Nocleh: Na Havaji platí zásada, že „všechny pláže patří lidem“. Proto se s vyjímkou Hanauma Bay je přístup k nim zdarma. Někdy potřebujete pro stanovaní permit vydávaný většinou „Department of State Parks & Forest“, v národních parcích v informačním centrech, či správcem pláže. Permit se vydává zdarma.
Mezi havajskými ostrovy se až na jednu výjimku – Maui-Molokai létá. Spojení zajišťují dvě letecké společnosti. Aloha Airlines a Hawaiian Airlines. Nejsnadnější je koupit si tzv. „kupóny“. Množstevní slevu jsem nedostal. Dle místních zdrojů se nejlevněji dají koupit v China Town v Honolulu. Nedávno podražily, takže kupón za $63 byl nejlevnější co jsem našel. Tyto letenky jsou jednosměrné, otevřené, nevratné a nepřenosné. Není třeba si místo rezervovat, protože při mých šesti letech jsem vždy odletěl do dvou hodin po příchodu na letiště. Kupóny pro Aloha byly k dostání téměř všude. Pro společnost Hawaiian Airlines jsem je sháněl obtížně. Potkal jsem Poláky co koupili kupón za $59, ale s pevným datem odletu.
Při přeletu na další ostrov jsem vždy přesedal v Honolulu. Jeden kupon ale stačil na oba lety.
Pro přesnost bych měl doplnit, že na některé ostrovy se dá letět i přímo z kontinentu a nemusíte tudíž přes ostrov O’ahu (Honolulu).
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org.
Po ostrovech
Většina turistů si půjčí auto. Půjčovny jsou hned na letišti. Kromě ostrova O’ahu jenž je nejosídlenější, se na ostatních třech hlavních ostrovech dá ale v pohodě cestovat stopem. Je to snadnější nežli v Evropě. Stopují i místní protože na ostrovech mimo O’ahu veřejná doprava téměř neexistuje. Celkem pětkrát se mi stalo, že mi zastavilo auto aniž bych stopoval. Někdy jsem kráčel i po druhé straně silnice….
Nocleh Na Havaji platí zásada, že „všechny pláže patří lidem“. Proto se s vyjímkou Hanauma Bay je přístup k nim zdarma. Někdy potřebujete pro stanovaní permit vydávaný většinou „Department of State Parks & Forest“, v národních parcích v informačním centrech, či správcem pláže. Permit se vydává zdarma.
Že pobyt na Havaji může být relativně levný dokazuje fakt, že jsem za téměř měsíční pobyt neplatil ani jednou za nocleh a mimo O’ahu ani jednou za dopravu.
Přeji vám v „Aloha State“ jenom pěkné zážitky, jako jsem měl já …..
U chatky je opět sud s vodou. Teče pěkně žlutá – rezavá. Ale jinou bohužel nemám. Škoda že mám jen tablety a ne filtr….Noční obloha je fascinující….škoda jen že mrzne :)… Na horu jsem se škrábal s veškerou výbavou abych mohl sestoupit jinou stezkou. Dolů jsem šel po Observatory Trail dlouhé od Mauna Loa Cabin 10 kilometrů. Je o něco prudší ale pohodové to je. Od observatoře (3 399m) vede až zpět do civilizace zpevněná cesta. Problém ale je, že zde není žádný provoz. Musel jsem ujít celou třetinu z tohoto 30 kilometrového úseku, nežli mi zastavilo druhé auto co tu jelo. Ani zde není po cestě jediný zdroj vody.
Mauna Loa
S přezdívkou „dlouhá hora“ je nejmasivnější sopkou světa. Vrchol sopky je na západní straně kráteru 4 169m. Bereme-li velikost sopky ode dna oceánu, dosahuje 18 480m a byla by po Mauna Kea druhou nejvyšší horou světa. Objem hmoty tvoří 19 000 mil3.
Na vrchol vedou tři stezky. Nejméně známá a používaná je Ainapo Tril. Já jsem se vydal po nejvíce doporučované Mauna Loa Trail jenž začíná u Mauna Loa Lookout ve výšce 2 031m. Problémem může být fakt, že tento „začátek“ je vzdálen od frekventované silnice 21,7 kilometrů. Ráno můžete mít štěstí jako já když jsem si stopnul místní starší manžele. Ti si jeli na vycházku. Jinak se může stát, že celou vzdálenost budete muset ujít pěšky. Tím hrozí další problém – pitná voda. Na začátku stezky žádná voda není.
Stezka neustále mírně stoupá. Během první etapy dlouhé 12,1 kilometrů se dostávám do 3 059m kde je Red Hill Cabin neboli Pu’u ‚Ula’ula. Je to první místo, kde se do sudu odchytává dešťová voda. Nevypotřeboval-li někdo vodu od posledního deště předemnou, mám šanci že se po úpravě vody budu moci napít. Během cesty totiž není žádný zdroj vody. Žádný pramínek. Ani kapka. Po prvním kilometru se keříky rychle vytrácejí a obklopuje mě již jen láva. Ten pocit je fascinující – láva mění barvu, tvar, vytváří různé útvary. Doposud jsem nenašel další obdobné místo, které by v člověku vyvolávalo obdobné pocity. V této kabince (vyžaduje se permit vydávaný zdarma ve visitor centre) přespím první noc. Ráno vstávám s úsvitem a vychutnávám si tu nádheru.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org
Od Red Hill Cabin je také poprvé možno spatřit Mauna Kea – nejvyšší horu státu Hawaii. Druhá etapa je nejdelší. Na vrchol hory to je 19,5 kilometrů neustálého stoupání.
