Právě kvete: Modřín opadavý

Pamatuju dobu, kdy šerif trampské osady ukázal na statný strom,
evidentně jehličnan bez jehličí, a se slovy „tohle je souška, to bude
dobře hořet“ ho porazil. Byl únor a slušný „jehličnan“ by jehličí
mít měl. Ovšem to neplatí pro modřín.


Český název: Modřín opadavý

Latinský název: Larix decidua

čeleď: borovicovité (Pinaceae)

Pamatuju dobu, kdy šerif trampské osady ukázal na statný strom, evidentně jehličnan bez jehličí, a se slovy „tohle je souška, to bude dobře hořet“ ho porazil. Byl únor a slušný „jehličnan“ by jehličí mít měl. Ovšem to neplatí pro modřín. Tehdy poražený modřín hořel špatně, protože byl zcela živý a zdravý. Tato dřevina „klame tělem“, protože jí opadává všechno jehličí najednou. Ne že by borovici nebo smrku jehličí neopadávalo (kde by se pak ve smrkovém lese vzala ta vrstva jehličí na zemi), ale děje se tak v průběhu celého roku, takže jde o proces celkem nenápadný. Zato modřín na podzim krásně zežloutne, shodí jehličí a celou zimu se tváří „jako souška“, aby mu se na jaře svěže zazelenal. Tenhle strom se štíhlou korunou dorůstá výšky několika desítek metrů (různé zdroje udávají různé výšky, ale padesátimetrová výška je asi pro zdravý modřín ideální). A ještě dříve, než jehličí mu vyrazí malé fialové samičí šištice.

Ačkoli se vyskytuje ve většině pohoří střední Evropy, přece jen jsou Čechy ve vztahu k modřínům unikátní. První historické zmínky o pěstování modřínu jsou ze šestnáctého století a pocházejí z Krnovska. Ovšem jeho přirozený výskyt na našem území je zaznamenán už ve 14. století. Modřín je často popisován jako nepůvodní druh naší flóry, ale v analýze Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky se píše, že autochtonní (původní) je modřín v části Nízkého Jeseníku a Zlatohorské pahorkatiny. Tuhle informaci lze vzít jako tip na výlet s názvem „Putování za modřínem“, které může skončit například v Národní přírodní rezervaci Ptačí hora v katastrálním území obce Nové Heřminovy. Právě tady se chrání původní výskyt „našeho“ modřínu. Jiným tipem je Polžický modřín, který je chráněn jako památný strom, ovšem od původního přirozeného výskytu v Jeseníkách se dost zatoulal. Polžice jsou totiž v jihozápadních Čechách. A už za modříny vyrazíte kamkoli, nezapomeňte si vzít sebou knihu Josefa Motyčky Jesenický modřín: původní jeho výskyt a zavádění modřínu v českých zemích.