Martin Lejsal Tak jsem v Tabrizu. Vite, vjemu a zazitku je toli, ze mam spis tendenci
v pokore zmlknout a utisit se pred tolika rozmanitostmi naseho sveta. Je
az neskutecne, jak jinak a pritom hezky a dobre mohou lide zit v jinych
castech sveta.
Bydlim v malem hotylku v centru. Pokojik je vice nez spartansky,
ale proc na ceste vyhledavat komfort, kdyz duse a srdce se syti necim uplne
jinym. Staci vstoupit do prostoru bazaru a je tu tolik emoci, vuni…ze za
chvili nevite kde jste, kudy ven…ale to vas stejne ani nelaka, chcete tu
zustat a prozivat. Mnozi me pozvali na caj do sveho kramku, ptali se na praci,
rodinu, chvili jsme povidali a pak se rozesli jako pratele, kteri spoli
stravili ne patnact minut, ale nekolik let.
Chodci to tu maji tezke. Nemaji prednost pri prechodu, takze jsou docela
vycviceni v klickovani mezi svisticimi auty a nekdy je ta mezirka opravdu
velmi mala. Sam jsem se pristihl jak jsem se zacal uprostred takove slamastiky
smat na cele kolo a vykrikovat neslusna ceska slova. No je to zazitek.
Zastavuje me spousta mladych lidi a ptaji se me jak se zije u nas a jak
se mi libi u nich. Jeden me dokonce s vaznou tvari pozadal, zda bych
mu pomohl ozenit se do Ceske republiky. No je to docela zajimavy podnikatelsky
napad, ale zatim to nemam promyslene, tak jsem ho musel s maximalni
zdvorilosti a uklonami odmitnout a odkazat ho na budoucnost, ktera jiste bude
lepsi.
Maji tu docela pekna devcata. Clovek by neveril, co dokaze zenske srdce
v touze uplatnit modu i v jednolite cerne barve podniknout, aby se
odlisilo od ostatnich zakuklenkyn. Ale uz mi to nepripada zvlastni, proste to
tak je a oni s tim problem nemaji. Neni to tak, ze by muz zenu nejak
utlacoval. Nevidel jsem, ze by se muz bavil na ulici s kamarady, kdyz je
se svoji zenou. Venuje se jen a pouze ji. Vsak by mu taky dala.
Jeden pritel z autobusu mi sdelil na iranskych hranicich, ze uz nebude
kourit, ze by mu zena vynadala. Tak jsem se v duchu zasmal. Na svete je to
vsude stejne. Navenek si my chlapi muzeme vyskakovat jak chceme, ale doma nam to
nase madame spocitaji.
Zitra navstivim Kandovan, malou horskou vesnicku v nadhernych
homolovitych utvarech podobnych Kapadocii. A vecer zvednu kotvy smer
Hamadan. Tot zatim vse. Pridavam fotografii jednoho vyrobce kobercu a Patecni
mesity. kde je i islamska teologicka univerzita.
Tak se mi nepodarilo fotky pripojit, pise to, ze to nejde a abych se spojil
s vyvojari. Tak prosim vyvojari pmozte mi, mam tolik fotek o ktere
bych se rad podelil. Moc dekuji. Tomasi a Verosi, prosim prosim…:]]