Krajina je opět velice zajímavá. Za celý den nepotkávám ani živáčka. Zde již nejsou ani ptáci. Oblaka po celý den obepínají horu dole pod vámi, takže krom rozsáhlých lávových polí, modrého nebe a slunce nad vámi nic jiného nevidíte. Provází mě naprosté ticho přerušované pouze zvuky vznikající třením mých bot o lávu. Podle složení plynů a hlavně podle teploty vznikají různé formy lávy. Jeli láva žhavá, pak teče rychleji, její povrch je hladší a jmenuje se Pahoehoe. Naproti tomu „‚a’a“ láva je velice hrubá, drsná jako brusivo. A to se stává osudné mým trekovým botám. Postupně se podrážka více a více opotřebovává. K okraji North Pit, tedy prvních 15,3 kilometrů, mi to trvá 5:20. Po půl hodince odpočinku se vydávám skrz část kráteru a pak podél východního okraje k Mauna Loa Cabin (4 039m) Poslední dvě údajné míle mi připadají jako věčnost. Přestávky na tomto krátkém úseku dělám dvě. Láva je po většinu stezky náročná na chůzi. Celkem mi cesta k této kabince trvala 7 hodin. Připadám si tu jak na vrcholu světa: na západ kráter a za kráterem nebe, v ostatní směry jen mírně se snižující lávové pole a oblaka. Za oblaky širý oceán a zaoblení Země…..naprosté ticho jen tu a tam přerušené vánkem….
U chatky je opět sud s vodou. Teče pěkně žlutá – rezavá. Ale jinou bohužel nemám. Škoda že mám jen tablety a ne filtr….Noční obloha je fascinující….škoda jen že mrzne :)… Na horu jsem se škrábal s veškerou výbavou abych mohl sestoupit jinou stezkou. Dolů jsem šel po Observatory Trail dlouhé od Mauna Loa Cabin 10 kilometrů. Je o něco prudší ale pohodové to je. Od observatoře (3 399m)vede až zpět do civilizace zpevněná cesta. Problém ale je, že zde není žádný provoz. Musel jsem ujít celou třetinu z tohoto 30 kilometrového úseku, nežli mi zastavilo druhé auto co tu jelo. Ani zde není po cestě jediný zdroj vody.
Diamond Head
Díky klidným vodám a pěkným plážím nese přezdívku „Shromažďovací Ostrov“. Tři milióny let starý ostrov tvoří ekonomické, kulturní i vzdělávací centrum celého státu. Žije zde na 75% všech obyvatel Havaje. Nejvíce turistů navštěvuje tento ostrov ale na ostatních ostrovech turisté tráví více času. Důvodem k tomu je jejich větší přírodní rozmanitost. Dalším důvodem může výt fakt, že velká část ostrova slouží vojenským účelům. Armáda je také jeden z největších zaměstnavatelů obyvatel ostrova. Mezi nejrozšířenější pěstované zemědělské plodiny patří ananas.
Hlavním městem je Honolulu s oblíbenou pláží Waikiki lemovanou hotely. Se západem slunce se nejen podél pláže rozhoří louče jenž navozují nádhernou romantickou atmosféru.Na pláž navazuje sopečný kráter Diamond Head s nádherným výhledem na město.
Na jihovýchodní pobřeží ostrova je vyhlášené místo pro snorklování Hanauma Bay. Bohužel dnes již s ne příliš živými korály.
V dalším, už posledním díle z našeho seriálu o Hawaii, se dočtete o dopravě na ostrovech a mezi ostrovy, takže vydržte
Jen několik kilometrů od Honolulu lze nalézt klid a pohodu panenské přírody. Nedaleko od University of Hawaii začínájí stezky vedoucí bambusovým lesem, pralesem k vodopádům. Vodopády jsou kaskádovité. K těm hořením vede strmá stezka ale oficiálně tam je vstup zakázán. Při šplhání se člověk drží kořenů plazících se po skálách. Dalším nebezpečím může být déšť. To pak může hladina vody prudce stoupnout. Pokud vás rovnou nespláchne, tak vám může znemožnit cestu zpět. Vodopády vytvářejí u svých úpatí tůňky, kde se dá koupat.
Na severním pobřeží ostrova se vyskytují největší vlny a proto je Northern shore oblíbeným místem surfařů.
Mezi další atrakce tohoto ostrova patří Polynesian Cultural Center jenž má být pěkně udělané ale drahé. V Pearl Harbor se nalézá památník USS Arizona Memorial kde započala 7. 12. 1941 válka mezi US a Japonskem. Prohlídka je zdarma. Pouze sto metrů odsuď se nalézá Mighty Mo – loď, na které se 2.9. 1945 podpisem válka ukončila. Platí se za prohlídku válečné lodi Missouri a za museum v ponorce USS Bowfin.
Chain of Craters Road na 30 kilometrů dlouhá silnice vede kolem několika lávových polí a kolem Pu’u Loa Petroglyphs – geometrické obrazce, zvířata i lidé ztvárnění v lávě. Hlavní atrakce je ale na „pohyblivém“ konci této silnice. Pohyblivém protože toto místo se vlivem proudící lávy neustále mění. Silnice je přerušena lávou. Pod černošedou hmotou bizardních tvarů se několika proudy teče láva do moře.
