Markéta Chaloupková Počet turistů přijíždějících do českých kempů rok od roku klesá. Zatímco v roce 2004 se jich tu ubytovalo 1,3 milionu, loni to bylo už o 300 000 méně. Jak to bude s kempy dál? Bude jejich návštěvnost nadále stagnovat, nebo naopak dojde k opětovnému rozmachu? Vzrůstající zájem o ekoturistiku a venkovský turismus rozvoji kempinku nahrává, hodně ale záleží na tom, jak se zlepší poskytované služby a marketing.
Možná jste to také zažili. Levná dovolená pod stanem, zastaralé sociální zařízení, teplá voda jen ráno, fronty na občerstvení. S takovou nabídkou by už dnes kempy neobstály. Zahraniční i český turista je stále náročnější a očekává za své peníze kvalitní služby. „Trend neustále vylepšovat a zvyšovat standard služeb skutečně pozorujeme. Majitelé věnují každoročně část zisku na rekonstrukce či rozšiřování. To je ostatně nezbytné, pokud chtějí přitáhnout také zahraniční klientelu. Nabídku ubytování doplňují další služby – animátoři, dětské koutky, letní kina nebo masáže,“ uvádí ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.
Do kempů se sice jezdí méně než dřív, ale k jejich zavírání nedochází. Právě naopak, vloni bylo podle ČSÚ v provozu přes pět set kempů, což je o několik desítek více než v roce 2000. Kvalitu kempů označuje stejně jako u hotelů počet hvězdiček. V nejnižší kategorii vám místo kuchyňky postačí ohniště, čtyři hvězdičky zase říkají, že je tu možné platit kartou nebo že v areálu je přírodní koupaliště či bazén. Vyšší počet hvězdiček ale nemusí automaticky znamenat vyšší cenu. Dva stejně ohodnocené kempy nabízejí své služby v naprosto rozdílných cenových relacích. Šetření agentury CzechTourism potvrzuje i v tomto případě klasickou nerovnost Praha versus regiony. Nejlevnější kempy v Česku provozují v Moravsko-slezském kraji – jedno přenocování ve stanu tu čtyřčlennou rodinu vyjde v průměru na 215 Kč. V Praze si naopak tatáž rodina pořádně připlatí. Za noc tu vydá okolo 770 Kč. Mezi dražší lokality patří také Středočeský (průměrně 660 Kč) a Karlovarský kraj (455 Kč), levnější dovolenou lze pořídit třeba na Zlínsku (271 Kč) nebo v Jihočeském kraji (280 Kč).
Stálými hosty českých kempů jsou Nizozemci. Boom z roku 2000, kdy jich sem přijelo 165 tisíc, se ale neopakuje. Nizozemci si u nás často kupují vlastní usedlosti, budují celé areály a kempy je už tolik nelákají. Klientela se ale mění, a tak má kempink pořád svou budoucnost, myslí si Bohumil Starý, prezident Federace campingu a caravaningu ČR. „Opět dojde k nárůstu českých turistů, ale i hostů ze středně vzdálených zemí – Ruska a Pobaltí. Náš marketing musíme zaměřit na země, s nimiž máme historicky a jazykově hodně společného – na Slovensko a Polsko.“
České ceny příliš nevybočují z evropského standardu. Čtyřčlenná rodina s autem a stanem zaplatí za den zhruba stejně jako v Maďarsku, Polsku nebo třeba Norsku (15–20 eur). Výjimkou jsou kempy v blízkosti Prahy, ty se dostávají až na úroveň západní Evropy či např. Chorvatska (kolem 30 eur). Nejdráže vyjde přenocování v italském kempu (40–60 eur). Češi ale s cenami v našich kempech nejsou spokojeni. Výsledky internetového průzkumu na stránkách Kudy z nudy ukázaly, že 78 % respondentů považuje ceny v českých kempech vzhledem ke kvalitě poskytovaných služeb za přemrštěné. Jen 5 % bylo s výdaji versus kvalita spokojeno.
Ubytování v přírodě je oblíbené rovněž jinde ve světě. Mezi evropskými a severoamerickými kempy lze přitom najít zásadní rozdíly. Zatímco Američané v kempech nocují při svém putování po přírodních areálech, ty evropské spojují návštěvu přírody se zábavou a rozptýlením. Evropané také rádi využívají kempy, pokud chtějí snížit náklady na cestování. Proto kempy najdeme v bezprostřední blízkosti měst nebo přímo v městských aglomeracích. V Česku jsou nejoblíbenějšími lokalitami jižní Čechy, okolí Prahy, Šumava a jižní Morava.
