Na přelomu měsíce července a srpna jsem měl možnost se zúčastnit pokusu o výstup na IV. nejvyšší horu Rakouska – GROSSVENEDIGER (3666 m.n.m.). Grossvenediger se nachází v pohoří „Vysoké Taury“ ve skupině pohoří „Venedigergruppe“. Výstup na tento vrchol se považuje za obtížnou ledovcovou túru.
Den: 31.7.2008
Sraz všech účastníků byl stanoven v Brně u hl.nádraží na 17:00 hodinu. Autobus byl přesný, naložili jsme věci a vyrážíme směr Znojmo… Čeká nás přejezd do Vysokých Taur, příjezd je předpokládán na 6 – 7 hodinu ranní.
Den: 1.8.2005
Čas na hodinkách ukazuje 6:40 hodin a skupina „Grossvenediger“ vystupuje v osadě Tauer. Skupina „Grossglockner“ pokračuje ještě dále.. Skupinu „Grossvenediger“ tvoří celkem 12 účastníků. Začínáme si pomalu chystat věci na výstup k chatě, převlékáme se, snídáme… V 7:20 hodin začínáme vyrážet směr chata Alte Prager Hutte (2469 m.n.m.) respektive k chatě Neue Prager Hutte (2782 m.n.m.), která nám bude sloužit k uskutečnění noclehů a jako hlavní útočiště.
Cesta údolím vede ze začátku po asfaltové cestě kolem řeky Gschlossbach. Cestou míjíme i dva vodopády, které si fotíme. Počasí nám neukazuje zrovna vlídnou tvář, místy nám i jemně prší…:o( Procházíme kolem chatové oblasti Venedigerhaus. Na konci asfaltové cesty si dáváme větší pauzu a odpočinek. Nyní nás čeká prudká část výstupu (k chatě Alte Prager Hutte), při které však budeme nabírat rychle výšku…Vyrážíme směr chata. Stezka v těchto místech je dobře značená, jdeme proti vrstevnicím. Pohledy do údolí jsou krásné. U chaty Alte Prager Hutte jsme v 12:40 hodin. I zde odpočíváme delší dobu. Na této chatě se pouze vaří, nelze zde přespat! Od tohoto místa se nám již naskýtají vcelku krásné pohledy do okolí. Před námi je v plné své kráse ledovec Schlatenkees s vrcholy Kristalwand (3310 m.n.m.), Schwarze Wand (3505 m.n.m.) a Hoher Zaun (3451 m.n.m.). Chata Neue Prager Hutte je od Alte vzdálená cca hodinu chůze při převýšení 313m. Po cca 20 minutové přestávce se vydáváme k našemu dnešnímu cíli – k chatě Neue Prager Hutte.
Je 14 hodin a náš dnešní cíl se stal skutečností, jsme na chatě Neue. Jdeme objednat noclehy, domluvit podmínky apod. Cena jednoho noclehu bez žádných slev činila 20 euro. Správce chaty nás ubytoval do dvou pokojů ve II.patře chaty. Nutno přiznat, že chata je v perfektním stavu. Uvnitř je krásně vyzdobená, vše je čisté…Odpolední čas jsme chtěli využít k možnosti nácviku chůze a chování na ledovci. Pro tuto metodiku nám měl posloužit prostor za chatou, konkrétně sněhové pole. Počasí se nám však značně pokazilo, začíná se blýskat, akci musíme zrušit…Rychlokurz bude muset proběhnout ráno před samotným výstupem na Grossvenediger. Večer společně u občerstvení a večeře probíráme možnosti výstupu, přípravu na výstup apod. Cesta po ledovci je zdlouhavá, budíček stanovujeme na 5:30 hodin, odchod od chaty pak na 6:30hodin. Cca ve 22 hodin unaveni uléháme s vidinou lepšího počasí po dobu zítřejšího výstupu na vrchol…
Den: 2.8.2008
V pět hodin nám klepe správce na dveře a sděluje nám, že venku je zataženo a hodně prší, že musíme výstup časově posunout na pozdější hodinu, že snad se to umoudří. Značně rozladěni přetáčíme budíček na 6:30 hodin a na chvíli usínáme s velkým očekáváním, že při probuzení bude situace venku vypadat úplně jinak…. Hodinky pípají, my vstáváme, balíme, sraz před chatou je v 7:30 hodin. Při odchodu z chaty máme všichni na sobě již sedací úvazky, abychom se zbytečně nezdržovali na samotném ledovci při navazování.