Haleakala
Haleakala NP se od Hawaii Volcanoes NP oddělil 1. července 1961. Dnes ho tvoří především kráter přibližně dvanáct kilometrů dlouhý a široký čtyři kilometry. Tento obří kráter vznikl erozí původně asi 4 000m vysoké sopky. Nikdo neví, kdy sopka vybuchla naposledy. Téměř jistě však vybzchne v příštích sto či dvěstě letech. Kombinace vody, větru, střídání teplot postupně vytvořila ve stěnách sopky dvě obří údolí – Ke’anae a Kaupö. Jak se údolí více a více zařezávala do hory, časem se spojila a vytvořila tak dnešní kráter. Dnes nejvyšší bod – 3 307m může být v zimě i pokrýt sněhem. Průměrná nadmořská výška dna kráteru činní 2 211m.
V průběhu času se sopka několikrát probudila a její exploze byly dokonce silnější nežli při jejím původním vzniku. Na dně velkého kráteru se vytvořily nádherné sopečné kužele. Také obě údolí, jež vytvořily kráter byla částečně naplněna černou lávou. Především ve východní části kráteru je povrch dna pokryt rozsáhlými lávovými poli. Východní stěny kráteru kde se často vyskytují mlhy a více prší, jsou pokryty pralesním porostem. Zde se nachází mnoho ojedinělých druhů ptactva. Západní část je více poznamenána erozí a barevně bohatší. Často připomíná povrch na Měsíci.
Kráter je zpravidla ráno obklopen oblaky jenž jsou zadržovány vně kráteru jeho stěnami. V odpoledních hodinách s oteplující se atmosférou se oblaka zvedají a především v oblastech Paliku (havajsky – vertikální útes) a Holua se provalují do kráteru v podobě hustých mlh. Počasí je ale těžko předpovídatelné a mění se každým okamžikem.
V těchto specifických podmínkách vzniklo několik ojedinělých druhů rostlin jenž nežijí nikde jinde na světě. Mezi nejznámější patří silversword. Tato rostlina žije čtyřicet až padesát let nežli jednou vykvete a pak zahyne.
Od visitor center vede do kráteru asi nejčastěji používaná stezka – „Sliding Sands“.
Kempy – v samotném kráteru jsou celkem tři místa, kde se dá přenocovat. V Paliku, Holua a Kapalaoa jsou postavené chatky. O místa se pro velký zájem pořádá loterie a za permit se platí. Kempy Paliku a Holua jsou určeny i pro stanování. Zde je nutný permit vydávaný zdarma v informačním centru. Celkem je povoleno v kráteru nocovat třikrát. Na všech třech místech je voda která se ale před použitím musí upravit.
V dalších dílech seriálu se dočtete o sopce Mauna Loa, Diamond Head a nějaké informace o dopravě na Hawaii, takže vydržte.
Mimo kráter jsou další dva kempy. Povolení není vyžadováno. Zde mohu jenom doporučit přespat dvakrát v kempu Holua, třetí den se přesunou k Paliku a vyšlápnout si neudržovanou stezku vedoucí na severní okraj kráteru. Další den sejít po 11,5 kilometrů dlouhé stezce skrze Kaupo Gap k popbřeží na jihovýchodě ostrova. Při tomto sestoupení překonáte 2 013m výškového rozdílu. Na konci stezky je malinký obchod. Litr vody zde stál $2. Odtud můžete stopovat do pobřežní části parku zvané Kipahulu. Ačkoliv jde o několik kilometrů nezpevněné cesty, provoz zde byl docela velký (jde o jedinou silnici kolem ostrova, takže kdo se nechce vracet musí projet).
Kipahulu – část Haleakala National Park ležící vně kráteru na návětrné straně ostrova se od barevně pestrého vnitřku kráteru velmi odlišuje. Srážky zde dosahují až 1 570mm. Svahy jsou porostlé bujným nepůvodním pralesem.
Přímo u silnice vedoucí kolem ostrova se nachází Ohe’o Gulch – několik bazénků lemovaných černou lávou vytvořených potokem a kaskádovitými vodopádky. Tyto bazénky přímo vybízejí k osvěžení. Koupel uvítáte o to více protože se pro častý výskyt žraloků a nebezpečných proudů, nedoporučuje koupat v moři. Hned v sousedství na břehu je také jeden ze dvou kempů u kterých se nevyžaduje povolení. Kemp ale není vybaven zdrojem pitné vody. Voda z potoka údajně není pitná ani po úpravě pomocí tablet, filtru či varu.
Na svazích kráteru se vyskytuje mnoho vodopádů. Aby se člověk k některým dostal, musel by podniknout náročnou túru. K jiným jako k Waimoku Fals (120m) a Makahiku Falls (55m) vede již pohodlná tři kilometry dlouhá stezka. Již samotná stezka je plná zajímavostí. Např.vede skrze hustý bambusový les, či kolem pro mne neznámeho druhu stromu jenž má vodorovné větve rozprostírající se do velké dálky a vyrůstající z prapodivného kmene připomínající svazek prutů.
