ním naučit zacházet někdo zkušený. Chyba se vám totiž na skále může stát osudnou, navzdory tomu, že budete viset na pevném laně…
-
Cestovatel.cz17 roky ago
Redakce a kontakty
-
Zajímavá města10 roky ago
Objevte kouzlo židovské čtvrti v Budapešti
-
Jídlo na cestách11 roky ago
Chutně a levně v Budapešti
-
Cestování9 roky ago
Slovinské zajímavosti: víno, sýry, zvonky, solné květiny i draci
-
Příroda a krajina12 roky ago
Zvířena Islandu aneb s čím se tu můžeme potkat
-
Přírodní zajímavosti18 roky ago
Tajemná Býčí skála neustále přitahuje
-
Uncategorized6 roky ago
Tajné tipy, kam a kdy na sumce
-
Železnice18 roky ago
Stará Tišnovka – po stopách zrušené železnice