Přesně o půl osmé vyrážíme směr vrchol. K nástupu na ledovec je to ještě cca 30 minut cesty. Tempo je docela rychlé na led.poli obouváme mačky a připravujeme si lana. S kolegou vysvětlujeme chůzi s cepínem a mačkami, ukazujeme brzdění cepínem apod. Pak následuje malá zkouška. Následně se rozdělujeme do dvou družstev po 6 lidech. Počasí je zatažené, vrchol nejde vidět, viditelnost je tak na 300 m. Rozhodujeme se zkusit vrchol zdolat. Samotný výstup na Grossvenediger je docela nezáživný, jedná se o stoupání přes ledovec Schlatenkees. Monotónní výstup nám „zpříjemňují“ trhliny, kterých je po cestě docela hodně. Naštěstí šly vidět. Počasí se mírně kazí, viditelnost je menší. V sedle Rainertorl (3421 m.n.m.) nás dochází skupina německých turistů, kteří nás předbíhají a razí nám takto stopu. Sníh je rozbředlý, stopa měkká. Ze sedla je to již kousek na vrchol. Chybí poslední výšvih na hřebínek nahoru, pak „malý a krátký vzdušný hřebínek“ a ocitáme se na vrcholu.
Hodinky ukazují čas 12:40 minut. Navzájem si gratulujeme, děláme společné fotky. Ani téměř žádná viditelnost nám nekazí poctivou radost z výstupu na tento vrchol. Doba strávená na tomto místě byla cca 15 minut a pak ihned míříme dolů. Cesta dolů již utíká mnohem „veseleji“, v nižší výšce se nám otevírají pohledy do okolí a začíná pokukovat sluníčko. Dáváme pozor na trhliny a už je tu konec ledovce… Jelikož je teprve 15:30 hodin rozhodli jsme se ukázat kolegům nácvik lezení v ledu pomocí lezeckých cepínů a následuje simulace vytahování kamaráda z trhliny. Počasí nám v tuto dobu již přeje, na chatu zpět to máme cca 45 minut cesty. Všem se tato metodika líbí…Na chatu přicházíme před sedmou hodinou. Následuje hygiena a posléze zasloužená odměna v podobě občerstvení v místní „restauraci“. Sdělujeme si dojmy, na mnohých jde vidět opravdový pocit radosti z výstupu. Pro mnohé je to doposud nejvyšší dosažená výška!!! Uleháme se zavírací dobou restaurace cca ve 23:00 hodin.
Den: 3.8.2008
Tento den lze nazvat „sestupový“. Čeká nás sestup do údolí do Osady Tauer, kde nás čeká autobus se skupinou „Grossglockner“. Sraz s busem byl stanoven na 11 hodinu.
Budíček máme v 6:30 hodin, v 7:30 hodin odchod od chaty směr Alte Prager Hutte. Zpáteční cestu však nevolíme jako výstupovou, odbočujeme těsně pod chatou na stezku Gletscher Schaupfad. Cesta vede pod samotným ledovcem. V blízkosti plesa Salzbodensee si dáváme delší pauzu. Sestupujeme značným tempem dolů do údolí. Cesta je pro nás zajímavá a příjemnější, jelikož nesestupujeme stejnou cestou. Poslední „asfaltový“ úsek nám již nemže pokazit celkový dojem ze skvělé výpravy. Počasí je navíc v tento den nejlepší. K autobusu dorážíme v 11:10 hodin. Nabalení zavazadel, nasednutí a během okamžiku se ztrácíme v Fellber-Tauern Tunelu a tímto se s námi loučí i velikán GROSSVENEDIGER (3666 m.n.m.). D Brna přijíždíme kolem 20 hodiny, loučíme se s pozdravem „tak zase někdy na horách AHÓÓJ“..:o)