Hawaii Volcano
Mnoho lidí, stejně jako já, je při prvním setkání se sopkami v tomto národním parku překvapeno. Nejde o žádné strmé kuželovité kopce jako Mt. Rainier či Mt. Fuji ale o velice pozvolna se od hladiny oceánu zvedající si se kopce jenž jsou na svém vrcholu zakončeny obrovskými krátery zvanými caldera – kotel. Taková rozměrná rokle vznikla propadnutím vrcholu hory pod kterým se láva smrštila či odplavila do okolí. Erupce havajských sopek mají většinou pomalý ale dlouhotrvající průběh. Proto lze relativně bezpečně a z blízka pozorovat tekoucí lávu.
Přímo v centru parku se nachází Kilauea Caldera (Chrlící kotel). Kráter dlouhý 4 a široký 3,2 kilometry je ohraničen na 120 metrů vysokými stěnami. V době, kdy jej navštívil Mark Twain byl vyplněn rozžhavenou lávou a představoval lávové jezero hluboké až 400m. Postupem času se dno kráteru zaplňovalo další lávou až se vyzdvihlo na dnešní úroveň.
Procházka kráterem představuje neopakovatelný zážitek. Z trhlin stoupají k nebi sloupce dýmu a vy můžete cítit horký dech sopky….Kam se podíváte najdete surealistické útvary vytvořené lávou. V jihozápadní části se nachází současný domov Pele (Bohyně ohně) Halema’uma’u – kráter v kráteru hluboký na 90 metrů s kilometrovým průměrem.
Východně od kráteru se nachází Thurston Lava Tube – tunel který vznikl prouděním lávy pod již zpevněnou vrstvou vrchní části lávy jež vychladla dříve. Jak láva postupně odteče vznikne tunel. V okolí je ukázka původního pralesa jenž se již téměř nikde jinde nevyskytuje.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org
Pouze necelý kilometr od Kilauea Caldera je u silnice #11 postaven Namakani Paio kemp. V tomto kempu můžete týden stanovat zdarma. Je zde pitná voda. Okolí kráteru tvoří řídká vegetace, keře porostlé mechem, poušť ale i hustý deštní prales. Takto pestrému okolí umožnil vzniknout fakt, že jednotlivé oblasti byly pokryty vytékající lávou v jinou dobu a tak i vegetace měla v různých místech jiný časový prostor se usadit.
Chain of Craters Road na 30 kilometrů dlouhá silnice vede kolem několika lávových polí a kolem Pu’u Loa Petroglyphs – geometrické obrazce, zvířata i lidé ztvárnění v lávě. Hlavní atrakce je ale na „pohyblivém“ konci této silnice. Pohyblivém protože toto místo se vlivem proudící lávy neustále mění. Silnice je přerušena lávou. Pod černošedou hmotou bizardních tvarů se několika proudy teče láva do moře. Místo kontaktu lávy s mořem lze identifikovat pomocí plynů jež se zde uvolňují. Budete-li mít štěstí spatříte vytékající lávu. Byl jsem překvapen, jak během pouhých několika málo minut žlutočervená žhavá láva (až 1 160°C) změní vzhled a splyne s okolní černošedou. I na starší lávě jsem vnímal sálající žár a teplo. Pohyb v oblasti aktivní sopky stejně jako na lávou tvořených plážích znamená určité riziko. Doporučuji shlédnout info.
Západní okraj národního parku je tvořen vrcholem nejmohutnější (měříme-li ode dna oceánu) sopky světa – Mauna Loa.
Mark Twain nazval na kilometr hluboký kaňon „Grand Canyon of the Pacific“. Stěna dávného vulkánu se během geologického pohybu sesula a umožnila řece Waimea River během pěti miliónů let vytvořit dnešní na 16 kilometrů dlouhý a jeden kilometr široký kaňon. Voda na dně kaňonu je zbarvena do červena díky velkému obsahu železa a hlíny a lávy způsobené erozí.
Na Pali Coast
Na Pali – Útesy – nádherné útesové pobřeží severozápadní části ostrova Kauai je z velké části nepřístupné. Útesy se rozprostírají po délce 24 kilometrů podél pobřeží. Dosahují výšky až 1300 metrů a to na pouhých třech kilometrech od pobřeží. Vyskytují se zde často ojedinělé rostliny i živočichové.
Do parku vede podél pobřeží jediná stezka dlouhá 17 kilometrů – Kalalau Trail. Stezka byla vybudována na stezce původních obyvatel koelm 1800, částečně upravena v roce 1930. Havajci osídlili údolí a založili farmy již kolem r.1200. Toto na první pohled nehostinné území poskytuje vše základní k životu – pitnou vodu, úrodnou půdu v údolích a bohatství ryb. Poslední obyvatelé odešli v roce 1919. Dnes jsou v této oblasti četná archeologická naleziště. Na stezce existují dva kempy. Pro nocování je vyžadováno povolení. K vodopádům v Hanakoa Valley, Hanakapi’ali Valley a Kalalau Valley vedou odbočky. Stezka je náročnější a není horizontální ale kopcovitá. Nejvyšší místo na stezce je v 244 m. Ojediněle stezka klesá k hladině oceánu.
Na pobřeží je několik pláží. Kvůli nebezpečným proudům se ale koupání příliš nedoporučuje. Několik společností ale půjčuje kajaky či přímo organizuje projížďky. Na jachtách se pořádají párty při zapadajícím slunci.
Jde o nejmagičtější útesové pobřeží jaké jsem zatím spatřil. Bohužel pro nedostatek času zatím pouze z vyhlídek z Koke’e State Park. Člověka akorát moc netěší nad hlavou stále kroužící vyhlídkové helikoptéry. To se týká všech oblastí ostrova.
Natáčelo se zde mnoho filmů např. Jurassic Park, King Kong The Thorn Birds či část filmu South Pacific.
Waimea Canyon
Mark Twain nazval na kilometr hluboký kaňon „Grand Canyon of the Pacific“. Stěna dávného vulkánu se během geologického pohybu sesula a umožnila řece Waimea River během pěti miliónů let vytvořit dnešní na 16 kilometrů dlouhý a jeden kilometr široký kaňon. Voda na dně kaňonu je zbarvena do červena díky velkému obsahu železa a hlíny a lávy způsobené erozí.
Na dno vedou pouze dvě stezky. První začíná ve městečku Waimea. Prvních několik kilometrů má podobu polní cesty, později se přidá prudké stoupání a klesání. Asi po 12 kilometrech, u malé vodní elektrárny, se cesta proměňuje v úzkou pěšinku. Až k tomuto místu se musí celkem osmkrát přebrodit řeku protékající kaňonem. Není to ale velký problém, protože v řece není nikdy moc vody. Druhá stezka – Kukui je dlouhá pouze asi 4 kilometry ale představuje pokles 660m. Začíná na 12. kilometru silnice vedoucí po západním okraji kaňonu – Waimea Canyon Road.
V dalších dílech seriálu se dočtete o Haleakala National Park, Hawaii volcanos, sopka Mauna Loa, Diamond Head a nějaké informace o dopravě na Hawaii, takže vydržte
V kaňonu je několik primitivních kempů. Vyžaduje se povolení. Voda je pouze v potocích a řekách a nedoporučuje se příliš pít ani po úpravě. Podél 5,6 kilometrů dlouhé stezky Koai’e lze spatřit několik starodávných kamenných zdí. Stezka není moc užívaná a několikrát jsem si připadal jak „stopař“ objevující a ztrácející starodávné stezky. Převážnou dobu jste ve stínu husté vegetace. Nejlepší místo na kempování je až na konci stezky. Zde je v řece několik míst vhodných pro osvěžení. Za dva dny jsem na dně kaňonu potkal tři lidi. O víkendech a zvláštních sezónách je zde povoleno lovit.
Koke’e
Koke’e State Park se rozprostírá na ploše 4345 akrů v nadmořské výšce mezi 1056-1386m. Tento chladnější region byl stvořen před šesti milióny lety ohnivým splanutím Bohyně ohně Pele, která poté, co zde nenašla vhodné místo k usazení, opustila tento ostrov. Legenda tvrdí, že zanechala své stopy na Pu’u Ka Pele podél kaňunu Waimea Canyon. A ostěhovala se na sousední sotrov O’ahu.
Tento park nabízí při procházkách na některých z mnoha stezek prohlídku několika druhů stromů. Od redwoods a japosnkých sugi cedr zasazených C.C.C již v třicátých letech minulého století, tak původních maile a mokihana. Časné ranní procházky umožňují spatření některých z nepočetných původních ptáků. Kvalita a náročnost stezek se mění od snadných až po středně náročné. Některé vedou do olbastí s povoloným rybařením a lovením. V západní části vedou stezky k nádherným výhledům na pobřeží ostrova. Toto pobřeží je jinak težko dostupné. Severozápadní část tvoří vyhlášené Na Pali Coast.
Velmi ochotná paní v Koke’e Museu mi nejen sama nabídla pohlídání mého baťohu ale i doporučila nejzajímavější stezky a místa. A to i co se týče kempování v sousedním Waimea Canyon.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org
Tři stezky dlouhé celkem cca 16 kilometrů Nu’alolo Trail, Nu’alolo Cliff Trail a Awa’awapuhi Trail tvoří s částí silnice okruh s dvěma nádhernýma vyhlídkami na pobřeží. Po cestě nikde není možnost získat vodu. Směrem k pobřeží stezky klesají, k silnici stoupají. Rozdíl je asi 300m. Stezka začíná nedaleko již zmiňovaného musea.
Nejvíce stezek protíná tropický prales, některé s výhledem do severní části Waimea Canyon. Na stezky navazuje několik málo cest do oblasti Alaka’i Swamp – bažinaté oblasti ležící na lávovém základě. Nadmořská výška 1 300m zde zabraňuje moskytům šířit nemoci. Proto je oblast bohatá na ptactvo. Podivné klimatické podmínky umožnily jen několika málo druhům rostlin se tu usadit a přizpůsobit. Snaha o zpřístupnění oblasti vybudováním silnice ztroskotala. Východní okraj tvoří nejmokřejší místo na Zemi a zároveň nejvyšší hora na ostrově – Mt. Wai’ale’ale (1 730m).
Na jižním pobřeží lze také navštívit kávové a cukrové plantáže. Rozšířené je také pěstování tropického ovoce. Kauai je jediný z havajských ostrovů který má splavné řeky. Můžete si půjčit kajak a plout 4 kilometry po Wailua River k „kotvišti“ a pak jít kilometr k vodopádů s možností koupele. Podél Na Pali Coast se doporučuje spíše letní období kdy je moře klidnější.
Kauai
Čtvrtý největší ostrov s přezdívkou „Zahradní ostrov“. Mezi největší přírodní atrakce patří útesová oblast na severozápadě ostrova zvaná Na Pali Coast a Waimea Canyon. Severně od tohoto kaňonu se rozprostírá Koke’e State Park a bažiny Alaka’i Swamp. Těmito bažinami vede několik stezek. Pokud by jste ale chtěli navštívit místo s největšími dešťovými srážkami na Světě, průměrně kolem 2 000mm za rok, museli by jste si pravděpodobně najmout vrtulník. Nejmokřejší místo se nachází v blízkosti Mt. Wai’ale’le. Do kaňonu ani do Koke’e SP se neplatí vstup.
Dobrým výchozím bodem je Koke’e Museum (808-335-9975) kde je velice ochotný personál jenž vám laskavě doporučí nejzajímavější stezky, možnost zakoupení map, pitná voda a i kemp. Toto museum společně se sídlem parku leží na 25 kilometru Waimea Canyon Road což je na pomezí dvou posledních jmenovaných parků.
V městečku Waimea na jižním pobřeží je vyznačeno místo, kde poprvé přistál se svými loďmi Resolution a Discovery Capt. James Cook považovaný za prvního Evropana na Hawaii. Také Rusové se snažili získat Havajské ostrovy pro sebe. Dnes tu po nich ale zbyla pouze památka v podobě několika základových zdí bývalé pevnosti Russian Fort.
V dalších dílech seriálu se dočtete o přírodních zajímavostech jako Na Pali Coast, Waimea Canyon a Koke’e State Park, Haleakala National Park, Hawaii volcanos, sopka Mauna Loa, Diamond Head a nějaké informace o dopravě na Hawaii, takže vydržte.
Na jižním pobřeží lze také navštívit kávové a cukrové plantáže.Rozšířené je také pěstování tropického ovoce. Kauai je jediný z havajských ostrovů který má splavné řeky. Můžete si půjčit kajak a plout 4 kilometry po Wailua River k „kotvišti“ a pak jít kilometr k vodopádů s možností koupele. Podél Na Pali Coast se doporučuje spíše letní období kdy je moře klidnější.
Nádherná příroda také přilákala režiséry takových filmů jako Jurassic Park, King Kong, Raider’s of hte Lost Ark či muzikálu South Pacific. Pro omezení vlivu člověka na tuto nádhernou přírodu platí přísná pravidla jako např. budova nesmí býti vyšší nežli palmy.
Maui
Maui je jméno „poloboha“ jenž vyzdvihl havajské ostrovy ze dna oceánu. Legenda také praví, že Maui chytil Slunce a vyžádal si slib dlouhých slunečných dní pro obyvatele a návštěvníky ostrova.
Současný ostrov s přezdívkou „Údolní ostrov“ vznikl spojením původně dvou samostatných sopečných ostrovů. Ostrovy spojily opakované proudy lávy a eroze. Oblast spojení ostrovů je dnes nejvíce osídlena a zemědělsky využívána. Nejvíce se zde pěstuje cukrový „rákos“ a ananas.
Mezi největší zajímavosti patří prvořadě Haleakala National Park. Dále Hana Coastal hwy vedoucí kolem návětrné strany ostrova. Silnice je lemována pobřežím a útesy střídajícími se s údolími. Je zde 51 úzkých mostů, 667 ostrých zatáček. Podél silnice je mnoho vodopádů. Některé jsou blízko k jiným se musí podniknout delší túra. U východní části ostrova se nedoporučuje koupat z důvodu častého výskytu žraloků a nebezpečných mořských proudů.
Na západní části ostrova je Iao Valley State Park v němž je Hawaii Nature Center.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org
Ve městečku Lahaina se nachází největší banyan tree v US. Navštívit můžete velrybářské muzeum či Sugar Cane Train. Sám jsem jejich služby nevyužil, ale ostatní na ně pějí pouze chválu. Jde o Hostel který pouze za diško nabízí každý den nějaký zájezd po ostrově. Jednou k vodopádu, podruhé do kráteru atd. Sám jsem tyto jejich výpravy potkal dvakrát v rozmezí pěti dnů. Na můj vkus to ale brali hopem 🙁 mauihostel.com.
Velikostí ostrova i hustotou osídlení je ostrov na druhém místě. Přesto i zde se dá velice dobře stopovat směrem k Haleakala či podél Hana Hwy.
Oahu
Díky klidným vodám a pěkným plážím nese přezdívku „Shromažďovací Ostrov“. Tři milióny let starý ostrov tvoří ekonomické, kulturní i vzdělávací centrum celého státu. Žije zde na 75% všech obyvatel Havaje. Nejvíce turistů navštěvuje tento ostrov ale na ostatních ostrovech turisté tráví více času. Důvodem k tomu je jejich větší přírodní rozmanitost. Dalším důvodem může výt fakt, že velká část ostrova slouží vojenským účelům. Armáda je také jeden z největších zaměstnavatelů obyvatel ostrova. Mezi nejrozšířenější pěstované zemědělské plodiny patří ananas.
Hlavním městem je Honolulu s oblíbenou pláží Waikiki lemovanou hotely. Se západem slunce se nejen podél pláže rozhoří louče jenž navozují nádhernou romantickou atmosféru.Na pláž navazuje sopečný kráter Diamond Head s nádherným výhledem na město.
Na jihovýchodní pobřeží ostrova je vyhlášené místo pro snorklování Hanauma Bay. Bohužel dnes již s ne příliš živými korály.
Jen několik kilometrů od Honolulu lze nalézt klid a pohodu panenské přírody. Nedaleko od University of Hawaii začínájí stezky vedoucí bambusovým lesem, pralesem k vodopádům. Vodopády jsou kaskádovité. K těm hořením vede strmá stezka ale oficiálně tam je vstup zakázán. Při šplhání se člověk drží kořenů plazících se po skálách. Dalším nebezpečím může být déšť. To pak může hladina vody prudce stoupnout. Pokud vás rovnou nespláchne, tak vám může znemožnit cestu zpět. Vodopády vytvářejí u svých úpatí tůňky, kde se dá koupat.
Na severním pobřeží ostrova se vyskytují největší vlny a proto je Northern shore oblíbeným místem surfařů. Mezi další atrakce tohoto ostrova patří Polynesian Cultural Center jenž má být pěkně udělané ale drahé. V Pearl Harbor se nalézá památník USS Arizona Memorial kde započala 7. 12. 1941 válka mezi US a Japonskem. Prohlídka je zdarma. Pouze sto metrů odsuď se nalézá Mighty Mo – loď, na které se 2.9. 1945 podpisem válka ukončila. Platí se za prohlídku válečné lodi Missouri a za museum v ponorce USS Bowfin .
Největší a nejmladší (jeden milión let) z havajských ostrovů byl vytvořen pěti vulkány z nichž Mauna Loa, Kilauea a Hualalai se považují dnes za aktivní. Nacházejí se v Hawaii Volcanoes National Park. Rozloha ostrova je větší nežli součet zbývajících sedmi hlavních ostrovů.
Hawaii – Big Island
Největší a nejmladší (jeden milión let) z havajských ostrovů byl vytvořen pěti vulkány z nichž Mauna Loa, Kilauea a Hualalai se považují dnes za aktivní. Nacházejí se v Hawaii Volcanoes National Park. Rozloha ostrova je větší nežli součet zbývajících sedmi hlavních ostrovů.
Mezi další hlavní zajímavosti patří nejvyšší hora státu Hawaii – sopka Mauna Kea (4 205m). Pokud by se uvažovala výška hory ode dna oceánu, dosáhla by 9 754m čímž by byla nejvyšší na Světě. V zimním období se na této hoře dá lyžovat. Pro velice výhodné umístění (v okolí nejsou velké světelné zdroje) a klimatické podmínky (na 330 dní v roce je nad vrcholem bezoblačné nebe) je na vrcholu observatoř vybavena nejmodernějšími přístroji. Postavilo ji společně deset zemí. Ve výšce 3 100m je vybudováno informační centrum. Odtud na vrchol vede ještě 8 kilometrů dlouhá cesta.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org.
Za návštěvu také stojí Waipio Valley – také zvané „The Valley of the King“ protože v historických dobách sloužilo jako relaxační místo pro krále. Dnes v deset kilometrů dlouhém údolí žije několik rodin, volně se zde potulují koně. Na 600 m vysokých útesech lemujících údolí jsou jedny z nevyšších havajských vodopádů – až 400m. Údolí leží na severním – návětrném pobřeží, a tak zde můžete spatřit surfaře.
Do údolí vede úzká strmá silnice. Nejstrmější úsek má 42° a vjezd je povolen je 4WD. Po překročení řeky jejíž proud je mírný se dostanete část pláže kde je povoleno kempovat bez jakéhokoliv žádání. I tak zde bylo několik krásných míst s posekanou travičkou a vybudovaným ohništěm.
Kdo chce, může pokračovat po 12 kilometrové stezce do dalšího již neobydleného údolí – Waimanu Valley. Zde je povoleno nocovat pouze s povolením. Čím dále jdete, tím je stezka méně používaná. Na několika místech byla i poničena sesuvy půdy. Celá stezka vede lesním – pralesním porostem. Hned po několika kilometrech se dá osvěžit v kaskádovitém vodopádku.
V dalších dílech seriálu se dočtete o ostrovech Kauai, Maui, Oahu, přírodní zajímavosti jako Na Pali Coast, Waimea Canyon a Koke’e State Park, Haleakala National Park, Hawaii volcanos, sopka Mauna Loa, Diamond Head a nějaké informace o dopravě na Hawaii, takže vydržte.
Mezi historická a posvátná místa patří Pu’uhonua o Honaunau a zátoka Kealakekua Bay kde zahynul objevitel Kapitán James Cook.. Nejen v zátoce Punalu’u Black Sand Beach na východním pobřeží můžete spatřit mořské želvy. Toto místo ale bylo na můj vkus příliš turistické…
Ostrov je nejřidčeji osídlen. Přesto i tak jeho populace v poslední době roste. Po ostrově se dá snadno stopovat.
Havajské souostroví je považováno za nejizolovanější ostrovní seskupení. K nejbližšímu kontinentu je vzdálenost větší jak 3 600 kilometrů. Odhaduje se že pouze každých 30 až 35 tisíc let se podařilo úspěšně ostrovy osídlit jedinému živočišnému či rostlinnému druhu. Flora a fauna jenž se zde nacházela před příchodem lidí je považována za původní. Na 90 % jejich zástupců se nevyskytuje nikde jinde na světě.
Havajské ostrovy byly a vlastně jsou, protože tento proces neskončil, vytvořeny sopečnou činností. Podle jedné teorie ostrovy sedí na „Pacifické desce“ jenž se pomalu pohybuje severozápadním směrem. Pod touto deskou se nachází „horký bod“ z něhož se sopečnou činností vylévá z nitra země magma v podobě lávy. Díky tomuto procesu jsou ostrovy jihovýchodním směrem mladší a mladší. Hlavní obydlené havajské ostrovy byly vytvořeny během posledních pěti miliónů let. Naopak ostrovy u Midway dosahují stáří 30 až 35 miliónů let. Celý ostrovní komplex představuje vlastně vrcholky pohoří dlouhého na 3 tisíce kilometrů vytvořeného na dně oceánu. Nejmladší sopka, dnes asi 5 600m pod hladinou moře, Loihi Seamount se nachází cca 30 kilometrů jihovýchodně od nejmladšího ostrova Big Island. Pokud sopečná hora bude růst dosavadním tempem, bude ji trvat na 60 000 let nežli dosáhne hladiny oceánu.
Obdobně jako vědecká teorie vzniku havajských ostrovů popisuje jejich vznik i dávná mytologie Havajců. Podle ní Pele – bohyně ohně žila se svojí rodinou na ostrově Far Kahiki. Jednoho dne se pohádala se sestrou Namaka – bohyní moří. Ta pomocí obřích vln vyhnala sestru i s rodinou. Pele se pokoušela usadit na každém z ostrovů které spatřila. Ale opětovně byla přemáhána a vyháněna. Tak postupně pokoušela své štěstí na ostrovech Kauai, Oahu, i v kráteru Haleakala na Maui. Nakonec se Pele podařilo usadit v kráteru sopky Kilauea na Big Island kde nepřestávající výpary stále dokazují její přítomnost.
Tento článek je s laskavým svolením převzat z osobních stránek autora. Tam najdete informace a fotografie o dalších zemích, které autor procestoval. Jeho stránky najdete na adrese vlasta.org.
Havajské souostroví je považováno za nejizolovanější ostrovní seskupení. K nejbližšímu kontinentu je vzdálenost větší jak 3 600 kilometrů. Odhaduje se že pouze každých 30 až 35 tisíc let se podařilo úspěšně ostrovy osídlit jedinému živočišnému či rostlinnému druhu. Flora a fauna jenž se zde nacházela před příchodem lidí je považována za původní. Na 90% jejich zástupců se nevyskytuje nikde jinde na světě. V dnešní době se ale ročně na ostrovy zanese na dvacet nových druhů. Ty zde často nemají přirozené nepřátelé a proto se rychle šíří a potlačují původní floru a faunu. Dnes již na 90% rostlin a živočichů na ostrovech se vyskytujících není původních.
Polynésané objevili ostrovy kolem roku 500 n.l.. Přišli v několika vlnách a navštívili mnoho ostrovů. Žili podél pobřeží a živili se zemědělstvím. Vedli poklidný život až do příchodu Tahiťanů kteří zavedli přísné sociální zřízení. Pro „západní svět“ objevil r. 1778 ostrovy Captain James Cook jenž nejdříve přistál na ostrovech Kauai, Oahu a Maui. O rok později zastavil na ostrově Big Island v zátoce Kealakekua Bay. Zde velký objevitel nalezl svoji smrt.
V dalších dílech seriálu se dočtete o ostrovech Big Island, Kauai, Maui, Oahu, přírodní zajímavosti jako Na Pali Coast, Waimea Canyon a Koke’e State Park, Haleakala National Park, Hawaii volcanos, a nějaké informace o dopravě na Hawaii, takže vydržte.
V 1820 letech se Lanai na ostrově Maui stalo střediskem velrybářského průmyslu. Příštích 50 let přinášelo toto odvětví ostrovům nejvíce bohatství. V polovině 19. století se hlavní úlohu začal získávat cukrářský průmysl. Rozvinul se obchod s US a r. 1893 se Havaj dostala pod vliv Spojených států. Vzniklá Republika se po anexi Spojenými státy v r. 1900 přeměnila na zvláštní teritorium. Havajské zvláštní teritorium dostalo statut 50. státu USA v roce 1959. Hlavní město je Honolulu ležící na ostrově Oahu.
Havaj má tropické klima jenž je ale mírněno otevřeným oceánem. Ostrovy jsou děleny pohořím na severovýchodní, návětrné deštivé oblasti s tropickými pralesy a slunečné suché jihozápadní oblasti s nižšími srážkami. Teplota v letním a zimní období se liší jen nepatrně a je kolem příjemných 27°C. V zimním období je oceán o trochu neklidnější, vlny jsou větší.
Co nejvíce potěší je fakt, že zde nežijí člověku nebezpečná zvířata. Ani např. pijavice takže se dá bez obav koupat v jakémkoliv vodopádu. Pozor ale na náhlé zvednutí vody – může být životu nebezpečné. Také voda se nikde bez úpravy nedá pít a někde ani filtrování či tablety nepomohou – např. v oblasti Oheo Gulch….
